Čeští kmotři, část třetí: Na Janouška a Béma už se zapomnělo. Kdo by to byl čekal.

obrazek
10.4.2012 09:05
Ono je to s českým občanem opravdu těžké. Znovu a znovu rád a dobrovolně sám sebe umísťuje do pozice naivního (a nechci přímo říci hloupého) malého dítěte, které si od cizího pána nechá nabídnout bonbón a na pokyn „pojď se mnou“ mu ochotně nabídne ručku. Neuplynuly ani tři týdny a na kauzy pana Janouška a Béma se opět (a plánovaně) zapomnělo. A přitom jsme svědky zcela jednoduchého, zato však velmi účinného scénáře. Klasická postava ze světa literárních detektivek by odpověděla: Jak prosté, milý Watsone!“

Opravdu už nelze vymyslet jednodušší scénář, než že když se náhodou naší „národní elitě“ stane nějaké to faux pas, je třeba urychleně toto „klopýtnutí“ přebít takovým trumfem, který prostě zafunguje. Proto po nešťastných událostech s panem Janouškem a Bémem a po následné nekonečně se táhnoucí kauze kolem pana Bárty daly špičky ODS hlavy dohromady, aby učinily situaci rázný přítrž. Věcem veřejným předložily jednoduché schéma. VV ráno zveřejní zásadní prohlášení, že vystoupí z vlády, na což pan Nečas obratem zareaguje, že chce předčasné volby. Neuplyne však ani 10 hodin a VV již z původních „ambic“ na odchod 3 ministrů začnou slevovat. Mezitím však tento kámen, hozený za aktivní účasti „spřátelených“médií do poklidných vod veřejného mínění, způsobí takové vlny, že český občan, tak jako vždy (a v tom je ta jistota 100 % efektu), je natolik vzrušen představou předčasných voleb, že vše ostatní (a nejen kauzy pana Janouška a Béma) ho přestane zajímat. Co na tom, že v průběhu dalších 48 hodin (opět podle předem připraveného scénáře) se věci opět vrátí do původních kolejí, ODS si s VV padnou kolem krku, tak jako otec se ztraceným synem a vše zas je jako dřív.

V tomto okamžiku ovšem už nejde jen o pana Janouška a spol., což je především ta pověstná špička ledovce. Jde o princip, který v české kotlině poměrně spolehlivě funguje již více než 20 let a český voliči, ruku na srdce – proč by ho pánové z politického výsluní měli měnit? Vítězná sestava a taktika se ve sportu také nemění. V předchozích dvou zamyšleních jsem se pokusil o určitý nástin příčin a důsledků stavu v české politice během posledních 20 let. Dnes bych rád provedl jakousi rekapitulaci a závěr.

1. Analýza a syntéza. Není to tak dávno, co jsem se konečně setkal s názorem, který osobně zastávám již více než 10 let. Tvrdím, že v listopadu 1989 se nestalo nic jiného, než že jistá frakce uvnitř KSČ zrealizovala dlouho a pečlivě připravovaný scénář a po listopadu 1989 se chopila moci. Jedním z lídrů této skupiny byl například ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, který do KSČ vstoupil již v roce 1978 a v prosinci 1989 urychleně vystoupil, aby zametl stopy. „Velkou pětkou“ v tomto procesu byli známé osobnosti tehdejších událostí pánové Klaus, Dyba, Kočárník, Dlouhý a Ježek. Pro svůj plán si vybrali nejvhodnější možnou „návnadu“, kterou nebyl nikdo jiný než nešťastný Václav Havel. Jeho naivnímu sloganu o pravdě a lásce se pánové tak smáli, div že si nepřivodili vnitřní zranění. A český občan nezklamal. Místo, aby si v klidu zanalyzoval situaci, promyslel, co se chystá a podle toho se rozhodl a konal, tak raději chodil zvonit klíči na Letenskou plán, čímž nevědomky otevřel dveře kupónové privatizaci a dalším obrovským zločinům, které v tisícileté historii tohoto státu nemají obdoby a jejichž důsledky dnes v plné síle a tvrdosti musíme snášet.

