Ceny a platy v ČSSR v r. 1967 a dnes - IV

sušená švestka v anglické slanině
9.11.2018 09:27
Dotaz J. Heplara z Liberce v novinách: Pracuji jako vrátný. Mám 3,23 Kč na hodinu a 4,10 Kčs za přesčasovou hodinu. Mám nárok na příplatek a noční práci?

Odpověď: Pro odměňování práce vrátných jsou stanoveny zvláštní tarify pro denní a zvláštní tarify pro noční vrátné[1]. Měsíční tarif denního vrátného se pohybuje v rozpětí do 850 do 960 Kčs, týdenní od 195 do 220 Kčs, u nočního vrátného je rozpětí tarifu od 900 do 1200 Kč měsíčně nebo 210 až 235 Kčs týdně. Týdenních tarifů se používá, jestliže vrátní konají střídavě po týdnech službu v denních a nočních směnách.[2] Ve vyšších tarifech nočních vrátných již nelze vyplácet příplatek. To i svačinářkám Juranovy závody v Brně nabízely čtyři koruny za hodinu.

Panu Heplarovi bylo možné ještě doporučit změnu zaměstnání na domovníka. Podle tehdejší vyhlášky ministerstva vnitra a Jednotného svazu družstev č.42/1967 Sbírky 1.s platností od července 1967 byla stanovena základní hodinová mzda za vykonávání domovnických prací ve výši 4 Kčs[3], kromě toho za zvláštní práce, například osvětlování domu, vyvěšování praporu, paušální odměna ve výši až 90 Kčs měsíčně. Zvýšil se také poplatek za otevření domu až na 3 Kčs. Domovnictví se stalo řádným pracovním poměrem.[4]  

Nebo ještě lépe zvýšit si kvalifikaci a přijmout nabídku ČS. AEROLINIÍ BRNO na okamžité přijetí dvou nakladačů – řidičů motorových vozíků. Nástupní plat 5,05 Kčs na hodinu po 3 měsících 5,75 Kčs + měsíční prémie + prac. oděvní součástky. Informace – tel. 20 755, nám. Čs. armády 2. [5]

Již tehdy se vyplácelo „dobře se učit“, Možnost více si vydělat, než jako domovník, nabízelo Pozemní stavitelství, generální ředitelství se sídlem v Ostravě, které vypsalo konkurs na obsazení funkčních míst v odboru racionalizace výroby:

-vedoucí oddělení hodnotové analýzy (platové zařazení 2200-2820 Kč);

- vedoucí oddělení průzkumu v oblasti výroby[6] (platové zařazení 2200-2820 Kčs)[7];

- samostatný technik pro racionalizaci výroby - strojař pro řešení otázek mechanizace stavební výroby (platové zařazení  2010-2530 Kčs)[8];

- samostatný technik pro racionalizaci výroby – pro řešení otázek předvýrobní přípravy a organizace stavební výrobní výroby (platové zařazení 2010-2530 Kčs)[9];

-samostatný ekonom pro racionalizaci výroby – pro činnost analytickou se znalostí evidence, organizace a plánování stavební výroby (platové zařazení 2010-2530 Kčs)[10]Podmínky přijetí: vzdělání – vysokoškolské vzdělání technickoekonomického směru. Praxe: podle platných předpisů, podmínkou je praxe ve stavebnictví.[12] Ubytování – možnost bezplatného ubytování. Termín podání přihlášky – do 15.2.1967.  Přihlášky doložené životopisem a přehledem o dosaženém vzdělání a praxi zašlete na adresu: Pozemní stavitelství, generální ředitelství, pracoviště racionalizace výroby, Gottwaldova 150, Ostrava 1.

Vedoucí projekčního střediska v Ostravě, po němž bylo vyžadováno sepsání životopisu, vysokoškolské vzdělání a praxe v oboru, mohl doufat, že dostane cash 1910-2430 Kčs + čtvrtletní prémie a podíly na hospodářských výsledcích a v nástup podle dohody. O bytu mohl pouze snít.[11]

