Boj absolutních pravd na život a na smrt NEBO odkrývání podstaty pravd?

Zkusme se nejprve podívat na první z nich. Pochází z posledních příspěvků pana Zbyňka Fialy.

   Rád čtu (povětšinou) výborné články pany Zbyňka Fialy (vždy napíchnutého na výborné nebo alespoň inspirující zdroje) a občas reaguji. 

   Nejednou jsem však pocítíl (a v reakci dal najevo), že používá občas tzv. (omlouvám se za výlučně mé označení) "absolutní pravdy". Ty mi nevadí ve smyslu posílení novinářského apelu novinářskou zkratkou. Nevadí mi ani jako podpúrný argument. Nevadí mi ani jako projev fandění určité myšlence. Nemusí jít přitom o nic, s čím bych bezvýhradně souhlasil - ale je to něco hmatatelného, co posunuje autora na nejvyšší úroveň - prostě mu o něco jde a to o co mu jde, je mně blízké (ten cíl). Vadí mi jen a pouze, pokud by takováto absolutní pravda měla být brána jako pádný argument.

    Proto vděčně vyhledávám i jiné autory, na jejichž práci je možné postavit funkční myšlenkovou konstrukci. Ale to si jistě jen fandím. Ostatně i "Vlkovy" články, nebo třeba "Kechlibar" pages již delší dobu sleduji se stejným zájmem a podobným respektem k autorovi.

   Tedy k věci (ovšem v uvedeném kvalitním článku jde o naprosto okrajovou věc, http://vasevec.parlamentnilisty.cz/ekonomika/cesko-ma-prebytek-elektriny ):

Kritika tvrzení, že „...jaderná elektrárna je pojistka energetické bezpečnosti a stability soustavy..“ je v naprostém pořádku, protože tato absolutní pravda nemůže vždycky absolutně platit. Ale podstata tvrzení není nic, co by stálo za výtku.

[Na okraj: tvrzení samotné má formu, jakou používají lobbisté - o tom žádná diskuse vedena býti nemusí ]

    Absolutní pravda, takto podaná, má asi stejnou logiku, jako když muž v roli opory ženy jí do očí slibuje absolutní (v dané chvíli)  pravdu: "Vždycky Ti budu nablízku, budu Tvojí oporou, můžeš se na mne spolehnout, nemuš se ničeho bát!" A oba, žena i muž netuší, že tato absolutní pravda platí jen ze zcela výjimečných podmínek. Třeba že: " pokud se nerozvedem..." nebo " pokud budu živ..." nebo "...pokud Ti nebude vadit, že jsem v exekučním řízení a potrvá chvíli, než se z toho vyhrabu...", nebo "...pokud nebudeš mít vyšší nároky na životní úroveň než já..." atp.

Předešlu proto předem (jako podklad k závěru příspěvku), jaké vidím já pravdivé jádro této absolutní pravdy, které nelze anulovat jinou absolutní pravdou, ale akceptovat a využít.

„...jaderná elektrárna bude ještě dlouho pojistkou energetické bezpečnosti a stability soustavy, vedle jiných zdrojů, přímo nezávislých na počasí - čím více těchto alternativních zdrojů bude, čím budou stabilnější, levnější a pružnější v jejich aktivaci podle potřeby, tím lépe“ 

A co pan Zbyněk Fiala postavil proti této absolutní pravdě?: "...Tvrdil to na jaře, ještě předtím, než extrémní sucho (prý největší za 500 let) vyřadilo francouzské jaderné elektrárny z provozu, protože v řekách není voda na chlazení. To poslalo další vlnu do stávající energetické krize, protože Francie byla významným exportérem elektřiny...."

Prostě NOVOU absolutní pravdu(opřenou o svit slunce!)! Tak se na ni podívejme zblízka.

Jednak zneplatnění jaderné elektrárny jako funkce pojistky "energetické bezpečnosti a stability " tím dosaženo není, snad jen omezení. Stejně tak jako snížení efektivnosti. Ale to je vše.

"...extrémní sucho..." je logicky typické pro léto - ač to nemusí být pravidlem - tedy pro doby, kdy potřeba na vytápění je na minimu a (oproti minulosti, kdy v tomto období dominovala spotřeba pro výrobu) lokálně dominuje potřeba chlazení(klimatizace, chlazení potravin...))

V tuto dobu svit slunce + vítr + jiné zdroje vedou nutně k přebytku kapacit - ostatně to potvrzuje to, že na tuto dobu jsou plánovány hlavní revize a pravidelné opravy.

Případ Francie je speciální: Z tvrzení pana Zbyňka Fialy (jistě, je to citace z ověřených zdrojů) implicitně plyne, že postiženy byly primárně importující země (přece exportují se hlavně nadbytky - tedy snad proboha Francie nemá jaderné elektrárny pro stabilizaci své soustavy ale pro export?).

Opět implicitně - ale nepopiratelně - z toho plyne, že importéři neměli stabilizující (a možná ani základní) energetické zdroje pro vlastní potřebu.

Přeskočím pár myšlenkových schodů a uzavřu:

a) Snížilo to částečne efektivnost jaderných elektráren? Ano, jistě. Stejně tak se jovšem jistě snížila efektivnost vodních elektráren. 

Tedy argument, který dehonestuje dva zdroje (jeden ostrakizovaný, druhý eufemizovaný) ale je použit jako hůl na psa, která se vždycky najde, není pro mne pádný argument.

b) Nepotřebují zdroje ze slunce a větru stabilizující doplňkový zdroj. Jistěže ANO. A pokud ANO, pak lze vybírat jen z omezené nabídky  a zavrhovat jeden z nich pro dočasný výpadek znamený upřednostnit jiný a nebrat ohled na jeho dočasné výpadky. Kontrolní otázka (poručík Troník:) Převažují výpadky doplňkových zdrojů (mezi nimi jaderné elektrárny) v době, kdy spotřeba je na maximu a výroba z preferovaných zdrojů(třeba svir slunce) je na minimu? Jistěže NE (ovšemže ne absolutně vzato - ale je to mnohem pravděpodobnější, než opačná odpověď)

c) Je na základě ad a) a ad b) nutné odkopnout jeden doplňkový zdroj nebo hledat k němu další (a odkopnout jej teprve, až ty další plně dostačí)? Asi nikdo nezapálí ještě večer obilné pole jako zbytečné, jen na základě toho, že zítra ráno očekává elektronický podepsanou smlouvu o dodávce rýže z Číny nejbližší lodí. Ale tam, kde to tak dramaticky nevypadá, je stejně špatné řešení přijatelné.

 d) Alternativní zdroje (slunce třeba) je samo o sobě natolik životaschopné (v energetickém mixu), stejně tak i zrádné (bez energetického mixu) jako jaderná elektrárna. Jen přednosti a nedostatky jsou jiné. Tam, kde se vzájemně doplňují není třeba hledat absloutní pravdu ve prospěch pouze jedné z nich.