Bude se Barma demokratizovat?

su tij
24.11.2015 11:21
I když dlouholetá představitelka barmské opozice a držitelka Nobelovy ceny míru z roku 1991 Su Ťij s převahou vyhrála parlamentní volby, neznamená to automaticky přechod tohoto státu k demokracii, kterou ostatně nikdy nazažila. Volby to však byly bezpochyby přelomové - Su Ťij v nich zvítězila, a co více, armáda slovy náčelníka generálního štábu vítězství uznala. Bude v Barmě pokračovat další fáze demokratizace, nebo je možný regres?

V Barmě vládne v podstatě nepřetržitě vojenská klika již od roku 1962. Předtím byl stát dlouhá desetiletí pod britskou správou, za druhé světové války jej obsadili expanzivní Japonci. Nezávislost Barmy byla potom vyhlášena v roce 1948. Armádní představitelé a vysocí generálové se dostali k moci o 14 let později a zahájili ,,specifickou" cestu Barmy k socialismu, která skončila hospodářským fiaskem. V roce 1974 vznikla nová ústava, která analogicky jako čs. ústava z roku 1960 kodifikovala vedoucí úlohu jedné strany, v barmském případě Strany barmského socialistického programu.

V roce 1988 propukly masové protivládní demonstrace, které požadovaly odstoupení stávající vojenskopolitické garnitury, vypsání svobodných voleb a zvýšení životní úrovně, která byla v rámci jihovýchodní Asie jednou z nejhorších.

Pozdější disidentka Su Ťij založila Národní ligu pro demokracii (NLD) a o 2 roky později s ní vyhrála parlamentní volby, k nimž se vláda zavázala. Reakce armády však byla překvapivá, vítězství NLD neuznala a Su Ťij uvrhla do dlouholetého domácího vězení. Oficiálně povolenou stranou se NLD stala až v roce 2011, kam spadá i uvolnění nedemokratického režimu potlačující lidská práva a první opatrné reformy. Rok 2015 tento pozvolný trend potvrdil, i když teoreticky hrozilo, že armáda znovu vítězství NLD neuzná. V této geografické oblasti jsou ostatně vojenské puče běžnou praxí dobytí moci (viz Thajsko a další země).

Nicméně Su Ťij, která získala parlamentní většinu, nečeká vůbec jednoduchá práce. Za prvé musí vyřešit ekonomické problémy země - zaostalost některých oblastí Barmy, které byly za 50 let zbídačeny, za druhé bude muset vyřešit stále narůstající náboženské spory mezi většinovým buddhistickým náboženstvím a muslimy na jihozápadě Barmy, které se nezřídka zvrhává v násilí. V roce 2012 došlo s tichým souhlasem státu k demolici několika mešit na jihozápadě země, kde se muslimové koncentrují. Zemřelo i několik muslimských Rohingů, kteří se stali oběťmi většinových buddhistických Rakhinů. Rohingové jsou dlouhá léta společensky diskriminováni a mají administrativně velmi ztížený legální nárok na barmské občanství.

Su Ťij také nebude moci suverénně vládnout, protože z ústavy mají představitelé armády zajištěnou čtvrtinu křesel v parlamentu. Někdejší disidentka se také nemůže stát prezidentkou země, to jí ústava také zakazuje, protože její manžel a děti mají britské občanství. Můžeme tak říci, že to bude vláda ,,omezené suverenity". Na druhou stranu volby po 25 letech byly skutečně přelomové a dokázaly, že každý režim se až na výjimky (Severní Korea) v čase mění.

Po čase opadne euforie z vítězných voleb a nastane doba ,,normálního" vládnutí pod vedením Su Ťij. Barmánci každopádně mohou po letech vlády vysoké vojenské kliky věřit v postupné demokratizační změny, které se budou zřejmě opatrně, ale přece jen prohlubovat.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.