Jak atraktivní muselo být nabízet spolu se zaměstnáním také byt[13], naznačil článek Ladislava Tůmy Byt za deset let?, který byl uveden citací úryvku dopisu J. Gilla z Prahy: „Protože svou úroveň bydlení nepovažuji za důstojnou socialistického člověka, přihlásil jsem se do stavebního družstva na Žižkově. Když jsem se ptal, kdy je možno očekávat přidělení bytu, dostal jsem odpověď: Za deset až třináct let! Proto mne velmi překvapilo, že v článku „Sto let Žižkova“, který jste uveřejnili ve svém listě, uvádí předseda ONV v Praze-Žižkov s. Valtera čtyř- až pětiletou lhůtu.“ Tolik čtenář. ZJISTILI JSME, že má pravdu. Týchž informací jako jemu se dostalo i nám. Družstvo má tisíc členů a dostává ročně na příděl osmdesát až sto bytů. Takže těch třináct let skutečně odpovídá. Výjimku tvoří jen „sociální“ případy. Zkrácení lhůty bylo přitom jedním z nejdůležitějších důvodů k zavedení družstevní výstavby. A navíc koupit si byt je dnes prakticky jediná cesta, jak jej vůbec získat. KOLIK NOVÝCH bytů ročně přidělují národní výbory? Jak uspokojují žadatele. Mnozí se domnívají, že družstvo může stavět tolik bytů, kolik jich potřebuje. Je nás čtyřicet, pojďme na národní výbor, vybereme si projekt, staveniště a začneme. To je omyl – bohužel – protože takhle nějak by družstevní výstavba vypadat měla, AŽ DO ROKU 1961 celkový počet nových bytů prudce vzrůstal. Od té doby klesá z 86.032 na 77.818 odevzdaných před dvěma lety. Na první pohled družstevních přibývá. V roce 1961 jich bylo vystavěno 12.142 a o čtyři roky později 38.267. Ovšem v tomtéž období státní výstavba klesla ze 35.528 bytů v šedesátém prvním na 20.080 v šedesátém pátém a podniková dokonce z 8190 bytů v r. 1962 na pouhých 276 v roce 1965. Z TOHO vyplývá, že situace nemůže být jiná, než je. A lze to prostě jen konstatovat a „jít od toho“? Zdá se možné pak psát docela vážně o významu bytů pro lidi, pro rodinu, pro společnost. Jak to, že se nedaří řešit potřebu člověka, na níž závisí všechno od osobní spokojenosti po výši životního standardu. Kde jsou lidé, kteří mají stavět byty? Je jich málo, proč? Je-li jich dost, jak pracují, když jeřábů a jiné mechanizace přibylo na staveništích jako nikdy dříve? Jak se srovnává s lidským chápáním skutečnost, že musím čekat na byt podstatnou část svého života, třebaže si jej chci zaplatit? Lidé berou – třikrát žel – fronty na zeleninu, na automobily, nedostatek spotřebního zboží jako nutné zlo. A jsou na nejlepší cestě dívat se stejně i na bydlení. Právě v tomhle „směřování“ je největší nebezpečí pro socialistickou společnost. Skoro každému je míra uspokojení požadavků základních potřeb mírou úspěchů socialistické výstavby jako celku. 

Na podzim roku 1967 projednal výbor NS pro národní výbory návrh zásad pro změnu a doplnění zákona o hospodaření s byty, které vycházely z předpokladu, že se na výstavbě a údržbě bytů musí podílet ve větší míře občané a závody. Bytová výstavba národních výborů se měla podstatně snížit na 14 procent z celkové výstavby; proto podniky měly dostat zpět do vlastní správy podnikové byty, které daly bytovým organizacím. Obdobně i vojenské byty měly být vyňaty z přidělovacího práva národních výborů. Nájemník v zájmu uvolnění bytu ve prospěch vlastníka rodinného domku se měl odstěhovat i do přeplněného náhradního bytu za předpokladu, že si nový byt může opatřit z vlastních prostředků. Rodinné domky, postavené po 1.lednu 1968 měly být z působnosti zákona o hospodaření s byty vyňaty vůbec. Materiálně technické zásobování mělo být organizováno tak, aby občané mohli řešit svůj bytový problém podle svých finančních možností.

