Budoucnost přibližného fašismu

bolsanaro
12.3.2019 04:24

 

Království jinak rovných

Možnosti přežití globálního systému nesocialistické společnosti jsou dokonce viděny jako jedině možné coby jedna z forem fašismu. Jde o tzv. "transhumanistická" fašistická království, jejichž doba je považována za velmi zajímavou:
"As communities become more and more independent, thanks to advances in micro-production, biological ideals will take precedence in such mini-civilizations, after basic needs and desires are fulfilled, creating a plethora of "tranhumanist fascist kingdoms". Perpetual war will embroil the world, pushing genetic advances faster and faster, beyond a safe speed. We sit at the cusp of genetic wars brought about by the rising costs of energy (which rolls into tribal survival mode), the declination of the nation-state as a day-to-day actor in our lives (a pirate has no rules to live by), and a society incapable of managing the psychological trauma of the dramatic loss of social status in the world created in the Oil Age (aka: safe global travel). So, less missile defense and more CRAM/Avenger, less nuclear sub and more fishing boat launched Shkval-esque torpedo, less centralized, planned communities and more Nader Khalili wanna-be styled forts in resource rich regions, all under a rising biological sun. These will be interesting times...
Toto tedy budou zajisté velmi zajímavé časy. 
 
 
Všimněme si ilustrativní ukázky Nader Khalili wanna:
v podobě nevážné:
 
 

Budoucnost přibližného fašismu

Rozhodně budoucnost fašismu v přibližné, nebo vědecko-technické podobě hyper - fašismu, kyber- fašismu, transhumanistického fašismu neboli overhumanismu a "Transcendental Fascist society and utopia" není nikterak zahrazena, naopak. Technopolní mesianismus i kalkulace kapitalismu jej předurčuje ke kvalitativní transformaci z pouhe romantizující politické podoby zaměřené nostalgicky i pragmaticky do poměřující, inspirující a stimulující minulosti, k technizující a chladně vědecké podobě konvergentní budoucnosti. Původnější, historický však reformovaný fašismus, vedle "utopického" technopolního hyperfašismu může plnit svou doplňující, vyvažující, iracionální, estetizující a průvodní "kritickou" roli. Jeho dalšími úkoly je vytvářet potřebné náhradní i náhražkové komunity nabízející i stylový "heroismus a spiritualitu" nadlidství(?) ve shlucích atomizovaných jedinců. Dále má vytvářet druhotné neskryté elity, exaltaci, působivě formující mythopoesis, přístupnou aristokratičnost a grandeurství, militantní politická komanda, kamaraderie a vitalizující kamarily pro nasazení a selekci. A být intelektuálním a estetickým majákem   pro ty, kteří jsou jinak nežli pouze konzumentsky a pracovně zužitkovatelní. Jak je bez tajností předpokládáno. A pochopitelně být svodidlem pro zdokonalené brutální primitivy, agresivní psychopaty a ty, kteří touží po sebeztrátě ve značkovém davu, budou-li v "transhumanistické a transhumánní" společnosti tací potřební a možní. Samozřejmě fašismus bude i nadále také plnit funkci přizpůsobenou, ale v podstatě stejnou jako v minulosti. Částečně jinou funkci může plnit tzv. "metapolitical fascism", pro který lze i přiměřeně vydestilovat, dochutit a obarvit, zčásti dokonce také ideové základy euroasianismu, je-li patřičný úmysl.

Permanentní fašismus v záloze

Optimistům je třeba připomenout, že nejsme pouze v krizi hospodářské; šance fašismů a jejich případná potřeba mohou být tedy větší nežli v minulosti. 
 
 
"Fascists of any denomination are not alone in believing that deep structural problems threaten the sustainability of the present "hegemonic system" in the West, notably escalating ecological and resources crises, and the demographic explosion in the "two-thirds world" (often called the "third world," even though in terms of population it is far bigger than the first world). Nor can it be denied that mass immigration and globalization pose threats to established national and cultural identities. There will thus be no shortage of empirical data to convince those with a fascist mind-set that we live in an age of decadence and that "our" only hope lies, sooner or later, in a total palingenesis capable of pioneering a new type of modernity while preserving ethnic roots, cultural identity, and belonging. Given the unusual capacity of fascism for eclecticism and adaptation, it seems likely that, at least in its metapoliticized, internationalized, and groupuscularized permutations, it will continue to thrive as a permanent, though marginalized and ineffectual, part of the political and social subculture of civic society throughout an increasingly Europeanized (or Americanized) world. It will thus continue to generate a steady flow of fresh ideological specimens to occupy political scientists and historians of ideas for the foreseeable future".
Závěr postrádá předvídavost.

