Bohuslav Sobotka – „mimoň“ z povolání

obrazek
30.4.2012 12:01
Dostal se mi dnes do ruky časopis Týden s rozhovorem s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou. A řeknu vám, nestačil jsem se divit. Už titulek: „S Paroubkem do vlády? Ne!“ stojí za to. Kam se poděl vděk k bývalému úspěšnému předsedovi? A kde by vlastně Bohuslav Sobotka dnes bez Jiřího Paroubka byl? Sociální demokracie je – a hlavně její vedení – jak již tradičně před volbami, na koni. Všichni už se vidí jako ministři a současný předseda už si představuje, jak se bude z balkónku Kramářovy vily koukat na Prahu. A koaliční potenciál? Sobotka to vidí jednoduše - tichá podpora komunistů a s Paroubkem rozhodně ne…

Chce se mi připomenout kariérní dráhu Bohuslava Sobotky aneb ze školy rovnou do politiky, a za pár let hned do jejích nejvyšších pater. V roce 2005, kdy se obliba vlády pod vedením Stanislava Grosse dostala na podobná čísla, jakými disponuje i současná pseudokoalice pod vedením Petra Nečase, pak Bohuslav Sobotka nenašel odvahu postavit se do čela kabinetu a vyvést jej z nejhoršího. Přišel Jiří Paroubek a vláda se za rok dostala na takovou oblibu veřejnosti, o které by se současným vládám mohlo jen zdát, a to jen v těch nejoptimističtějších snech. Ač byl Bohuslav Sobotka tehdy, po rezignaci Stanislava Grosse, úřadujícím předsedou strany, snad nikdo to nevěděl. Jako šéf strany byl obecně brán Jiří Paroubek, který byl také následně na sjezdu předsedou strany zvolen.

Do stejné situace se Bohuslav Sobotka dostal v roce 2010, poté, co Jiří Paroubek z čela ČSSD odešel. A rovněž nebyl brán veřejností příliš vážně, protože se o vedení strany dělil se svým úhlavním sokem, Michalem Haškem. Kdo čekal, že toto dvojvládí „rozsekne“ až sjezd strany, mýlil se. Bohuslav Sobotka byl zvolen předsedou strany – mimochodem i s nepřímou podporou Jiřího Paroubka, Michal Hašek se stal statutárním místopředsedou. Dodnes je však strana rozdělena na dvě základní křídla, kdy jedno bez druhého neudělá prakticky vůbec nic. Jedním z posledních důkazů je i fraška s prezidentskými kandidáty, kdy se tato dvě křídla nedokázaly shodnout, zda za ČSSD bude kandidovat místopředseda strany Jiří Dienstbier ml. nebo ekonom Jan Švejnar. Tak pro jistotu nominovali oba. Svou neschopnost rozhodnout tak přesunuli na návštěvníky svých „arén“, kam budou oba kandidáty tahat jako medvědy. A samozřejmě už se v kuloárech hovoří o tom, že se Sobotka s Haškem shodli na jménu Jana Švejnara, ale neví, jak to J. Dienstbierovi říci… Je to prostě příklad za všechny. Předseda strany není schopen rozhodovat sám za svou stranu…a to už se vidí jako premiér a „kastuje“ koaliční partnery.

Dalším příkladem „pevné ruky“ (leklé ryby) Bohuslava Sobotky je hlasování v senátu o omezení doživotní imunity zákonodárců. Výmluvy typu „mysleli jsme, že to ODS podpoří“, „hlasování bylo načasováno špatně“, jsou naprosto zcestné. Sociální demokracie má v horní komoře nejsilnější klub a disponuje i jejím předsedou. Ze strany Bohuslava Sobotky se tak jednalo o pouhé alibistické výmluvy…

Ale zpět k rozhovoru v magazínu Týden. Bohuslav Sobotka tvrdí: „Pokud se jeho strana (myšleno NS-LEV 21 Jiřího Paroubka – poznámka autora) ani neumísťuje v průzkumech veřejného mínění, tedy má méně hlasů, než mají v současnosti Věci veřejné, tak pravděpodobnost, že se dostane do sněmovny, se limitně blíží nule.“ Nevím, zda je to ze strany Bohuslava Sobotky cílené lhaní, anebo prostě jen nesleduje průzkumy veřejného mínění. Pokud by tak činil, věděl by, že Národní socialisté – levice 21. století již ve dvou na sobě nezávislých průzkumech získala 3% preferencí. Tedy více, než Sobotkou zmíněné Věci veřejné. Na stranu, která funguje jen pár měsíců, je to myslím velmi slušný výsledek.

