Bárta rozdává, sám však má podezřelé příjmy

11.4.2011 11:10
Vít Bárta se chová jako všemocný boháč a dobrodinec, který pro udržení protikorupční rétoriky své strany je schopen korumpovat své kolegy. Kde na to bere, ptá se většina lidí, když v ústech pana Bárty miliony jen lítají sem a tam. Firma ABL, jako každá jiná, však musí odevzdávat daňové přiznání a výsledky svého hospodaření přiložit do veřejného zdroje jako přílohu k obchodnímu rejstříku. Nemusíte mít detektivní kancelář, abyste jeho hospodaření posoudili.

Detektivní kancelář má však pan Bárta a tak expert na hospodaření firem, který následující analýzu zpracoval, zůstane v anonymitě. Tomu kdo lže jako sedmilhář v přímém přenosu nelze věřit a člověk si před ním není ničím jistý. Tedy text:

Pan JUDr. Vít Bárta obhajuje svůj luxusní život z hlediska zdrojů jeho financování s tím, že si nadstandardní život může dovolit protože v letech 2008 až 2010 měl legální příjmy cca 32 mil.Kč. Na dvou brífincích, na kterých uvedl výši a zdroje svých příjmů nesporně upozornil na oblasti možných svých daňových pochybení a pochybení firmy ABL a.s. za kterou jako generální ředitel jednal. Kromě toho jako předseda dozorčí rady měl kontrolovat činnost představenstva a uskutečňování podnikatelských činností společnosti a měl přezkoumávat její účetní závěrky. Prohlášení pana Bárty jsou signálem pro správce daně, který by při poctivé standardní kontrole nemohl odejít z firmy ABL a.s. s nepořízenou. Některá vysvětlení pana Bárty jsou tak absurdní a mírně řečeno úsměvná, že si nezadají ani s vysvětlováním pana Čunka jeho finančních záležitostí. Jenže pan Čunek byl „prosťáček“ bez právního vzdělání na rozdíl od graduovaného pana JUDr. Bárty. U osoby, která vykonává funkci generálního ředitele a funkci předsedy dozorčí rady by se dalo předpokládat, že míra právního vědomí bude na podstatně vyšší úrovni zejména s ohledem na oblast podnikatelské činnosti citlivé na dodržování právních předpisů a s ohledem na titul JUDr.. Podle dosavadních zkušeností s vystupováním JUDr. Víta Bárty se u něj jedná spíše o právní bezvědomí. Jak takováto osoba může být způsobilá a kvalifikovaná pro spravování veřejných prostředků nesrovnatelně vyšších hodnot s komplikovanějšími vazbami a právními souvislostmi než ve společnosti ABL a.s. kde se evidentně nechoval hospodárně, když pro něj nebyl žádný problém utrácet za obědy a dárky milionové částky. A to ještě není známo zda a jaké případné osobní výdaje byly v nákladech firmy ABL a.s. Působení pana Bárty ve firmě ABL a.s. hraničí s „tunelováním“ ve prospěch jeho osobního luxusního života s kterým se netají a naopak se s ním chlubí. Za jeho působení byla firma ABL a.s. na hranici likvidity s nepatrnými disponibilními prostředky a z nestandardně vysokým podílem cizích zdrojů. Stačilo „cvrnknout“ a firma by se sesypala jako domeček karet. Je evidentní, že na financování jeho luxusního života bylo zapotřebí těchto cizích zdrojů neboť bez nich by společnost na výplatu jeho mnohamilionových mezd a odměn neměla vlastní prostředky. Totéž se týká mnohamilionových výdajů na dárky obchodním partnerům a zaměstnancům a na patrně opulentní obědy s klienty.

1. Již na brífinku dne 22.1.2011 pan JUDr. Vít Bárta uvedl ke svým příjmům: „Vedle zisku jsem si vyplácel plat a odměny, které jsem řádně zdanil“. Na otázku pana Kmenty o doložení převodů peněz odpověděl: „Moje příjmy jednoznačně nejsou jen otázkou daňového přiznání ale samozřejmě i jiného čerpání které můžu dokladovat. Neumím říci co všechno mé účetní a jakou formou zveřejní“. Na brífinku dne 30.3.2011 uvedl, že jako standardní podnikatel si bral zálohy z pokladny ve statisícových částkách, které za dobu tří let představovaly v řádu desítky milionů korun. Byl prý zvyklý u sebe mít vysokou hotovost kterou nosil v aktovce (tom dále v bodu 3.). Pan Bárta vysvětluje, že tyto peníze používal na obědy, dárky pro partnery a pro zaměstnance, na oblečení a doutníky. Tyto zálohy pak prý na konci každého měsíce vyúčtoval a doložil doklady. Dále uvedl: „Vyúčtoval jsem vše co jsem od společnosti převzal a to co jsem v zásadě nedokázal vyúčtovat, to se bere jako můj osobní výdaj“. Dále doplňuje vysvětlení: „To co jsem nedokázal vyúčtovat plus mé klasické osobní výdaje z té celkové částky činí onu částku odpovídající 3 472 tis Kč za poslední tři roky.“ Z odůvodnění pana Bárty není zřejmé zda tato částka byla zahrnuta do jeho daňového přiznání či nikoliv, respektive jak a zda byla vůbec zdaněna .