Nové vzorky k vyzkoušení

...It would be easy to simply brand the main overhumanist writers as fascists (or neofascists, or neonazis), but that would not give the full picture, even if that seems to be their personal, cultural and political background, and even if some have gone as far as to publicly label themselves as fascists, or to describe the "much despised" Waffen SS as "a model for the future, a European army of political soldiers". Italian author Giorgio Locchi is a much quoted source of inspiration for the overhumanists. In his "Political Expression and Repression of the Overhumanist Principle" he explains that "one cannot understand fascism without realising, or refusing to admit, that the so-called 'fascist phenomenon' is nothing but the first political manifestation of a larger spiritual and cultural phenomenon, which we can call 'overhumanism'"?

D'Annunzio, Gabrielle - Wagner, Richard

. Dokonce i Martin Heidegger je v souvislosti s problematikou techniky a vztahem k nacionálnímu socialismu označován za teoretika digitální budoucnosti par excellence. (Viz Arthur Kroker, Hyper-Heidegger.) Samotná jména těch, kteří tvoří intelektuální ohraničení a kulturní týl pro možný fašismus budoucnosti, by zaplnila několik stránek, tedy uveďme jen ty nejznámější, kteří bývají právem nebo neprávem jako takoví označováni:
"Martin Heidegger's ontological fascism, Nietzsche's hierarchical nihilist immorality, Ezra Pound's masterful cantos of mythic/structural fascism and his adhorence of usury, TS Eliot's social critique of Western Civilisation as `waste land' filled with `hollow men' and his call for conservative renewal, DH Lawrence's sexual, frenetic and animalistic `fascism without bullying', F. Scott Fitzgerald's critique of the bourgeois, and call for a new Romantic elite, Wydham Lewis's vortex of forces and iconoclastic outsider fascist modernism, Yeats mythic nationalist poetry, geared theory of history and fascist visions, Celine's masterful misanthropy and avant garde literary agression, Curzio Malaparte's literary complexity and his architectual interests, Yukio Mishima's Japanese vision of fascism with Emperor worship and a new military elitism, Knut Hamsun's pastoral, green and proletariat fascism, the eugenic theories of Sir Francis Galton, the Social Darwinism of Herbert Spencer, the scientific monism and artwork of Ernst Haeckel, the focus on the purifying and fertilising power of Violence to be found in Sorel, Oswald Spengler's Hegelian/Historical synthesis and warning of the Decline of the West, and lastly warrior poet Gabrielle D'Annunzio's first synthesis of the fascist minimum during the taking of Fiume. I can go on, and on, like this. Further figures like Ernst Junger, Carl Jung, Luigi Pirandello, Richard Strauss, Richard Wagner, Arno Breker, Timothy Findlay, Mario Sironi, Charles Peguy, Ernest Renan, Paul de Lagarde, Charles Darwin, Rene Guenon, Julius Evola, Vincenzo Cardarelli, Maurice Barres, Giovanni Papini, Mircea Eliade, Georges Dumezil, Jose Antonio Primo De Rivera, Oswald Mosley, Leni Riefenstahl, Arnold Fanck, Moeller Van Den Bruck, Francis Parker Yockey, Miguel Serrano, Savitri Devi, Salvador Dali, Jean Cocteau, Robert Brassilach, Pierre Drieu La Rochelle, JG Ballard, Max Nordau, Otto Weininger, Michael Moynihan, Bret Easton Ellis, Alain De Benoist and even early Blanchot and Paul De Man... all testify to a fascism that is far from an unintellectual and unartistic movement".
Nemyslím, že všichni uvedení jsou v seznamu právem. Rovněž bych nesouhlasil vždy s tím, v čem má spočívat jejich přínos fašismu. Avšak i předvídané pozitivní přínosy vědy a techniky blížící se popřítomnosti, i bez chtěného fašistického směrování, znamenají současně problémy, které se jeví neřešitelné, a možnosti i nevyhnutelnost zneužití při jednosměrném vývoji bez podstatných systémových změn.

