Covidová nestrategie

klávesnice
12.10.2020 16:16
Předem upozorňuji, že lidé s hlubší znalostí problematiky a s potřebou přesných formulací by dále neměli číst, protože po počátečních hrátkách se slovy jsem zejména v druhé polovině tohoto příspěvku volil slova i primitivní způsob takový, jakým jsem zvyklý vysvětlovat malým dětem jejich otázky.
.

   Proč obyčejný člověk jako já, bez nadměrné dávky exhibicionismu, sedne k počítači a píše takový či onaký příspěvek k veřejné diskusi?

   Jednak si myslí, že má na aktuální vývoj událostí svůj vlastní názor a masochisticky touží, aby mu jej někdo vyvrátil - přitom se těší, že to vyvracení dá větší fušku než napsání.

  Druhak jej  k psaní motivují a popostrčí nějaké konkrétní impulsy. V tomto případě to byly internetové zprávy, které jsem konfrontoval se svými dřívějšími vyjádřeními.

   Včera mě kupř. velmi zaujal příspěvek pana Novotného "Covidová neinformovanost", který kromě trefných postřehů mezi řádky (tak jak jsem to pochopil já) naznačil, že informační bezvládí je důsledkem nepřítomnosti skutečné strategie v celospolečenském měřítku a tato neinformovanost dokonce brání i tomu, aby si každý z nás mohl utvořit a realizovat svou vlastní, individuální účinnou strategii (to mimochodem považuji za hlavní téma příspěvku, nejlépe odpovídající titulku).

   A dnes ráno na mě při prvním nechtěném kontaktu s internetem vykoukl při spuštění titulek na Seznam.cz: "Babiš: Když apely nestačí, zavřeme bary a ještě přitvrdíme". Takové články skoro nikdy nerozklikávám a tak nevím, jak byl tento projev bezradnosti detailně popsán. To ani není podstatné, jako druhý impuls v protikladu příspěvku pana Novotného mi to stačilo.

   V minulých dnech navíc byl v médiích citován pan Prymula stran změny strategie s omluvou. Myslím, že to jenom koloruje výhled nepříliš pestrými barvami.

   Pozoruji také, že pomalu mizí rozdíly mezi tím, COVIDí laik a COVIDí expert, bohužel. Experti s bezednou zásobárnou znalostí, přístupem k aktuálním datům a teoreticky vyzbrojeni schopnostmi, znalostmi metod neprezentují veřejnosti "souvislé a logicky podložené" výklady zákonitostí současného vývoje. 

   Data nejsou všechno. Údaje průzkumníků o tom, kde všude byly nalezeny miny, neříkají nic o tom, kde lze úspěšně provést vojáky a vést útok (na velení pak nesejde, plukovník či četař vyjde nastejno).

   A tak tedy si dovolím ocitovat sebe sama (ne naposled), aby bylo zřejmé, jak dlouho tento příspěvek doutnal kdesi v kořání ztrouchnivělých pařezů, zbyvších po první vlně kácení stromoví do té doby platných pravd.

   V reakci na příspěvek pana Zbyňka Fialy (1.4.2020) "Virus probudil poptávku po vědě" jsem přičinil tuto poznámku: "Obával jsem se také toho, zda je známa dopředu strategie rušení opatření ve vztahu k seniorům - tedy i ke mně." 

   Dnes vidno, že strategie, tak jak je používáno ve veřejném prostoru v souvislosti s covidem, je jen hodně vyprázdněné slovo. Pokud bude postup i nadále stejně tak [s]tra[te]gický, dopadne to jistě [s]tra[te]gicky.

   Jindy (opět sebestředná sebecitace) jsem ventiloval, že "...problémy, které jsem považoval za hlavní, jako je struktura ohrožených skupin, taktika jejich ochrany a strategie postupu při rušení březnových opatření a další postup se ukázaly odsunuty do pozadí..."

   Dnes nahlížím, že vše je při starém. Čas to nevyřešil, problém chybějící adaptivní a logikou podložené strategie nevyhnil, extenzivní opatření se při změně sporadického výskytu covidu do extenzivní formy šíření stala defenzivními.

   Veřejné diskuse poukazují na některé chyby, ale logika argumentace není přesvědčivá; Příkladně pan doktor Hnízdil ve včerejší Partii terezy Tománkové mě sice zaujal svými názory, ale dojem jsem z toho měl nijaký. Mám na mysli to, že po částečném zpochybnění lékařského názoru lékaře, onen lékař uhne a používá argumenty ekonomické nebo sociální, mnohdy tzv. obecné pravdy. Přitom samy o sobě jsou tyto argumenty platné, ale původní tvrzení jen podporují jako pomocné - hlavní lékařský argument se vytratil. Nicméně díky za tyto diskuse, jde o čerstvý vánek z jiné než obvyklé strany ustálených větrů.

