Ceny a platy v ČSSR v r. 1967 a dnes - II

sušená švestka v anglické slanině
24.10.2018 10:23
Minimálně jeden kaz na dnešní přenádherné době bych viděl. Tedy kromě globálního oteplení, imigrantů atd. Proč dnes v restauracích jsou tak drahé fazole se sázeným vejcem, že si je nemůže žádný obyčejný člověk dovolit dát do nosu, aniž by se mu vhrkly slzy do očí, když si vzpomene, že svého času stáli 3,90 korun československých.

Porovnáme-li tuto nabídku uvedenou níže na jídelním lístku z r. 1965 s jídelním lístkem kuchyně obchodního domu Baťa v září 1939 ve Zlíně[1], tak lze v obecné rovině říci, že zatímco zákazník této firmy musel mít v portmonce alespoň čtyři koruny, aby se mohl najíst, tak v r. 1965 hladovec musel žmoulat poníženě v ruce alespoň jednou tak velký obnos. V roce 1939 činila průměrná hodinová mzda 2,35 do 5 korun. To by znamenalo, že v roce 1939 kupní síla spotřebitelů byla téměř vyšší než v r. 1967. I když jiné zdroje uvádějí vyšší čísla, tak pokud platí, že průměrná mzda úředníka se pohybovala okolo 1300,- Kčs měsíčně a plat dělníka činil dokonce pouhých 550,- Kčs[2], tak pak přece jenom k určitému posunu došlo. Ale u firmy Baťa měla průměrná měsíční mzda zaměstnance se pohybovat v roce 1934 ve výši 3000 korun měsíčně. Podle téhož blogu průměrná měsiční mzda zaměstnance v ČSR měla dosáhnout v r. 1932 1080 korun[3].  Ta měnová reforma v r. 1953 Zápotockému moc nepovedla.  Ani dvanáct let nestačilo zahladit válečné škody ve výši 1 bilionu korun, tedy zhruba 8-10 národních důchodů v r. 1946 podle soudobých výpočtů Miloše Stádníka.

Současně platí, že dnes navštívit restauraci a nemít po ruce přinejmenším tak 200,-Kč, znamená většinou po pečlivém studiu daleko pestřejšího jídelního lístku hladový a zcela frustrovaný odejiti.  Pro jedince s minimální hodinovou mzdou 73,- Kč to může být docela racionální volba. Zaměstnanec s průměrnou superhrubou mzdou nad 10 eur za hodinu, tedy tak 280 Kč si může ale klidně dobře pochutnat v roce 2018 stejně jako jeho předek při návštěvě v obchodním domu Baťa.

Podle tehdy publikovaných informací Státního statistického úřadu rostly v prvním pololetí roku 1967 mzdy rychleji než v předcházejících letech. Průměrná měsíční mzda činila v první polovině roku 1964 1426 Kčs, v dalších dvou letech 1473 a 1496 korun, v roce 1967 již 1574 Kčs. Nejvyšší přírůstek průměrných mezd měl nastat v odvětví školství a zdravotnictví jako důsledek platových úprav. Ve zdravotnictví – řízeném národními výbory – vzrostla mzda o 10,7 procent, ve školství o 8,4 procenta. V ostatních odvětvích ovlivnily vzestup hlavně výplaty podílů na hospodářských výsledcích a vyšší částky prémií a odměn, ale i růst základních mezd. [4]

Provozovna Brno-H, Heršpice Kovošrot, n.p., odštěpný závod Brno, Kšírova 116, přijímala ihned: baliče kovového odpadu, práce v úkolu, výdělek 8-9 Kč na hodinu. Práce na 2 směny, nezapracované zaškolili. 1 bagristu se státní zkouškou, pokud možno vyučeného zámečníka, případně automechanika, výdělek cca 1900 Kčs. 1 elektro údržbáře do směnného provozu, výdělek 7,70 Kčs + prémie na hodinu. 1 člena Závodní stráže s měsíčním platem 1100 Kčs měsíčně, věk do 60 roků. 1 topiče na přechodnou dobu, výdělek 5,05 Kčs + 20%. výk. – Dvě volné soboty v měsíci. Možnost ubytování nemáme. Zájemci hlaste se na osobním oddělení, telef. 337611, kl. 002. Kovošrot též poptával administrativní pracovníci se znalostí těsnopisu, požadované vzdělání EŠ, plat 1060-1200 Kčs, informace a nabídky na KE – tel. 34339.