Šťastné setkání a totalitarismu

Maskulinní a femininní dystopie ( ! ) a Utopie ( ? ) bezpochyby naleznou uskutečnění v pevně zaklesnutém manželském objetí, to jest, maskulinním & femininním totalitarismu. Blahopřejme!

V nadějný kolaps věří jihoameričtí optimisté

poněvadž:
"...it becomes evident the answer to the true dimension of the world crisis in the twenty-first century. It means the overcoming, not only of the history of capitalism, but of the existing history up to now. Not only has the Cold War come to an end. It is also the end of the world history of modernization. Not only this specific modern history, but the world history of fetishist relations in general. Now, the modern commodity-producing system has reached its historical barrier and discloses its failure. A historical collapse of the system with all of its correspondent social relations that expresses itself as a financial collapse, an ecological collapse, a collapse of the society of labor, a collapse of politics and of the national States, a collapse of the relations among sexes, collapse of ...
...Will it be possible to overcome this real abstraction of value-dissociation? Will it be possible to go beyond the commodity-producing system? Will it be possible to build a de-fetishized society, a society of human emancipation?
 
Realisté jsou navíc přesvědčeni o nevyhnutelnosti návratů do budoucnosti, poněvadž naddeterminované dovršení předdějin, jehož jsme svědky, přivádí na scénu a bojiště nezasažitelný prvopočátek. Pospolitosti, vize, rituály, platnost a aktivizace kolektivního nevědomí, osvobozující vědomí sounáležitosti v podobě původního nejúčelnějšího a primárně nejúspěšnějšího lidského zřízení, nebo v současné transformované podobě umožňující spříznění určením i volbou, vystupují jako zárodečná skupenství do blížícího se počátku skutečně lidských dějin.
Vítězné klasické revoluce a guerillové války zůstávají v Systému, pokud nevytvořily nebo neumožní vytvoření revoluční kultury, nové spirituality a transcedence tvořící jednotu s osvědčenou tradiční a především naddějinou spiritualitou a transcedencí. Existence je osvědčení. V tom je kupříkladu Kuba na samém začátku. Fidelova revoluce patrně byla, nebo se přinejmenším brzo stala, jen součástí mocenského cyklu, z něhož se teprve po pádu východněblokového státokapitalismu (pro nostalgiky a alibisty skorosocialismu) může vysvobodit.
"Postupné dobývání skutečné svobody vede k vytvoření nového lidství a kvalitativně odlišné společnosti. Tato vize proto poskytuje přesnější pochopení toho, co je v naší době v sázce".
Gustavo Gutierrez

Naděje nemá na co umřít


Akce části komunistů asi v ČR překvapí    

  
 
Photo Bruno Resende
                       
V návrhu nového, zatím neschváleného programu však PCB patrně  z taktických důvodů, oportunismu, nebo kvůli vnitřní opozici, možná  většiny, uvádí opak. V „Pré- Tése para XV congresso do PCB“ schází stále mnoho pro Brazílii  podstatného. Indiáni kupř. nejsou uvědomělí proletáři a nechtějí  jimi být, není tedy nutné se jimy zabývat, všimneme si jich až budou ve fabrikách a slumech. Pokud jde o přírodu a ekologické problémy všeobecně,  pohled partaje se neliší od pohledu  kapitalistů a jejich lidem na patřičných místech. Také se zcela nevymanila z rozšířenéhé  antikvárního až záhrobního marxismu a nebere v úvahu stupeň, formu a směr jeho vývoje.  Což se týká většiny levicových stran.  Kritika vlády a strany PT je téměř dostačující, kritika kapitalismu a imperialismu nedostatečná, nedůsledná a povrchní. Pokud jde o kulturu je její postoj nejspíš Rudý hollywoodismus, mírně přizpůsobené socialistické telenovelas. a upravená melodramata pro třídu pracujících. Viz “Working Class Melodrama: the Fulfilling of a Wish Fulfilled?” v lepším případě melodramata Levicové melancholie  ,avšak se zákazem vybavování a převzetí minulosti do vize budoucnosti,  jak Marx a Engels varují nepatřičně v duchu buržoasního optimismu,  arogance 19. století a monokauzálního myšlení  coby nezbytnostech  pro  radikální transformaci  a ulehčení cesty v  budoucnost.
“Instead, we need what Dan Wildcat calls “Indigenous Realism.” We have science, and it’s good, it’s strong, it’s powerful. We have technology, which can be used wisely or not. And we have traditional cultural values to tell us what wisdom is. It’s time to put these all together.It is not “romantic” to say that we are interconnected with and part of the Earth—to use the the Lakota phrase “all my relatives” in referring to the soil, the rocks, the water, the air, the plants and the animals.”

