Bajky o virech a jiné zkazky... aneb Receptáře nápadů pro začátečníky

coronavirus 2
25.3.2020 15:28
Babské rady mají jednu nevýhodu. Tradují se pouze vyléčené případy, i kdyby jich bylo sebeméně. Přesto logika některých rad by zasloužila vědecky vyvrátit nebo potvrdit. V každém případě berte následující řádky jen jako zábavu a nic po mně nezkoušejte. Přímá zkušenost, jak praví klasik, je nepřenosná (nesdělitelná).

    Nemám nic proti rčení, že "Praxe je nejlepší učitelka." (Marcus Tullius Cicero), nebo že „Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“ (Johann Wolfgang von Goethe).

    Avšak od chvíle, kdy jsem se v mládí setkal s mottem "Nejlepším pomocníkem v praxi je dobrá teorie", které ke své knize o obilninách uvedl docent Petr, snažím se více než předtím v každém praktickém konání hledat nějakou hlubší logiku kromě té, že se to takto má dělat a že co funguje se nemá měnit.

    Stejně tomu je u mne i v případě osobní ochrany před nemocemi nebo při jejich zpacifikování. Bylo by toho více, co bych musel obsáhle vysvětlovat, ale o jeden drobný příklad za všechny bych se přece jen v dnešních pohnutých časech podělil:

    Bylo nebylo, od svého otce jsem v mládí převzal - mezi jiným - ideu (dále jen IMO1 - idea mého otce č.1), že vše živé potřebuje k úspěšnému množení určité podmínky. To platí i pro viry. Jistěže virus přežije a rozmnožuje se i v nevýhodných podmínkách - ale má s tím problémy. 

    Existuje  animace (viděl jsem ji teprve vloni), jak virus nasedne na buňku svými výběžky ( asi jako Lunochod na Měsíci), těmito výběžky navrtá buněčnou stěnu a týmiž výběžky "pouze" přelije svoji tekutou plazmu s ribonukleovou kyselinu (či co to xakru vlastně je za "sračku" dále tedy jen SRCK ) do buňky a poté se plazma buńky "naklonuje" touto SRCK. Tím je v buňce (vězme, že buňka je mnohonásobně větší než virus) dostatek,  vlastně už tělesné hmoty viru (plazma je bližší viru než buňce), která se pak uvolní ven v podobě samostatných virů. Pro náš výklad je vcelku jedno, jestli potom buňka zůstane jen poškozená, nebo únikem virů zdevastovaná nabo se zničí sama přehnanou imunitní reakcí.

    Z IMO1, že vše živé potřebuje k úspěšnému množení určité podmínky, plyne logicky, že virus má mechanismy, jak ty nejvhodnější podmínky pozná a buňku napadne. Zjistí-li, že buněčná blána je oslabená (na čem všem závisí odolnost buněčné blány a jak prakticky ji posilovat, by bylo na delší pokec) a bude se mu snáze pronikat do buňky, tak nečeká.

     Virus ovšem musí zjistit také, že uvnitř buňky je to nejlepší možné klima(IMO2). Proto se občas objevují vědecky zjištěné informace, že virus nenapadne buňku, v níž už řádí jiný virus. Nevím, jestli proto, že jej pozná, nebo že už na ten druhý virus funguje imunita a boj s rozběhlou imunitní reakcí je i pro náš virus horší, než boj s teprve procitající imunitní reakcí. Může to být také díky již zvýšené teplotě, nevím. Do stejné skupiny mých domněnek patří i rozdílná reakce na jiné vlivy - teď je jmenovat všechny nebudu (krevní skupina...), protože na tom nesejde.

     Zkrátka a dobře, než virus zahájí svoji nejzranitelnější činnost, tj. přelévání své SRCK, podle pravidla dvakrát měř a jednou řež se důkladně ujistí, že je vše ok.

     Z IMO3  (totiž, že na virus stěží něco funguje přímo), vyplývá nepřímo IMO4, že na virus lze působit (netěšme se bláhově na zničení viru, ale na omezení exponenciálního množení pomocí jeho SRCK) pouze náhlou, šokovou změnou prostředí v buňce.

