Čtvrtý mušketýr léta páně čtyřicátého osmého 5

obrazek
17.5.2011 08:18
Byli jednou tři mušketýři, kteří vlastně byli čtyři. A stáli v čele československé civilní a vojenské rozvědky a kontrarozvědky v únoru 1948. Pláček, Reicin, Šváb a Toman. Všichni čtyři bojovali o Izrael za Izrael. Do poslední kapky krve, a to i své vlastní. Na společných poradách slaďovali noty. A veřejně předstírali, jak se nemají vzájemně rádi. Ten první psal před Únorem 1948 zvací dopisy Stalinovi, aby zasáhl v Československu, ten druhý chránil kontrarozvědně tu československou asistenci při zrodu Státu Izrael, ten třetí prostřednictvím Chalupy radostně troubil na Západ, jak Československo zbrojí. Ti první tří měli společné to, že mlátili vězně hlava nehlava a ponoukali třetí odboj k aktivitě. Ten čtvrtý pouze tuneloval.

 

 

A taková vám to byla vyvedená rodinka, aneb jak žárlivost pana Vaše zhatila všechny intriky pana Tomana. 

 

 Dle dokumentů Toman prozradil své sestře Aurélii, provdané za sionistického aktivistu dr. Imricha Rosenberga, který žil v Belgii, jména několika svých agentů – ta je prozradila manželovi a ten zase informoval západní tajné služby. Imrich Rosenberg za války zastupoval v Londýně v československé exilové vládě slovenské Židy.

Adolf Püchler vypověděl: „Dr. Rosenberga znám z Anglie. Byl zaměstnán v týdeníku „Čechoslovák“ v Anglii v době okupace. Rosenberg v mé přítomnosti ještě v Londýně nadával na čsl. armádu. To jsem mu vytýkal. Později se v Anglii oženil s jednou ženou, která měla špatnou pověst. Když se to dozvěděl, tak mě žádal, abych mu byl nápomocen při rozvodu. To se také stalo. V dubnu 1945 jsem se setkal s Rosenbergem v Košicích, kde působil jako repatriační důstojník. Tam se seznámil se sestrou dr. Tomana Aurelií Goldenbergovou, se kterou později uzavřel sňatek. Manželé Rosenbergovi se z počátku stýkali s doktorem Tomanem, později však na sebe zenevřeli a jejich styky ustaly. V Praze jsem se s nimi občas setkával a rozmlouval o dru Tomanovi. Aurelie Rosenbergová vždy na svého bratra nadávala, říkala o něm, že je Maďar, že půjde na veřejnost a vše na něj poví, a z celých těchto rozhovorů jsem vycítil, že se oba nenávidí. Podle mého soudu tato nenávist nebyla předstírána, nýbrž skutečná. Překvapilo mě proto, že po mém zatčení se pojednou sourozenci Goldenbergerovi (Toman) spřátelili a počali se opětovně stýkati.  … V Praze žila také jejich sestra, jejíž jméno si nevzpomínám. Tato chtěla odcestovat do Caracasu v Jižní Americe. Dr. Rosenberg si ode mne tehdy vypůjčil 15 000.- Kčs, aby ona mohla odcestovati. Z toho je vidno, že že dr. Toman svojí sestru nepodporoval. Když potřebovala Rosenbergová cestovní pas, musel jsem jí ho sám opatřiti – dr. Toman to neudělal. Z celé řady dalších poznatků jsem naprosto bezpečně věděl, že se rodina dra Tomana nesnáší“ (Hanzlík, 2006, s.116; Dokument č.3).

„Toho dne, kdy byl Dr. Toman dán na dovolenou, myslím, že to bylo 2. nebo 3. března zavolal k sobě do bytu Dr. Toman Dra Rosenberga, řekl mu celou věc, co se stalo, tázal se ho, tázal se ho, zda se mnou něco má, že budu zatčen, že nyní je nejlépe tejlachen, což znamená, že je chvíle zmizet. Toto mi telefonoval dr. Rosenberg druhého dne a omlouvaje se, že nemohl k nám přijíti na večeři, ohlásil na návštěvu svou manželku, která potom opakovala rozhovor mezi Tomanem a Rosenbergem“ (Hanzlík, 2006, s.195).  Viz též tamtéž s. 118-119, dokument č.3, v němž ještě doplňuje, že „asi za dva měsíce po mém uvěznění mi sdělila moje manželka při oficiální návštěvě ve věznici, že se Rosenbergová udobřila se svým bratrem a ten jí měl říci, že lituje, že jsem zavřený, že jsem tak hodný člověk“ .   