   (Sebecitace nekončí...) Ve svém nedávném příspěvku "Zbytečná smrt" jsem uvedl:

"Podle mého názoru má pravdu pan Prymula - co se týká hlavního cíle, tedy CO (nedopustit takový vývoj nákazy a takový průběh opatření, aby zdravotnický systém, potažmo celá společnost nebyla schopna zabránit lavině zbytečných úmrtí) a hlavního kritéria pro jeho dosažení (zbytečná smrt). Nemá ovšem pravdu v řadě věcí, kdy jde o to, JAK nejlépe tohoto cíle dosáhnout." 

Také jsem se ubezpečil, že kritériem, které v mých očích odlišuje ty, kteří vidí správný cíl, "měřitelný"  tímto kritériem, je tzv. "zbytečná smrt". Ti, kdož(bez ohledu na specializaci) se tímto kritériem nezabývají, protože pro ně fenomén zbytečná smrt není tématem, podle mého soudu nemohou správně definovat hlavní cíl - byť vědí mnoho o způsobech, JAK postupovat v nastalé epidemii. Pan Prymula nebo i jiní, které mnozí hážou do jednoho pytle jako "strůjce koronavirového šílenství", z tohoto hlediska u mne prospěl na jedničku, ale z hlediska toho, JAK se k tomuto cíli snaží přiblížit, mě imponoval pouze během první vlny. Projevy dnešní bezradnosti (nejen jeho), co se strategie i taktiky týká, mě ke klidu nepřidají.

   Abych se ale vrátil k tématu a sice: "Jak by si  každý z nás mohl utvořit a realizovat svou vlastní, individuální účinnou strategii, a jak by mohla fungovat v rámci strategie společné."

   Moje (a oprávněně se domnívám, že takových jako jsem já, je mnoho) individuální strategie má (podobně jako bytelný stůl má nejméně tři důkladné nohy) tři opory. 

   Větší počet je opor možný, ale klesá tím spolehlivost (podobně jako stůl, který má více než tři nohy stoly se obvykle viklá).

   Dnes však něco málo :-) jen o jedné opoře, už tak jsem mám za sebou dosti rozvláčný úvod. Tedy JAK?

   Hlavní opora strategie jedince v rámci rodiny, pracovní či jiné komunity podle mne je založena na logické, ale neprověřené hypotéze (už slyším ty posměšky ve stylu: "hypotetická opora  strategie" - Ó, jak rozkošný oxymorón! Óch, Och) o rozhodujícím vlivu "virové nálože na závažnost průběhu a důsledků" (i při rozdílných individuálních dispozicích - o tom níže).

Nuže, děti, posaďte se a neskákejte mi do řeči:

a) Hypotetický 1 covid neudělá nic (bezpříznakově), pouze vyvolá tvorbu obranných látek v zanedbatelném množství (neberu v úvahu člověka bez imunity, kupř. AIDS - ostatně za dosavadní dobu, se nenašel asi nikdo, kdo by testoval reakci člověka bez imunity na covid?!;, že.)

b) Hypotetických 50 covidů (bezpříznakově), pouze vyvolá tvorbu obranných látek v pozorovatelném množství.

c) Hypotetických 5000 covidů vyvolá tvorbu obranných látek ve významném množství a podle individuálních dispozic se mohou vyskytnout příznaky.

d) Hypotetických 5000000 covidů vyvolá hektickou tvorbu obranných látek v nadkritickém množství  a téměř vždy se vyskytují příznaky - podle individuálních dispozic nemusí být příznaky laicky pozorovatelné

e) Opakované vystavení situacím ad a) nebo b) vede k vytvoření obranných látek, které vlastně simulují "živou" vakcínu, takže:

f) Následné vystavení  situacím ad c) nebo d) po předchozím opakovaném vystavení situacím ad a) nebo b) (kdy již existují obranné látky) vede k mírnějšímu průběhu, příznivějším důsledkům i k slabším příznakům.

   O uvedené hypotetické (to jest: toužebně vysněné) předpoklady se opírá další, druhá  hypotéza o rozhodujícím vlivu účinných "filtračních opatření přenosových covidových cest" ( roušky, rozestupů, mimořádné hygieny osobní, hygieny všecho sdíleného prostředí, omezení nekontrolovaných kontaktů, desinfekce)

   K tomu jen tolik, že bez ohledu na kvalitu uvedených filtračních opatření považuji za logické, že vždy dojde ke  snížení přijatých covidových virů (jiné bakterie a viry neřešíme - nešíří se tak agesívně jako covidové).

   Tedy místo 5000000 covidů, které by "oslovily" příjemce bez "filtračních opatření", jej "osloví" třeba jen 2521965 covidů nebo jen 5000 covidů, nebo jen 50 covidů, nebo jen 1 covid.

   To, kolik covidů "osloví" příjemce ve skutečnosti, závisí na kvalitě a úrovni roušek či filtrů, a na důslednosti, kvalitě a snadnosti aplikace dalších "filtračních(hygienických) opatření.

