Banky jako nepřítel? V žádném případě ! Ale čertovo kopýtko č. 1. k zamyšlení tu je.

bank street
6.4.2020 01:30
První zamyšlení: Na jedné straně stát bere peníze z našich daní a na druhé straně rezignuje na naše přání, že bychom se chtěli opřít v budoucnu (nemusí to nutně být další epidemie) o silnější domácí domácí banky a domácí firmy. Druhé zamyšlení: S krví ekonomiky - tj. peníze na pomoc firmám - která se má dostat do žil pacientů je zvykem plýtvat. Jak to bude nyní? Budou na to v následujících letech stačit zvýšené daně a zvýšená inflace?

První zamyšlení:

    Jsme svědkem některých (dle mého soudu stále méně systematických) ekonomických kroků vlády a dalších "kompetentních"  orgánů v návaznosti na poslední (cca 14 dní) zdravotní a organizační vývoj koronavirové "kampaně". Některé z nich jsou či budou předmětem vyjednávání, zákulisních dohod včetně parlamentního schvalování. Tedy je zřejmé, kdo všechno si toto bere na zodpovědnost. Důsledky však neseme všichni.

    Mezi autory různých ekonomických škol (a najdeme to v různé podobě i na webových stránkách ČNB) se traduje, že "...peníze jsou krví ekonomiky..." a "...musejí, stejně jako krev, cirkulovat...". (Jen na okraj,  krví ekonomiky se také někdy označují úvěry - ale to píší snad jen ti autoři, kteří chtějí zdůraznit, kdo komu a jakým způsobem pije krev).

    Touto hantýrkou lze však srozumitelně popsat to, co ekonomové hlásají, ostatní myslí, že tomu rozumí a vláda ví. Na stole jsou tedy administrativně finanční opatření, jako je COVID (potažmo COVID II a COVID III).

   Nepatřím mezi zasvěcené ekonomy ani zainteresované v žádném přímém ohledu (pominu-li svoji zainteresovanost coby daňového poplatníka). Chtěl bych jen poukázat na širší souvislosti těchto aktivit a připomenout, jací jsme byli a jací budem.

Jací jsme byli....v průběhu minulých let...

   Kriticky jsme připomínkovali opakovanou podporu našich (i zahraničními matkami vlastněných) bank z našich daní vždy, když to banky potřebovaly. 

   Také jsme házeli hrách na zdi s kvalitní povrchovou odraznou vrstvou, když se nám nelíbila - oproti zahraničí - výše poplatků (kupříkladu). 

   Jindy jsme se dmuli pýchou, jak jsou na tom naše banky dobře; desítky miliard pro jejich matky jsme sice kritizovali, ale ruku na srdce: kdo by myslel vážně kritiku lásky k vlastní matce? 

   V celkových transferech peněz do zahraničí sice banky  největší solí v očích nám nejsou(jsou mnohonásobně úspěšnější "odkláněči"), ale o halíře také nejde. Zatím s historií skončím, připusťme, že nemám zas tak dobrou paměť, jak by si to toto téma zasloužilo.

 

Jací budem....v průběhu příštích let...

    Budeme na tom úplně stejně, jako jsme byli. Proč? Protože jsme po dobu koronavirózní amnézie zapomněli, že to, co nám dříve vadilo, jsme kdysi chtěli vážně změnit. Tehdy jsme si mysleli, že není fér ani slušné, ale ani možné lámat věci přes koleno.  Ale dnes, kdy vláda vyhlašuje zcela NOVÉ, zcela MIMOŘÁDNÉ a zcela JEDNORÁZOVÉ opatření na OCHRANU ZDRAVÍ a na podporu DOMÁCÍ ekonomiky, a všechno toto  platí z mimořádných zdrojů (státní rezervy, schodek rozpočtu, potažmo NAŠE daně) by bylo logické a správné si naši paměť osvěžit. 

    Budeme na tom totiž úplně stejně, jako jsme byli, protože v době (dovolím si zmínit jen jeden příklad za všechny), kdy:

- stát NAVÍC chce poskytnout NAŠIM občanům, živnostníkům a firmám bezúročné půjčky(a další úlevy), 

- stát přitom třeba hradí (třeba zpětně - zde pro jednoduchost nerozebírám rozdíly mezi COVID I,II a III) úroky, které diktují banky, 

- stát garantuje(de facto je to bianco směnka) i splatitenost jistiny

a přitom současně:

- stát rezignuje na to, aby (pravda, vyjma ČMZRB) umožnil tuto aktivitu pouze DOMÁCÍM bankám), neboť ty jediné tučný, přetučný zisk z této "vývařovny" neodvedou pryč a posílí to jejich pozici a tedy sílu domácího bankovního sektoru. Je logický předpoklad, že posílí i kapacitu úvěrů pro domácí podniky v budoucnu. Z 49 bank pod dohledem ČNB je aktuálně  10 bank s převážně českou účastí na zákl. kapitálu (https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2). Je z čeho vybírat.

- stát(neadresnost je prosím mým záměrem) tak podle mého názoru zapomněl pro hašení jednoho požáru na svoji úlohu a zodpovědnost za dlouhodobé cíle. Nevím, jestli je nutné ještě zdůrazňovat, že tentokrát nejde o regulaci ekonomiky, ani o pobídky pro zahraniční investory ani další kolo záchrany bank z daní občanů ČR. 

 

Druhé zamyšlení:

   Přirovnání peněz ke krvi ekonomiky je vhodné také proto, že je názorné. Zatímco krev při transfúzi nenapadne nikoho dávat jinam než do žíly konkrétního pacienta, pro něhož je určena, u peněz je to jiné. Jednak jsou kulaté a tak se kutálí různými směry, jindy jsou  papírové a tak sebemenší vánek mění jejich směr a často se z neznámých příčin někde zachytí a těžko je dohledat.

    Zde je účelné pro úsporu místa ocitovat sebe sama. V reakci na článek pana Zbyňka Fialy http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/sance-pro-komunitni-energetiku) jsem již dříve popsal příklady z praxe, jichž se - pochopitelně tvůrčím způsobem zdokonalených - obávám i nyní.

 "...Třeba tam, kde mají zemědělci šanci získat dotace na stroje a technologie - tak automaticky zhruba o tutéž předpokládanou částku narostou ceny dodavatelů. Zemědělec (a lokalita a komunita, v níž hospodaří a žije, spolu s ním )  tedy nezíská nový ani lepší stroj snadněji než dříve bez dotací...."

"...Podobně stavební boom podporovaný rozvojem hypoték a jiných, prostě zdánlivě "levných" peněz zvedl ceny stavebních materiálů i prací natolik, že dnes nešetří "experti" údivem a varováním před nemovitostní bublinou..." 

   Nevšiml jsem si, že by vláda nastavila taková kritéria, aby přímá zpětná vazba podobná rizika snížila. Mám na mysli výši úroku a nekritické hodnocení (ze strany banky) přijatelného rizika - když úrok i jistina je pro banku bez rizika. Deklarovaná povinnost uchovávat doklady to rozhodně nezajistí.

(P.S.: Budou i další opatření vlády psána ve stejném duchu a řízena stejnou logikou? Má pak smysl psát o čertově kopýtku č. 2?)

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.