Další možností přivýdělku kromě prodeje sušených švestek a sádla (jaká to svoboda oproti nacistické okupaci) bylo zpracování králičích kožek a jejich prodej Sběrným surovinám, jak jsme informování z příspěvku Ano – kožky do sběru: Ve Svobodném slově z 20. Prosince 1966 byla uveřejněna zpráva „Kožky do sběru?“, ve které se obviňují výkupčí n.p. Sběrné suroviny, že za kožky dávají pakatel a proto spousta kožek uniká do popelnic. Svoje tvrzení dokládá tím, že za vypnutou srnčí kožku sběrna zaplatí Kčs 5,- a za sušenou zaječí kožku Kčs 1,50. Dříve prý mu překupník zaplatil v zimě za zaječí kožku Kč 10,-. Takové všeobecné údaje zkreslují dobré jméno podniku, a proto k nim musím připojit několik slov. Předně to, že výkupní ceny nestanoví národní podnik Sběrné suroviny, ale ústřední orgán, který přihlíží k zásadním potřebám našeho hospodářství.  Z této příčiny přechodné a zimní jsou výkupní ceny od Kč 1,- do Kčs 7,-, přičemž Kčs 5,- je druhá nejvyšší výkupní cena. Za Kčs 7,- mohou být vykupovány pouze srnčiny kůže ze zvířat vyvinutých, nedeformované, řádně stažené, bez řezů a děr, bez boláků, bez uhrů. Jde o srnčiny druhu a, které se však vyskytují velmi zřídka. Za zaječiny jsou výkupní ceny od Kčs 0,50 do Kčs 4,-. [14]

Sběrné suroviny se z kritiky poučily. Od 20. listopadu 1967 zvýšily výkupní ceny králičích kožek v Jihomoravském kraji. Králíčí kožka kožešnická: I. třída bílá mokrá (5,-), suchá (6,-), I. třída pestrá mokrá (4,-) suchá (5,-); Králíčí kožka postřihová: I. třída bílá mokrá (3,-), suchá (4,- ); II. třída bílá mokrá (-), bílá suchá (2,-); I. třída pestrá mokrá (2,-), pestrá suchá (3,-); II, třída pestrá mokrá (-) pestrá suchá (1,-); Kožka divokých králíků: mokrá (-) suchá (1,-). Kožka mokrá je čerstvá, po stažení dána do sběru. Kožka suchá je vysušená na rozsožce, pnutá po celé ploše. Kožka II. třídy je nesprávně vysušená, vycpaná slámou, senem a podobně. Kožešnické králičí kožky váží nejméně 15 dkg, jsou usušeny na rozsošce, nemají podrostové skvrny na řemenové straně, jsou přelínalé do zimního zdravého lesklého vlasu. Postřihové králíčí kožky jsou kožky ostatní, letní i zimní, s řídkým vláknem a podrostovými skvrnami na většině plochy řemene a podsadou, jež se nehodí pro účely kožešnické. Musí být usušeny na rozsošce. Jako postřihové se vykupují kožky, i když váží nad 15 dkg, ale nemají znaky kožešnické kožky. [15]

Bývalým chovatelům králíků dnešní poměry nutně příliš nevoní, tehdy alespoň za jednu prvotřídní kožku mohli nakoupit kilo sušených švestek, dnes se musejí spokojit se sotva sto gramy tohoto ovoce.     

To už asi byla atraktivnější nabídka prodeje dámského kožichu, černý seal[16], na silnější postavu za 1600 Kčs, kterou učinil v r. 1967 Sedláček, Žabovresky, Kroftova 10[17]. Nebo prodej silonové prošívané horolezecké bundy za 360,- Kčs[18].

Podnikavější družstevníci ucítili svou příležitost. Téměř učebnicová ukázka akvizice kapitálových zdrojů za účelem využití ziskovějších příležitostí. Jak informovalo Svobodné slovo 23. ledna 1967 v článku [yk] Kožešníci s vlastní farmou, zdokonalená soustava řízení probouzela iniciativu: Zajímavé možnosti, jak rozšířit dosavadní činnost ve výrobních družstvech v podmínkách zdokonalené soustavy řízení a plánování zkouší brněnské družstvo kožišníků. Před časem převzalo ze správy JZD farmu kožišinových zvířat v Žebětíně. Dnes už je na farmě kolem 700 nutrií a jejich stav se má do konce roku zvýšit na 2000. Farma bude obohacena také o chov norků a bílých králíků. Družstvu se tak naskýtá v dosavadním chudém výběru kožišnických materiálů možnost, jak rozšířit výběr svých výrobků a držet krok alespoň částečně se světovou módou. Kožišníci zároveň převzali závazek, že budou pomocí farmy obstarávat plemenné chovy nutrií pro soukromníky i JZD. Až dosud vázlo činění a zpracování surových kůží. Podmínky pro tuto práci začátkem léta značně zlepší nová činírna v Králicích, kterou nyní kožišnické družstvo zřizuje z budovy Drůbežářských závodů, sloužící jako skladiště. Činírna bude vyřizovat zakázky i drobných chovatelů kožišinových zvířat. V některých oblastech jihomoravského kraje bude družstvo letos po dohodě se Sběrnými surovinami samo nakupovat a sbírat od chovatelů kožky, dokonce i kočičí, které se neobyčejně dobře hodí pro výrobu ochranných medicinských pásů pro pacienty trpící revmatismem nebo chorobami ledvin.   

