Budou dary církvím konečně zdaněny?

pelc vladimír
4.6.2018 23:41
Politické lány rozvlnil návrh zákona, jímž by finanční tzv. náhrady církvím v rámci údajných církevních restitucí majetku, čili finanční prostředky, které jim stát vyplácí, byly zdaněny daní z příjmů právnických osob; dosud jsou od této daně osvobozeny. Státní rozpočet by si tím přišel celkově asi na jedenáct miliard korun. Jaké jsou námitky proti takovému zdanění? Jsou kvalifikované?

 Především návrh na zdanění finančních tzv. náhrad církvím obsažený v poslaneckém návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, PSP ČR, VIII. volební období, r. 2017, tisk č. 38, není nijak nový. Například na takovou udici se ČSSD podařilo nachytat mnohé voliče v předminulých sněmovních volbách; po nich, po volbách, se ČSSD zachovala správně socdemácky − ani tento svůj předvolební slib nesplnila.

 Jaké jsou věcné námitky proti uvedenému návrhu zákona? (Stupidními politickými výkřiky, kupř. od M. Kalouska, se nezabývám.)

 Schválení zákona by prý porušilo základní zásady právního státu, mezi jinými právní principy právní jistoty, důvěry v právo. Nebylo by tomu tak. Právní stát se řídí zákony; změnou uvedených zákonů by právní stát narušen nebyl, právní jistota také, důvěra v právo už vůbec ne. Ústavní soud ve svém nálezu z 21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08, N 89/53 SbNU 125, č. 181/2009 Sb.) judikoval: „Zdanění určitých příjmů a jeho rozsahu je výhradně politickou záležitostí.“ Tedy v tomto případě změna daňového režimu dosud příjmů osvobozených od daně z příjmů právnických osob na jejich zdaňování, je záležitostí politického rozhodnutí zákonodárce; v tom spočívá daňová zásada právního státu. Právní jistota a důvěra v právo plyne z toho, že daň je ukládána na základě zákona (viz čl. 4 odst. 1 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy ČR). Pokud Parlament ČR uvedený návrh jako zákon schválí, budou všechny zásady dodrženy.

 Bylo podepsáno sedmnáct smluv soukromoprávního charakteru; ty je prý možné měnit pouze dodatkem ke smlouvě, když se obě strany dohodnou, proto nelze uvedené dary zdaňovat. Není to pravda. Daňové režimy určují daňové zákony, v tomto případě zákon o daních z příjmů, nikoli nějaká soukromoprávní smlouva kohokoli s kýmkoli. Žádné usnesení Ústavního soudu ČR netvrdí (a ani nemůže), že by soukromoprávní smlouva nahrazovala zákony, tedy že by bylo možné, aby taková smlouva (s kýmkoli) mohla pravomocně určit daňový režim smluvního plnění. Z daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) je známa zásada, že soukromoprávní smlouvy nemají na daňové povinnosti povinného daňového subjektu žádný vliv.

 Schválení zákona, kterým by se zdaňovaly státem vyplácené finanční náhrady církvím, by mělo retroaktivní charakter. Není to pravda. Uvedené příjmy by se zdaňovaly od zdaňovacího období, v němž by zákon nabyl účinnosti (účinnost je navržena od 1. ledna 2019).

 Církevní tzv. náhrady, fakticky dary církvím, mohou být na základě zákona zdaněny, nic porušeno nebude. Pokud Parlament ČR takový zákon schválí.

 Viz též:

 http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/mohou-byt-tzv-cirkevni-restituce-zdaneny

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

  Parlament možná schválí, ovšem posluhující vládnoucí třídě zbohatlíkíků ÚS s přehledem sobě vlastním zamítne.