Ceny a platy v ČSSR v r. 1967 a dnes - VIII

sušená švestka v anglické slanině
19.2.2019 22:09
„Sezonní sportování pro zaměstnance výrobního družstva Lověna neznamená žádnou úlevu v práci. Naopak, ještě nestačili opravit polámané lyže z bohaté sportovní zimy a už se objevují porouchané kánoe, rybářské a sportovní čluny, a to vše mimo hlavní výrobní program, podle něhož staví Lověna 60 až 70 lodí na speciální přání zákazníků, například 7 m dlouhý kajakový člun.“

Kdo v r. 1967 koupil náramek zlatý 18karátový, orientální vzor, 41 g za 4500. Zn. Krásný, tak by dnes od něj pouhé ono zlato v dané kvalitě a kvantitě vykoupilo jedno zlatnictví za 26 564,- Kč. Ani to zlato už není, co bývalo. Luxusní zlatý řetízek 45 cm 13,20 g 585/100 lze získat za 18 650 Kč. Jedinečný zlatý náramek 18 cm 1,30 g 585/100 za 2 690 Kč. Anebo zlatý dámský náramek Lambáda 20 cm 3,25 g 585/100 za 5790 Kč. Šup s nimi do košíku. Trh si přestal vážit dokonce kvalifikované práce zlatníků. Ale ani tehdy už se nevyplácelo mít pohledávky z dob před měnovou reformou v r. 1953. Tato informace šponovala cenu zlata jako uchovatele hodnoty do nebeských výšin: JME – rozvodný závod Brano, Radlas 18, oznamuje, že do 31. března t.r. vrací peníze za složené jistoty (při nastěhování, změně sazby apod.) na odběr elektřiny i plynu odběratelům celého města Brna. Jistoty se vracejí proti předložení originálů stvrzenek jistot. Odběratelé, kteří originály v nové měně ztratili, obdrží peníze na občanský průkaz. Jistoty složené v nové měně po 1.6. 1953 se vracejí v plné výši, staré jistoty (vracejí se výhradně jen po předložení originálů starých stvrzenek) v přepočtu 50:1. Pokladní hodiny pro vrácení jistot: pondělí a čtvrtek: 6,30-16,00 hodin, úterý, středa, pátek 6,30-14,30 hodin a sobota (každá) 6,30-14,00 hodin. [1]

Sen o bezpečné investici do žlutého kovu se mi zhroutil[2], proti tomu investice do známek byly povznášejícím obláčkem optimistických nadějí, i když samozřejmě nejde tu o samotnou cenu, ale kupní sílu zlatých cihel ve vztahu k ostatním reálným komoditám v tomto slzavém údolí utopených investic, a to prosím cena zlata stoupla od roku 2008 do roku 2018 z 500 Kč na 896 korun za jeden gram.[3]  S tímto hausnumerem koreluje snižující se počet sebevražd za totéž období.[4] Čím hůře, tím lépe. Půjde-li to takhle dále, budeme všichni používat jednoho krásného dne alespoň bidety ze žlutého kovu o ryzosti 333/1000, i když nám sliboval gaspadin Svatkovský zlaté záchodky. Carpe diem. Lze pouze hypoteticky odhadnout, že tehdejší tuzemská cena žlutého kovu byla ovlivněna přetrvávající nedůvěrou v držení peněz. Jak to ale dopadlo s prodejem zlatých dvouplášťových kapesních jdoucích (!) hodinek za 2000.- Kč[5], tak to by bylo také zajímavé vědět. Ale víme něco o nabídce zlatého dukátu za 330 Kčs a zlatého prstene za 500 Kčs.

Stejně tak je zajímavé vědět, jak to bylo s telefonováním a na první pohled s tristně vyhlížející úrovni telefonizace v Československu. Byly to ty krásné časy, kdy se všechna firemní telefonní čísla na světě vešla do dvou svazků čtyřkilogramového telefonního seznamu o tří a půl tisíci stranách, každý o tloušťce osmi centimetrů, v němž USA zaujímaly celou čtvrtinu jeho obsahu. Na zbývajících 1500 stránkách se lze seznámit s ostatním telefonizovaným světem 108 států. Československo pokračovalo na s. 220. Žebříček deseti nejvíce telefonizovaných zemí vypadal takto: USA, Švédsko, Havaj, Kanada, Nový Zéland, Švýcarsko, Dánsko, Austrálie, Norsko, Aljaška. Československo ze 108 států zabralo 17. místo[6]. Ve Stockholmu na 100 obyvatel připadalo 69 telefonů, v New Yorku 62, v Berlíně 56, v Paříži 47, v Londýně 44, v Kodani 41, v Praze 37,4, ve Frankfurtu 31 a v Římě. V New Yorku do Československa i do SSSR stál tříminutový hovor 12 dolarů, ale Sovětskému svazu udělali pro nedělní hovory cenu devět dolarů, ale nevím, jestli pro neděli v New Yorku nebo pro neděli v Moskvě. Naopak v Praze za tříminutové zavolání na Bermudy, kolik tam je hodin bychom museli zaplatit 145 Kč a za každou další minutu 48 Kčs, kdežto stejný údaj vám může sdělit naše informační služba za 25 haléřů.[7]  4 dolary by tedy rovnalo 48 Kčs, 1 dolar 12 Kčs. Dnes se dovoláte pevnou línku z Prahy na pevnou línku v New Yorku dokonce za méně než za 18 Kč (tříminutový hovor).[8]

Byla ekonomika ČSSR administrativně direktivní (příkazovou) ekonomikou, nebo byla tržně orientovanou ekonomikou, dodržující zásadu suverenity spotřebitele, v níž pouze některá rozhodnutí byla tabu, například šance získat a provozovat nějakou firmu s neomezeným počtem zaměstnanců za účelem dosažení zisku? [9] 

Co to takhle zkusit poptat se trhu s nemovitostmi. Cena je přece funkcí poptávky. 2-3 POKOJOVÝ DRUŽSTEVNÍ BYT v Brně do 50.000 koupím v hotovosti. Zn. „Rychlé jednání“.[10]  Zde ale musím hned pro počátek vypíchnout jeden jev, který vysvětluje poněkud rezervovanější přístup k Pražskému Jaru a poněkud tolerantnější postoj k nekulturní invazi bratrských zemí do Československa v roce 1968: MALÝ DOMEK koupím kdekoliv za hotové, popis, cena. Značka „Nekonfiskát“ Ostrava. RODINNÝ DOMEK neb vilku dvoubytovou se zahradou v předměstí Brna koupím za hotové a majitele nechám dobydlet. Znač. „Nekonfiskát“. RODINNÝ DOMEK NEB VILKU nekonfiskát o 2-4 pokojích se o 2-4 pokojích se zahrádkou v Brně nebo v předměstí Brna koupím. Náhradou komfortní byt v I. poschodí v centru města. Zn. „Spěchá – hotově dle dohody“. RODINNÝ DOMEK, nekonfiskát, s třemi byty a menší zahradou v Černých Polích prodám. Uvolním 2¼ pokojový komfortní byt s verandou a svobodárnou výměnou za menší byt, pokud možno družstevní. Zn. „V nižším poschodí“. A podobný: RODINNÝ DOMEK 3bytový, nekonfiskát, se zahradou, v Černých Polích, prodám. Uvolním jeden komfortní byt 2¼pokojový a mansardní světnicí, s příslušenstvím za menší byt I. kategorie, pokud možno družstevní. Zn. „Nižší poschodí“. RODINNÝ DOMEK v Brně, nekonfiskát, se zahradou (dva 1½ byty, jeden 1pokojový) II. kategorie prodám, jeden 1½ byt volný. Zn. „Za hotové“. RODINNÝ DOMEK V BRNĚ se zahradou, dva 1½pokoj., 1pokojový byt – II. kategorie, se prodá. Jeden 1½ byt volný. Nekofiskát. Zn. „Za hotové“. DOMEK V OKOLÍ Brna, konfiskát, koupím. Zn.“Do 5000 Kčs“. Hodně vlastníkům nemovitostí na tomto trhu s citrony hořela germánská koudel pod sovětskýma botama. Mohli a museli si vybrat mezi Mnichovem a Moskvou.  Chataři a chalupáři i domkaři přestali podporovat odtržení Československa od slovanského dubiska, protože se báli, že by o ně také mohli přijít kvůli nevyjasněnosti vlastnických práv k těmto nemovitostem, třeba k tzv. konfiskátům. Byl to výraz jejich zájmu o stav věcí veřejných.