Technická a zahradní správa města Brna nabízela práci ihned silničním dělníkům i ve druhém zaměstnání, práce v úkolu, Ø hrubý výdělek od 1400,-, dělníky na odvoz popela, Ø hrubý výdělek od 1700,-, dělníky na čištění města, Ø hrubý výdělek od 800,-, cestaře, Ø hrubý výdělek od 1200,-, dělníky pro výstražné osvětlení, Ø hrubý výdělek od 900,-, lesní dělníky, Ø hrubý výdělek od 900,-, elektromontéry – údržbáře, Ø hrubý výdělek od od 1400,-,V těchto profesích mohli pracovat všichni důchodci po celý rok bez krácení důchodu až do výše 1000,- Kčs. Zájemci se měli hlásit v osobní evidenci Údolní 5.Fotochema Brno, Jindř. Procházky 10 hodlala přijmout opět ihned 1 muže do 40 let na práci ve varnách. Jedná se o jednu směnu Ø výdělek 7, 66 Kčs. Dále 1 muže pom. dělníka, 1 směna, Ø  6,32 Kčs.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně-Medlanky, Hudcova 60, vedoucí hospodářsko správní složky chtěl přijmout do trvalého zaměstnání 1 mladšího dělníka pro výkon různých manuálních prací. Přednost měli uchazeči s praxí v zemědělství (rostlinné a živočišné výrobě) a s oprávněním pro řízení traktoru a nákladního automobilu. Ústav nabízel přidělení nové služební bytové jednotky. Mzdové podmínky podle platového řádu, odborných znalostí a délky praxe. Platové rozpětí: 14000 až 1600 btto Kčs. Pouze písemné žádosti s uvedením doby zaměstnání, odborných znalostí a praxe měly být zasílány na adresu VÚVL v Brně – k rukám vedoucího provozu.

Ještě atraktivněji vypadala nabídka Ústavu geologického inženýrství Brno, Mozartova ulice 1 na konkursní řízení na přijetí pracovníka do kumulované funkce technik – řidič pro řízení a obsluhu pojízdné laboratoře – skříňové V3S. Jedná se o krátkodobé práce v terénu. Plat 1800,- Kčs a prémie. Podmínky: vyučený automechanik, řidičský průkaz II. tř., praxe 5. Let. Nástup ihned. Uchazeči s průmyslovou školou měli přednost.  

Bagristům možná nabízeli příliš, kádrová evidence Ústavu geologického inženýrství, Brno, Mozártova č.1 přijímala přihlášky na přijetí: technika II. stupně pro práce v laboratoři, požadované vzdělání – vyšší průmyslová škola chemická, platové rozpětí 1400 až 1700 Kčs měsíčně; sekretářky ředitele ústavu, funkce byla kumulovaná s kádrovou evidencí. Požadavky min. nižší hospodářské vzdělání, těsnopis, psaní na stroji, praxe ve funkci sekretářky, platové rozpětí 1200 až 1480 Kčs; uklízečku na odpolední směnu pro pracoviště Špitálka 16 s obsluhou kamen, měsíční plat 880 Kčs.[5]

Oborový podnik Nábytek Brno, Lidická č.2 hodlal přijmout ihned samostatného kontrolora ve stáří do 45 roků. Podmínkou přijetí bylo úplné středoškolské vzdělání ekonomického směru, odborná praxe 8 roků v obchodní, ekonomické a revizní činnosti. Platové zařazení tř. A 13, Kčs 1860 až 1990 + odměny. Zájemci se měli hlásit v oddělení výchovy a péče o pracující do 31. ledna 1967.

Více než bagrista, si mohl vydělat vedoucí investic v útvaru TOR v Ústředním podniku zemědělské techniky Brno. Požadované vzdělání: vysoká škola směr stavební, praxe nejméně 6 roků v oboru, zařazení T 11-12, 2200-2400 Kčs. Státní projektový ústav obchodu v Brně, Gagarinova 22 chtěl zase přijmout ihned samostatného konstruktéra stavební profese, požadavek VPŠ a praxe 5-8 roků, platové zařazení TV 7-8, 1300-1800 Kčs podle další praxe.

Státní výzkumný ústav materiálu, pobočka Brno, Křenova 62, výzkum slevárenství nabízel místo studijním technikovi s vyšším vzděláním a se znalostí jazyků a víceletou praxí. Platové podmínky 1700-2000 Kčs. Zájemci se měli hlásit na kádrovém oddělení pobočky.

