Čemu pomáhá ČT cyklem Generálové?

gajda
6.2.2021 13:39
Jestliže Česká televize vyrobí jakýkoli program týkající se naší historie, můžete si být jisti jen jediným: Že totiž ani v tom nejnepatrnějším nepůjde o program, jehož cílem by snad mělo být rozšíření vašich historických vědomostí a znalostí, ale jedině o indoktrinaci, čili nálev nového evropského pohledu do vaší hlavy.

Ukuchtěného tak, aby se ve všech ohledech kryl s Usnesením o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, přijatém Evropským parlamentem loňského září, který jako hlavní svou tezi uvádí, že Druhá světová válka nezačala útokem Německa na Polsko v r. 1939, ale paktem o neútočení, uzavřeném v témže roce mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Takže viníkem politováníhodného a hrůzného válečného konflikt není dle této teze už jen nacistické Německo, ale i SSSR a potažmo tedy i současné Rusko. Nu a protože když jsou viníci jednoho provinění dva, jsou vlastně viníky jen polovičními, což je pro Němce novým benefitem, který je v novém historickém výkladu Evropy nutno brát v co největší možné míře do úvahy.

To je tedy základní rámec pro výklad moderní evropské historie, dle něhož se mají a spíš i musí historie jednotlivých evropských zemí srovnat tak, aby tento rámec v žádném svém bodu nepřečuhovaly, ale byly s ním v co možná nejpřesnějším zákrytu.

Toto snaha byla zřejmě hlavním podnětem pro zrod šestidílného cyklu Generálové, jehož první díl nazvaný Kdo s koho? jsme měli možnost shlédnout ve středu večer na ČT 2. Nu a máme-li zhodnotit nakolik splnil požadovaný úkol EU mu daný, a nakolik byl v tomto směru proti až dosud platnému výkladu naší historie novátorský, pak všechna čest. Všechno, co jste se kdy učili a všechno, co jste kdy četli, obrátil už tento první díl vzhůru nohama. Prezident Beneš byl bezcharakterní člověk, a tvůrcům cyklu k potvrzení tohoto odsudku stačil jediný údajný výrok Štefánikův. Nu a že letadlo, převážející Štefánika z Itálie do vlasti, bylo zřejmě na Benešův rozkaz sestřeleno, se v pořadu sice přímo netvrdí, ale tvůrci tento výklad šikovně naznačují dvěma informacemi: za prvé se prý ti dva přímo bytostně nenáviděli a za druhé jakýsi politik, jehož jméno jsem bohužel nezachytil, se prý k Štefánikově smrti v troskách italského letadla vyjádřil těmito výmluvnými slovy: „Štefánik zemřel v pravý čas“.

Tolik tedy k osobě Edvarda Beneše, který to od tvůrců pořadu schytal snad ještě víc, než jsme to z rádia slýchali za protektorátu. Zato druhá šířeji pojednávaná osoba Radola Gajda byl frajer, který hned po Říjnové revoluci pochopil, kde je právo a spravedlnost, a navzdory váhavému postoji T.G. Masaryka, aby se Čs. legie co nejvíce možno vyhýbaly účasti na bojích znepřátelených ruských frakcí, bil bolševiky hlava nehlava kde se mu k tomu jen naskytla příležitost. A byl to právě on, který si ze všech v prvním dílu cyklu pojednávaných osob odnesl vavřínový věnec nejzelenější.

Že byl fašistou – to už dnes zřejmě oficiálnímu médiu nevadí. A možná se tímto veskrze kladným: zobrazením Gajdy už otevírá cesta, aby to už v nejbližší budoucnosti nevadilo nikomu a ničemu, protože po liberální demokracii nám už ani žádný jiný výběr historie vlastně nenabízí.

Takže: Zvykejme si, je možná to nejpodstatnější, co nám cyklus Generálové vzkazuje.

Lubomír Man

 

 

Foto  Gajdy  z knihy „Vítěz, který prohrál: generál Radola Gajda“, autoři  Antonín Klimek a Petr Hofman, vydavatelství Paseka 1995

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Sloboda slova má jedno úskalie : vyžaduje si zvláštne nadanie, resp. talent na rozpoznávanie " farieb " v množine slov a pojmov. Ak chýba logické myslenie, schopnosť porovnávania, aspoň priemerne dobrá pamäť - v prejavoch slobodného vyjadrovania sa neľahko dá zorientovať, ak vôbec to priemerne inteligentný človek zvládne. Preto sa ľudia uchyľujú k emocionálnemu chápaniu reality : prejavuje sa to v kontraste sympatický - nesympatický. 

O tom, čo je pravda, čo nepravda rozhodujú emócie. Ak sa emócie postavia na jednu stranu, každý argument je odmietaný.

Na druhej strane, život s jedným názorom, jednou ideológiou, ktorá riadi národ, je pre spoločnosť jednoduchší. Autori akejkoľvek ideológie to vedia už stáročia.

Masovokomunikačné prostriedky v každej forme predstavujú tú najúčinnejšiu " zbraň", ktorú človek vymyslel.

Len ten, či tá skupina, ktorá sa dokáže orientovať v kakofónii názorov, dokáže rozpoznať úmysel a cieľ propagandy, pravdy od nepravdy. 

Nástroje oficiálne politiky euro - atlantického priestoru už 31 rokov nemusia skrývať svoju pravú tvár, pravé ciele a úmysly. Takými nástrojmi sú televízie, siete, rozhlas, noviny, časopisy, mimovládky, nadácie, občianske združenia, politické strany - a hlavne peniaze / USD/euro/ bitkoin.... Všetko sa deje v priamom prenose. Nielen v televízii.

Keď vymrie staršia generácia a pamätníci histórie, padne posledná prekážka v dostihoch " liberálnych koní ". Je to len otázka krátkeho času.