Malým i velkým školákům tehdy obchod nabízel možnost koupě: Pro dívky: vlněné šaty velikost 2-6 cena 55 až 65 Kčs[19], vlněné šaty velikost 7 -13 cena 80 až 140 Kčs, vlněné šaty velikost 15-18 cena 95 až 150 Kčs[20], vlněné sukně velikost 2-6 cena 38 Kčs, vlněné dívčí sukně šatové karo i pepito cena 55 až 90 Kčs, sukně šatové tesilové velikost 7-16 cena 140 až 190 Kčs, bundy bavlna ryps, cena od 65 Kčs[21], Pro chlapce: vlněné oblečky, velikost 7-10, 140 Kčs, vlněné oblečky, velikost 11-14, 170 Kčs, vlněná saka, velikost 7-16, 70 až 100 Kčs, vlněné kalhoty, velikost 15-16, 75 Kčs, manšestrové kalhoty, velikost 2-16, cena 32 až 65 Kčs. Pro mladé ženy: vlněné šaty od 110 do 380 Kčs[22], pláště Radka 450 až 575 Kčs, vlněné pláště cibelínové 680 až 820 Kčs[23], ostatní pláště vlněné 280 až 700 Kčs, sukně tesilové hladké 170 až 250 Kčs, sukně tesilové skládané 270 až 280 Kčs. Pro mladé muže: obleky, cena 350 až 800 Kčs, pláště Oberon 380 až 410 Kčs, pláště Radka 500 až 680 Kčs, ¾ pláště z manšestru 320 až 450 Kčs, pláště Oberon s molitanovou vložkou 440 až 460 Kčs, pláště Radka s vložkou 750 Kčs, kalhoty vlněné 90 až 250 Kčs.

Jiný obchod svou nabídku prezentoval lapidárněji: V kolekci letošního podzimu jsou k vašemu nákupu připraveny: Pláště dívčí, velikost 2-16 … cena Kčs 92, - až 260,- Pláště chlapecké, velikost 2-6 … cena Kčs 100,- až 260,- Dívčí chlapecké hubertusy, velikost 2-16 cena Kčs 90,- až 220,-  Chlapecké obleky, velikost 2-16 … cena Kčs 80,- až 500,- [24]Manšestrové dívčí a chlapecké kalhoty, velikost 2-16 … cena Kčs 32,- až 65,- Dívčí a chlapecké bundy bavlněné, velikost 7-14 … cena Kčs 80,- až 157,- Chlapecké kalhoty vlněné 2-16 cena 45,- až 150,- Chlapecké kalhoty texas, velikost 2-16 … cena Kčs 28,- až 100.[25]V době od 1. září do 30. září provedeme veškeré drobné úpravy-

Reklamní text nabádal: DO MODERNÍHO BYTU MODERNÍ PŘIJÍMAČ. Poslech rozhlasu poutá jen váš sluch, proto záleží na tom, abyste hudbu i slovo slyšeli z technicky dobře vyřešeného přijímače. TESLATON 536 A[26]. 3 nové typy reproduktorů, jeden širokopásmový a dva výškové, 6 elektronek, 4 vlnové rozsahy, zabudovaný širokopásmový dipól a otočná feritová anténa, regulátor hloubky a výšky tónů, indikátor vyladění, rozměry 594x327x255 mm, cena 1300,- , též na účelovou půjčku v měsíčních splátkách po Kčs 100,- 