http://www.smithsonianmag.com/smithsonian-institution/new-way-stewardship-mother-earth-indigeneity-180952855/?utm_source=facebook.com&no-ist
Vykostěný a vypreparovaný marxismus je chráněn a bráněn před možností otevřenosti vůči minulostii, budoucnosti a vytvoření  kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu.
Jisté možnosti nabízí a poskytuje
Otevřený marxismus-http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Marxism
Kulturní marxismus  
 http://en.wikipedia.org/wiki/Cultural_Marxism
                                                          

Budoucnost přibližného fašismu

Království jinak rovných

Možnosti přežití globálního systému nesocialistické společnosti jsou dokonce viděny jako jedině možné coby jedna z forem fašismu. Jde o tzv. "transhumanistická" fašistická království, jejichž doba je považována za velmi zajímavou:

"As communities become more and more independent, thanks to advances in micro-production, biological ideals will take precedence in such mini-civilizations, after basic needs and desires are fulfilled, creating a plethora of "tranhumanist fascist kingdoms". Perpetual war will embroil the world, pushing genetic advances faster and faster, beyond a safe speed. We sit at the cusp of genetic wars brought about by the rising costs of energy (which rolls into tribal survival mode), the declination of the nation-state as a day-to-day actor in our lives (a pirate has no rules to live by), and a society incapable of managing the psychological trauma of the dramatic loss of social status in the world created in the Oil Age (aka: safe global travel). So, less missile defense and more CRAM/Avenger, less nuclear sub and more fishing boat launched Shkval-esque torpedo, less centralized, planned communities and more Nader Khalili wanna-be styled forts in resource rich regions, all under a rising biological sun. These will be interesting times...

Toto tedy budou zajisté velmi zajímavé časy.

https://legacy.blisty.cz/img.php?id=-7710&size=350&mc=ffffff&mg=0&cp=0

 

This paper argues that the emergence of "overhumanism"* in Italy is a troubling development, both for Italian and international transhumanism, due to overhumanism's association with Fascism. The main overhumanist writers seem to view their version of transhumanism as a cultural and spiritual movement with deep historical roots, and see Fascism as its first political manifestation. Italian overhumanism is heavily influenced by the "Nouvelle Droite", a fringe political movement that emerged from the French neofascist microcosm in the late '70s/early '80s, and which attempted to bring far-right ideas into the mainstream by discarding the trappings of historical Fascism in order to convey a similar message in a less unpalatable form. In common with the Nouvelle Droite, it borrows heavily from the extreme left (anti-americanism, anti-clericalism, opposition to globalisation), and has adopted neopaganism as a religious stance. While affirming the importance of science in modern life, this hybrid offspring of neofascism also maintains more traditional far-right positions such as elitism, antiegalitarianism and an interest in ethnic identity that crosses into differentialist racism.

http://www.estropico.com/1x1.gif

 

http://www.estropico.com/1x1.gif

*A note on translation: "Sovrumanismo" is translated here as "overhumanism", but could as easily have been translated as "superhumanism". However, in

 

Fascism - The Future Of Fascism

Tweet


pressuniversityfascistworld

Fascists of any denomination are not alone in believing that deep structural problems threaten the sustainability of the present "hegemonic system" in the West, notably escalating ecological and resources crises, and the demographic explosion in the "two-thirds world" (often called the "third world," even though in terms of population it is far bigger than the first world). Nor can it be denied that mass immigration and globalization pose threats to established national and cultural identities. There will thus be no shortage of empirical data to convince those with a fascist mind-set that we live in an age of decadence and that "our" only hope lies, sooner or later, in a total palingenesis capable of pioneering a new type of modernity while preserving ethnic roots, cultural identity, and belonging. Given the unusual capacity of fascism for eclecticism and adaptation, it seems likely that, at least in its metapoliticized, internationalized, and groupuscularized permutations, it will continue to thrive as a permanent, though marginalized and ineffectual, part of the political and social subculture of civic society throughout an increasingly Europeanized (or Americanized) world. It will thus continue to generate a steady flow of fresh ideological specimens to occupy political scientists and historians of ideas for the foreseeable future.

