ČSSD A SOCIÁLNÍ STÁT

5.2.2011 15:59
Sociální demokracie (u nás i v Evropě) se již dost dávno vzdala socialismu, tedy znárodňování a plánování. Rozhodně se nemůže vzdát sociálního státu – ztratila by tak svoji identitu.Otázka zní, jak ho v současné situaci zachovat.

Je jasné, že volby vyhrává střední třída. ČSSD se proto musí prezentovat jako strana střední třídy nebo jestli chcete jako strana práce. Myslím včetně budoucích a minulých pracujících, tedy včetně studentů a důchodců. Ti nepracující stejně k volbám moc nechodí, volí leckdy všelijak a můžeme je podle mne koneckonců i částečně přepustit komunistům nebo i jiné radikálnější levici. Komunisté, když dojde na lámání chleba, tak nám stejně svoje hlasy nakonec většinou přihodí – nikoho jiného ochotného s nimi mluvit totiž v parlamentu nemají. Pravice si také dokázala potenciální voliče rozdělit do více stran a tím je lépe podchytit. Neznamená to hodit sociálně nejslabší přes palubu, ale ČSSD by neměla být vnímána jako strana, pro niž jsou tito lidé hlavní cílová skupina.

Řada sociologů upozorňuje, že střední třída ve své většině nechce financovat sociální stát. Názorně to dokládají i vážné Obamovy potíže s prosazením potřebné zdravotní péče i pro americkou chudinu. Příklad z Evropy – na italském severu vítězí strana, u které klíčovým heslem programu je odmítnutí transferů vůči chudšímu italskému jihu. Jak to vypadá se solidaritou u nás, je zřejmé i z faktu, že v souhrnu jsme příjemcem nikoli dárcem zahraniční pomoci (z EU), ačkoli ve světovém průměru patříme v životní úrovni určitě do té lepší poloviny. Přesto nevím o tom, že by to některé z parlamentních stran vadilo a že by navrhovala tyto toky obrátit. Nezaznamenal jsem to nějak zřetelně ani u komunistů, ačkoli u nich vzhledem k programovým východiskům by míra solidarity a internacionalimu měla být nejvyšší.

Je proto nutné pro udržení sociálního státu vytyčit a realizovat požadavek, že sociální stát musí platit především bohatí, nikoli střední třída. Střední třída by měla financovat sociální stát v podstatě jen v tom rozsahu, jak ho sama využívá. Potřebné transfery k chudým vrstvám by v zásadě neměly jít od ní. Čím větší ty transfery budou, čím více bohatí zeštíhlí, tím spíše to střední třída podpoří, neboť to zmenší rozdíly mezi střední vrstvou a bohatými. A právě v takové podobě je podle mne možno přijmout leckdy požadované rozkročení sociální demokracie do středu.

Předpokladem náležitého zdanění majetku je ovšem i jeho evidence. Je ostudné, že když komunisté naposledy navrhovali přidat majetková přiznání do Pecinova balíčku proti korupci, podpořilo je jenom 13 poslanců sociální demokracie. Naši pražští poslanci, přátelé Svoboda a Šplíchal., mezi nimi bohužel nebyli. Oceňuji, že přítel Sobotka má přiznání ve své programové vizi, i když pro ně tenkrát také nehlasoval.

A jestli to s majetkovými přiznáními jako strana myslíme vážně, bylo by vhodné si to dát i do stanov ČSSD jako podmínku kandidatury na vyšší stranické funkce. Není to samoúčel. Jestli má ČSSD přesvědčit střední třídu, že opravdu zastupuje její zájmy, neměli by v orgánech strany převažovat ani multimilionáři ani zadlužené socky. Případné další majetkové přiznání při ukončení volebního období by pak bylo prevencí proti nelegálnímu obohacování v průběhu funkce.

Pokud jde o majetek, tak se výrazně tlučou dvě ústavní zásady. Právo na ochranu soukromí a právo na informace. Také proto, že majetek lze využívat i zneužívat k působení na věci veřejné, upřednostňuji právo na informace. Ve Švédsku, pokud vím, jsou třeba i daňová přiznání veřejně přístupná.

U přítele Haška se mi nelíbí, že po vyhraných volbách chce zřejmě hodit záchranné lano pravici, jako to udělal v kraji, ale na druhé straně oceňuji jeho rozpočtovou odpovědnost, což jistě ocení i střední třída. Nechápu, proč ČSSD musela bojovat za to, aby dávky v mateřství dostávali i multimilonáři. Nevím proč teprve pravice musela nastolit požadavek omezení počtu dalších poslaneckých placených funkcí. Zatím jsme se ale moc nepoučili. Po vyhraných volbách do senátu jsme hned přidali jednoho místopředsedu.

Jsem dále přesvědčen, že je třeba náležitě zastropovat manažerské příjmy ve veřejné sféře. V Maďarsku tu udělala až pravicová Orbanova vláda. Podle tisku se jedná o cca 200000 měsíčně a více než 90% zdanění odměn. A jak nám opakovně škodolibě připomněl tisk, více než štědře byli honorováni z veřejných zdrojů i naši pražští zastupitelé včetně současného předsedy.