Do moderního bytu patřil zcela určitě kromě rádia slovník cizích slov[27], po 15. letech událost [28] pro každého kulturního člověka, slovník, určený nejširší veřejnosti, obsahuje hesla ze všech oborů (filosofie, přírodní vědy, ekonomika, technika atd.). Charakteristika i výklad hesel jsou zpracovány populární formou při zachování vědeckosti podání. Důležité pro každý závod, školu, nebo ústav. Přes 600 stran. Vázané Kč 42,-.  Objednávku vyřídíme poštou – dobírkou. (Na fakturu jen institucím.). KNIHA, n.p., prodejna 153. Brno, Běhounská 22/24. TYPOS, tel.23684, poštovní schránka č.289).[29]



[1] V roce 2018 byla nabízena odměna za práci denního vrátného v jedné směně v objektu Chrudimi minimálně za 81 kč/hod. v Praze na pozici na noční i denní směny 132 Kč/hod., v Praze s jednosměnným provozem 86,-Kč/hod.    Pokladní: 135 Kč/hod.

[2] Dnes v Trutnově 14 000 Kč; v Plni 14 300 Kč + příplatek za noční služby, víkendy a svátky. Ve Svitavách nepřetržitý provoz, 35 hodin týdně, 13 000 – 15 000 měsíčně. Pozn. Strojní mechanik v jednosměnném provozu v Pardubicích od 23 000 měsíčně. Finanční účetní 28 000 – 30 000 Kč měsíčně.

[3] Podle všeho tuto sazbu, respektive její přepočet na mzdu ve výši cca 800 Kč měsíčně lze považovat za minimální mzdu v dnešním slova smyslu.

[4] Poněkud hůře na tom byla tazatelka, která se ptala: Jsem vdaná a čekám dítě. Pobírám peněžitou pomoc v mateřství. Manžel nastoupil základní vojenskou službu. Mám nárok na podporu? MÁTE nárok na tzv. zaopatřovací příspěvek pro sebe a pro dítě, a to na oba ode dne narození dítěte. Příspěvek na dítě činí 170 Kčs měsíčně a vyplácí se vedle výchovného. Zaopatřovací příspěvek pro vás jako manželku vojáka činí 500 Kčs měsíčně a krátí se o polovinu částky, o kterou úhrn příspěvku a peněžité pomoci v mateřství přesahuje 1 400 korun měsíčně. Tuto částku 1400 Kčs  měsíčně lze považovat životní minimum pro matku s malý, dítětem v dnešním slova smyslu. Z dnešního hlediska by šlo o částku 28 000 Kč.  Skutečnost v r. 2012 4880 Kč. Dnes to není o nic lepší. To naopak by odpovídalo životnímu minimu v r. 1967 ve výši tak 250 Kč měsíčně.  Ještě dva údaje ve té odpovědi jsou srovnatelné s rokem 2018: tehdejší příspěvek na dítě 170 Kč a zaopatřovací příspěvek pro manželku 500 Kč s dnešním životním minimem pro nezaopatřené dítě ve věku do šesti let 1740 Kč a jednu osobu v domácnosti 3410 Kč. 

[5] Třeba ten šťastlivec mohl po několika letech usilovného spoření také chtít koupit osobní vůz Octavia Super, respektive Simca  Aronde v ceno od 30.000-35.000 Kč jako Martin Kortiš, Sídliště blok 7A. Znojmo [dnes Pražská sídliště 2418/7a, cena bytu 3+1 na této ulici 1 800 000 Kč ]. Nebo alespoň osobní auto JAWA MINOR I po generální opravě za 9000 Kčs, které nabízel Josef Brožek, Sudoměřice č. 361, okres Hodonín.  Pan Josef Brožek je uváděn mezi členy výstavního výboru družební výstavyvína Sudoměřice 2007, konané ve Starém potoku, vinařském areálu v sobotu 5. května 2007 a neděli 6. května 2007, která byla uspořádanáu příležitosti 50. výročí vzniku Českého zahrádkářskéhosvazu a 40. výročí zahájení nepřetržitédružební spolupráce místních organizací ČZSz města Strážnice, obcí Petrov, Sudoměřice a vinohradnického spolku v sousedním slovenském městě Skalica. Pan Josef Brožek zemřel 15. ledna 2015 (Sudoměřice, Nádražní 361) Bydlel v rodinném domě, který dnes vlastní Petr Blažek. Je opravdu velmi zajímavé označení JAWA MINOR I, protože dnes se uvádí, že daný automobil byl vyráběn od r. 1946 pod názvem Aero Minor. Asi tedy šlo o produkt první republiky.