Není třeba zůstávat pouze u švestek. Cena čtvrtlitrové lahvičky obyčejného mléka, rozváženého do brněnských škol národním podnikem Lacrum byla 50 haléřů, plnotučného třiapůprocentního 80 haleřů.[6] Dnes už není třeba mrazírenským výrobkům dělat žádnou velkou reklamu. Zboží je dost a sortiment je poměrně bohatý. Horší situace je však s rozvozem a uskladněním přímo v prodejnách. V roce 1955 bylo u nás 5000 mrazících pultů a v NSR jen 2000, přičemž výroba zmrazených potravin byla 4000 tun a u nás dvaapůlkrát větší. V roce 1964 se však vyrábělo v NSR už 235.000 tun zmrazených potravin. U nás už o 200.000 tun méně, přitom mrazících pultů v Německu bylo 135.000 a u nás jsme zůstali do dnešního dne na osmi tisících. Podle vedoucího odbytového oddělení oborového podniku Mrazírny Praha E. Roučky „Všude v okolních vyspělých zemích rozšiřují pulty rychleji než výrobu zmrazených potravin. A to je 20letá polemika mezi naším obchodem, který vyžaduje častější rozvoz a mezi mrazírnami, které prosazují zásadu hustší sítě mrazících pultů. Bojujeme i s nedostatkem strojně chlazených vozů. Ročně jich objednáváme 50, ale dostaneme jich jen něco málo přes deset. Naše vozy jsou totiž tak výborné, že v celém světě je po nich úžasná poptávka“. Letošní rok rozjedeme několik průzkumných akcí na marketingových zásadách, od kterých se chceme dozvědět, jaké zboží by si spotřebitel nejvíce přál vidět na pultech, kolik je ochoten za ně zaplatit, v jaké má být úpravě, kolik má obsahovat porcí atd. Druhá skupina pro průzkum trhu se zaměří na společné stravování. Loňské zkušenosti nám např. ukázaly, že o mrazené zboží je největší zájem ve středně situovaných vrstvách našeho obyvatelstva. Výjimku tvoří drštková polévka, kterou bez rozdílu konzumuje snad každý člověk v republice. Už v těchto dnech jsou na zkoušku v prodeji v některých výběrových prodejnách kapustové karbanátky – polotovar, čistá váhá 300 gramů, cena balíčku 3,50 Kčs[7], dále ražničí (1 kg za 29 Kč) z hovězího a vepřového masa prokládané slaninou[8]. Ke zkušební výrobě jsou připraveny také čevabčiči. Rovněž byl rozšířen sortiment zmrazených polévek. [9]

Restaurace Severka, III. cenová skupina nabízela podle jídelního lístku 1. XI. 1965  následující výběr. Jídla připravila V. Ondřejová s kolektivem. Ceny kalkuloval V. Mikučka. [10]

SPECIALITA ZÁVODU:

přesnídávková drštková polévka  … 2, 30

Dršťkova 25- 30 Kč

R. 2010: 0,30 l    Dršťková……20,-

2008: Dršťková polévka 13,90

DĚTSKÉ JÍDLO:

220 Plněný paprikový lusk s rýží … 5,50

Dnes: Plněný paprikový lusk s rýží. 62-89 Kč.

SPECIALITA DNE:

100 Myslivecká hovězí pečeně, knedlík … 6,90

120 Myslivecká hovězí pečeně, knedlík 75-115 Kč

150g Myslivecká hovězí pečeně, knedlík 95,0 Kč

STUDENÉ PŘEDKRMY: 

Ruské vejce[11] … 3,20

Maloobchodní prodej dnes: 23- 25,- Kč

2008: Ruské vejce 6 Kč

100 Liberecká tlačenka, cibule 3,20

100 g Tlačenka světlá, cibule, ocet 25 Kč

100 g Tlačenka s cibulí a octem 29 Kč

Domácí tlačenka s octovým dressingem a cibulkou 109 Kč

2008: 100 g Tlačenka s cibulí a octem 15,90 Kč

POLÉVKA:

Jaternicová …  1,-

Dnes: 5, - Kč

Hovězí krupicová s vejcem … 0,70;

0,33l Hovězí krupicová s vejcem 23,- Kč

R. 2009: 0,33l Hovězí krupicová s vejcem Kč 15,-

R, 2010: 0,30 l    Hovězí krupicová s vejcem 16,-               

TEPLÉ PŘEDKRMY:

Smažený sýr /Eidam/ tatarská omáčka brambor[12] máslo 10 gr. …5,20

100 g

Smažený sýr Eidam (Madeta), brambory, obloha, tatarská omáčka

159 Kč

150g Smažený sýr eidam, vařené brambory, tatarská omáčka 105,-

120g

 Smažený sýr s domácí tatarskou omáčkou

 109,- Kč

Míchaná vejce po italsku …. 3,60;

2 ks Míchaná vajíčka po Italsku 31,-

HOTOVÁ JÍDLA:

