Ano, škodí nám život nad poměry. Ale jen šibalů!

obrazek
14.2.2013 19:28
Stále omílanou mantrou pravicových ekonomů - a stejně tak uvažujících politiků - je, že hlavní příčinou zadlužení naší společnosti je výraz "žijeme si nad poměry". Aniž by se namáhali dát tomuto označení nějaké smysluplné vysvětlení, které by je opravňovalo ho vůči drtivé většině společnosti používat. Dokonce mám pocit, že nám je těmito lidmi vnucováno, že se vlastně jedná o sprostý výraz.

Proto si dovolím v zájmu pochopení mého textu připomenout, že expresivním ekvivalentem tohoto výrazu je zlidovělé "život na ho*no". Pokud mám pravdu, pak se mohu ptát:

Komu je život nad poměry vlastně vyčítán? Nezaměstnaným? Rodinám žijících z podprůměrných příjmů? Většině důchodců? Nemocným řadových občanům? Lidem - ne vlastní vinou - odkázaných na sociální dávky? Zkrátka všem, kteří ke svému povzdechnutí přidávají výše zmiňovaný zlidovělý výraz? Pokud jsou tedy výčitky ze strany ekonomů a politiků mířeny právě těmto lidem, pak se musím ptát: Jak by měli žít, aby jim to nebylo vyčítáno?

Abych si mohl odpovědět, pak bych musel znát základní parametry výrazu "poměr", nemyslím samozřejmě ten lechtivý. Je to život orientovaný na prosté biologické přežití se stále přítomným strachem z budoucnosti s vynucenou rezignací na konzumování svobod? Pokud ano, pak by výraz "nad poměry" musel znamenat, že je to život neorientovaný na prosté biologické přežití, oproštěný od každodenního strachu o budoucnost svoji a svých blízkých, život umožňující konzumovat výdobytky tzv. Sametové revoluce, jako je svoboda pohybu, právo na vzdělání, moderní lékařskou péči a informace.

Dlužno podotknout, že dnes víc než kdy jindy platí "bez peněz, pro výdobytky svobody nelez". Proto si myslím, že nářek nad žitím nad poměry je v jistém slova smyslu sebemrskačstvím minoritních ekonomických elit národa, neboť oni si skutečně nad poměry žijí. Proto se jim divím, že na sebe upozorňují, neboť se stejně jako já může začít ptát stále více lidí a žití nad poměry jim, když si to přejí, zarazit.

K tomu jen dodávám, že na demokraticky přijatá zákonná opatření, která by přísně dohlédla na šibalství, včetně progresivního zdanění, by mohlo být i pozdě. Sociální vyloučení je v podstatě stoh ze suchého sena. Stačí jiskra a odnesou to i ti, kteří ke svému žití nad poměry přišli poctivě. Nemělo by být především v jejich zájmu vystrnadit ze sněmovny lobbisty šibalů, kteří stále, jak se aktuálně ve sněmovně ukazuje, pracují na okrádání státu?

Zkrátka a dobře, najít v duchu pudu sebezáchovy společnou řeč s těmi, kterým se žije na ho*no?

stvan
Není důležité co si o sobě myslím já, ale co si o mně myslí druzí.
Klíčová slova: reformy, vláda Petra Nečase

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

    Řadovým občanům se stále více do mysli vtírá otázka zda vůbec v mafiánském ČEZku existuje, byť jen náznak nějaké šance na mravní obrodu společnosti. Tento náznak se však  jeví  toliko v rovině teoretické. Ve státu řízeném loutkovou vládou politických šíbrů, tak jediná naděje komerční a politickou propagandou vymývaných mozků úspěšně  podprůměrečných obyvatel, stále více upíná ke schránce na doručenou poštu, ne tedy té na rohu ulice. Vždy v týdnu nastane onen kýžený den kdy do uzamykatelné schánky budou vhozeny doručovatelkou reklamní noviny s nabídkou super, hyper či giga marketů a bude si lze zvolit, kde lze zcela svobodně nakoupit cenově akční banány, byť již lehce zahnívající.

      Mravní obrodou ve společnosti se ve svém rozsáhlem díle zabýval i vynikající český novinář a prozaik Karel Matěj Čapek, od jehož narození v Domažlicích uběhne zítra již 153 let, přičemž  lze mít na zřeteli, že ještě před stotřiceti lety tento představitel literárního směru naturalismu působil i na Moravě jako redaktor v  olomouckých novinách Našinec. Ve svém rozsáhlém literárním díle se pan Čapek - Chod zabýval i možnostmi obrody umělců. U básníka viz. román Antonín Vondrejc se obroda jevila jako marná. Ve výtvarném umění však obroda umělce byla možná jako u sochaře Viléma Roztoče v Řešanech. Jako nejvíce se mi jeví pro současnou dobu autorův román Kašpar Lén Mstitel, zabývající se otázkou msty za využití gravitační síly, podající cihly na hlavu svůdce, přičemž ani v následném soudním procesu nebylo lze vinu mstiteli prokázat. V současné době by zřejmě prosperovali výrobci ochranných přileb. Spadlá cihla na hlavě šíbra či šibala, aby  se jim v hlavách rozsvítilo, že své bližni nelze ohlupovat a okrádat do nekonečna.