2. Co mohou být příjmy pana Bárty které se neuvádějí v daňovém přiznání ? Ty pan Bárta nespecifikoval ani neuvedl jaká byla výše příjmů z podílů na zisku. Není mi známo zda pan Bárta vlastnil akcie i jiných akciových společností než je firma ABL a.s. Ani u firmy ABL a.s. není možno v dostupných podkladech ověřit jakou část akcií firmy ABL a.s. vlastnil protože po celou dobu jeho působení v ABL a.s. byly akcie na majitele. Dá se pouze dovozovat podle jeho vyjádření o jeho „vlastnictví“ firmy ABL a.s., že akcie vlastnil. Nicméně ve firmě ABL a.s. nebyly v letech 2007 až 2010 vyplaceny žádné podíly na zisku (dividendy) akcionářům. Tvrzení pana Bárty, že součástí jeho příjmů byly i podíly na zisku se tedy nezakládá na pravdě.

V daňovém přiznání se neuvádějí zejména tyto příjmy

 

- Příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně mezi které patří i výše zmíněné podíly na zisku - Jak je výše uvedeno, tyto příjmy pan Bárta patrně neměl

 

- Cestovní náhrady zaměstnance - Pokud pan Bárta používal firemní vozidlo, pak se nemohlo jednat o náhrady za použití vlastního vozidla. Stravné při pracovních cestách je nevýznamné a pokud platil na pracovních cestách ubytování případně letenky tak je patrně hradil ze statisíců záloh od firmy, které nosil v aktovce a ne ze svých vlastních peněz.

Není tedy zřejmé, jaké významné příjmy, které se neuvádějí do daňového přiznání pan Bárta inkasoval.

3. Podle vyjádření pana Bárty prý jako standardní podnikatel si vyzvedával hotovost z pokladny a za tři roky to bylo v desítkách milionů korun. Pan Bárta vysvětluje, že pro něj bylo v některých situacích jednodušší ve firmě v pokladně říci, že si chce vyzvednou nějakou hotovost když potřeboval na výdaje „reprezentačního“ charakteru (obědy, dárky pro klienty a zaměstnance apod.) Zálohy byly ve statisících korun, které pak nosil v aktovce. Pan Bárta nebyl standardním podnikatelem ve vztahu k ABL a.s. ale byl jejím generálním ředitelem. Kromě toho „standardní podnikatelé“ naopak používají firemní platební karty a v řadě případů jimi platí i soukromé výdaje. Tak jako pan Bárta se standardně chovají „podnikatelé“ při potřebě hotovosti na nestandardní úhrady. V této souvislosti se nabízí řada otázek:

- Zda byla trvale v pokladně společnosti taková hotovost aby bylo možno panu Bártovi zálohu vydat vždy když si vzpomněl

- Zda bylo nutno pro splnění požadavku pana Bárty vyzvednou hotovost z banky a jak dlouho to trvalo než ji mohli panu Bártovi vyplatit když vysoké výběry se musí v bance nahlásit předem

- Jak korespondují výběry z banky s výplatami záloh panu Bártovi (více pak u bodu 5)

- Zda byla hotovost v pokladně tvořena i jinými zdroji než výběrem z banky např. platbami od klientů za služby v hotovosti

- Zda výplaty a případné platby klientů v hotovosti byly v souladu s ustanovením zákona 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti limitem korunového ekvivalentu 15 000 EUR

- Zda kromě hotovostních plateb měl pan Bárta jako „standardní podnikatel“ i firemní platební kartu a zda byly touto kartou a v jaké výši prováděny platby a pokud ano tak jak korespondují s dalšími výdaji v hotovosti v desítkách milionů korun

- Pokud byly panem Bártou prováděny i platby platební kartou pak proč musely být vybírány zálohy v hotovosti, když jednodušší je platba kartou nebo i výběr hotovosti kartou z bankomatu

