Bacha, Piráti na obzoru: Nepodmíněný příjem

pelc vladimír
20.5.2021 17:24
Předvolení koalice politických stran Piráti a STAN má v předvolebních průzkumech vysoké voličské preference. Už se cítí být ve vládě. Už plánuje, jak bude (spolu)vládnout. Politická strana Piráti je následkem (mlado)generačních politických sympatií, reakcí na gerontokratický a gerontokreační společenský problém. Jinak zakotvena není. Ani ideově, ani kvalifikačně, ani praktickopoliticky.

Jedním ze společensko-ekonomických experimentů, který by Piráti chtěli uskutečnit, je zavedení základního nepodmíněného (univerzálního) příjmu. Mělo by jít o pravidelnou (nedaněnou) finanční dávku státem vyplácenou občanům bez jakýchkoli podmínek. Základní, protože by měla pokrýt základní potřeby života člověka, a nijak nepodmíněnou, protože by byla vázána pouze na existenci občana; univerzální, protože by byla pro všechny občany.

U každého hospodářského (politicko-hospodářského) návrhu jsou podstatné dvě okolnosti: Je to vždy ideový fundament takového návrhu a dále jeho ekonomická proveditelnost.

Pro objasnění prvního musíme sáhnout daleko do minulosti lidského myšlení a konání. Deklaraci proporcionální rovnosti najdeme v komunismu prvotní křesťanské církve (Nový zákon, Kniha Skutků svatých apoštolů, kap. 4), najdeme ji u Louise Jeana Josepha Blanca, u Etienne-Gabriela Morelliho, v Utopii Thomase Mora, u utopického socialisty Charlese Fouriera, u Adama Smithe, silně byla propagována ve dvacátých a třicátých letech 19. století v tehdejším počínajícím komunistickém hnutí (Svaz komunistů ve třicátých letech). Pregnantně formulovanou ji najdeme v práci Karla Marxe nazvané Kritika gothajského programu z roku 1875: „Ve vyšší fázi komunistické společnosti, až už jednotlivci nebudou v zotročujícím područí dělby práce a až tedy zmizí i protiklad mezi duševní a tělesnou prací; až práce nebude pouhým prostředkem k životu, nýbrž stane se sama první životní potřebou; až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou i výrobní síly a všechny zdroje sdruženého bohatství potečou plným proudem — teprve pak bude možno plně překročit úzký obzor buržoazního práva a společnost bude moci vepsat na svůj prapor: Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb!“ Tak je přesně vyjádřena podstata socialistického/komunistického pojetí proporcionální rovnosti v tvorbě a rozdělování prostředků společnosti, čili podstata základního nepodmíněného a univerzálního příjmu: Každý podle svých schopností (bez pohledu na možnost jeho vkladu do společenského bohatství), každému podle jeho potřeb (bez ohledu na jeho skutečný vklad do společenského bohatství, pouze s ohledem na jeho subjektivní potřeby).

Pirátská strana, založená v r. 2009, se prezentuje jako liberální progresivní strana. Označení progresivní nelze interpretovat, může být sloganem užívaným snad každou politickou stranou. Označení liberální není, určitě pokud jde o záměr prosazení tzv. základního nepodmíněného příjmu, na místě; absolutně není vhodné.

Druhou okolností uvedeného hospodářského (politicko-hospodářského) návrhu jsou praktické pokusy k zavedení základního nepodmíněného příjmu. Především je nutné připomenout, že na takovém ideologickém základě nefungovala politicko-hospodářská činnost v žádné zemi, která se v minulosti hlásila k socialismu či komunismu (snad jedině Che na Kubě se o to snažil); tedy ani v bývalém Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), ani v pozdějších tzv. lidově-demokratických, socialistických státech, včetně Československé socialistické republiky (ČSSR), se o realizaci maximy proporcionální rovnosti v tvorbě a rozdělování prostředků společnosti vyjádřené K. Marxem nikdo nepokoušel. V posledních dekádách se praktické pokusy o zavedení základního nepodmíněného příjmu uskutečnily pouze ve velmi teritoriálně, personálně a časově limitovaných podmínkách – např. v jednom městě (mikroregionu), pro určitý počet občanů a po dobu několika měsíců – tedy v podmínkách laboratorních. A i tam byly takové experimenty, pro finanční náročnost a celkovou nefunkčnost, opuštěny.

Systém výplaty základního nepodmíněného příjmu by měl nahradit současné sociální dávky, kromě zdravotních. Příjem by měl umožňovat existenci člověka, i když právě žádnou práci nemá; někteří lidé totiž nemají práci, i když ji chtějí. Ovšem někteří lidé nechtějí práci, i když by ji mohli mít. V tom je podstatný rozpor – i takové spoluobčany by ti ostatní, pracující, platili. Ze svých daní.

Na návrhu na zavedení základního nepodmíněného příjmu zarazí především to, že jeho navrhovatelé nepředkládají ekonomický propočet nebo alespoň odhad, jenž by mohl být označen za odhad kvalifikovaný, jímž by svůj návrh podpořili − a to přitom jde o plán týkající se hospodářských záležitostí. Dostanou se pouze k obecným frázím o tom, jak by se v takovém případě ušetřilo zrušením úřednických míst státních zaměstnanců, kteří se dnes o sociální dávky starají. Nic moc.

Takže bacha: Na politickém obzoru jsou Piráti se svými experimenty.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.