100 Vařené hovězí přední, tatarská omáčka, brambor máslo[13] … 6,10

100 Hovězí zadní, brambor, tatarská omáčka 85.00

150g  Hovězí maso vařené zadní, brambor, tatarka 94 Kč 

2102: Hovězí maso vařené, brambory, tatarka 68 Kč

100 Vařené hovězí přední, rajská omáčka s knedlíkem … 6,40

150g   Rajská omáčka s hovězím masem, houskový knedlík 94 Kč

Rajská omáčka, hovězí zadní pečeně (150 g), houskové knedlíky nebo kolínka

110 Kč

1939: Hovězí, rajská, knedlík 2.50

100 Vařené hovězí přední, čočka … 5,50

100 Vařené hovězí přední, fazole …. 4,90

 120g Hovězí zadní vařené, fazolové lusky na kyselo s vařeným bramborem 88,-Kč

100 Svíčková na smetaně s knedlíkem … 6,60

100 g Svíčková na smetaně, houskové knedlíky, citron, brusinky 169 Kč  

200 g Svíčková na smetaně, houskový knedlík, brusinkový terč 235 Kč

120g Svíčková na smetaně s houskovým knedlíkem 89 Kč

150 g Svíčková na smetaně s brusinkovým terčem, domácí houskové knedlíky 125 Kč

150 g Hovězí svíčková na smetaně s brusinkami 179 Kč

2008 150 g Svíčková na smetaně, domácí knedlík 62,90 Kč

1939: Svíčková na smetaně, knedlík 3.-

100 Cikánská hovězí pečeně s bramborem … 6,40

Cikánská hovězí pečeně s dušenou rýží 169,- Kč

150g Cikánská hovězí pečeně s houskovými knedlíky nebo rýží 97 Kč

100 Hovězí file na paprice s rýží … 5,80

Hovězí Stroganov, rýže 119,- Kč

Śtěpanská hovězí pečeně, rýže 74 Kč

100 Hovězí file přírodní s bramborem … 5,40

100 g Hovězí maso vařené zadní, brambor, tatarská omáčka 65 Kč

100 Hovězí guláš s knedlíkem … 5,70

150 Hovězí guláš s houskovým knedlíkem 139 Kč

100 Hovězí guláš, knedlík houskový 89,90Kč

100  Hovězí guláš PRAZDROJ, houskový knedlík 75 Kč

100 Hovězí na pepři s bramborem … 4,90

150 Hovězí roštěná na pepři, dušená rýže 82 Kč

100 Vepřový bůček, bramborový knedlík, kysané zelí … 5,-

120g Vepřový bůček po selsku s bramborovým knedlíkem a dušeným špenátem 86 Kč

100 Vepřová krkovička, bramborový knedlík, špenát … 6,30

200 g Pečená vepřová krkovička, bílé zelí, bramborový knedlík 235 Kč

200 g Pečená vepřová krkovice po selsku, moravské zelí, bramborový knedlík 185 Kč

150 g Pečená vepřová krkovice, bramborové knedlíky, špenát 125 Kč

Vepřová krkovice na česneku, špenát, bramborový knedlík 67 Kč

2017: 120g Pečená staročeská vepřová krkovice, bramborový knedlík, špenát 87,-

100 Szegedinský vepřový guláš s knedlíkem … 5,70

150 g Segedinský vepřový guláš, houskový knedlík 85 Kč

120 g Segedinský guláš, houskové knedlíky 95 Kč

Segedinský guláš, houskový knedlík 99 Kč

2016: Maďarský guláš, knedlík 50 Kč

150 Guláš Petra Voka s knedlíkem 69 Kč

1939: Segedinský guláš, knedlík 2.50

100 Smažený vepřový řízek, bramborový salát s vejci 150 gr. …  9,-

 Smažený vepřový řízek s bramborovým salátem 95 Kč

100g Smažený vepřový kotlet, bramborový salát 98 Kč

100 g Srbský vepřový řízek, rýže 94 Kč

150 g Vepřový řízek smažený s vařenými bramborami a nakládanou okurkou 134 Kč

1939: Smažený řízek, bramborový salát 3.50

100 Uzený bůček, čočka … 6,70

Uzený bůček, čočka na kyselo, vejce, okurka 119 Kč

2016:150 g Uzený bůček, čočka, vejce, okurka 94 Kč

2012 Uzený bůček, čočka na kyselo, okurka 67 Kč

100 Uzený bůček, bramborový knedlík, špenát … 6,70

100 Uzená vepřová krkovička, špenát, bramborový knedlík 80 Kč

2012: Pečený česnekový bůček, bramborové špalíčky, špenát 67 Kč

  50 plněné bramborové knedlíky uzeným masem, špenát … 5,50

2012: Bramborové knedlíky plněné uzeným masem, zelí 59 Kč

2015: 300g Bramborové knedlíky plněné uzeným masem, špenát, cibulka 99,- Kč

2016: Bramborové knedlíky plněné úzeným masem s listkovým špenátem a cibulkou 85 Kč