2. Příčiny a důsledky. Na příčinách jsme intenzivně „pracovali“ celá 90. léta. Díky stále ještě pokračující euforii a naivitě, kdy jsme ve jménu převratných změn a možností „nového života“ opustili desítky a stovky let našimi předky budované hodnotové systémy, jejichž základem byla čest, morálka, dobré mravy, úcta apod., se zatím ve stínu doby formovaly skupiny, v jejichž čele stáli František Mrázek, David Berdych, Tomáš Pitr a další. Co bylo ale skutečnou příčinou tohoto vývoje? Zcela jsme se přestali zajímat o globální dění ve společnosti a přestali jsme kontrolovat, kdo ve skutečnosti začíná ovládat naše životy. Naše osobní spádová oblast zájmu končila u našich kolegů v zaměstnání, možná u několika příbuzných a přátel. Položme si každý sám sobě nekompromisní otázku: kdo z nás se intenzivně zabýval sběrem informací o širší společnosti, jejich vyhodnocováním, konfrontací s konkrétními osobami a situacemi a zejména pak hledáním řešení a jejich prosazováním do praxe? Pokud většina z nás na tyto otázky odpoví negativně, pak ale zároveň odpovídáme na otázku, co je příčinou současného stavu naší společnosti.

3. Zločin a trest. Důsledky událostí, popsaných v předchozích odstavcích jsou zřejmé a už není třeba složitě popisovat – nutnosti tzv. „pseudoškrtů“, republika bez majetku, ale také vyhořelé levé křídlo průmyslového paláce, chlouby našich předků, které už nikdo nedostaví atd., atd. Dnes se ocitáme v paradoxní situaci. Máme tady provinivší se politiky, kmotry a najednou před námi stojí nerudovská otázka: co vlastně s nimi (a to zejména v situaci, kdy jich stále přibývá)? Na jedné straně bychom měli trestat viníky, protože trest je z pohledu veřejnosti důležitý psychologický moment, poselství pro příští generace a především je nedílnou součástí řešení celé situace. Jaké ovšem máme vlastně možnosti? Umístit např. provinilého politika nebo kmotra do výkonu trestu v nápravném zařízení, tedy vězení, znamená, že národ okrade hned dvakrát. Jednou nelegálně – svou trestnou činností, kterou způsobil škodu, podruhé zcela legálně a to tím, že na účet daňového poplatníka a za jeho peníze získává zdarma pobyt v nápravném zařízení. A to nemluvě o tom, že české věznice jsou přeplněné. Máme tedy stavět nové věznice za další peníze daňových poplatníků pro další kmotry? A je vůbec naděje na to, že toho, kdo páchá majetkovou trestnou činnost opakovaně, záměrně a s plným vědomím, v rozsahu stovek milionů korun, je opravdu možno převychovat? Mě osobně by se např. velmi zamlouvalo osoby z kategorie kmotrů prostě vyhostit z českého státu, s tím, že si pobyt na našem území nezaslouží. A do pasu jim umístit razítko: vstup do České republiky na 50 let zakázán. Tím bychom vyslali jasný signál, že ten, kdo nechce dodržovat pravidla, nebude žít na území naší kdysi krásné vlasti. Na druhé straně bychom měli vytvářet takové vnitřní mechanizmy státu, aby k těmto skutkům vůbec nedocházelo. To ovšem jsou nádoby spojené s celkovým řešením situace ve státě.

Obávám se, že po všech možných analýzách a zamyšleních lze dospět k jedinému možnému závěru: začít znovu obrodu českého národa, jakési české národní obrození 21. století. Co to znamená v praxi?