I státní mechanismus se dá zjednodušit. Jako příklad poslouží naše pětistupňová soudní soustava. Socialismus si vystačil s trojstupňovou soustavou a trojstupňovou soustavu mají i USA. Roli ústavního soudu tam plní nejvyšší soud. Jestli přitom vedle vyšších soudů případně časem zmizí nebo se v nejvyším soudu rozpustí i ústavní soud v současném složení, nemusíme toho ostatně na levici příliš litovat. Je složen z jasné většiny z pravicově orientovaných právníků – jmenovali je pravicoví prezidenti a schvaloval pravicový senát.

Na závěr bych připomenul, že střední třída podle mne přijme kladně i podporu družstevnictví a případně i dalších forem výrobní demokracie. Jedná se o levicovou klasiku, které by se sociální demokracie rozhodně neměla vzdávat. Ostatně i profesor Bělohradský v jednom ze svých článků upozornil, že výrobní demokracie může řadu lidí zajímat víc než demokracie politická vzhledem k času, který trávíme v práci. Mimochodem, v Evropě (mimo bývalý SSSR) se nejdéle udržela jugoslávská forma socialismu, založená ve významné míře na základních organizacích sdružené práce (pracovní kolektivy - tvořily i jednu parlamentní komoru). Miloševič, i když označovaný v pravicovém tisku obvykle za diktátora, vyhrával (relativní většinou) i pluralitní volby a byl schopen tvořit vládní koalici do doby než systém zničila letadla NATO. I náš prezident v nedávné přednášce v Bělehradu upozornil, že právě se samosprávnou formou socialismu (tedy s družstvy) měli naši likvidátoři veřejného vlastnictví největší potíže.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Jiná věc je, kterou též zmiňujete, ochota se podílet na fungování sociálního státu. Pokud se tedy s koncem průmyslové společnosti vytratila ochota spoluvytvářet sociální stát, nezachrání jej nic jiného, než změna tohoto nastupujícího společenského paradigmatu. Můžeme žehrat jakkoli a vzývat čerta s ďáblem na asociální společnost, ale pokud se na tuto oblast nezmění společenské nazírání, tak nic nezmůžeme.
Úkolem ČSSD musí proto být připravovat odbornými studiemi a osvětovou prací podmínky pro vlastní alternativy, aby tak byla pro společenský pohyb důvěryhodná, až nastoupený pravicový optimismus odezní.
zdobinsky
Ale pane Vácha, sociální stát vždy byl a je o progresivním zdanění.
Pokud se má na sociálním státu podílet jen ta chudší část polečnosti, je to jasný záměr na jeho diskreditaci a zrušení.
Transfery ale budou existovat dál: k handicapovaným, samoživitelkám, nezaměstnaným, bezdomovcům (nejen tedy k romským rodinám). (Z vlastní zkušenosti vím, že mezi Romy je bezdomovců minimum. Bezdomovectví je typické pro většinové obyvtelstvo.) Transfery ale půjdou více z příjmů chudších občanů, kteří zakrněním soc. státu již nic nedostanou přerozděleno a popadnou se časem mezi chudinu.

Já s vámi nejsem v podstatě ve sporu, jen jsem chtěl vysvětlit blíže svůj pohled na záměry vlády a nivní představy, zatím ještě poměrně široké, střední třídy. Na reformách bude nejvíc bita právě střední třída.
milosvvv
Pane Kyselý, v článku nikde netvrdím, že střední třída získá odbouráním sociálního státu. V článku pouze tvrdím, že významná část střední třídy nemá velkou ochotu sama potřebné transfery (např k romským rodinám) financovat. Viz i současný požadavek lékařů na trojnásobek průměrného platu - to moc nezavání sociální solidaritou. Pokud se pravici bude dařit - např zastropováním odvodů - tlačit k financování sociálního státu především střední třídu, pak mám o sociální stát vážné obavy.
zdobinsky
Abychom si nalili čistého vína, pane Vácha, tak sociální transfery budou fungovat na potřebné a nepřizpůsobivé i po případném zrušení sociálního státu (v opačném případě bychom přestali být evropským civilizovaným státem, což nepředpokládám). Kdo na zrušení ostrouhá, bude právě vámi ochraňovaná střední třída. Je naivní si myslet, že vysoká třída, tedy oligarchie, připustí, aby byl sociální stát financován jen na její úkor. Ona ovládá média, ona lobuje nejvíce za své zájmy. Že by se něčeho dobrovolně vzdala za zachování široké střední třídy, tak na to můžeme předem zapomenout.

Jsou to tedy těšínská jablíčka, když si střední třída slibuje, že zrušením sociálního státu si polepší. Jeho zrušením se střední třída velmi zúží (o dělníky, řemeslníky, prodavače, učitele, státní zaměstnance) a získá jen vysoká třída.
zdobinsky
Ale v klasických komentářích k sociálnímu státu uvádějí sociologové, že na fungování sociálního státu profituje právě střední třída, která je právě díky sociálnímu státu velmi široká.
Podle zkušeností ze států, kde sociální stát odbourali, se střední třída (tedy podle vás odpůrci sociálního státu nejen u nás, ale i v zahraniší) začne vytrácet. Odbouráním sociálního státu tak naroste početnost velmi bohatých lidí, skupina lidí patřící do vyšší střední třídy, jako jsou lékaři a právníci a zaměstnanci bankovního sektoru si udrží svůj status, a zbytek občanů spadne pod úroveň střední třídy, tedy do skupiny na hranici chudoby.

Pane Vácha, odkud tedy čerpáte své informace, že odbouráním sociálního státu získá střední třída?