Bramborové knedlíky s uzeným masem, špenát 75 Kč

  50 Sekaná pečeně, brambor, kyselé zelí … 4,50

2016: 200g Domácí sekaná s bramborem a kyselou okurkou 92 Kč

2016: Sekaná pečeně, brambor, kyselé zelí 50 Kč

2015: 150 Sekaná pečeně, brambor, kyselé zelí 65 Kč

2012: Budapeštská sekaná, vařené brambory, okurka 67 Kč

2011: Sekaná, vařený brambor, okurka 95 Kč

150g Sekaná pečené, brambor, kyselé zelí 95 Kčs.

1939: Sekaná, brambor, okurek 3.30

  50 Smažený karbanátek, bramborový salát s vejcem 150 gr … 5,70

2017: Smažený karbanátek, bramborový salát 65 Kč

100 g Smažený karbanátek, bramborový salát 85 Kč

150 g Smažený karbanátek, bramborový salát 98 Kč

1939: Karbanátek, bramborový salát 3,-

  50 Ruský biftek s knedlíkem … 5,50

150 g Ruský biftek s knedlíkem (mleté maso, svíčková omáčka s houbami) 95 Kč

   50 Sekaná svíčková s knedlíkem … 4,80

2006 : Domácí svíčková sekaná s knedlíkem 59 Kč

2010: Sekaná svíčková s knedlíkem 69 Kč

2014: Sekaná svíčková s knedlíkem 69 Kč

2017: 150 g Sekaná svíčková s knedlíkem 69 Kč

2018:  tamtéž 79 Kč

130 g Domácí svíčková sekaná s knedlíkem 79 Kč

BEZMASÁ JÍDLA

Špenát se sázeným vejcem, brambor máslo[14] 10 gr. … 5,20

Špenát se sázeným vejcem 45,-Kč

2017: Špenát se sázeným vejcem, brambor 90 Kč

2008: Špenát se sázeným vejcem, brambor 27,90 Kč

Čočka se sázeným vejcem[15] ….  4,30

Čočka na kyselo s vejcem a okurkou 82 Kč

Čočka se sázeným vejcem, okurka 72 Kč

Čočka se sázeným vejcem a nakládanou okurkou 94 Kč

Zelená čočka se sázeným vejcem /čerstvé domácí vejce z volného výběhu), smažená cibulka 139 Kč)

2011: Čočka se sázeným vejcem, okurka 80 Kč

2011: Čočka se sázeným vejcem, okurkou a tmavým chlebem 89 Kč

Fazole se sázeným vejcem … 3,70

350 g Mexické fazole se sázeným vejcem a sýrem 98 Kč

200 g Kovbojské fazole se sazeným vejcem 98 Kč

Knedlíky s vejci, červená řepa  … 5,10

240 g Knedlíky s vejci, červená řepa 50 Kč   

Knedlíky s vejci, kyselá okurka 68 

Selská omeleta, červená řepa … 4,40

360g    Selská omeleta /vejce, brambor, uzené, zelenina, cibule/, červená řepa 99,- Kč

PRAMEN radil před vánocemi 1967: Nepečte doma. Vánoce bez jemného pečiva jsou nemyslitelné. Stejně tak nemyslitelné je, aby moderní hospodyně dnes dělala všechno sama. Proč taky? Vždyť výrobky Jihomoravských pekáren jsou vyráběny z nejlepších surovin a jejich jakost je opravdu vynikající. SLOVÁCKÁ VÁNOČKA o váze 400 g za 7,50 Kčs[16], 800 g za 15 Kčs, specialita letošních vánoc chutná jako od maminky. ČAJOVÉ MÁSLOVÉ PEČIVO 1 kg za 40 Kčs[17] a CUKRÁŘSKÉ DORTY v ceně 18 Kčs[18] budou sladkou pochoutkou vánoc. Nepečte doma, šetřte svůj volný čas. Hotové výrobky Jihomoravských pekáren koupíte v prodejnách PRAMEN.