Znamená to především znovu zařadit do našeho života – a to zcela nekompromisně – mravní a lidské hodnoty – slušnost, úctu, smysl pro dodržování pravidel a mnoho dalších. Současně však kontinuálně a neúnavně kontrolovat – kdo a jak nakládá s veřejným majetkem, kdo má přímý vliv na naše životy. Uvedu závěrečný, téměř učebnicový příklad: kolik lidí se např. zabývá tím, že moderátoři komerčních rozhlasových stanic používají, zřejmě ve jménu zvyšování poslechovosti, stále agresivnější, vulgárnější a útočnější slovní projev? U některých rozhlasových stanic už tato situace překročila rámec únosnosti. Já osobně jsem na toto téma napsal několik článků. Ale vadí to opravdu většině lidí? A pokud ne, znamená to, že pro komerční rozhlasové stanice tyto normy neplatí? Uvědomujeme si vůbec, že tyto stanice poslouchají naše děti, od kterých pak ale očekáváme, že se takto vyjadřovat nebudou? Sami u sebe a ve svém nejbližším okruhu jsme přestali tvrdě vyžadovat plnění mravních norem a zásad. Nechajíce se strhnout možnostmi vydělávat peníze, cestovat, budovat si zázemí, jsme nepochopili, že lhostejností a nezájmem o obecné věci uvolňujeme lavinu, která, když se dá do pohybu, možná už vůbec nepůjde zastavit.

Daniel Glas
Je mi 47 let a jsem členem Národně socialistické strany. Původním povoláním pedagog.
Klíčová slova: korupce, ODS

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Daniel Glas

Dobrý večer pane Kulíku, vážím si Vašich znalostí historie a v mnoha věcech s Vámi souhlasím a máte zcela jistě pravdu. Rovina na které se my dva - a nejen my dva - určitě neshodneme, je postava Václava Havla. Bohužel, a jak jsem již opakovaně psal, český národ není schopen analyzovat historické souvislosti, konfrontovat je s přítomností a vyvozovat jasné a konstruktivní závěry pro budoucnost. Neustoupím ze svého přesvědčení, že kdybychom (alespoň v nadpoloviční většině) toto důsledně dodržovali po roce 1990, nikdy by situace v dnešní České republice nevypadala tak, jak ji nyní dobře známe. Doporučuji Vaší pozornosti knihy Ladislava Špačka, které o Vaclavu Havlovi napsal. Bystrý čtenář - někdy z kontextu, někdy z informací mezi řádky - velmi rychle pochopí, že Václav Havel byl především výrazně rozporuplnou, téměř až kontroverzní osobností. Na jedné straně byl vynikajícím filosofem, který se stal zcela právem světovou ikonou boje za spravedlnost, na druhé straně (jak Špaček sám uvádí) to byl člověk, který trpěl až chorobnou naivitou, nebyl téměř schopen konstruktivního dialogu a už vůbec nebyl schopen jakkoliv řídit ani ty nejzákladnější politické procesy. Je mi opravdu líto (a řada lidí mi dala za pravdu), ale  takovýto člověk nemůže být prezidentem už z logiky věci (nepochybně by byl vysoce úspěšným ministrem kultury, na rozdíl např. od tragického Pavla Tigrida). Jeho politické názory byly tak nekonzistentní a v praxi nepoužitelné, že většině významných procesů v devadesátých letech opravdu jen přihlížel a to u prezidenta nelze tolerovat. Jediný okamžik, ve kterém se "vzchopil", byl jeho projev v prosinci 1997 v Rudolfinu v reakci na "Sarajevský atentát". Ale to už bylo skutečně pozdě. Nemohu si pomoci, ale Václav Havel se díky uvedeným skutečnostem významným způsobem podílel na tragickém stavu, ve kterém se Česká republika nyní nachází.

Na závěr bych si dovolil poznámku: ve svých komentářích k mým zamyšlením se k mým názorům stavíte vesměs velmi kriticky, což je jistě v pořádku. Zveřejněte zde prosím odkazy na své články, ve kterých Vy nabízíte svá vlastní jasná a konkrétní řešení současných problémů, se kterými se Česká republika potýká. Rád si je přečtu.  