4. Jak pan Bárta uvedl, tak zálohy v desítkách milionů korun za období tří let používal vesměs na výdaje za obědy s klienty na dárky pro klienty a zaměstnance a na oblečení. Skutečnost, že pan Bárta byl „objížděčem“ klientů a zaměstnanců s dárky ( více jak 1 000 zaměstnanců), pak se nabízí otázka, kdy měl čas na vlastní práci generálního ředitele a předsedy dozorčí rady. I kdyby na Štědrý den objížděl jen řídící pracovníky firmy, kterých je řádově čtyřicet tak by se možná vrátil domů na Hod Boží nebo na Štěpána. Pokud byly dárky rozdávány jen vybraným klientům a vybraným zaměstnancům pak muselo jít o dárky velmi drahé vzhledem k milionovým částkám za ně vynaloženým. K těmto výdajům, které pan Bárta vyúčtoval a doložil doklady je nutno poznamenat:

- Že se pan Bárta jako generální ředitel zabýval nákupem dárků pro klienty a zaměstnance je mírně řečeno velmi neobvyklé; drobné dárky v hodnotách milionů korun byť za tři roky mu muselo zabrat velmi podstatnou část jeho času nebo musel nakupovat hromadně a vozit to v dodávce nehledě nato, že touto oblastí se ve standardních firmách nezabývá generální ani jiný ředitel ale řadoví zaměstnanci

- V převážné míře se jedná o tzv. výdaje na reprezentaci ve významných částkách. U nich by mělo být doloženo kdy a s jakým klientem byl oběd uskutečněn, jakému klientovi byly dárky zjevně v ne nevýznamných částkách poskytnuty tak aby nebyly pochybnosti, že se za tím skrývá osobní spotřeba pana Bárty následně formálně doložená doklady. Kromě toho přijaté dary u nabyvatele mají také své daňové souvislosti. S ohledem na milionové částky těchto výdajů a na „formát“ pana Bárty se dá předpokládat, že se nejednalo o propagační předměty drobného charakteru. Tyto výdaje jsou daňově neuznatelné a bez nároku na odpočet DPH, proto by bylo vhodné ověřit zda a v jaké výši byl korigován základ daně v daňovém přiznání a zda nebyl uplatňován nárok na odpočet daně. Pokud by se jednalo o „skryté“ osobní výdaje pana Bárty má to dalekosáhlé daňové důsledky a o neoprávněné nakládání s prostředky společnosti.

- U výdajů za oblečení není zřejmé zda šlo o oblečení jako dárky pro klienty nebo pro zaměstnance ani zda to byly pracovní oděvy (uniformy) pro zaměstnance. Pokud by se jednalo o oblečení pro pana Bártu, pak se nabízí otázka zda se jedná o ochranný pracovní oděv v souladu s ustanovením § 6 odst.7 písm. b) zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů, jejichž poskytnutí zaměstnancům je osvobozeno od daně z příjmů.V opačném případě by se jednalo o příjem ke zdanění u příjmů ze závislá činnosti pana Bárty a o daňově neuznaný náklad společnosti a bez nároku na odpočet DPH. 

- U výdajů na dárky pro zaměstnance se jak je výše uvedeno muselo jednat o hodnoty minimálně ve statisícových částkách ne-li v milionech. Pokud nejde o skryté osobní výdaje pana Bárty ale o skutečně poskytnuté dárky zaměstnancům, pak u zaměstnanců jsou osvobozena od daně z příjmů pouze plnění vyjmenovaná v § 6 odst. 9 zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Mezi tato osvobozená plnění nepatří poskytování dárků pokud nejde o dary ze zisku po zdanění nebo z „nedaňových“ nákladů v souhrnné výši 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance. Pokud by se jednalo o dárky vyšší hodnoty pak musí být u zaměstnance zdaněny jako součást jeho příjmů ze závislé činnosti včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Aby bylo doloženo, že tyto podmínky jsou dodrženy je nezbytné evidovat kdo ze zaměstnanců a v jaké výši dárky obdržel. Důkazní břemeno je na společnosti.