Poptávku po lepším bydlení šlo uspokojit třeba objednávkou panelového domku z karlovarských pozemních staveb, o něž projevilo zájem hned 250 lidí z celé republiky, bylo postaveno 25 domků[11]. Jen ze Západočeského kraje bylo z počátku 200 zájemců. Po cenových úpravách nastal citelný pokles.  Podle zakázkového referenta J. Šonky montáž domku s kuchyní a čtyřmi pokoji přijde na 85 tisíc korun, počítáme-li s dodávkou domu „na klíč“, vyjde na 230 tisíc. U jednopatrového domku s dvěma byty 1+3 stojí montáž 120 tisíc, celková stavba 320 tisíc. K tomu bude ještě účtována doprava. V r. 1967 se mělo postavit 100 domků, jak pro soukromníky, tak pro organizace.[12] Ještě předtím 14. dubna 1967 převzalo Svobodné slovo převzalo foto rodinného domku z ČTK od B. Krejčího dole vlevo s následující upoutávku: Máte zájem o panelový jednopatrový domek? Má 5 místností, kuchyň s příslušenstvím a ústřední topení, garáží, sklepy, kotelnu a prádelnu. A když si uděláte veškeré práce od základů až po dokončení, příjde Vás montáž a panely na pouhých 75.000 korun. A ještě navíc postaví vám jej n. p. Pozemní stavby Karlovy Vary.

Pavel Lenda v článku Ideální typ rodinné vilky informoval, že v ŠUMPERSKÉM okrese upoutává pozornost zvláštní jednopatrová vilka, mající neobvyklý moderní vzhled. Tři zasklené tři pokoje v prvním patře. Jejich čelní stěna je z jednoho, pevně zabudovaného okna, dodávajícího všem třem místnostem znamenité osvětlení. V přízemí je garáž, prádelna, kotelna se sušárnou, sklípek, zavětří a krytá terasa, zatímco v prvním poschodí je k bytu předsíň, kuchyňský kout, záchod a spíš. Přes maximální využití prostoru nepůsobí nic namačkaně, těsně, nebo těžko přístupně a množství použitého skla dodává budově nejen dost světla, ale i příjemný vzhled. Třebaže působí velmi nadlehčeně, není to nějaká chata nebo víkend, ale solidní stavba s trvanlivou břízolitovou fasádou. Snad nejpřitažlivější je však na projektu cena stavby, která činí kolem 100 tisíc Kčs při nákupu materiálu na volném trhu a při nákladech na mzdy, jak se platí brigádníkům. Josefu Vaňovi z OSP Šumperk podařilo vyřešit typ rodinné vilky, hodící se stejně dobře do městského prostředí jako na venkov.

 

Samé nadějné zprávy v situaci, kdy podle akademika architekta J. Šolce z pražského podniku Stavební obnova, prezentovaného na konferenci Čs. vědeckotechnické společnosti v Plzni nebude-li chátrání bytového fondu v jádře měst co nejdříve vyřešeno, změní s panoráma tak, že na okrajích budou vysoké sídliště a uvnitř historické rozvaliny.[13] Tamtéž uvedl inž. R. Měšťan z téhož podniku, že ze 40 procent je znehodnocen domovní fond v ČSSR, v Praze z poloviny. Většina domů nebyla opravována od r. 1939. Náklady na jejich opravu se odhadují na 63 miliard Kčs.[14] Zpráva státního statistického úřadu sice mimo jiné řekla, že průmyslová výroba vzrostla v roce 1966 o 7,5% procenta, ale také hovořilo o tom, že bylo dokončeno o 2500 bytů méně než v r.1965. To znamená, že toto manko představuje střechu nad hlavou pro těch přibližně 77.000 nových občanů republiky. Při projednávání rozpočtu na schůzi výboru Národního shromáždění pro investiční výstavbu uvedl první náměstek ministerstva stavebnictví F. Toman, že odevzdání 460.000 bytů v této pětiletce je vážně ohroženo a že v roce 1966 bylo odevzdáno zhruba o 7000 bytů méně, než se původně předpokládalo. Nedostatečná předvýrobní územní a projektová příprav, nedostatek některých rozhodujících materiálů, jako jsou bytové armatury, podlahoviny, topná tělesa, občanská a technická vybavenost nejsou žádnou novinkou.[15] Když se pak na podzim 1967 zabývala další schůze výboru Národního shromáždění pro investiční výstavbu a stavebnictví zabývala návrhem rozpočtu ministerstva stavebnictví na rok 1968, tak největší pozornost byla věnována snížení nadměrné rozestavěnosti a zkrácení lhůt výstavby. Opatření předpokládají snížení rozestavěnosti do konce roku 1970 tak, aby průměrná doba výstavby činila asi 3 a půl roku. Očekávaný výpadek 12.700 bytů za léta 1966 a 1967 bude podle rozhodnutí vlády vyrovnán v příštích třech letech na vrub některých investičních prací tak, aby se ve 4. pětiletce postavilo nejméně 460.000 bytů. [16]

Individuální iniciativě se meze nekladly: Když se před třemi manželé Kadlecovi, oba inženýři, obrátili na obce okresů Brno-venkov, Blansko a Žďár nad Sázavou s prosbou o zaslání zprávy, kolik je v nich neobydlených starých chalup, vydalo to 360 čísel. Všech těch 360 chalup Kadlecovi objeli: zjistili, že pro rekreační účely je jich vhodných 90, nakonec se však i tento počet zúžil. Fakt je, že dnes jsou takřka všechny zadány, obydleny či rekreačně využívány, jak to ukázala jejich fotografická výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu.  JE MOŽNÉ, že nebýt této takřka soukromé akce, chátraly by staré chalupy dál – a dnes by možné mnohá z nich zašla pod hrubou silou buldozeru, jak se to často dělo například na Jesenicku. Ty nejhezčí chalupy, vzorně udržované a s jemnou uměleckou citlivostí vybavené, patří našim předním umělcům (prof. Fišárkovi, prof. Hoffmaisterovi, profesoru Sachrovi), ale také vedoucímu prodejny z Břeclavě, učiteli z Brna. [17]

K 31. březnu 1967 podle výhledu vypracovaného Městským národním výborem v Brně bylo v nejbližší době potřeba celkem 38.590 bytů, aby se uspokojily všechny nutné požadavky, ale do r. 1970 bylo možné postavit jen 13.405 bytů. Brňané bydleli v 28.499 domech, z nichž téměř polovinu tvořily rodinné domky, bytových domů bylo jen 6715. Přes 14.000 bytů nemělo vodovod, 18.000 bytů postrádalo plyn a dokonce přes 37.000 bytů nemělo vlastní WC; 42.000 bytů postrádalo koupelny. Jen 26.000 bytů bylo vytápěno ústředním topením. Nadto bylo v Brně likvidováno ročně 306 bytů pro naprosto nevyhovující podmínky.[18] Tentýž den TECHNICKÝ ÚŘEDNÍK, VDOVEC, situovaný hledal ženu do 44. r. s bytem a garáží, bez závazků. Sňatek možný ihned. Jen vážné nabídky. Zn. „Výlety“.