   To nejlépe tak(podle IMO5), že existuje nějaké látka a je možná její taková maximální koncentrace, která se dostane mezi buňky, ale i do každé buňky a změní skokově  toto prostředí v našem těle tak, že pro buňky je krátkodobě (dny) neškodná, ale pro viry představuje vážného narušitele přelévání, klonování a replikace SRCK právě ve chvíli kdy má virus otevřené všechny kohoutky a nemůže proces zastavit. Pak se masová invaze virů silně omezí.

     Jak poznáme, co by takto fungovalo. Podle IMO6 takto funguje obyčejný aspirín (otec sice mluvil i o vitamínu C a jiných vitamínech, ale nepovažoval je za natolik razantní měniče prostředí v buňkách jako aspirin).

Kdy je ta pravá chvíle, kdy je virus při manipulaci s SRCK nejzranitelnější? Podle IMO7 je to u lidí s pohotovou imunitou začátek náběhu teploty a znalost, že něco kolem nás lítá (chřipka apod.). U ostatních musí orientačně stačit, že něco kolem nás lítá (chřipka apod.), nebo jiné individuální příznaky. Lze ale také použít aspirin preventivně - to když nemáme čas na pozorování a úvahy.

Kolik? Rozhodně 2- 4 aspiriny 3x denně po dobu 2 dní.

Jak funguje ten aspirin ? Podle IMO8 "okyseluje" krev, ale to ví každý a málokdo ví, jestli se mění viskozita, kyselost, sedimentace a jiné parametry krve). Myslím že vědět to, je pro mě jako laika jen zajímavé, nikoliv zásadní. 

Existují další podobné látky a jaké má být jejich dávkování? To už možná někdo ví, nebo celé toto povídání je blbost. 

     To je zhruba vše. Ale často si výše napsané dávám do nových souvislostí, když třeba čtu, že preventivní dávkování aspirínu má na něco příznivý vliv nebo že byl objeven nečekaný příznivý účinek aspirinu, nebo jako včera, když jsem četl, že američtí lékaři dávají pacientům s koronavirem hromadné mnohonásobky vitamínu C a stavy se lepší. Patrně jde o šokovou terapii více, než o přímé působení. Vědí vůbec, co dělají? Vědí, že nejsou daleko od babských rad? Nebo mají jinou teorii?

     A jak to dělám já? Pokud (dříve jsem to prakticky nepotřeboval) v posledních letech hrozí chřipky, a tak, sice neočkován, vždy ve vhodnou chvíli užívám (i preventivně 2- 3 denně po 4 aspirinech a to po dva dni). Po pravdě, ne, že bych nepocítil nic, ale maximálně je to jen taková "rýmička", obvykle však funguji bez nepříjemných pocitů a projevů normálně. Můj problém je, že nejsem zvyklý si běžně měřit teplotu a unikají mi i jiné informace. Nicméně už v lednu jsem zakoupil pět balení aspirinu, dvě balení Celaskonu a ujistil se, že v bečce je zelí apoň do konce dubna. Zatím mě nic nenutilo, abych kromě zelí šáhl na tyto skvosty. Uvidíme dále. Nobody knows.

     Jsou to sice všechno jen babské rady  ale jednu věc vím jistě. Pokud by se můj život ubíral jinak a byl bych třeba zaměstnán ve výzkumu antivirotik, určitě bych nejprve vyloučil, že princip šokové terapie změnou prostředí v buňkách je nesmysl a pak už bych ani nehledal vhodnou alternativu k aspirinu a pustil se  do hledání nových cest.

Na závěr varování: NEZKOUŠEJTE TO, CO JÁ ! Předpokladem je totiž dobrá znalost vlastního těla - nemám alergii na aspirin(ale i tak vydatně zapíjím a poté zajídám), nemám problémy s žaludkem, nemám (zatím) problémy s játry a ledvinami či srdcem). To vše je při tom vysoce zatížené, veškeré toxiny (ano, i likvidované viry díky svému množství zanechávají toxiny a jejich náhlá likvidace je zátěž na játra) a jiné neprobádané vlivy mohou více ublížit nežli pomoci. Proto máme SÚKL a SZÚ.

Jaké je poučení z této bajky? Čtu to po sobě a vidim, že žádné. Nebo snad ano?

Raději si přečtěte nějakou jinou bajku, třeba z Ezopa (na mezilidské a politické hašteření brzy dojde, takže Ezop je k tomu inspirativnější). 

Tak mám pocit, že mi trochu vzrostla teplota. {#emotions_dlg.frown}

 

                                                                                                  

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.