See also Authoritarianism; Communism; Eugenics; Nationalism; Propaganda; Race and Racism; Social Darwinism.

BIBIOGRAPHY

Bauman, Zygmunt. Modernity and the Holocaust. Ithaca, N.Y.: Cornell University Press, 1989.

Davies, Peter, and Derek Lynch. Fascism and the Far Right. London: Routledge, 2002.

Drake, Richard. The Revolutionary Mystique and Terrorism in Contemporary Italy. Bloomington: Indiana University Press, 1989.

Gentile, Emilio. The Sacralization of Politics in Fascist Italy. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1996.

Griffin, Roger. "Interregnum or Endgame? The Radical Right in the 'Post-fascist' Era." In Reassessing Political Ideologies: The Durability of Dissent, edited by Michael Freeden. New York: Routledge, 2001.

Griffin, Roger, ed. Fascism. Oxford: Oxford University Press, 1995.

Kallis, Aristotle A., ed. The Fascism Reader. London: Routledge, 2002.

Larsen, Stein, ed. Fascism outside Europe: The European Impulse against Domestic Conditions in the Diffusion of Global Fascism.. New York: Columbia University Press; Boulder, Colo.: Social Sciences Monographs, 2001.

Mosse, George L. Fascist Revolution: Toward a General Theory of Fascism. New York: Fertig, 1999.

Paxton, Robert O. The Anatomy of Fascism. New York: Knopf, 2004.

Payne, Stanley G. A History of Fascism, 1914–1945. Madison: University of Wisconsin Press, 1995.

Sternhell, Zeev. "Fascist Ideology." In Fascism: A Reader's Guide: Analyses, Interpretations, Bibliography, edited by Walter Laqueur. Berkeley: University of California Press, 1976.

Taylor, Brandon, and Wilfried van der Will, eds. The Nazification of Art: Art, Design, Music, Architecture, and Film in the Third Reich. Winchester, U.K.: Winchester Press, 1990.

Roger Griffin

Fascism - Bibiography [next][back] Fascism - The Conservative Revolution

 

Rozhodně budoucnost fašismu v přibližné, nebo vědecko-technické podobě hyper - fašismu, kyber- fašismu, transhumanistického fašismu neboli overhumanismu a"Transcendental Fascist society and utopia" není nikterak zahrazena, naopak. Technopolní mesianismus i kalkulace kapitalismu jej předurčuje ke kvalitativní transformaci z pouhe romantizující politické podoby zaměřené nostalgicky i pragmaticky do poměřující, inspirující a stimulující minulosti, k technizující a chladně vědecké podobě konvergentní budoucnosti. Původnější, historický však reformovaný fašismus, vedle "utopického" technopolního hyperfašismu může plnit svou doplňující, vyvažující, iracionální, estetizující a průvodní "kritickou" roli. Jeho dalšími úkoly je vytvářet potřebné náhradní i náhražkové komunity nabízející i stylový "heroismus a spiritualitu" nadlidství(?) ve shlucích atomizovaných jedinců. Dále má vytvářet druhotné neskryté elity, exaltaci, působivě formující mythopoesis, přístupnou aristokratičnost a grandeurství, militantní politická komanda, kamaraderie a vitalizující kamarily pro nasazení a selekci. A být intelektuálním a estetickým majákem   pro ty, kteří jsou jinak nežli pouze konzumentsky a pracovně zužitkovatelní. Jak je bez tajností předpokládáno. A pochopitelně být svodidlem pro zdokonalené brutální primitivy, agresivní psychopaty a ty, kteří touží po sebeztrátě ve značkovém davu, budou-li v "transhumanistické a transhumánní" společnosti tací potřební a možní. Samozřejmě fašismus bude i nadále také plnit funkci přizpůsobenou, ale v podstatě stejnou jako v minulosti. Částečně jinou funkci může plnit tzv. "metapolitical fascism", pro který lze i přiměřeně vydestilovat, dochutit a obarvit, zčásti dokonce také ideové základyeuroasianismu, je-li patřičný úmysl.