Chtělo to asi provozovat dohromady sňatkovou i realitní kancelář, mimochodem z dnešního pohledu pro trpaslíky, protože tento inzerát se asi minul již dříve uveřejněnou nabídkou hned začátkem ledna v rubrice SEZNÁMENÍ[19]: 19LETÁ v rozvodovém řízení se 16měsíčním chlapečkem hledá hodného muže a tátu do 27 let, abstinenta. Zn. „Nemám být“ Prostějov. ČERNOVLASÁ středoškolačka, hezká, hledá hodného vzdělaného chlapce do 23 let. Foto nutné, vrátím. Zn. „Vlastní chata – přehrada“ Brno. 23/170 KATOLIČKA, ne vlastní vinou rozvedená, se 2 dětmi, by se rád seznámila s mužem do 40 let, který by měl zájem být hodným tátou a manželem. Mám svou družstevní výstavbu. Zn. „Jedině abstinent“ Gottwaldov. OPUŠTĚNOU DÍVKU hledám. Mám 32 let. 175 výška. Zn. „Mám byt Uherské Hradiště“. DVA VYSOKOŠKOLÁCI, 22 let, hledají dvě přítelkyně s bytem od 25 do 38 let. Zn. „Společné večery“. JSME DVA, ROZVEDENÝ a vdovec, chatu a byty máme pro čtyři Hledáme k k seznámení dva protějšky 25-38 let i jednotlivě. Foto nutné za výměnu, i čestně vrátíme. Zn. „Moravský kras“. 25/176, STŘEDOŠKOLÁK, rozvedený, hledá příjemnou inteligentní ženu se smyslem pro rodinný život. Dítě není překážkou, foto podmínkou. Zn. „Byt mám Brno“. PROFESORKA SVOBODNÁ 29/170 s bytem v rodinném domku se seznámí s charakterním mužem do 35 let, přiměřeného vdělání, v\šší postavy, dobré povahy. Zn. „Brno“.  HLEDÁM HOSPODYNI 35-40 let do vlastního domku v Lednici. Jsem mírný, nekouřím, nepiji. Zn. „Spokojená domácnost“ Břeclav. NAJDE 41LETÁ rozvedená středoškolačka vyšší postavy, bez závazků, s vlastním bytem a garáží vhodného muže. Zn. „Vysokoškolák vítán“. 29LETÝ TMAVOVLASÝ, abstinent, nekuřák, s vlastním bytem na vesnici hledá upřímné děvče drobné postavy z okolí Olomouce neb Šumperka, foto vítáno. Zn. „Čestně a vážně“. NAJDE 34LETÝ rozvedený mechanik, žijící na venkově ve vlastním rodinném domku hodnou ženu a 4letému chlapci dobrou matku. 1-2 dětí nevylučuji. 37LETÝ BY SE RÁD by se seznámil se ženou (vdovou) vlastnící byt neb rodinný domek. Zn, „Rozvedený“. SVOBODNÁ 28/165 s vlastním bytem hledá za účelem sňatku muže přiměřeného věku. Zn. „Rodinné štěstí“ Brno. 30LETÝ ING. NEKUŘÁK, rozvedený, vlastník 4pokojového bytu, hledá hodnou, inteligentní, pracovitou dívku. Zn. “Venkov“. 33/170 ROZVEDENÁ s dítětem hledá přátelství muže. Mám družstevní byt. Zn. „Olomouc“. 35LETÝ, ROZVEDENÝ, dobře situovaný, středoškolák, hledá sympatickou ženu s vlastním bytem. Zn „Auto mám“. ABSTINENT, nekuřák, 166 cm, s vlastním bytem, situovaný, seznámí se s ženou do 35 roků, bez závazků, se zájmem o rodinný život. Znač. „Motorista“. Brno. KTERÝ CHARAKTERNÍ muž do 38 let vrátí optimismus středoškolačce. Auto vítáno-vlastním rodinný domek. Zn. „Vyšší postava Brno“. 31/158 SVOBODNÁ ÚŘEDNICE hledá vážné seznámení s hodným a milým mužem do 40 let. Vlastním rodinný domek na vesnici, kde bydlím. Zn.: Upřímnost, láska a věrnost. INTELIGENTNÍHO PŘÍTELE do 45 let hledá 39letá samostatná žena pro společné výlety. Auto vítáno – není podmínkou. Mám vlastní 3pokojový družstevní byt. Finančně jsem dobře zajištěna. Zn. „Dovolená“.  33/174 NE VLASTNÍ VINOU ROZVEDENÝ bez závazků, hledá upřímnou ženu. Mám vlastní 3+1, zařízený, ovocnou zahradu a chatu. Zn. „Gottwaldovsko“. VDOVEC 37/168 bez závazků, s vlastním zařízeným bytem, hledá vážné seznámení s ženou přiměřeného věku – 1 dítě není překážkou. Foto nutné, čestně vrátím. Znač.: Montér“. Brno., PŘINESE I NÁM Nový rok hodnou maminku i manželku. Jsem vdovec, 42 roků, mám vlastní domek. Zn. „Venkov“. VDOVEC 42 roků hledá tmavovlasou ženu. Zn. „Byt mám“ Brno.  OZVE SE 42LETÉMU vdovci slušná žena? Mám domek. Znač. „Nezklamu“ Gottwaldov. INŽENÝR – důchodce hledá inteligentní, zdravou ženu do 50 let ke spolužití do rodinného domku. Zn. „Prostějov“.  47LETÝ STAVEBNÍ DĚLNÍK, svobodný, nekuřák, čestné, jemné povahy, touží poznat katoličku střední postavy do 43 let, nejraději z venkova. Mám domek a záhumenek. Zn. „Vdova neb svobodná má přednost“ Brno. 45LETÁ ROZVEDENÁ s vlastním domkem a větší zahradou hledá vážné seznámení s mužem do 55 let, nejraději z Olomouce neb blízkého okolí. Zn. „Štěstí v náhodě“. 46/170 VDOVEC hledat slušnou ženu bez závazků do 44 r. Mám syna 9-22 roků, byt ve městě. Zn. „Klidná povaha“. 52/176 ROZVEDENÝ hledá ženu přiměřeného věku. Auto a byt mám v Brně. Zn. „Láska k zahradě“. DŮCHODCE 61LETÝ se slušným důchodem, majitel auta, ½ rodinného domu v Brně, hledá slušnou ženu od 50-55 let s vlastním důchodem a bytem. Zn. „Spolužití neb sňatek v Brně“. HLEDÁM INTELIGENTNÍHO osamělého muže, vyšší postavy, k návštěvám divadel, výstav, na vycházky i k občasné pomoci na menší zahrádce s malou chatou. Jsem vdova – důchodkyně, 55/163 a bydlím v Brně. Zn. „Společné zájmy“. 63 roků DŮCHODCE, ekonom, hledá k spolužití, eventuálně sňatku, inteligentní důchodkyni s vlastním bytem, mající zájem o hudbu, literaturu, umění, nejraději z Brna neb okolí. Znač. „Čestně“: INTELIGENTNÍ 54LETÁ ŽENA hledá přátelství muže přiměřeného věku, majitele auta, případně chaty. Pouze z Brna. Zn. „My dva“.  57 r./167 bez závazků, povoláním řidič, hledá vážné seznámení se ženou, která má zájem o rodinný domek poblíž města. Zn. „Dítě není překážkou“. RÁDA BYCH se seznámila se slušným mužem bez závazků. „Vlastní byt nemám. „56letá Olomouc“. VYSOKOŠKOLAČKA štíhlá s vlastním bytem, ráda se seznámí s vysokoškolákem do 50 let. Zn. Šťastný domov – Brno“. INTELIGENTNÍ VDOVA pěkného vzhledu, situovaná, s vlastním bytem v Brně, hledá partnera do 50 roků k toulkám přírodou i do společnosti. Důstojník vítán. Zn. „Perspektiva“. Brno. 50LETÝ SVOBODNÝ majitel vlastního domku s menší tělesnou vadou hledal seznámení se slušnou svobodnou ženou nebo bezdětnou vdovou. Zn. „Valašsko“. 48LETÁ, SVOBODNÁ žena, slušného zevnějšku, státní zaměstnanec, výška 172 cm, štíhlé postavy, hledá kamaráda na spolužití, byt mám. Zn. „Nezklame“ Hodonín. 50LETÝ ROZVEDENÝ DĚLNÍK s dobrým příjmem hledá ženu z jakéhokoliv stavu od 35 do 45 let, plnoštíhlá, střední postavy, dobrou hospodyni, nejraději s vlastním domkem a zahradou, není však podmínkou. Foto vítáno, čestně vrátím. Byt nemám. Zn. „Kdekoliv Gottwaldov“ POSTRÁDÁM DRUHÉ JÁ – muže přibližně od 35 do 45 roků. Vzdělání, auto ani dítě není překážkou. Byt mám. Zn.“Kulturnost“. PŘÁTELSTVÍ INTELIGENTNÍ VDOVY – osamělé ženy, nezávislé, zdravé, vzdělané, mladší, s bytem hledá osamělý lékař nekuřák. Zn. „Brno a okolí“. VHODNÉHO PARTNERA hledá 39letá středoškolačka s vlastním rodinným domem a zahradou, bez závazků. Zn. „Situace hledá řešení“. STARŠÍ DŮCHODCE hledá podnájem u samostatné starší ženy v Gottwaldově neb okolí. Zn. „Klidný život“. PŘIŽENÍM SE ke slušné ženě do 55. r., majitelce rodinného domu se zahradou, nejraději v Brně-okolí. Děti jsou vítány. Jsem bez závazků 52 r., 165 v., mám značný přínos. Potřebuji větší místo na založení menší farmy norků. Vlastním veškeré moderní zařízení pro tento účel, které se bude vyráběti a stále vystavovati pro chovatele. Zn. „Ušlechtilé a užitečné“. 55LETÝ, ROZVEDENÝ DĚLNÍK hledá ženu přiměř. věku k vážnému seznámení za účelem možnosti sňatku. Vlastním část rod. domku ve městě s bytem. Znač. „Jen vážně“. 50/170 ČESTNÁ ŽENA bez závazků, se smyslem pro dobrý společný život má zájem vážně poznati inteligentního muže, byt v podmínku, nejraději v Brně. Zn. „Soulad“. 52LETÝ CHARAKTERNÍ muž hledá slušnou ženu, která má zájem o rodinný život. Mám svůj byt. Znač. „Důvěra“ Brno, JSEM 57LETÝ DŮCHODCE, mám domek a zahradu. Hledám ženu, i s menší vadou, přiměřeného věku, s vlastním důchodem za účelem sňatku. Zn. „Jen čestně“. DŮCHODCE 74LETÝ hledá slušnou ženu. Znač. „Byt mám Brno“. NAJDE 51LETÝ VDOVEC, inteligentní, abstinent, dobrý hospodář, družku? Léta nerozhodují, vdovu i důchodkyni s vlastním domkem poblíž Olomouce. Zn. „Klidný domov“.[20]49LETÁ HLEDÁ inteligentního muže s domkem. Gottwaldov a okoli. Zn. „Bezdětná Uherské Hradiště“. INTELIGENTNÍ ŽENU do 50 let hledá majitel rodinného domku při trati Česká Třebová-Brno. Zn. „Spokojený život“. 50LETÁ HLEDÁ muže do 68 let, který vlastní svůj byt. Jsem zaměstnaná. Zn. „Jen z Brna“. 50LETÝ 168 cm SVOBODNÝ samostatně hospodařící zemědělec s komfortním rodinným domkem a zahradou, abstinent, nekuřák, hledá z nedostatku příležitostí za účelem sňatku dobrou hospodyni přiměřeného věku. Foto vítáno – čestně vrátím. Zn. „Spokojený život Brno“.  STARŠÍ DŮCHODCE, dosud pracující, osamělý, hledá opravdu slušnou ženu. Po dohodě možnost spoluvlastnictví. Zn. „Rodinný dům v předměstí Olomouce“. JSEM VDOVEC, hledám hodnou ženu, která by mě vedla domácnost a měla by ráda 2 hochy 8 a 9 let. Mám rodinný domek se zahrádkou. Dítě není překážkou. Jsem v důchodu a ještě pracuji. „Zn. „Najde se taková“. OSAMĚLÁ VDOVA s vlastním domkem hledá ke společnému životu inteligentního, dobře situovaného muže, vdovce, který má zájem o domek se zahradou. Abstinent, nekuřák, 60-65 let. Jen upřímný charakter. Okres Šumperk nebo Opava. Znalost němčiny, jen vážné nabídky. Zn. „Samota tíží“. OSAMĚLÁ VDOVA s vlastním domkem hledá osamělého důchodce do 70 roků příjemného zjevu, charakterního, zdravého, katolíka, inteligenta, abstinenta, nekuřáka. Zn. „Klidné povahy“. OSAMĚLÁ VDOVA 67 roků s pěkným vlastním bytem ráda by se seznámila s inteligentním mužem do 70 let. Zn. “Kvetoucí zahrada“.  NAJDE SE ŽENA ve věku od 25 do 28 let, svobodná, vdova, nebo i rozvedená i s dítětem, která by chtěla stát po boku tmavovlasému muži slušného zevnějšku, bez závazku, dobře situovanému, který má vlastní byt? Zn. „Věčná zeleň“. HLEDÁM K SEZNÁMENÍ zdravotní sestra kolem 55 let i třeba s menší tělesnou vadou a menším důchodem. Mám bydlení na venkově u lesa s velkou zahradou. Značka: Zdroj zdraví“. SEZNÁMÍM SE S HODNÝM a inteligentním mužem, abstinenta, nekuřáka od 55 do 62 let, nevadí i menší tělesná vada. Mám pěkný 2pokojový byt v lesní krajině, mohu se i přistěhovat. Auto i starší vítané, není podmínkou. Zn. „Společné dožití Brno“. DŮCHODCE 62 LET, bezdětný, vdovec, hledá seznámení s upřímnou ženou přiměřeného věku. Zn. „Byt nemám Olomouc“. VDOVA, DOSUD zaměstnaná, laskavé a vlídné povahy, seznámí se se středoškolákem, nebo vysokoškolákem, vzdělaným, štíhlým mužem do 58 let, slušně situovaným. Mám garsoniéru a zahradu u Brna. Foto vyměním neb vrátím. Znač. „Starší auto vítáno“ Brno. HLEDÁM ŽENU silnější postavy do 60 roků i s tělesnou vadou, která touží po klidné domácnosti, kde by jen uvařila a vedla sama domácnost osamělému vdovci a důchodci v zaměstnání a dobrým měsíčním důchodem ve vlastním zařízeným rodinném domku na venkově. Zn. „Druhý domov Olomouc“. 56/156 VDOVEC hledá osamělou ženu bez závazku, skromné povahy, přiměřeného věku ke spolužití. Zn. „Mám 2pokojový byt. 63LETÝ VDOVEC důchodce, s vlastním rodinným domkem, hledá ke spolužití ženu do 60 roků. Zn. „Samota tíží Prostějov“. DŮCHODCE pokrývač, 53letý, rozvedený, s bytem hledá družku do 40 roků. Zn. „P 1000 Brno“.  54/165 ROZVEDENÝ MUŽ s menším závazkem hledá hodnou bezdětnou ženu. Mám 2pokojový byt v Brně. Foto vítáno – vrátím. Zn. „Dobro za dobro“. HLEDÁM PRACOVITOU, čistotnou ženu středních let. Jedno dítě vítáno. Vlastním domek na venkově. Podmínka: přivdání k manželovi. Zn. „Abstinent, nekuřák“. 43LETÝ MUŽ, slušného zevnějšku, tmavovlasý, dobře situovaný, bez závazku, nekuřák, všestranných zájmů a s vlastním byt, hledá za účelem vážné známosti ženu ve věku od 28 do 38 roků, svobodnou, vdovu, rozvedenou, jedno dítě vítáno. NAJDE 45LETÝ VDOVEC hodnou mámu ke svým 3 dcerkám. Zn. „Vlastním domek se zahrádkou Olomouc“. 58/164 VDOVCE s vlastním bytem, bez závazků, omrzela samota. Najde inteligentní, hodnou a hezkou ženu plnoštíhlé postavy do 50 let, která by byla ochotna zpříjemnit další život? Zn.: „V nový život Olomouc“. DŮCHODKYNĚ, veselé povahy, ráda by poznala charakterního muže, příjemného zevnějšku s vlastním bytem do 60 let, Znač. „Podzim Olomouc“. OSAMĚLÁ ŽENA 58 LET hledá osamělého muže s bytem ve městě nebo domkem na venkově, abstinenta, milovníka hudby a přírody, přiměřeného věku. Znač. „Mám vlastní důchod“. 67LETÝ OSAMĚLÝ vdovec, důchodce, bez závazků, vysokoškolák, s vlastním bytem, by rád poznal inteligentní, jemnou, osamělou vdovu, důchodkyni, citově založenou, se smyslem pro vzájemné porozumění a spokojený společný život. Zn. „Čestně a upřímně Olomouc“. DŮCHODCE 68 roků hledá přítelkyni, slušný důchod, zařízený byt pro dvě osoby, I. kategorie. Zn. Jsem sám“ Brno.  OSAMĚLÝ DŮCHODCE vdovec 68letý, hledá osamělou důchodkyni kolem 70 let s vlastním bytem neb domkem. Zn. „Řemeslník“. STARŠÍ DŮCHODCE 69/160, vdovec, abstinent a nekuřák hledá vdovu s vlastním bytem v Brně ke spolužití. Zn. „Porozumění“. STARŠÍ DŮCHODCE, vdovec, zachovalý s menší hotovostí, hledá upřímnou ženu, která by měla možnost poskytnout skromné bydlení. Kaštánek „Restante“ Hustopeče u Brna. HLEDÁM STARŠÍ OSOBU, osamocenou, s chatou nebo domkem na venkově, s kterou bych mohl trávit svůj volný čas a dovolenou. Zn. „Vzájemná dohoda“ Brno. 64LETÝ VDOVEC důchodce s malou tělesnou vadou, vlastním rodinným domkem, rád by poznal hodnou ženu přiměřeného věku za účelem spolužití. Zn. „Okres Prostějov“. DŮCHODCE STARŠÍ osamělý, hledá osamělou slušnou hodnou ženu ke spolužití. Přijmu také i podnájem. „Jen Brno a okolí. HLEDÁM ŽENU, která má ráda zahradu. Zn. „Majitelka sadu vítána“ Brno.  PODNÁJEM, ZAŘÍZENÝ v rodinném domku neb odprodej jedné poloviny poskytnu osamělé ženě, která chce mít svůj domov. Zn. „Hranice-Teplice“[21].