[6] Dnes marketingový manažer v akciové společnosti v Praze 50 000 – 75 000 Kč měsíčně

[7] Dnes řídící pracovník v oblasti racionalizace výroby a investic v Praze 45 000-55 000 Kč měsíčně

[8] Dnes specialista racionalizace výroby u firmy v Plzni 60 000 Kč měsíčně, samostatný analytik – výpočtář ve firmě v okresu Uherské Hradiště: 30 000-35 000 Kč měsíčně

[9] Dnes manager fundraisingu zájmového spolku v Praze 25 000 – 35 000 Kč měsíčně

[10] Dnes podnikový ekonom (Business Analytik ve firmě v Praze 50 000 Kč měsíčně.

[11] Svobodné slovo 29. ledna 1967. To by odpovídalo dnešnímu platu ve výši 50 000,- Kč. Pohádky o mzdové nivelizaci za socialismu si lze někam schovat pro dlouhé zimní večery.

[12] Dnes je průměrný plat stavebního inženýra v ČR 35 000,- Kč dle Platy.cz. Podělíme-li tento údaj dvaceti, tak zjistíme, že tehdy Pozemní stavitelství nabízelo více.

[13] Nejenom byt. Jak  lze zjistit z četby jednoho inzerátu v rubrice Seznámení: HLEDÁM INTELIGENT. osamělého muže, vyšší postavy, k návštěvám divadel, výstav, na vycházky i k občasné pomoci na menší zahrádce s malou chatou. Jsem vdova – důchodkyně a bydlím v Brně. Zn. „Společné zájmy 2214“. Je možné, že tato nabídka se ihned dočkala odezvy, neboť pod ní byl otištěn inzerát: 52LETÝ SLUŠNÝ VDOVEC, nekuřák, by rád poznal slušnou, hodnou ženu přiměřeného věku. Zn. „Upřímnost 2457“, atl. Brno.

[14] Auto s amplionem oznamujícím výkup kožek, už nepraská ve švech jako před léty. Z nejrůznějších důvodů lidé upouštějí od chovů králíků. „Buď je to kvůli nemocem zvířat,  nebo stáří a nemohoucnosti chovatele, který už nemá sílu sekat trávu a sušit seno. Mladá generace se králíky nezabývá a už vůbec ne kvůli kůži, i kdyby se její cena vyšplhala na padesát korun,“ popsal situaci výkupčí Antonín Šlehofer, který se v tomto prostředí pohybuje od roku 1990. Po vesnicích má buď nasmlouvané pravidelné výkupy v určité dny, nebo obesílá obecní úřady s informačními letáky, někdy jede jen tak „nablint“. „Pořád se najdou lidé, kteří na mě čekají. Ale stane se i to, že mi sedmdesátiletí staříci oznámí, že jim králíci uhynuli, nebo se se mnou loučí, že to tentokrát bylo naposledy,“ zmínil se Šlehofer. Suché a vypnuté kůže zpracovávají v Kaře Trutnov. Nejvíce se vykupují kůže králičí, zaječí, kozlečí, srnčí, myslivci nebo rybáři nabízejí bizam. „Od září 2006 jsme zvedli ceny. U kožky rozhoduje kvalita a váha. Vypnutá a zbavená hlav a běhů je od 12 do 20 dekagramů za 15 korun, nad dvacet dekagramů za 20 korun,“ informoval ředitel Kary Trutnov Zdeněk Rinth. Karel Paletář z Volyňska s chovem začíná. “Mám spousta trávy na zahradě, proto jsem si obstaral králíky. A i když se ceny kožek zvedly, myslím, že to je stále minimum, protože aby ji člověk uchoval kvalitní, tak je s tím práce,“ řekl. Mít doma králíky už není, co bývalo. „Dost starostí je s tím, aby nechytili nějaké onemocnění. Kůže jsme nikdy nevyhazovali, ale jejich výkupní cena by měla být určitě vyšší,“ řekl téměř totéž chovatel z Blatenska Ladislav Vrátný. Ze sítě výkupčích se k průmyslovému zpracování dostávají kožky převáženě do firem Kara a Tonak Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/kralici_kozky20071014.html

V roce 2018 se králíčí kožky vykupují za cenu 10-12,- Kč, nebo i za 7,-Kč. Nebo 180-, Kč//kg, tedy asi 60 kožek. V roce 2012 Za jednu králičí kůži teď chovatelé dostávají v průměru dvacet až třicet korun. Výrobci z nich pak například šijí rukavice nebo kožichy.Před několika lety bylo za kůže dvě nebo tři koruny (https://region.rozhlas.cz/cena-surove-kralici-kuze-je-historicky-nejvyssi-7269797 )  Jinsk řečeno, od r. 1967 stoupla tak šest krát.

