Čeští kmotři, část druhá: O příčině a zločinu

obrazek
2.4.2012 08:55
Ve druhé části zamyšlení nad kauzou českých kmotrů bych se rád věnoval odvěkému tématu souvislosti příčiny a důsledku. Touto souvislostí se zabývají filozofové po tisíce let. Dnes už víme, že každý důsledek musí mít a také má – byť někde hluboce skrytu – svou příčinu a stejně tak víme, že každá příčina, dříve či později a bez ohledu na to, zda se nám to líbí či nikoliv, vyprodukuje určitý důsledek. Dnes se budu zabývat první částí tohoto vztahu a tou je příčina.

Jestliže mluvíme o kmotrech a mafiánech, pak charakteristikou jejich činnosti je, že připraví občany státu o desítky a stovky milionů, možná miliard korun. Provedeme-li klasifikaci této činnosti, pak se jedná o promyšlený čin, vykonaný mnohdy opakovaně a s plným vědomím, že způsobí státu významné ekonomické škody. Takovýto skutek lze těžko označit jinak než jako vlastizrada. A to zrada doslova na celém národu, kterého zejména v dobách krize takovýto čin bolí dvojnásob (je to dobře patrné u současných reakcí českých občanů na kauzu Bém, Janoušek a spol.). Naše sociology tento problém zatím zjevně nechává chladným – mě nikoliv. Věc totiž začíná dosahovat netušených rozměrů. Co je vlastně kauzální podstatou tohoto balíku? Řada lidí se domnívá, že se jedná čistě o problém ekonomický, případně politický. To ale není pravda, jedná se o problém systémový.

Na straně jedné vláda lidem neustále tvrdí, že:

  • stát má stále méně prostředků. Proto musí rozprodávat státní majetek, zvyšovat daně, provádět škrty a úsporná opatření. Premiér opakovaně říká, že pokud škrty neprovedeme hned, za 5 let budou muset být dvojnásobné.
  • občané se musí chovat zodpovědně, musí šetřit, zbytečně neutrácet, prezident dokonce v novoročních projevech nabádá občany k poctivé práci (!), vládní úředníci opakovaně mluví o nutnosti občanské soudržnosti.

Na straně druhé občan vidí, že:

  • vstává denně v šest, tvrdě pracuje, vyslyšel nářky odborníků nad snižující se porodností a má děti (aby národ nevymřel) – přesto (možná právě proto) má stále častěji problémy, aby týden před výplatou měl v peněžence ještě vůbec nějaké peníze.
  • lidé, kteří patří do nejvyšších vrstev společnosti, nikdy nepracovali a pracovat nikdy nehodlají, kterých je stále více a mají stále větší vliv na dění ve společnosti – kmotři a spol. – si kupují vily na Floridě, jachty ve Středozemním moři, tu zainvestují miliardu, tam si koupí podnik, který zvláštní náhodou, zrovna když to potřebují, jde do privatizace a další souhrou náhod se jim ho podaří koupit atd.
  • jediným možným a logickým důsledkem celé této situace je, že ze státního rozpočtu odtékají miliardy neznámo kam, a čím odtékají rychlejším tempem, tím hlasitěji a naléhavěji vláda mluví o potřebách škrtů.

V tomto schématu evidentně „něco“ skřípe a nefunguje. Bohužel od žádné vlády za posledních 10 let se občan nedozvěděl, že rozevírání nůžek není problém ekonomický, ale výhradně systémový a velmi často přímo trestně právní, je to problém příčiny a důsledku. Přestože o příčinách se přednáší v 1. ročnících fakult ekonomie, politikům jakoby se tyto informace stále záhadně vyhýbaly. Občan nikdy od žádného premiéra neslyšel, že toto dotyčnému vadí (protože premiér je tu především od toho, aby diagnostikoval hlavní systémové problémy a snažil se hledat východiska) a tudíž ani nemohl nikdy slyšet návrh žádného řešení. Podle některých odborných analýz byl v České republice za posledních 20 let rozkraden a vytunelován státní majetek v hodnotě 1 bilionu korun. Kdy jsme naposledy slyšeli z úst pánů Nečase a Kalouska, kteří se stále ohání rozpočtovou odpovědností, že kdyby předchozí politické reprezentace, kterých i oni byli součástí, tomuto zabránili, dnes jsme možná vůbec škrtat nemuseli? A že jejich logickou povinností, jakožto klíčových členů vlády, je i po letech se alespoň hlavní kauzy snažit vyšetřit? Ve skutečnosti nám tito pánové stále tvrdí, že se my občané hlavně nemáme o nic starat, plnit si své povinnosti a ostatní nechat na nich. Opak je pravdou, vláda, která jako celek tvrdošíjně odmítá otevřeně přiznat skutečný stav věcí a nekompromisně vyvozovat důsledky, se stává spolupachatelem.

Pokud urychleně nezavedeme preventivně systémová opatření, pak Česká republika se zhroutí jako domek z karet. A jen ti nejnaivnější tím budou překvapeni. Byť je situace zdánlivě obtížně řešitelná, jako občané přeci jen určité možnosti máme a nebude nás to stát vůbec nic. Zaveďme opět do svých slovníků dnes již zapomenuté pojmy „vlastenectví“, „vlastizrada“, „národní hrdost, „národní čest“. A začněme je používat – a používejme je pravidelně a v každodenním styku. Nebojme se označit pány kmotry a jejich souputníky z nejvyšších pater politiky přízviskem “vlastizrádce“! Mluvme o tom nahlas na ulicích, v zaměstnání, mezi přáteli! Je to možná malý krůček, ale pokud ho neuděláme, nemůžeme bohužel absolvovat ani ty další.

V tomto okamžiku jistě řadě čtenářů vytanou na mysli další logické otázky: Je vůbec možno kmotry a spol. trestat? A pokud ano, máme k dispozici skutečně účinné mechanismy? A jak je na tom Evropa obecně v oblasti výběru a účinnosti nápravných opatření u zvlášť závažných deliktů?

Nad těmito otázkami se budu zamýšlet za týden v poslední části tohoto seriálu. Hezké jarní dny.

Daniel Glas
Je mi 47 let a jsem členem Národně socialistické strany. Původním povoláním pedagog.
Klíčová slova: korupce, ODS

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Přečetl jsem blog třikrát a o příčině proč se zde krade, (to jste asi chtěl objasnit) jsem se dozvěděl jenom to,že je problem v systemu, a hlavní chyba je, že korupčníky neoznačujeme jako vlastizrádce. Nebo se krade proto, že vláda na jedné straně něco tvrdí a na druhé straně lidi vidí něco jiného? O skutečných příčinách tohoto stavu není v blogu vůbec nic.