Otázka provázanosti trhu sňatků s trhem bytů podnítila uveřejnění článku Kde a jak bude kdo bydlet, podle něhož průzkum Státní populační komise, provedený před několika lety, ukázal, že jen 12 procent snoubenců mělo vlastní byt, 50% bydlelo u rodičů, zbytek v podnájmu nebo každý zvlášť, Příznivější podmínky měli snoubenci starší (přes 20 let), kteří měli už vlastní příjmy.  Společné bydlení mladých s rodiči přináší mnoho potíží, které se v praxi nepříznivě projeví. Vyžaduje tvrdou ukázněnost, velkou ohleduplnost a neselhávající sebeovládání. I tak vnuk často vytlačí babičku do kuchyně. Nebo jsou naopak staří nedůtkliví, nechtějí se vzdát pohodlí a klidu, nedovedou se dost často dobře vžít do situace mladých. Ideální by bylo, kdyby se každý novomanželský pár mohl stěhovat do vlastního bytu. Mladí toho chtějí dosáhnout často bez osobních obětí – nejraději by rodiče vystěhovali do chaty na celý rok, nebo čekají, že dostanou byt ze státní bytové výstavby. To je snaha nesprávná a současně i neuskutečnitelná. Jedinou nebo skoro jedinou nadějí je družstevní byt. Znamená to uskrovňovat několik let, změnit způsob život, na který byli mladí lidé jako svobodní zvyklí. Ale ještě vést mladé chlapce i děvčata k tomu, aby – jakmile začnou vydělávat šetřili na družstevní výstavbu. Mladí mají poměrně dobré příjmy, utrácejí často zbytečně na parádu, za sportovní vybavení. Jmenovaný průzkum ukázal, že jen deset snoubenců ze sta má alespoň vybavení do vlastního pokoje, ale každá čtvrtá dvojice má svůj vlastní motocykl. Jsou i rodiny, které i s dvěma dětmi žijí v jednom pokoji ve společné domácnosti, ale přitom mají vlastní auto, chatu, loď atd. Mladým, dokud nemají známost, se zdá nepohodlné a zbytečné šetřit. Ale na družstevní byt se neuspoří přece za rok.[22]