[15] K tomu srovnej https://www.slepicar.cz/blog/284-prakticke-vyuziti-kralicich-kozek.html ; https://www.podnikatel.cz/clanky/kozesnictvi-je-krasna-a-tradicni-prace-skoda-ze-balancuje-nad-propasti/ ; https://www.lidovky.cz/relax/design/jsme-takova-mala-cina-rika-s-nadsazkou-o-svem-kozesnictvi-kreibich.A151026_153432_ln-bydleni_toh

[16] Králik, imitace tuleně, dnes k mání za přibližně stejný obnos v bazarech.

[17] Dnes jde o rodinný dům o výměře 178 m2, který vlastní jeden jiný majitel. Podle vzhledu staveb nejde o zástavbu, která by si pamatovala r. 1967. Ulice byla takto pojmenována 25.9.1946 a tento  název je odvozen od příjmení prvorepublikového ministra zahraničí a historika Kamila Krofty. Původní název Pod homolkou (Unterm Gipfel) od 8.6. 1928 byl odvozen podle starého názvu polní trati pod Palackého vrchem. Ulice byla přejmenována 17. 3 1939 Unterm Gipfel- Pod homolkou. 10.5.1945 došlo k jejímu dalšímu přejmenování na Pod homolkou. Byt 2+1 o rozloze 75 m2 byl nabízen realitkou k pronájmu za 11 000,- Kč

[18] Dnes v bazaru za 120 Kč., nové prošívané za cenu od 600,- kč nahoru, ale horolezecké bundy za  10 000 – 13 000 Kč.  Realistický odhad: prošívané pánské zimní horolezecké bundy mezi 2 000-3 ,000,- Kč. Ale lze koupit i zimní bundu za 47 000,- Kč. Evropské srovnání viz zde https://www.horydoly.cz/horolezci/test-horolezecke-softshellove-bundy.html

[19] Dnes 599,- Kč

[20] Dnes 699,- Kč.

[21] Dnes 2880 Kč, ve slevě 1129 Kč

[22] Dnes vlněné sukně 1499,- Kč,  vlněné šaty 4490 Kč, ve slevě 1347 Kč.

[23] Odpovídající dnes 1500, Kč

[24] Dnes 549 Kč (?)

[25] Dnes chlapecké tesilové kalhoty 495 Kč (?),

[26] Dnes se prodává v bazaru v rozmezí 100-3000,- Kč. Trh neví, co si má s tou kraksknou počít.

[27] Šlo o první vydání Slovníku cizích slov od Ladislava Rejmana (1912-1985) [Praha 1966].

[28] Autorům tohoto reklamního textu kritika kultu osobnosti popletla hlavu. Vůbec nelze zjistit, na jakou událost v r. 1951 se autoři reklamy odvolávají. Jedině snad autoři mají na mysli tento slovník: Trávníček, František. Slovník jazyka českého. 4., přeprac. a dopl. vyd., ve Slovan. nakl. 1. přeprac. a dopln. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. 15, 1801, [1] . V r. 1959 spatřil světlo světa Kubištův a Reimánův Slovník cizích slov [Praha: SPN. 505 s. Předešlé vydání r. 1956]. Viz ještě Šetka, Otakar. Nový slovník cizích slov v moderní češtině. 1. vyd. Třebíč: Jindřich Lorenz, [1935]. 415 s. Kolekce Lorenzova.Velký slovník cizích slov od Viléma Pechy pak vyšel v r. 1948 [Kvasnička a Hampl. 812 s.70 000 hesel. 15 000 výtisků]; Šetka, Otakar, ed. Nový slovník cizích slov v moderní češtině. II. vydání. V Třebíči: Jindřich Lorenz, 1946. 415 s. Kolekce Lorenzova; Slovník cizích slov od Václava Chába [Josef Hokr 1940. 192 s.10 000 hesel] byl k dostání za 7 K. Nebo také za 6 K. Porovnej ještě Starosta, Bohuslav, ed. a Jandásek, Ladislav, ed. Slovník cizích slov. Brno: Studia, [1937]. 110 s. Pech, Vilém. Slovník cizích slov, rčení a zkratek ve spisovné a hovorové češtině. Praha, [1937].Šípek, Ladislav. Slovník cizích slov: příručná kniha pro veškery třídy společenské. V Praze: Edvard Beaufort, 1896. 596 s. Je zřejmé, že dnes to má kulturní člověk mnohokrát složitější. Únor 1948 sice vše zjednodušil, ale postupně jsme museli cizí sklova zase zvládnout ve stále  větších porcích.