V tomto okamžiku se s Vámi i s ostatními čtenáři tohoto portálu loučím. Moje názory jsou zjevně příliš kontroverzní a již se zde dále nebudu angažovat. Přeji Vám mnoho úspěchů, s veškerou úctou Daniel Glas.   

        

 

rku

Pane Glasi,

divím se vaši krátké paměti. O autorství kuponové privatizace se přou Ježek s Třískou.

V polemice šlo o charakter národa, ne o jednotlivce. Mimochodem, kde byli všichni tehdejší čestní mužové, když se Havlíček vrátil z Brixenu? A kdo to obvińoval Nerudu (byl dost velký antisemita) z konfidentství. A že tenkrát nešlo o majetek? Téměř všechny sňatky trochu bohatších lidí byly ovlivněny majetkovými poměry. A úcta ke stáří- viz Dědova mísa nebo Výměnkáři. Takže charakter národa se jistě nezměnil. A nejsou i dnes čestní lidé- Petr Pithart, Rychetský a z těch mladších Marvanová, Pánek a jistě znáte i další. ( Němcová ani Neruda také nebyli ve své době žádné významné osobnosti).  A s Havlem jste si to u čtenářů a přispěvatelů na tomto portálu asi pěkně pos...

Daniel Glas

Vážený pane Kulíku,

1. možná, že pan Komárek skutečně "dodal" v první fázi porevolučního vývoje lidi z Prognostického ústavu. Velmi brzy se však stal zcela neškodným (byl konenckonců již před rokem 89) a politické výslunní rychle opustil a to zejména pro neshody s Klausem. A  byl snad pan Komárek autorem 1. a 2. vlny kuponové privatizace, tedy tím předělem, který brutálně zasáhl do všech oblastí vývoje v České republice? Nikoliv - možná že nečinně přihlížel, ale rozhodně nebyl autorem. Autory byly Klaus, Kočárník, Dyba a Dlouhý, což jsou lidé, kteří se takto "nesmazatelně" zapsali do novodobé historie Československa. Pro další informace k panu Komárkovi Vám doporučuji článek http://www.vasevec.cz/blogy/w-komarek-vztyceny-klas-prazdny-j-s-machar

2. Nevím, proč by se mě pan Komárek měl nehodit. Zřejmě nejste informován, že z ČSSD jsem vystoupil před 4 lety a s touto stranou nemám a nechci mít nic společného, jsem členem Národních socialistů.

3. Když už jste zmínil Rakousko Uhersko, dovolte, abych Vám připomněl několik jmen: Palacký, Jungmann, Dobrovský, Erben, Němcová. Pokládáte snad tyto osobnosti, které ani po 200 letech není fakticky schopen v českém národě nikdo nahradit a to právě pro jejich propagaci cti a morálky, za nevýznamné? A můžete mi sdělit, kdo z vůdčích osobností současného života v Čechách po smrti Václava Havla se propagací těchto myšlenek skutečně zabývá v praktickém životě - tedy nikoliv ve volebních projevech, ale v praxi? Přeji hezký den. Daniel Glas 

rku

Pane Glasi,

kampak se nám z konspirační teorie vytratil Waltr Komárek?  Byl to přeci on a  ne Dlouhý kdo dodal lidi z prognosťáku do vlády. Nehodí se vám protože je čestným předsedou ČSSD? A kdypak vládly v naši zemi čest, morálka,dobré mravy, úcta atd.. Kdypak to bylo? Za R-U kdy  nám vládli Habsburkové a církev? Nebo za první republiky kdy nám vládla "pětka", Preiss a zahraniční kapitál a kdy se zbytkové statky rozdávaly zasloužilým straníkům a kdy se ze státního kradlo stejně jako dnes (viz. Budování státu)? Nebo za druhé republiky kdy lékařská a právnická komora vylučovala své židovské členy aby mohla získat jejich praxe? Nebo snad za vlády KSČ? Opravdu rád bych věděl kdy to bylo.