 Diskuze pokračovala článkem prof. Dr. Karla Kácla A rodiny skoro bez dětí ve Svobodném slově 19. července 1967, podle něhož v Československu porodnost rok od roku – s malými výkyvy klesá, pokles úmrtnosti se v posledních letech zastavil a v důsledku změny skladby obyvatelstva ke starším ročníkům začíná naopak stoupat. V ROCE 1966 se narodilo téměř o 20 tisíc dětí méně než v r. 1964, ačkoliv počet mladých žen ve věku nejvhodnějším k mateřství (16 až 29 let) stoupl současně o 70 tisíc. V hlavním městě Praze – bez přistěhovalectví z venkova - ročně umírá o 3800 obyvatel víc, než se narodí. Na 1000 obyvatel připadá v českých krajích ročně jen 14,3 narození, na Slovensku ještě 18,4. Otázka bytová, přídavky na dětí, i možnosti ponechat matku alespoň do jeho třetího roku patří mezi možná opatření ke zlepšení této situace.     V dopisech pak čtenáři se shodli v jednom.  Dosavadní stav a hlavně vývoj není dobrý. Máme-li budovat novou dokonalejší a šťastnější společnost, musíme řešit i otázku populační. PODLE TOHO, kde čtenáři vidí hlavní příčinu depopulace, lze je rozdělit do tří skupin. První skupina se domnívá, že hlavní příčina je v tom, že mladí lidé nemají byt, ve kterém by mohla rodina skutečně rodinně žít. Druhá skupina hledá vinu v tom, že ženy musí být výdělečně činné a tudíž nemají na děti čas. Ve třetí skupině jsou čtenáři, kteří poukazují na to, že pokud existovaly živnosti a zemědělská hospodářství v soukromých rukou, měly takové rodiny zájem na větším počtu dětí, které pro ně byly lacinou pracovní silou. NECHCI ZDE VYPOČÍTÁVAT, kolik manželských dvojic po uzavření sňatků bydlí a kolik nikoliv, jak dlouho čekají na byt. Řešení by mělo být toto: KAŽDÝ manželský pár po uzavření sňatku by měl bezodkladně obdržet byt, a to takový – pokud budeme lidem předepisovat metry čtvereční, aby tam mohlo žít, aby tom mohlo žít pět osob, a to dva rodiče a budoucí tři děti. V případě, že by tento byt nezabralo do 5 roků alespoň čtyři osoby a do 10 roků alespoň pět osob, byl by jím tento byt odňat. BYT by neměl být zásadně zadarmo. Auto, televizor, chatu také nedostane nikdo zadarmo. Měl by být zaplacen buď jednorázově částkou těmi, kdo na to v den sňatku mají, šlo by tedy o byt družstevní, anebo měsíčními splátkami, to jest umořováním, ve výstavbě státní. DŮVODY tohoto řešení: Lidé mají mít děti hned, jak se vezmou. A mají mít pro tyto děti také prostor. Slibovat lidem byt na dobu, až budou děti mít, je naprosto nesprávné, protože se promešká čas a není také chuť postupně se při přibývaní děti několikrát stěhovat do většího bytu. Jednorázové vystěhování z bytu většího do menšího v případě nesplněných podmínek je daleko jednodušší. NEPŘIHLÉDL JSEM přirozeně ani k našim stavebním možnostem, ani k tomu, kolik již existujících manželství nebydlí. Nový zákon o hospodaření s byty by však měl k této skutečnosti přihlížet.

Není ale nad pilné kapitalistické včeličky. Léta páně 1967 v polovině července v brněnské mutaci Svobodného slova si čtenáři mohli přečíst v rubrice Prodej tuto nabídku: MED tmavý, výborné kvality, zašlu poštou 5 kg za 140 Kč, 7 kg za 200 Kčs. Zn. „Pravý lesní“. Dnes si můžeme namazat chleba hodně tlustší vrstvou medu, neboť cena jednoho kilogramu medu se pohybuje mezi 150-200 korunami. Socialistické včeličky se nepředřely.

Ale ani s odstupem 50 let není australský kapitalismus s produktivitou na tom nejlépe, alespoň dle popisky k fotu ČTK (F. Nesvatba), na němž má údajně ovčák V. Hegedus vypouštět stádo ovcí na Státním statku Brno, kde měli chovat stádo 380 kusů, z toho 150 matek. A už v roce 1966 měli vytřískat z každé ovce průměrně 5,8 kg vlny a u některých jedinců až 9 kilogramů. Jednalo se asi o obrázek z Potěmkinovy vesnice, pardon z dílny ČTK[23],neboť mainstream nás nedávno s typickým humbukem informoval, že více než lehce se teď cítí ovce farmáře Graema Bowdena z východní Austrálie, kterou se po několika letech konečně podařilo chytit a ostříhat. Jak v úterý informovala agentura Reuters, ovci zbavili 30 kilogramů vlny dlouhé 33 centimetrů. To je více než šestinásobek průměrného množství rouna ostříhaného z jedné ovce během pravidelného stříhání.[24]  A to přesto, že berani jsou nemilosrdně kastrováni, alespoň na Islandu, jak informují feministky. [25]



[1] Vrácení jistot za elektřinu a plyn v městě Brně. Svobodné slovo 21. února 1967. Toto oznámení se několikrát opakuje.

[2] Inzerce zlaté mince svatováclavského dukátu z roku 1931 na Sbazar.cz. Zlato 986/1000, průměr 19,75 mm, 3,49 g. Nabízená cena 13 800 Kč (04/2017), tedy přibližně 3 500 Kč za jeden gram. V r. 1929 bylo zákonem stanoveno, že koruna československá (Kč), jako dosavadní jednotka měny československé, je hodnotou rovna 44,58 miligramu zlata. V listopadu 1945 byla stanovena relace koruny ke zlatu na l Kčs = 0,0177734 g zlata. K poslednímu stanovení zlatého obsahu koruny došlo zákonem č. 41/1953 o peněžní reformě, kdy byl zlatý obsah koruny stanoven (nerealisticky a bez širších souvislostí) na 0,123426 g ryzího zlata, což zůstalo až do konce osmdesátých let. Jinak řečeno, za náramek měl tedy nabízející by požadovat tak pětistovku. Dnes klasický zásnubní prsten s briliantem z 14 karátového zlata 16 900 Kč.