Ptám se tedy Bohuslava Sobotky, proč prakticky zavrhuje možnost koaliční spolupráce se subjektem Jiřího Paroubka. Možnosti jsou dvě. Buď se Sobotka bojí, aby jej Jiří Paroubek – tak, jak se to stalo v minulosti – svou silnou osobností nezastínil, což je absurdní a hraničící zřejmě s nějakým mindrákem z dětství. Další možnost pak je, že sociální demokracie plánuje takový odklon od svého tradičního programu (viz. poplatky ve zdravotnictví, církevní restituce apod…), že by jim prostě strana s pevným a zásadovým programem, což NS-LEV 21 podle mého názoru je, „šlapala do zelí“.

Poslední věcí, kterou chci Bohuslavu Sobotkovi sdělit, je, že by si měl uvědomit, že jej od sněmovních voleb dělí minimálně jeden stranický sjezd. Nevím, kde bere jistotu, že jeho největší soupeři „složili zbraně“. Pokud v současné době stranické preference stagnují a naopak rostou komunistické straně, je hlavním důvodem jednoznačně slabé a nečitelné vedení ČSSD. Nevím, zda si Bohuslav Sobotka tuto svou slabinu uvědomuje a myslí si, že stranicí jsou slepí…

Bohuslav Sobotka se tedy může po stranickém sjezdu vrátit do své „oblíbené“ pozice statutárního místopředsedy. Anebo se stane dalším "nepohodlným expředsedou" a bude "škrábat na dveře" jiných stran, aby jej vzali mezi sebe. Možná si pak v Týdnu přečteme rozhovor s Jiřím Paroubkem a titulek bude znít: „Vzít do strany Sobotku? Ne!“

karel-nizbor
Ač volil jsem levici, je to všechno na pravici... I levice.
Klíčová slova: ČSSD

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

skodovka_1

Bohužel autor má pravdu. ČSSD je celá jako lenochod. A co se týče zrušení imunity Havlovo dítě - senát je k ničemu. To jenom dokazuje, že vexláci, gauneři, lobisti, zbohatlíci ovládají některé senátory.

antoninsebek

Ani coby hnidopich - nemám co vytknout. Plně souhlasím.

Kdybych v nějakých volbách zvítězil o pouhé tři hlasy, hodně bych o tom přemýšlel. Tento nevýrazný vítěz však několik dnů přemýšlel o tom, zda má do vedení strany vzít i svého rovnocenného protikandidáta ... Tato nabídka měla být hned ve druhé větě jeho "vítězného" projevu!  Ano, dosud je to politické nemluvně, kterému Štěstěna přeje. Jeho zásluha na neodvratitelnému pádu současné koalice nejpozději do dvou let je nulová. Jeho návrhy, co udělat s tímto státem, který bude nejpozději do dvou let po ekonomické stránce řídit - jsou zatím rovněž nulové.

Vůbec by mu neuškodilo, kdyby se mu podařilo spolupracovat se stranami Jiřího Paroubka i Miloše Zemana. Bez nich by byl nikým. Nezaznamenal jsem však ani tu nejmenší snahu. Prostě: stejně vyhrajeme a zbytek dokryjou zase komunisti. A pak otevřeme vrata státní pokladny.  To ale snad není program, proboha?  Ve známé divadelní hře "Komik" je ještě známější věta: "Buď uctivý k lidem, když jdeš nahoru. Mohl bys je potkat, až půjdeš dolů."