Dobrou představu o cenách textilu a cenové politice dával inzerát Oděvy Brno s prodejnami v celém jihomoravském kraji v lednu 1967: Pod nadpisem Zimní druhy oděvů levnější o 35% si bagrista mohl vybrat pro sebe i pro rodinu mezi pánským oblekem rozešitým dříve 825,- nyní 540,- Kčs; pánským oblekem vlněným[19] dříve 650,- nyní 425,- Kčs; pánským pláštěm vlněným dříve 410,- nyní 265,- Kčs; dámským pláštěm vlněným dříve 430,- nyní 280,- Kčs; dámskými šaty vlněnými[20] dříve 200,- nyní 130,- Kčs; dívčím pláštěm vlněným vel. 10-14 dříve 190,- nyní 125,- Kčs; dívčími šaty vlněnými[21] vel. 10-14 dříve 80,- nyní 52,- Kčs; chlapeckým zimníkem vel. 10-14 dříve 200,- nyní 130,- Kčs; dámskými čapkami vlasovými[22] dříve 40,- nyní 28,- Kčs; pánskými koženými bundami s úpletem[23] dříve 680,- nyní 440,- Kčs; pánskými kožešinovými bundami[24] dříve 420,- nyní 275,- Kčs.[25] Jiný obchod v Brně zase nabízel dámskou ručně šitou – celokoženou zimní obuv v ceně 180,- Kčs[26], pánskou sportovní šněrovací obuv z hovězího boxu s manžetou v ceně 210,- Kčs[27], punčochy silonové se švem i bezešvé v módních barvách v ceně 21,-, 23,-, 40,- Kčs[28], ponožky bavlněné i krepsilonové v ceně 5,-, 19,- Kčs. ROZKVĚT, obchodní dům nabízel z dovozu z Bulharska a z Maďarska dámský kožich dubeňák[29], velur[30] Olympia v ceně 2900- až 3300- Kčs, dámský kožich dubeňák, velur Bela v ceně 2530,- Kčs, dámský kožich Merluška v ceně 2370,- až 2740,- Kčs, pánské vesty kožešinové v ceně 400,- Kčs[31], dámské vesty kožešinové 350,- Kčs[32].

Je opravdu pozoruhodné, jak cena sušených švestek jako produktu tržní ekonomiky v r. 1967 a v r. 2018 přesně kopíruje vzestup nominálních příjmů, tedy obé vzrostlo plus minus dvacetkrát. Z hlediska sušené švestkové ekonomiky se nemáme o nic lépe. Jak tomu je a bylo u ceny prvotřídního domácího sádla, kg 25 Kč, tak si dokonce dnešní čeští důchodci si mohou namazat možná trochu tenčí chléb tlustší vrstvou sádla, pokud si ho zakoupí v e-schopech v ceně: 80-120 Kč, což vyžaduje ale investovat do příslušného počítačového vybavení a internetového připojení majlant. Že by ale tehdejší důchody byly dvacet krát nižší než ty dnešní, tedy se pohybovaly ve výši 700,- Kčs?  Tak o tom zase příště.   

 



[2](https://www.chytej.cz/clanky/1522/retruv-zdar-aneb-historie-rybarskeho-sportu-v-ceskoslovensku-5/?app=1415606846, srovnej též http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/057schuz/s057002.htm

V r. 1938 dělníci přeložení do Kunovic z Avie z Letňan měli vyšší hodinové mzdy. Byli samostatní a svědomití, pracovali ve výborných partách. Úplně samostatní parťáci měli základní hodinovou mzdu (bez příplatků) nejméně 5,- Kč. Monteři (i s přídavkem) dostávali v hodinové mzdě od 3,60 do 7,10 Kč, podobně byli odměňováni i truhláři. Mzda zámečníků kolísala mezi 3,20 do 5,50 Kč, klempířů a čalouníků od 3,- do 6, 60 Kč za hodinu. Týdenní platy (šoféři, hlídači, vrátní atd.) se pohybovaly od 200,- do 300,- Kč. Noční hlídači byli vybíráni z osob, které neměli žádný movitý majetek, který by musely přes den obhospodařovat – menší riziko, že by zaměstnanec spal ve službě). Platy dílovedoucích a kontrolorů se pohybovaly okolo 2,600,- Kč měsíčně. (Krumbach, Jan. Dvacet pět roků národního podniku LET Uh. Hradiště-Kunovice a čtyřicet roků kunovické výroby letadel. Vydavatel: Technické muzemu v Brně, LET,n.p. Uh. Hradiště-Kunovice. Rok vydání: 1978. [Náklad 3000 ks. Počet stran: 134 . Určení: Vydáno k 25. výročí n.p. LET Uh. Hradiště-Kunovice, určeno pro studijní a výzkumné účely], s.49.

[4] Za zaznamenání stojí, že teprve v r. 1968 byly zrušeny umístěnky.

[5] Když už asi nic moc více nemohlo podnikové ředitelství Dopravních staveb v Olomouci, Hynaisova ul. 8 nabídnout uklízečkám, tak jim alespoň garantovali všechny volné soboty. 