[3] Na konci roku 1966 se cena zlata na světovém trhu (v rámci tehdejšího měnového (Bretton-Woodského) systému pohybovala na úrovni 35 dolarech za trojskou unci (31 gramů), tedy přibližně za tedy 1,13 dolarů za 1 gram. Na tuto úroveň se dostala v r. 1953. Tedy dotyčný nabízející si cenil daný náramek na 46,33 dolary. Jeden dolar byl měnil za 10 korun, nebo naopak. Pokud tehdy tedy kalkulovala Československá námořní plavba s kursem dolarů za 22 korun a Živnobanka prodávala občanům v podobě jugoslávského dináru dolar za 50 korun, tak to pak nutně stavělo ekonomickou kalkulaci v rozhodování československých podniků a jednotlivců do jiného světla.  1 západoněmecká marka byla 1,80 devizových korun, tedy bonů,  tedy přibližně 7, 50  Kčs. Podle jiných zdrojů dolar byl za cca 24 Kčs, německá marka byla za 10,50 Kčs. Samozřejmě na tzv. příslib. Podle filmu z r.1959 “Konec cesty“ 450 000 anglických liber představovalo 10 milionů korun. 1 libra = 22 Kčs.

[4] Po 2. světové válce se počet ustálí na 2000, ale dále narůstá až do roku 1970, kdy dobrovolně odchází ze života 2824 lidí. Tehdy až dodnes počty postupně klesají, výrazné výkyvy s nástupem kapitalismu zaznamenány nebyly. Nejnižší počet zemřelých sebevraždou je evidován v roce 2016, a to 1316.

Zdroj: https://ona.idnes.cz/kdy-a-kdo-nejcasteji-spacha-sebevrazdu-sebevrazda-sebevrah-sebevrazednost-1th-/zdravi.aspx?c=A180406_100752_zdravi_pet

[5] Dnes 20 200,- Kč Z tohoto hlediska NOVÉ STŘÍBRNÉ příbory pro 12 osob v kazetě 52 ks 2800, pendlovky, ořech, 65x30 broušené sklo 250, kulaté nástěnné hodiny, mosazné, starožitné, 200. Zn. „Bezvadné“.

[6] Všechno mělo své ale: V republice máme půldruhého milionu telefonních stanic. Více než 100.000 žadatelů čeká na jejich instalaci. Ale kolik tisíců lidí denně nervózně čeká na telefonní spojení, nikdo nespočítá. Línky jsou přetížené, ústředny zastaralé. Dovolat se mezi 7. až 15 hodinou Bratislavy, Ostravy, Budějovic, Domažlic, Popradu je někdy zhola nemožné. Půl hodiny, hodina, než se ozve ohlašovna. Před telefonními automaty v Praze Na Příkopech stojí běžně v 10 hodin fronta. Někdy dokonce pouze polykají mince. Automatická ústředna v Kolíně, instalovaná po druhé světové válce, už nestačí, i když je tamtéž 700 žadatelů o instalaci bytových stanic. A rovněž vandalové v pouličních telefonních automatech řádí. Olomoučtí čekají sedm let na zřízení telefonní stanice. Naděje v Olomouci se upínají ke zřízení nové ústředny pro 10.000 účastníků, i když se nepříznivou situaci snaží řešit skupinovými telefony. V Prostějově je čekací doba dva roky. (Sto tisíc nás čeká na telefon. Svobodné slovo 25. října 1967)

[7] PAUKERT, Zdeněk. Halo – tam Pernambuko? Tady Nová Paka. Svobodné slovo  9. dubna 1967, s.1. Název článku nařážel na to, že u nás se tak mnoho telefonuje, že v pátek, v sobotu a pondělí je naše telefonní síť tak vytížena, že z Nové Paky do Pernambuka se nelze dovolat. 

[8] V polovině 20. let 20. století tříminutový rozhovor mezi Londýnem a New Yorkem prostřednictvím radiotelefonu stál volajícího 15 liber, na hovor by si tak průměrný zaměstnanec vydělával celé tři týdny

[9] Citace v perexu viz Svobodné slovo 12. dubna 1967.

[10] Svobodné slovo 1. května 1967. Naproti tomu STUDENTKA HLEDÁ podnájem v Brně. Zn. „200 Kčs“. Tamtéž tyto dvě nabídky: PODĚBRADY ZA BRNO směním 2+1 příslušenství 2 patro, 70 Kčs nájem, za stejný nebo podobný. Zn. „Spěchá“. PODNÁJEM, MOŽNO-LI nezařízený u starších manželů, u osamělého pána – paní, hledá pečovatelka nemocných, důchodkyně. V nemoci ošetřím a v práci vypomohu. Zn. „Brno-předměstí“. Z těchto údajů je jasné, na jakou výši čistého nájmu byli ochotní přistoupit zájemci, tedy zhruba 150 Kčs měsíčně a jaký příspěvek péči byli by ochotní akceptovat. Tímto způsobem investovaných 50 000 Kčs do bytu mohlo by takto vynášet ročně 3 000 – 4 000 Kčs, tedy 7% výnos oproti výnosu ve spořitelně ve výši 3%.  Kdyby někdo chtěl tehdejší částky přepočítat na dnešní poměry, tak by je měl vynásobit 25krát.  

[11] Domky se začaly stavět v Křimicích, které se staly v r. 1976 součástí Plzně.

[12] Objednáte si rodinný domek. Svobodné slovo, červen 1967. Jeden domek z panelů typu TO6B se vejde tak na speciální čtyři vagóny. Stavební četa pracuje pomocí upraveného jeřábu. Vlastní montáž netrvá déle než dva až čtyři dny a do roka se může zkrátka bydlet. Základy si téměř každý stavebník pořizuje sám. Podnik poskytuje záruku na jeden a půl roku. Tato lhůta by se mohla prodloužit. Velkorysým způsobem se rozhodl využit těchto služeb snad zatím jako jediný u nás Státní statek v Křimicích u Plzně, kterého podle stavebního technika statku k tomu vedl nedostatek pracovních sil, které bychom bez bytů nezískali. V normálních panelácích nejsou lidé na venkově příliš spokojeni, proto nám karlovarské pozemní stavby smontují na pěti místech domky, každý o dvou bytech, k nim budou i zahrady, nějaké ty chlívky, případně garáž. Jeden domek včetně inženýrských sítí vyjde na 250 tisíc korun. Státní příspěvek na 25 tisíc, pro většinu ostatních prostředků použijeme úvěr. Nájemné pro uživatele bude asi 150 Kčs měsíčně. Dát si postavit domek stojí hodně peněz. Stavba domku ale přijde na stejné peníze, sečteme-li samozřejmě všechny práce a náklady. V objemu zdiva dá ovšem paneláček o mnoho méně kubíků. Důležitá bude například i otázka vytápění. Ve Francii se tento způsob výstavby dost uplatňuje, typů rodinných domků je však velký výběr. Severně od Paříže nalezli bychom celé městečko takto zbudované. U nás půjde o to, aby se staveb rodinných domků chopily i jiné podniky a ceny ovlivnila i zdravá konkurence. Stejně tak naděje na zlepšení bytové situace vzbuzoval článek ht [Brno]: Čtyřpatrový panelák za 2 měsíce. Svobodné slovo 20. června 1967.   

[13] Proti této životní realitě, kdy jen 51 procent domů je napojeno na vodovodní síť, postavil Karel Dobeš z Výzkumného ústavu výstavby a architektury optimistický, přímo haškovsky laděný projekt přestavby republiky: Snad se celá ta akce zdá být fantazií. Nikoliv. Přestavba, v níž se síť sídlišť má dostat do souladu s potřebami ekonomiky, je připravena, řízena s rozvahou a moderně. Zdá se být iluzí, ale změní se v realitu. Vždyť jsme si předsevzali měnit sny ve skutečnost. V ČSSR máme v současné době administrativně spojenou soustavu sídlišť do 11 983 obcí. V Čechách a na Moravě hustší, na Slovensku řidší. Průměrná vzdálenost mezi jednotlivými sídlišti je 27 km. Nová výstavba sídlišť vychází z optimálního souladu bydliště a pracoviště. Projektovaná sídliště mají obyvatelům zajistit dokonalé bydlení s plnou vybaveností, technickými i výrobními zařízením i s možnostmi oddechu a rekreace pro všechny.  Zatím jsme nová městská sídliště stavěli na okrajích. Tím jednak ubývalo půdy a za druhé rostly velké nároky na stavby inženýrských sítí. Přitom nám centra měst – mnohdy historicky cenná a krásná – chátrala a odumírala. Nápor výstavby se soustředí na přestavbu městských center.  Ve světě se to už běžně dělá. Do roku 1970 se u nás začne asi v 30 vybraných městech. Ta mají ověřit správnost celé akce a shromáždit zkušenosti. Výhledově se pak má přestavba týkat asi 170 méstě. Postavili jsme nemálo sídlišť. Ale je nutné investovat do jejich občanské vybavenosti 1 miliardu korun. Přestavba městských center má přinést sladění historicky cenných, vesměs překrásných architektonických celků s vybavením odpovídajícím našemu století. Máme dost schopných architektů i zkušeností. Role centrálních orgánů při řízení této přestavby je nesporná, ale počítá se výrazně s účastí národních výborů i s aktivitou občanů. V centrech má být postaveno větší množství menších bytů. (Přestavíme celou republiku? Útěk do měst bude pokračovat. Středisková soustava sídlišť. Přebudujeme jádra měst. Svobodné slovo 12. února 1967)     

[14] PRAHA [zč]: Perspektiva rozvalin? Svobodné slovo 14.4. 1967, s.1.