5. Pan Bárta na brífinku dne 30.3.2011 uvedl, že výdaje ze záloh které nedokázal doložit představují částku 3 472 tis Kč za období tří let (míněno let 2008 až 2010) a že tato částka se bere jako jeho osobní výdaj, který představuje jak nedoložené výdaje tak jeho „klasické“ osobní výdaje. V článku pana Kmenty v MFDNES ze dne 31.3.2011 je dále uvedeno, že výdaj 3 472 tis. Kč je u společnosti evidován jako hotovostní výběr s datem 2.dubna 2009. Po konzultaci se svými poradci pan Bárta uvádí, že tato částka byla vybírána v roce 2009 v etapách v průběhu asi tří měsíců - ne tedy v průběhu tří let jak nedlouho před tím uvedl. K tomu se nabízí tyto otázky a komentář:

- Jaký je rozdíl mezi nedoloženými výdaji a jeho klasickými osobními výdaji - není zřejmé co tím pan Bárta myslel

- V čem má oporu tvrzení pana Bárty, že nedoložená částka se bere jako osobní výdaj. Co to znamená „se bere"

- Není zřejmé, zda tyto nedoložené výdaje zahrnul do svého daňového přiznání za rok 2009, v jaké kategorii příjmů a zda vůbec byly zdaněny

- Pan Bárta byl ve funkci generálního ředitele a tedy jako „zaměstnanec“, dále byl v pozici předsedy dozorčí rady a zjevně v pozici akcionáře společnosti. Bylo by zajímavé zjistit, zda jakýkoliv zaměstnanec či člen představenstva nebo dozorčí rady si mohl nevyúčtovanou část poskytnuté zálohy ponechat. Standardně to tak nemůže být a nevyúčtovaná záloha musí být evidována jako pohledávka vůči konkrétní osobě a musí být požadováno její vrácení. Tak mělo být postupováno i u pana Bárty.

- Pokud si pan Bárta ponechal nevyúčtované zálohy pak zjevně došlo k porušení obecně platných právních předpisů zejména pak obchodního zákoníku, zákona o účetnictví a zákona o daních z příjmů

   - Zjevně se jednalo o plnění společnosti bez právního důvodu

   - Pokud představenstvo nepožadovalo vrácení nevyúčtované částky pak jednalo v rozporu s péčí řádného hospodáře, kteroužto povinnost mu ukládá ustanovení § 194 odst. 5 zákona 513/1991 Sb.-obchodní zákoník

   - Stejně tak dozorčí rada má povinnost dohlížet na výkon působnosti představenstva podle § 197 zákona 513/1991 Sb. a podle § 198 zákona 513/1991 Sb. má přezkoumávat účetní závěrku; přitom by tedy nestandardně vysoké částky chybějící společnosti neměly zůstat bez povšimnutí a to ani v případě, že by představenstvo rozhodlo o tom, že je pan Bárta nemusí vracet

   - Možné porušení zákona o účetnictví spočívá v tom, že účetnictví má být vedeno správně, tj. tak aby neodporovalo zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům a ani nesmí obcházet jejich účel.

         - Pokud nevyúčtované částka nebyla evidována jako pohledávka nebo pokud byla zaúčtována jako náklad přestože se jednalo o plnění bez právního důvodu, tak účetnictví není správné

        - Za porušení zákona o účetnictví může být uložena pokuta až do výše 3% hodnoty aktiv

   - Pokud bylo představenstvem rozhodnuto, že pan Bárta si nevyúčtované zálohy ve výši 3 472 tis. Kč může ponechat, pak je otázkou:

- jak byla tato částka ve společnosti zaúčtována a zda byly tyto náklady daňovými nebo nedaňovými při korekci základu daně v daňovém přiznání za rok 2009 (pokud se týkaly jen roku 2009).

- zda byla tato částka zdaněna společností jako součást příjmů pana Bárty ze závislé činnosti. Předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti jsou mimo jiné i příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti a mezi tyto příjmy patří příjmy bez ohledu nato zda je na ně právní nárok či nikoliv a to podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) a odst.3 zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Z uvedeného vyplývá, že částka 3 472 tis Kč měla být zdaněna jako součást příjmů ze závislé činnosti v průběhu prvního prvních čtyřech měsíců roku 2009 a měly z nich být sraženy a odvedeny zálohy na daň z příjmů a případně i odvody na sociální a zdravotní pojištění pokud příjmy nepřevyšovaly limit pro „osvobození“ od těchto odvodů. To nemůže zhojit ani případné zdanění těchto příjmů v daňovém přiznání pana Bárty.