Permanentní fašismus v záloze

Optimistům je třeba připomenout, že nejsme pouze v krizi hospodářské; šance fašismů a jejich případná potřeba mohou být tedy větší nežli v minulosti.

The Future of Fascism 

"Fascists of any denomination are not alone in believing that deep structural problems threaten the sustainability of the present "hegemonic system" in the West, notably escalating ecological and resources crises, and the demographic explosion in the "two-thirds world" (often called the "third world," even though in terms of population it is far bigger than the first world). Nor can it be denied that mass immigration and globalization pose threats to established national and cultural identities. There will thus be no shortage of empirical data to convince those with a fascist mind-set that we live in an age of decadence and that "our" only hope lies, sooner or later, in a total palingenesis capable of pioneering a new type of modernity while preserving ethnic roots, cultural identity, and belonging. Given the unusual capacity of fascism for eclecticism and adaptation, it seems likely that, at least in its metapoliticized, internationalized, and groupuscularized permutations, it will continue to thrive as a permanent, though marginalized and ineffectual, part of the political and social subculture of civic society throughout an increasingly Europeanized (or Americanized) world. It will thus continue to generate a steady flow of fresh ideological specimens to occupy political scientists and historians of ideas for                                                                                                                                      

================================================================================

Akce části komunistů asi v ČR překvapí    

    

Akce části komunistů asi v ČR překvapí    

  

 
Photo Bruno Resende

                        

návrhu nového, zatím neschváleného programu však PCB patrně  z taktických důvodů, oportunismu, nebo kvůli vnitřní opozici, možná  většiny, uvádí opak. V „Pré- Tése para XV congresso do PCB“ schází stále mnoho pro Brazílii  podstatného. Indiáni kupř. nejsou uvědomělí proletáři a nechtějí  jimi být, není tedy nutné se jimy zabývat, všimneme si jich až budou ve fabrikách a slumech. Pokud jde o přírodu a ekologické problémy všeobecně,  pohled partaje se neliší od pohledu  kapitalistů a jejich lidem na patřičných místech. Také se zcela nevymanila z rozšířenéhé  antikvárního až záhrobního marxismu a nebere v úvahu stupeň, formu a směr jeho vývoje.  Což se týká většiny levicových stran.  Kritika vlády a strany PT je téměř dostačující, kritika kapitalismu a imperialismu nedostatečná, nedůsledná a povrchní. Pokud jde o kulturu je její postoj nejspíš Rudý hollywoodismus, mírně přizpůsobené socialistické telenovelas. a upravená melodramata pro třídu pracujících. Viz “Working Class Melodrama: the Fulfilling of a Wish Fulfilled?” v lepším případě melodramata Levicové melancholie  ,avšak se zákazem vybavování a převzetí minulosti do vize budoucnosti,  jak Marx a Engels varují nepatřičně v duchu buržoasního optimismu,  arogance 19. století a monokauzálního myšlení  coby nezbytnostech  pro  radikální transformaci  a ulehčení cesty v  budoucnost.

“Instead, we need what Dan Wildcat calls “Indigenous Realism.” We have science, and it’s good, it’s strong, it’s powerful. We have technology, which can be used wisely or not. And we have traditional cultural values to tell us what wisdom is. It’s time to put these all together.It is not “romantic” to say that we are interconnected with and part of the Earth—to use the the Lakota phrase “all my relatives” in referring to the soil, the rocks, the water, the air, the plants and the animals.”

http://www.smithsonianmag.com/smithsonian-institution/new-way-stewardship-mother-earth-indigeneity-180952855/?utm_source=facebook.com&no-ist

Vykostěný a vypreparovaný marxismus je chráněn a bráněn před možností otevřenosti vůči minulostii, budoucnosti a vytvoření  kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu.

 

=

 

 

 

nejde jen o lidskou a moralni zalezitost, ale komuniste tim pomohli neprimo bolsonarovi.

 

 Taková nesmrtelnost je nanic, aneb Už ani ta Budoucnost není, co bývala

 

 

 

josefmikov
Od roku 1985 jsem žil v Utahu, USA. Učím český jazyk, uklízím v nemocnici a maluji sakrální fresky. Nedávno jsem se odstěhoval do Brazílie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.