[15] Medve, Josef. Argumenty byty nepostaví. Svobodné slovo 8. dubna 1967, s. 1. Národní výbory v jihomoravském kraji evidovaly téměř 29 000 žádostí uchazečů o byt, hlavně ve větších městech (bez družstevní bytové výstavby).  Příděl bytů ze státní bytové výstavby činil v r. 1966 jen 1052 bytů. V družstevní stabilizační a svépomocné bytové výstavbě bylo odevzdáno provozu 4501 bytů a 1980 rodinných domků. V Brně bylo 10.892 uchazečů o byty, v okrese Gottwaldov je evidováno 3974, v Jihlavě 2179 uchazečů atd. V Brně by mělo být přitom vyřazeno podle stáří asi 10.000 bytů z bytového fondu. Do r. 1970 se počítá s likvidací 3230 bytů. Státní bytová výstavba nebude moci ani z poloviny pokrýt plánovaný úbytek. Počítalo s dalším zvýhodněním vlastníků rodinných domků. (Brno [ja]. 29.000 žádostí o byty. Rada JKNV hodnotila stav bytové politiky. Svobodné Slovo 12.dubna 1967.). Podle tiskové konference Městského výboru ze 108.000 brněnských bytů čeká 10.000 v dohledné době asanace, 35.000 vyžaduje modernizaci a 36.000 vyžaduje modernizaci a 36.000 opravy většího rozsahu. Z 956 km vozovek je 80 procent starších 20. let, 39% nevyhovuje, co od se nosnosti týče a 29 procent vyhovuje jenom částečně. Z 849 tun spádu popílku v roce 1964 klesl spad na 536 tun – je to stále asi trojnásobek přípustné normy. 

[16] PRAHA (t). Ve 4. pětiletce 460.000 bytů. Svobodné slovo 12.11.1967, č.319 (?) Za první čtyři měsíce letošního roku se v ČSSR postavilo 12.802 bytů. Srovnání s loňskem je nepříznivé, stavbaři jich dokončili o 405 méně. Loní se postavilo o 3400 bytů méně než předpokládal plán. Současně se zhoršuje celková bytová bilance. Čistý přírůstek bytů po odečtení těch, které během roku zaniknou, byl v roce 1962 kolem 79 tisíc, dvě léta nato 69 tisíc a loni již jen 56 tisíc. (PRAHA [zč]: Co nám dluží stavbaři. Svobodné slovo 15. 6. 1967 (brněnská mutace), s.1.)

[17] Chalupa s teplem domova. Svobodné slovo 27. června 1967, číslo 175.

[18] (jeř). Kdy bude dost bytů. Svobodné slovo 31. 3. 1967 (brněnská mutace). S bydlením na tom v Brně nejsou dobře ani samotní stavbaři. Proto si před časem založili stavební bytové družstvo a protože jsou v něm lidé „od fochu“, jde jim práce kupředu jedna radost. Loní dokončili stavbu 30 bytů v Blodkově ulici a nyní v srpnu se bude stěhovat do nových bytů v Dalimilově ulici dalších 37 rodin stavbařů. Letos se pustí brněnští stavbaři-družstevníci dokonale do výstavby celého malého sídliště v Obřanech, kde bude celkem 224 bytových jednotek. V první etapě zahájí stavbu 96 bytů ve čtyřech blocích TO-2 B při Sokolovské ulici. Výstavba významně přispěje ke stabilizaci pracovníků v brněnském stavebnictví. BRNO[ht] Celé sidliště svépomoci. Svobodné slovo 24.6. 1967.

Zcela určitě pak potěšil případně zájemce inzerát: VÁŠ NADMĚRNÝ BÝT stavebně rozdělím, i vaši část opravím, vše vlastním nákladem. Zn. „Veškeré formality vyřídím“.  Bratr poslanec Vondruška na zasedání ÚV Čs. strany socialistické: Na našich vesnicích žije plných 52 procent obyvatel, na které ale připadá v celostátním měřítku jen 47 procent bytů. Ve městě je voda zavedena do 83 procent bytů, na vesnici do 32 procent. Splachovací záchody jsou ve městě ve 49 procentech bytů, a na vesnicích jen u 7 procent. (Svobodné slovo 31. května 1967).

[19] Zde uváděné inzeráty byly publikovány od ledna do července 1967 ve Svobodném slovu.

[20]Jenom ve Svobodném slově 2. 4. 1967 jsou publikovány následující inzeráty: NAJDE 43/160 bruneta pěkného vzhledu, majitelka rodinného domku se zahradou, znalost němčiny, sympatického přítele od 43-55 r. pro společné výlety, auto vítáno, není podmínkou. Pozdější sňatek možný. Foto žádoucí. Zn. „Vzájemná důvěra“. TECHNIK 52/173, ne vlastní vinou rozvedený, abstinent, seznámí se s inteligentní ženou. Byt nemám. Zn. „Rodinný život“ [Podle místa podání asi z Brna, což mohlo představovat jisté omezení.] INTELIGENTNÍHO MUŽE do 55 let se smyslem pro pořádek přijmu do zařízeného podnájmu v družstevním bytě v Prostějově. Zn. „Důvěra za důvěru“. ABSTINENT NEKUŘÁK, majitel novostavby, zahrady, vlastní příjem, hledá hodnou ženou. Zn. „Sám“. 59/174 INVALIDA na nohu, svobodný, nekuřák, bez závazků, hledá ženu od 50 do 55 let, majitelku rodinného domku s citem pro tělesně postiženého. Dítě není překážku. Zn. „Slovácko“.

8. května 1967: 44/175 ROZVEDENÝ MUŽ hledá hodnou ženu do 42 let s vlastním bytem, 1-2 děti nejsou překážkou. Jen z Velké Olomouce. Znač. „Vážně a čestně“. DRUŽKU HLEDÁ 37/167 s bytem, pracující, částečný invalida. Dítě není překážkou. Značka „Sňatek možný“. Atl. Gottwaldov. PROTĚJŠEK HLEDÁ 45 let střední, silnější postavy, rozvedená, v dobrém zaměstnání, majitelka pěkné vilky s větší zahradou. Zn. „Léto 344 Ol“. 46LETÝ ROZVEDENÝ BEZ ZÁVAZKŮ hledá k vážnému seznámení hodnou ženu do 45 roků z Olomouce neb blízkého okolí, dítě není překážkou. Zn. „Železničář s vlastním bytem Ol“. 

SS 11. května 1967: 26LETÁ DÍVKA by se ráda seznámila s inteligentním mužem do 30 roků, nejraději z okolí Přerova nebo Olomouce. Možno i se zemědělcem. Znač. „Byt mám. Přiženění vítáno. Ol.“. 55/168 SVOBODNÝ MUŽ abstinent, nekuřák, chce se touto cestou seznámit s hodnou ženou do 53 let, s bytem. Zn. „Šťastné spolužití Gottwaldov“. 32LETÁ VDOVA UČITELKA hledá inteligentního muže do 40 let. Z.n. „Mám vlastní byt Brno“.

SS 14. května 1967: VDOVA 62 LET s pěkným důchodem hledá přítele s vlastním bytem. Zn. „Brno neb okolí“. 55/168 SVOBODNÝ MUŽ, abstinent, nekuřák, chce se seznámit touto cestou s hodnou ženou do 53 let, s bytem. Zn. „Šťastné spolužití Gottwaldov“. 33/170 ROZVEDENÁ s dítětem hledá přátelství muže. Mám družstevní byt. Zn. „Olomouc“. OVDOVĚLÝ INTELIGENT 61/175, abstinent, hledá hodnou ženu od 55-60 roků s bytem i okolí Olomouce. Zn. „Šťastné manželství a domov“. OSAMĚLÝ DŮCHODCE, katastrální majitel domku s ovocnou zahradou z venkova, seznámí se s čestnou ženou se zájmem o přírodu. V pracovním poměru neb s důchodem z okolí Kroměřížska. Zn. „Tíha samoty“.