[29] Svobodné slovo 24.ledna 1967. Ročník XXIII. Číslo 24. Kulturní člověk se má lépe. Klimešův Slovník cizích slov. [Praha: SPN 2005. 864 s.] se prodává za 287 Kč + poštovné 59 Kč.  Nový akademický slovník cizích slov. [Praha: Academia 2005. 880. s. Více než 100 000 hesel] se prodává dokonce za 179 Kč + poštovné 59 Kč. Bratrovražedný konkurenční boj koná zázraky. Stačí se zříci dvou kilogramů sušených švestek a slovník je váš. V roce 1967 by se kupující musel zříci 7 kilogramů sušených švestek. Třetí vydání Klimešova slovníku z r.2010 se prodává nejširší veřejnosti za 291 Kč. V nejhorším případě za 395 Kč. Jiný Slovník cizích slov [Praha: Baronet 2005. 366 s.] Další Slovník cizích slov od Jiřího Linharta a kolektivu [Liberec: Nakladatelství Dialog 2008. 30 000 hesel] připraví zájemce o 125 Kč.  

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.
Klíčová slova: 1967, 2018, ceny, Česko, Československo, důchody, mzdy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

    Tehdy byl svět ještě celkem jakž, takž v pořádku. Dnes dle aktuálního sdělení lze v pořádku, svět shledat pouze v prodejnách ( hypermarketech ) Globus. V restauracích si bylo lze objednat guláš za  bratru 4.90, Kčs a jak se uvádí v článku hledat si v celkem laciných slovnících cizích slov za pouhých 46,Kčs ( 1971, Rejman ). Podobný slovník vytištěný na lepším papíru pak v roce l983 (Klimeš) byl k mání za Kčs 56. Tehdy jsme však význam slova inflace znali toliko z takových slovníků a vůbec nebylo lze tušit do jakých špatných konců to dotyčný svět dopracuje počátkem 21. století. Teď máme jistou toliko tu věčnou nejistotu. Největší škody byly zřejmě napáchany v myslích občanů propagací bezuzdného konzumerismu a na stavu životního prostředí, kdy kupříkladu i současné vedení magistrátu Olomouce, považuje za nejdůležitější postavit podzemní velkoparkoviště motorových vozidel a sportovní halu, vše pochopitelně pro ty majetkově solventější naše spouobčany. Naše současná šlechta, tito papaláši 21. století,permanentné uctívající c. a k. mocnářství, zřejmě nemusí čekat několik minut u přechodu pro chodce v centru města a inhalovat život ohrožující kouřové zplodiny, unikající z výfuků nekonečných kolon, šnečím tempem popojíždějících aut a jiných plechových příšer. Neskonale zadlužené město, jehož vedení se chlubí tím, že řádně splácí úroků z úroků nesčetných dluhů, tedy dále bude rozhazovat peníze za zbytečnosti. Za zlepšení životního prostředí ve městě se považuje postavení několika květináčů na hlavním rynku, zatímco pod lživými záminkami se mýtí poslední stromy v kdysi překrásných olomouckých parcích (zahradních ). Záměry těchto neblahých papalášů si můžeme lehce dovodit, vždyť ploch parků představují potenciální plochy pro parkoviště. V Olomouci a okolí tedy máme četné parky a to vodní, technologické, vilové a budou i ty moto parky. To jsem však již poněkud odbočil od hlavního téma. Ovšem nakonec vše přece souvisí se vším, včetně tohoto bláznivě překotného světa. Nakonec si naše zbohatlické elity postaví zřejmě pod Sv. Kopečkem, namísto diagnostického ústavu pro děti a mládež, postaví hyper park nekonečných zážitků a rozkoší onen kýžený velko nevěstinec nynější Sodomy a Gomory.