Abychom ty rodinné vazby měly zmapovány v úplnosti, tak sekretářku pana Tomana, jistou Miladku Třískalovou pojal za svou choť všem nechvalně známý Karel Vaš, který pomáhal vypracovat panu kapitánovi jeho žalobný dopis generálnímu tajemníkovi Rudolfu Slánskému (Dokument č.1). Sestřenicí Milady Třískalové byla zase jistá Jarmila Šitavancová, zaměstnaná na ministerstvu vnitra, od r.1946 žena dalšího perlového pašeráka, Judra Evžena Zemana (do listopadu 1946 známého pod jménem Eugen Ackerman), narozeného 12. června 1914 v Mukačevě na Zakarpatské Ukrajině, pracovníka odboru politického zpravodajství na Ministerstvu vnitra od října roku 1945, působícího na doporučení dr. Tomana od 15.listopadu 1946 na československém velvyslanectví v Londýně ve funkci vedoucího odbočky Z do září roku 1948, kdy byl po návratu dne 27. zaří 1948 zatčen a obviněn na pašování bižuterie a dalších machinací organizovaných Z. Tomanem.

Tohoto ctnostného pána podezíral pan Vaš, že se s ním spustila jeho přítelkyně a pozdější manželka Třískalová. Ostatně podle hlášení agenta s krycím jménem 1494 se Třískalová sblížila s Tomanem za jejich společného služebního pobytu na Zakarpatské Ukrajině na konci roku 1945 a podle hlášení Františka Putny z 11. dubna 1951 předaného orgánem Ministerstvu národní bezpečnosti – velitelství Stb – 2. sektor „v době, kdy byl Pokorný zástupcem Veselého zdržovala se v kanceláři Pokorného a s ním vytrvale vyjednávala před i po útěku Tomana úřednice MV – zpravodajský odbor Třískalová, tehdy konkubína Dra Vajse, zpravodajského důstojníka 5. oddělení hlavního štábu, kteří oba spolu s Adolfem Püchlerem, oznámili Tomana ÚV-KSČ.  Spor vznikl proto, že Toman dal Püchlerovi odebrati cestovní pas, dále že Vajs žárlil na Třískalovou, s níž měl Toman poměr. Žádné jiné okolnosti nehrály tu roli. … Pokorný a Toman, jediní úředníci tehdejšího zpravodajského odboru měli výlučné disposice s veškerými valutami u národní banky, mohli jimi volně nakládat pod záminkou zpravodajské služby. Toman sám disponoval s velkými částkami cizích valut. Toman cestoval často do ciziny a z kruhů karpatoruských Židů jsem byl na něho upozorněn, že je to chlap nečistého charakteru, proto jsem soustavně upozorňoval Josefa Bouchala, co to je za přednostu zahraničního zpravodajství, který cestuje do Berlína, Švýcar, Itálie atd. (U Tomana přespával Karol Šmidke, tehdejší předseda sboru pověřenců, když dlel v Praze“ (Hanzlík, 2006, s.318, 316).

Nejpodivnější pak přichází nakonec, jistý Evžen Ackerman a Evžen Zeman, narození 12. 6. 1914 jsou zavedeni do databáze EZO 28.9.1990. Když si rozkliknete číslo svazku, naleznete tam něco, co vás vede možná k pochopení motivu strachu pana Tomana vrátit se do Československa po roce 1990. Dokonce mohu čtenářům prozradit, že jsem si myslel od počátku, že se přesně toho pan Toman obaval. Jestli pan Toman nebyl předním spolupracovníkem Jewish Agency (zjednodušeně řečeno) a vyzvědná služba ministerstva vnitra její pouhou pobočkou, tak na to bych si nesadil ani zlámanou grešli. Evžen Ackerman, také narozen 12.6. 1914 pod krycím jménem Diplomat je veden také jako agent v tzv. nezveřejněných svazcích, kraj 88 centrála. Není ale uveden v oficiálním seznamu spolupracovníků StB.  

Na základě toho bych si dovolil soudit, že motivem angažovanosti pana Vaše v případě kauzy Toman a Püchler bylo ze žárlivosti především dostat Zemana a Tomana mimo hru, tedy do lapáku, což se mu nakonec povedlo, když pana Tomana vyšiboval mimo republiku a pan Zeman dne 3. prosince 1948 byl odsouzen Krajským soudem v Praze za zneužití úřední moci, ale trest mu byl podstatně zkrácen na základě prezidentské amnestie ze dne 16. června 1948, zřejmě se vztahující na všechny devizové machinace, protože se tato amnestie týkala také A. Püchlera. 