[6] [yk]: Mléko v padesáti brněnských školách. Svobodné slovo 18. Ledna 1967 [Brno, středa]. Dnešní cena: trvanlivého polotučného mléka 11-28 Kč za litr, plnotučného 18-44 Kč za litr,

[7] V roce 2010 velkoobchodní cena Citus s.r.o. – velkoobchod s mraženým zbožím  79 Kč/kg. Cena za 1 kg chlazených kapustových karbanátek 253 Kč/kg. (web Dibeo), cena vzrostla 25krát. Mražené špenátové karbantky 174-, Kč/kg (kosik.cz)

[8] Dnes kuřecí mražené ražničí 10x170 gramů cena v Makru 283,-Kč, tedy za kilogram 167,-Kč.

[9] [th]:Vitaminy z lednice. Světová kvalita v amatérském obalu. Svobodné slovo 10. Ledna 1967 [úterý v Brně]

[10] Přepsáno z http://www.gml.cz/prof/lezatkova/terminale/histoire%20tch%C3%A8que/J%C3%ADdeln%C3%AD%20l%C3%ADstek%20r.1965.pdf  Viz též http://www.blovice.info/pdf/listek.pdf

Jsem někdy krajně na rozpacích, jak porovnávat ceny. Zda vzít do úvahy cenu za jeden gram, nebo cenu za celé jidlo. Zcela jinak bude vypadat nabídka cen z hlediska důchodce, zaměstnance s minimální a průměrnou mzdou a třeba movitější osoby samostatně výdělečně činné. Dnešní jídelní lístek je daleko pestřejší, což samo o sobě přispívá ke snížení cen, vypadá to, že jídelní lístek z éry socialismu se přestěhoval do školních družin a domovů důchodců.

Srovnej též https://www.vitalia.cz/clanky/ceny-obedu-neustale-stoupaji-podivejte-se-kde-a-o-kolik/; https://www.vitalia.cz/clanky/jak-rostly-ceny-potravin/?ic=articles-related&icc=item-9; http://www.vyzivaspol.cz/dlouhodoby-vyvoj-verejneho-stravovani-v-cr-ekonomicka-analyza/

[11] https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/270697/legendarni-bufet-koruna-se-vraci-dal-svetu-ruske-vejce-ale-vedeli-jste-jak-to-bylo-doopravdy.html

[12] V r. 1982 9,- Kčs.

[13] V r. 1982 5,20 Kčs.

[14] V r. 1982 7,50 Kčs.

[15] Na příkladu jídelního listku z r. 1965 lze snadno vyvrátit, že alespoň v případě čočky se sázeným vejcem šlo o normalizační dobrotu. (https://www.novinky.cz/kultura/225938-trojanuv-obcansky-prukaz-lame-na-slovensku-rekordy.html )

[16] Tedy 18,75 Kč/kg, Dnes 31-33-40-50 Kč, nebo 73,80- 128-132-155 -165-400  Kč/kg. Podrobněji viz také https://www.expres.cz/test-vanocek-c9r-/viral.aspx?c=A151211_163603_dx-viral_shu

[17] Dnes 290-390-430-470-530-1500 Kč.

[18] Dnes 200- 280-400-450 500  Kč/kg.

[19] V roce 1952 při průměrném platu 5500 ,- Kčs na vázaném trhu 3750,- Kčs, na volném trhu 8 900,- Kčs.  Dnes: 1000-3000,- Kč.

[20] Dnes 600-1500,- Kč.

[21] Dnes 300-600,- Kč

[22] Dnes 200,-Kč (ve slevě 99,- Kč).

[23] Dnes 600-6000 (ve slevě 3999)-14000,- Kč-

[24] Dnes 4700,-Kč.