Jindy zase: VDOVEC 59/165 dobré, klidné povahy, dbalý na svůj zevnějšek, nekuřák, hledá osamělou ženu stejných vlastností do 54 roků. Mám slušně zařízený byt. Zn. „Šťastná náhoda“. ROZVEDENÝ DŮCHODCE, řemeslník, abstinent, nekuřák, s bytem v Brně, hledá vhodný protějšek do 60 let. „Bez závazku“.  OZVE SE HODNÝ, inteligentní muž, dobrých vlastností, vyšší postavy, vdově, pěkného vzhledu, vyšší postavy, s vlastním bytem, v pěkné čtvrti v Brně. Zn. „Jaru vstříc“.  MÁM VÁŽNÝ ZÁJEM o slušnou ženu do 53 let. Zn. „Vlastním byt“. ING, NE VLASTNÍ VINOU rozvedený, 27 r., rád by se seznámil s ženou přiměřeného věku, dítě není překážkou. Zn. „Vlastní byt“. 48LETÝ HLEDÁ přítelkyni přiměřeného věku. Zn. „Auto a byt mám“.  59LETÝ VDOVEC hledá touto cestou seznámení s ženou od 48 do 54 let. Byt mám. Zn. „Jen čestně“. OSAMĚLÉHO DŮCHODCE, zdravého, bez závazků, od 64-68 let, veselé klidné povahy, pěkného zevnějšku, výška 168 cm, hledám. Abstinent a nekuřák vítán. Byt mám. Zn. „Teplo domova“. 61LETÝ DŮCHODCE hledá sobě rovnou ženu. Mám vlastní komfortně zařízený byt v novostavbě v Prostějově. Zn. „Bez závazků“. 45/170 NE VLASTNÍ VINOU rozvedený hledá hodnou ženu do 40 let, která má ráda domácnost, nejraději z venkova a chtěla by se přivdat do pěkného domku. Dítě není překážkou. Znač.:“ Čestně Gottwaldov“. TECHNIK 35 roků, 163 cm, štíhlý, rozvedený, bezdětný, nekuřák, abstinent, s vlastním bytem i vozidlem, hledá rovnocennou partnerku s hezkým vzhledem. Zn. „Náhoda Brno“.

[21] Tento inzerát se ale nalézal v rubrice NEMOVITOSTI.

[22] Svobodné slovo 14. května 1967 (Rubrika Rodina a domácnost)

[23] Svobodné slovo 27. června 1967, s.1

[24]https://www.novinky.cz/koktejl/478606-ze-zatoulane-ovce-v-australii-ostrihali-30-kilo-vlny.html. „Už jsme ji ostříhali. A s tak vysokou cenou vlny, jako je teď, by bylo fajn mít takových aspoň 2000. Mohl bych nakoupit nějaké seno,“ napsal Bowden na svůj facebookový profil. Cena za australskou ovčí vlnu v letošním roce vystoupila na nový rekord. V posledních dnech se pohybovala kolem 20 australských dolarů (326 Kč) za kilogram, což je meziroční nárůst o více než 30 procent. Viz též https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/zarostla-ovce-merino-vlna-nejtezsi-rouno.A140829_083931_hobby-mazlicci_mce ; http://lideazeme.reflex.cz/clanek/novy-zeland-ovce-na-ustupu#https://www.tyden.cz/rubriky/relax/zvirata/zatoulany-beran-na-sobe-nosil-42-kilogramu-vlny_354407.html A u nás? https://radiozurnal.rozhlas.cz/bacove-uz-radeji-ovce-bez-vlny-6272127; https://ekonomika.sme.sk/c/6493703/vynos-z-ovcej-vlny-nezaplati-ani-pracu-strihacov.html.

Ovce stříháme jednou za rok a to metodou rychlostříže elektrickými střihacími strojky. Ostřiháním jedné ovce získáme rouno, které váží čtyři až pět kilogramů. Vlna, kterou z našich oveček ostříháme je ve třídě 2, jemnost 26-32 µm, s délkou potní vlny 4,5 – 8,5 cm, ve stupnici klasifikovaná jako B-C. Vlna se liší podle toho, z které části těla pochází. Zkušený odborník dokáže ostříhat ovci za tři minuty a zopakovat tento úkon sto padesátkrát za pracovní den. Pro zajímavost, mistr světa v tomto oboru ( z Nového Zélandu) dokáže ostříhat 15 ovcí za 12,38 minut, čili v průměru 51 sekund na 1 ovci. (http://www.beskydskeovce.cz/?p=vlna-a-vyrobky-z-vlny ) Na českých loukách se pase téměř čtvrt milionu ovcí a díky dotacím od státu jich každý rok přibývá. Zatímco stále více lidí si je pořizuje na spásání trávy a roste zájem o jehněčí maso, problém je s vlnou, která se právě v těchto měsících stříhá. Zatímco v 80. letech byla výkupní cena za kilogram vlny 120 až 170 korun, teď (v r.2015) je to 10 až 20 korun. Podle chovatelů za to může dovoz levnější vlny ze zahraničí. Tato cena pokryje majitelům ovcí náklady na jejich ostříhání, protože to finančně vychází tak na 50 korun za ovci. A z takového ostříhání se získá mezi třemi až pěti kilogramy špinavé vlny. Té čisté je po následném vyprání pak přibližně polovina z původního množství. Podstatná část vyprané vlny se využívá ve stavebním průmyslu jako izolace, třeba do dřevostaveb. Zbytek jde do textilek - na plnění do matrací. Asi jen z pěti procent se tvoří příze, ze které se pletou svetry a ponožky. Na to ale česká vlna není zrovna ideální, poněvadž je daleko hrubší než například australská. U protinožců totiž chovají speciální ovce s jemnou vlnou. Otázku „kam s vlnou“ budou řešit chovatelé i dál. Na pastvinách totiž ovcí přibývá, a to ruku v ruce s rostoucími dotacemi. Loni dostal majitel na jednu ovci 350 korun, letos to už bude kolem pětistovky. (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1531000-kam-s-vlnou-resi-majitele-ovcich-stad-v-cesku ) Austrálie ale jela: https://www.euro.cz/byznys/australie-opet-na-vlne-cinane-uz-nechteji-umele-hadriky-1331365. Musíme mít z Čínou pasivní obchodní bilanci???????????? Viz též https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/nemodforum/r/detail/1210427/cena-ovci-vlny .  Jedna ekofarma nabízela Surová potní vlna merinolandschaf a jurská (sortiment vlny AB - B (23 - 27 mm) 80 Kč/kg. Praná vlna 140 Kč/kg.  Mykaná vlna 900 Kč/kg. (https://www.ekofarmaparilovi.cz/ )

[25] https://zena-in.cz/clanek/ovce-same-ovce

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.
Klíčová slova: 1967, 2018, ceny, Česko, Československo, důchody, mzdy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

Panu Moskalíku, děkuji, musím Vám dát bezvýhradně za pravdu.

klokan

    Dnešní velmi zajímavé a podrobné pojednání od pana Řezníka, vzbuzuje v mysli úvahu, že tehdejší stříhačí ovčího rouna, byli vlastně pouhopouzí břídilové proti  našim střihačům nynějším, kteří nás vlastně ještě ty pomyslně tupější ovce, než ty skutečné, dovedou ostříhat od toho sebemenšího sebemenšího chloupku. Nynější ideologové včetně jejich četných pochlebovačů nám mohou tvrdit co chtějí, pravdou však zůstává, že v roce 1967 se platilo za obyčejné pivo v hostinci 1,20Kčs, vstupné do kina v rozmezí od 1,-Kčs do 10,Kčs, vstupné do divadla bylo snad o nějakou tu Kčs vyšší, jak jsme již psali i ta průměrna knížka byla k dostání za cca 20,- Kčs. Zejména nelze odhlédnout od faktu, že též kultura a vzdělání pro obyvatelstvo bylo a to řádově dostupnější než nyní. Za nám nyní veskrze povětšinou předkládaný škvár zejména od našeho velkého bratra z USA a jeho našich posluhovačů, tedy platíme asi 10 x až 20 x tolik. Oblbnout mladší genaraci se našim kulturtrégrům podařilo dokonale, nás ovšem v žadném případě neoblbnou protože si to na vlastní kůži / zatím / pamatujeme.