Adolf Püchler vypověděl: „Před svatbou Aladara Bergera – asi 5. ledna 1947 přišel k němu dr. Vaš, štábní kapitán 5. oddělení Hlavního štábu, kterého znám již z Košic, a jednali spolu asi přes 1 hodinu sami v ložnici. Když vyšli, žádal dr. Vaš Bergera, aby věc napsal, celý svůj životopis … Tázal jsem se ho, na co to potřebuje, poněvadž jsem již tušil, že jde pravděpodobně o dr. Tomana, na což odpověděl Vaš, že dr. Toman a dr. Plaček jdou ostře proti Bergerovi. Při popíjení v Bergerově bytě vytušil jsem, že mezi dr. Vašem a plk. Reicinem panuje určité napětí. … Dr. Vaše doprovázela tehdy Třískalová. Od Zemana ještě z Londýna jsem věděl, že Třískalová odešla od dr. Tomana. Dr. Zeman mi tehdy řekl, že nechápe, proč ji dr. Toman propustil, když ona o něm ví mnoho věcí. Proto také jsme spolu v bytě Bergera za rozhovoru dr. Vaše s Bergerem hovořili o Tomanovi, vyzvídal jsem na ní, co o něm ví, prohlásila však, že je to intrikán a že o tom filutovi hovořit nebude, a upozornila mne, abych mu nevěřil, že bych na to jednou mohl doplatiti. Dodala, že od něho odešla sama. Po této události nakoupil Berger za 800 000,-Kčs dvouřadové perly 1 000 tuctů – což bylo propočteno na 14 000 liber. Vzal je s sebou do Londýna dr. Zeman letadlem, objednaným ministerstvem vnitra. Aladar Berger určil den své svatby s Češkou Zdeňkou Grodeckou na den 12. ledna 1847 v Reprezentačním domě. Na svatbu pozval dr. Tomana s manželkou, generála Bočka s manželkou, dr. Weisse, podplukovníka Dítěte s manželkou, Jacka Schalla s jeho nevěstou a jeho sestrou Gottlibovou, inspektora Štefana s manželkou, mne s manželkou, Bergrovu sestru Margaritu s jejím nastávajícím manželem Zuckemannem. Byl pozván také dr. Rosenberg s manželkou, který když se dozvěděl, že se zúčastnil dr. Toman s manželkou, účast odřekl. Den před svatbou byla uspořádána večeře, které se zúčastnil dr. Toman s manželkou, dr. Boček s manželkou, já s manželkou a snoubenci. Po svatbě se pokračovalo v hostině v bytě Bergera, které s zúčastnili dr. Weiss, Břetislav Hampl (nám opět dobře známý z vyprávění pana Raichla) se svojí milenkou Reisovou, dr. Karel Macháček s manželkou inspektor Štefan s manželkou, konečně já s manželkou a oba novomanželé. …

Dodávám, že tehdy byli pozváni také dr. Vaš a Třískalová, avšak odřekli proto, že se účastnil také dr. Toman. Následujícího dne po hostině navštívil jsem dr. Tomana v úřadu, který litoval, že se svatby a předchozí večeře zúčastnil, že by byl rád, kdyby Bergera už zde nebylo. … Dr. Toman mi uložil, abych vyřídil Bergerovi, aby si u generála Bočka opatřil svolení k vydání cestovního pasu, že mu bude pas vydán na 2 roky. … Dne 16. nebo 17. ledna 1947 jsem odletěl do Anglie“ (Hanzlík, 2006, s-62-63, dokument č.2). 

„Dr. Vaše znám z Hlavního štábu od května 1945, kdy byl zástupcem pplk. Reicina.  … Od Vaše samotného a od dr. Zemana vím, že manžel Třískalové byl profesorem na gymnasiu v Užhorodu, na němž studoval Vaš. Třískalovou jsem poznal poprvé v kanceláři dr. Tomana a na podzim r. 1946 v bytě Bergera a ve společnosti dr. Vaše. To už o nich bylo známo, že jsou snoubenci. Po nějakém čase řekla mi Třískalová, zda jsem členem KSČ. Na to jsem jí odpověděl, že jsem dobrý komunista, ale že nemohu vstoupit do strany potud, pokud pracuji v cizině zpravodajsky. Mám za to, že dr. Vaš se znal s Bergerem již od r.1945, a jak jsem později zjistil, oba Bergera – jak dr. Váš, Třískalová – navštěvovali v jeho bytě na Korunní 127. V mé přítomnosti dotýkal se dr. Vaš osoby generála Bočka a plukovníka Reicina a vytýkal, že neprovádějí očistu v armádě a že jsou kompromisní a že sám nehodlá zůstat u 5. oddělení Hlavního štábu. Že dr. Vaš sleduje počínání dr. Tomana, dozvěděl jsem poprvé r. 1946, kdy … nabádal Bergera, aby mu věc napsal. … Před mým odjezdem do Itálie žádal ode mne dr. Vaš vše, co vím o dr. Tomanovi, že ho nemusím chránit a že je to lump. … Z vypravování Třískalové vím, že dr. Vaš podezříval ji z poměru s dr. Zemanem, že se s ní měl vyspati. To mělo býti příčinou, že Třískalová Vaše vyhodila a chtěla známost s ním přerušiti. Dr. Vaš se nato opil se dvěma kamarády, z nichž jeden byl od SNB, a v Redutě vyvolali incident …, poněvadž dr. Vaš žádal, aby mu zahráli sovětské písně. … O případu vím jednak z vypravování dr. Vaše, jednak od dr. Tomana, u něhož jsem byl právě přítomen, když dr. Jan Hora přinesl k němu zprávu o tomto případu. Třískalová mi jednou řekla, že pro dr. Tomana prodávala rubly i cigarety,  … ve sklepě MV měla kontrolovat nějaké stříbro … vypravovala mně, že dr. Toman nakupoval na Zakarpatské Ukrajině fotoaparáty a rubly“ (Hanzlík, 2006, s.81-82, dokument č.2)

 

Obr. Foto Karla Vaše z roku 1946, převzato z http://www.pametnaroda.cz/witness/photo/id/200

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.