   Jistěže rouška, která nemá spojený výdech ústy se záchytem virů a bakterií s nádechem nosem, zachytí více. Stejně tak rouška, která má vyměnitelnou nanoroušku (tam by něco z oněch 500 mld Kč mohlo zamířit, kdyby třeba už "moudří" nevěděli, co by tak ještě koupili). Jistěže také tam, kde mají zapnutou klimatizaci (na filtrech vlhké prostředí - toť živná půda pro ty malé tvorečky; v prostředí větší proudění vzduchu deklasuje doporučenou vzdálenost 2 m na slabikářovou říkanku) nemohou očekávat zázraky. Nesporně i tam, kde nevisí u každé kliky dveří, v každém výtahu, v každém autobuse atd. desinfektor, nečekejme zázraky. (Proto máme děti třeba v autě neustále Alpu, takže absenci podobných veřejných opatření nepociťujeme).

   Prostě,  jestli  "osloví" příjemce/jedince/osob místo 5000 covidů jen 500 nebo místo 5000000 covidů jen 10000 - má to rozhodující význam na to, že počet jedinců, které "osloví" 1 či 50, popř. 5000 covidů (hypotetický počet ad a,b),c)), vzroste zásadně oproti počtu jedinců, které osloví  5000 covidů až třeba 5000000 ( (hypotetický počet ad c,d)). (Nakreslete si to děti.) To platí u jednotlivce, v rodině i v širší komunitě. 

   Třetí hypotéza je o rozhodujícím vlivu počtu covidů, kolik  nakažená osoba "nabízí" na celkový počet covidů, které "osloví" příjemce.

   Pokud se výše popisovaný jedinec-příjemce setká s náletem covidů od nakažené osoby (testování nyní ponechme stranou), tak je rozhodující, že  kupř. osoba, která má či nemá příznaky a u které je předpoklad(to nemusi být svázáno s příznaky), že "uvolňuje" pouze malé množství covidů (řekněme 100000 až 500000), které zeslabením přes jeho osobní filtry dále přes "filtrační opatření přenosových covidových cest" se sníží na úroveň ad a), b) či c) hypotetických počtů, tj. v desítkách až stovkách covidů, pak razantně poklesne počet těžkých případů a to i v tzv. "ohrožených skupinách".

   Pochopitelně, že na úrovni jedince a rodiny nevíme, zda platí předpoklad(to nemusi být svázáno s příznaky), že člen rodiny "uvolňuje" pouze malé množství covidů. Nevíme ani, jestli a kdy něco chytil.

   Prostě předpokládáme(protože nemáme testy), že důsledná hygiena a absence příznaků dovoluje si myslet, že pokud jsme obdrželi určité množství covidů, vždy jsme je snížili co to šlo. A tím, že nepřerušujeme styky v rodině, tak i v tom nejhorším případě, přenášíme (i na další tzv. ohrožené členy rodiny) IHNED pouze malé počty covidů, které každému umožňují vytvářet obranné látky. V příznivějším případě nepřenášíme nic. Prostě intuitivně provádíme promořování rodiny na co možná nejnižší úrovni přenosu covidů - předpokládáme že někdo z nás covid může mít, ale máme za to, že pravděpodobně než náš stav se změní natolik, že bychom uvolňovali kvanta covidů, tak se s těmi covidovými jednotlivci podělíme, dokud jsou slabí.

   A zde vidím styčný bod této individuální, hypoteticky podložené strategie se strategií společnou: Předchozí předpoklad pro promoření společnosti, aniž bych musel slevit ze svého kritéria, kterým je tzv. zbytečná smrt" je zkvalitnit testování a využít jejich výsledky. 

   Spolehlivý údaj z testu, že mám covid a spolehlivost prokázání, že uvolňuji pouze velmi malé množství covidů - to by mělo být hlavní kritérium pro organizaci testů a využití jejich výsledků s cílem promoření. Takový testovaný by měl, (vyhýbaje se rizikovým skupinám)  býti co nejdříve ve styku s dalšími lidmi při zachování "filtračních opatření", tak aby mohli být tito trasováni (tedy vlastně trasování zcela proti současné mu cíli- nikoliv izolace ale nízkoúrovňové šíření ) a mohli se stát také šiřiteli nízkoúrovňového covidu.

   Po prověření počtu vyjímečných reakcí (odchylek) pak lze rozhodnout, jak analogicky promořit i tzv. ohrožené skupiny (třeba bude z organizačního hlediska nutný převýběr vhodnějších kandidátů - třeba redislokace seniorů mezi dvěma domovy důchodců - jeden vhodný pro promoření atp.)

   A to je můj názor na chybějící spojnici mezi individuální a společnou strategií, kterým jsem volně navázal na příspěvek pana Novotného "Covidová neinformovanost" - ovšem ze svého úhlu pohledu a jen o jednom jediném problému současné neinformovanosti - covid má lepší strategii než my (patrně pracuje také s hypotézami).

Děti, už žádné otázky.

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.