Afrika ho ignoruje

zelenský africa
28.6.2022 00:50
Téměř čtyři měsíce po začátku ruské intervence na Ukrajině vystoupil Volodymyr Zelenskyj 20. června prostřednictvím videokonference k Africké unii (AU). Byly pozvány všechny hlavy států kontinentu, ale kromě prezidenta Senegalu Mackyho Salla, který Africké unii předsedá, se zúčastnili pouze lídři tří zemí – Pobřeží slonoviny, Libye a Konga. Dalších 51 států vyslalo pouze delegáty na nižší úrovni.

Zelenskyj ve svém projevu odsoudil „ruskou agresi“ a požádal o podporu afrického kontinentu. Vyjádřil také ochotu posílit vztahy s Afrikou, jakmile válka skončí. V rámci AU se Zelenského přání setkalo s neochotou několika členských států, mezi nimi především Jihoafrické republiky, kterou spojuje s Ruskem členství v uskupení BRICS. Prezident JAR Cyril Ramaphosa prohlásil, že „Putina k válce vyprovokovalo rozšiřování NATO.“ Asi dvacet afrických zemí (včetně Rwandy, Mali a Keni) odmítlo při hlasování v OSN odsoudit „ruskou agresi“ a raději zůstaly neutrální.

Kromě toho 3. června šéf Africké unie Macky Sall podnikl významnou cestu do Moskvy, aby se setkal s Vladimirem Putinem. Přimlouval se za věc Afriky ohrožené bezprecedentní potravinovou krizí. Kontinent čelí prudkému růstu cen základních potravin způsobenému rostoucími cenami ropy a také potížemi se zásobováním některými obilnými produkty, zejména pšenicí. 30 % tohoto obilí spotřebovaného na kontinentu pochází z Ruska a Ukrajiny. V tomto bodě ukrajinský prezident uklidňoval a naléhal na africké vůdce, aby „nepodlehli vydírání kvůli nedostatku pšenice“. Oznámil také, že se uvažuje o pozemních tranzitních trasách pro vývoz pšenice. Byl to přitom Kyjev, který zaminoval černomořské přístavy, což způsobuje komplikace při exportu obilí.

Neochota některých afrických vůdců odsoudit Vladimira Putina a jeho invazi na Ukrajinu byla v posledním měsíci předmětem velkého zájmu novinářů. Komentátoři si naříkali, proč černý kontinent „nestojí za Ukrajinou“, a varovali, že válka hrozí „rozdělením Afriky“. Mnohé země mají ještě v živé paměti vrcholící studenou válku, kdy Velká Británie a USA podporovaly krvavé diktátory na základě toho, že byli nezbytnými spojenci v boji proti šíření socialismu na černém kontinentu. Nejznámějším případem je někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová, která odmítla podpořit sankce proti rasistickému režimu apartheidu v Jižní Africe, protože Africký národní kongres byl „typickou teroristickou organizací“, zatímco vláda bílé menšiny byla považována za „hradbu proti komunismu“.

Jsou to právě nedobré zkušenosti se Západem v éře kolonialismu a studené války, které pomáhají vysvětlit, proč se mnoho afrických států nechce nechat vtáhnout do současné konfrontace EU a NATO s Rusekm. Historie je naučila, že stát se pěšáky v mezinárodním konfliktu, který nemohou kontrolovat, přináší jen málo výhod a obrovská rizika. Většina afrických vůdců a lidí stojí proti imperialismu a válce. Jsou také velmi citliví na ponižování Afričanů a zprávy o bujícím rasismu a neonacismu na Ukrajině je znepokojují. Africké státy, které utrpěly jedny z největších nespravedlností v globální historii, si pamatují, kým byly desítky let vykořisťovány a kdo naopak podporoval proces dekolonizace.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.