[25] Není divu, že při této hazardní cenové politice podnik Oděvy Brno, založený od r. 1948 pod změněným názvem Textil a Oděvy Brno (od 1.1. 1989) byl jako státní podnik vymazán z rejstříku v r. 2008. V Moravském zemském archívu po něm zbyly toliko jedna diplomová práce z r. 1985 a doklady k delimitacím organizací státního obchodu 1948-82, zápisy z gremiálních porad 1970-90, operativních porad 1960-69, směrnice, pokyny a příkazy 1961-89, organizační a provozní řády 1978-90, kolektivní smlouvy 1979-87, rozbory činnosti 1960-82. Změna sídla likvidátora v obchodním rejstříku 1996-97, zřizovací listina se změnami 1951-82, podnikový rejstřík 1951-82, jmenování ředitelů a zástupců 1958-82, hospodářské smlouvy o sdružování 1969-90, pracovní úrazy 1989-92, doklady k privatizaci 1991-94. Nepomohlo ani, že ve Znojmě do prodejny oděvů na pěší zóně v centru města chodili lidé kupovat konfekci už v osmdesátých letech. Tenkrát si zákazníci moc vybírat nemohli, ve všech obchodech bylo zboží stejné. Koupit si mohli kostýmky a obleky z OP Prostějov, k mání byly i výrobky firmy Kras. „Tenkrát obchod zásoboval podnik Textil, oděvy Brno. Bylo to v rámci plánovaného hospodářství, výhradně od českých dodavatelů. Ti sice měli kvalitní zboží, ale chyběla možnost výběru. Všechny obchody dostávaly stejné zboží,“ vzpomíná Lýdie Veselá, nynější vedoucí obchodu Gloria Mode. Na stejném místě zůstal obchod i po revoluci v devětaosmdesátém. Jen změnil majitele, přejmenoval se na Gloria Mode a kompletně změnil sortiment nabízeného zboží. Místo oděvů, které bývaly stejné ve všech obchodech, začal nový majitel dovážet německé oblečení a zákazníkům se najednou naskytla možnost vybrat si z různých kolekcí i značek. „Ani dnes nemáme české zboží, do obchodu dováží majitel oděvy z Německa,“ vysvětluje Veselá. Srovnej https://znojemsky.denik.cz/podnikani/odevy-z-obrokove-ulice-frci-i-dvacet-let-po-revolu.html a https://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/06.htm. Škoda, že nelze zjistit, za jaký plat na konci šedesátých let nastoupil jako fotograf v podniku Oděvy Brno Josef Kratochvi, který se narodil v Ivančicích v červnu 1943. Původně se vyučil soustružníkem, ale už po návratu z vojny se začal zajímat o studium fotografie. Byl žákem K. O. Hrubého. Jeho otec filozof PhDr. Josef Kratochvil byl univerzitní profesor a významný funkcionář ve skautském hnutí, vychovaný jako demokrat a zásadní odpůrce totality. Při nástupu komunistů k moci v 50.letech emigroval do NSR. Pracoval v rádiu Svobodná Evropa, a věnoval se pedagogické činnosti, získal titul profesor ornitologie a doktor filozofie a byl jmenován senátorem. Jeho emigrace však značně zkomplikovala situaci jeho synům, Josefa hlídalo STB. Vzhledem k jeho prospěchu a kádrovým skvrnám mu nabízeli dvě možnosti: „stavebnictví nebo doly“. Nastoupil do učení a jeho budoucnost se rýsovala ve strojírenství, začal se učit v líšeňském Zetoru posléze přestoupil do závodu Energetických strojíren, kde pracoval v oboru až do roku 1969.  V závodním klubu energetických strojíren bylo také zařízení fotokomory a tam seznámil se studentem, který ho zasvětil do tajů černobílých obrázků. V té době přišel do kin Antonioniho film Zvětšenina, který pro něj povýšil fotografii na životní lásku. Během vojny se dostal do Zruče nad Sázavou, kde zrovna natáčel režisér Miloš Forman film Lásky jedné plavovlásky. Jako nadšený fotograf se motal kolem filmového štábu a tím na sebe upoutal pozornost kameramana Ondříčka, který mu dal mnoho poučných rad. I od Miloše Formana dostal doporučení, ať se výtvarně vzdělává. Jeho studium, začalo u profesora K. O. Hrubého, kde studovala řada budoucích významných fotografů, František Maršálek, Rostislav Košťál, Petr Sikula a další.  Kolem roku 1967 dostal cestovní pas s výjezdní doložkou, která ho opravňovala k výjezdu do SRN. Po téměř sedmnácti letech mohl vidět svého otce, a díky jeho kontaktům mohl Josef nastoupit jako fotograf do reklamního střediska firmy Kodak-Nagel.

[26] Dnes 1 800,-Kč

[27] Dnes 1000, - Kč-

[28] Dnes 579,- v klasickém provedení, punčocháče 159-245.- Kč.

[29] Dnes 9 500-17 000,- Kč

[30] Dnes 12 000-13 000,- Kč

[31] Dnes 500-1000,- Kč (vesty z ovčí vlny)

[32] Dnes 500-1000,- Kč (vesty z ovčí vlny), 9 500-27 000,- Kč (liška, mýval); 8 500,-Kč (liška, výprodej), 2 349,-Kč (králík, výprodej, původní cena 12 123,- Kč), 2 999,-Kč (imitace kožešiny), 3 100,- Kč (králík).

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.
Klíčová slova: 1967, 2018, ceny, Česko, Československo, důchody, mzdy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.