- Jak výběry vysokých částek v souhrnné výši 3 472 tis. Kč korespondují s výběry z banky v průběhu třech měsíců roku 2009 a s ostatními výběry hotovosti na „doložené výdaje“ komentované v bodu 4

- Zda kromě hotovostních výběrů měl pan Bárta v tomto období i platby firemní platební kartou pokud ji měl k dispozici

6. Na brífinku dne 30.3.2011 pan Bárta uvedl, že součástí jeho příjmů za roky 2008 až 2010 byla i částka 1 154 tis Kč z titulu penzijního připojištění. Dále pak uvedl kolik a v kterém roce na toto pojištění platil. Pokud něco platil tak to není příjem ale jeho osobní výdaj. Jeho příjmem by to bylo v případě, že by tyto platby za něj platil někdo jiný resp. že by to platila společnost ABL a.s. Zda tomu takto bylo jsme se nedozvěděli a pokud ano, pak by tyto příjmy přesahující limit 24 000 Kč za každý rok byly součástí jeho příjmů ke zdanění jako součást příjmů ze závislé činnosti ale v jeho fyzických příjmech by se vůbec neobjevily, protož by byly zasílány přímo na účet příslušné pojišťovny. Pokud si pojištění platil sám, pak částka 1,1 mil Kč nemá co dělat v rekapitulaci jím zdůvodňovaných příjmů 32 mil Kč.

7. Na brífinku dne 22.1.2011 pan Bárta odůvodňuje malý zisk společnosti ABL a.s. v porovnání s dosahovaným obratem tím, že v době dynamického rozvoje firmy je vždy nutno investovat. Toto zdůvodnění je chabé a není ani logické. Zisk resp. výsledek hospodaření je výsledkem výnosů a „provozních“ nákladů. Investice nejsou nákladovou položkou a do nákladů se promítají postupně pouze prostřednictvím odpisů. Firma může investovat v případě že tvoří zisk a nebo z cizích zdrojů, tj.většinou z úvěrů nebo půjček. Cizích zdrojů má firma ABL a.s. přemíru a bylo by tedy možné že investice z nich mohla financovat. Mezi rokem 2008 a 2009 však byl v ABL a.s. podle účetních závěrek zaznamenán přírůstek investic ve výši necelých 12 mil Kč a to na finanční investice, na nehmotný a hmotný majetek. Celkové odpisy byly v roce 2008 ve výši 2,4 mil Kč a v roce 2009 ve výši 4,2 mil Kč což je z pohledu celkových nákladů společnosti marginální. Převážnou část majetku představuje hmotný majetek v celkové pořizovací hodnotě 31,3 mil Kč ke konci roku 2009. V tomto majetku by měla být i vozidla včetně Maserati a možná i jiná luxusní vozidla. Jestli to mají být investice do dynamického rozvoje firmy pak to nesnese komentář. Nicméně pořizování investic ve výše uvedených částkách ovlivňuje výsledek hospodaření prostřednictvím odpisů méně než výplaty mezd a odměn panu Bártovi, které byly významně vyšší než 10 mil Kč (včetně firemních odvodů na sociální a zdravotní pojištění ).

- Zde se nabízí otázka, zda v nákladech společnosti nejsou uplatněny jednorázově náklady charakteru investičního majetku, když pan Bárta říká, že zisk je tímto ovlivněn

8. Pan Bárta firemní vozidlo Maserati užíval po dobu působnosti ve funkci generálního ředitele. Všechny funkce ve společnosti přestal vykonávat v průběhu období května až června roku 2010 a akcionářem přestal být v květnu roku 2010. Podle jeho vyjádření si vozidlo odkoupil v létě roku 2010. Okamžik odkoupení nebyl specifikován. V této souvislosti se nabízejí tyto otázky:

- Je téměř jisté, že v době působení ve společnosti používal pan Bárta firemní vozidlo i pro soukromé účely. Otázkou je, zda a v jaké výši byl upravován jeho základ daně z příjmů ze závislé činnosti o 1% vstupní ceny vozidla a zda za soukromé použití byly panem Bártou hrazeny náklady na pohonné hmoty. Pokud by náklady na pohonné hmoty hradila za soukromé použití společnost, pak je jejich hodnota rovněž příjmem v souvislosti s výkonem ze závislé činnosti se všemi daňovými důsledky.

- Vozidlo bylo prokazatelně používáno panem Bártou i v období voleb a v období sestavování vlády (zničení registrační značky při jízdě po polní cestě, cestě k instalaci vlády, svatba apod.) Je otázkou zda se ještě jednalo firemní vozidlo, nebo zda již bylo odkoupeno a kdo hradil výdaje na pohonné hmoty.

Nejasností tedy víc než dost. Lze se divit jeho vládním kolegům, že mu nedůvěřují ? Lze se divit opozici, že má strach s podnikatelské strany, která ještě ke všemu hospodaří velice podezřele. Úsudek si udělejte sami.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.