Daně z pohledu veřejného mínění

klavesnice stroje
17.11.2017 14:45
V říjnu t.r. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM; autorka výzkumu Radka Hanzlová) zjišťovalo názory občanů na výši daní u osob s různou výší příjmů, na to, zda by měla existovat daňová progrese pro osoby s vysokými příjmy; výzkum se též týkal toho, do jaké míry občané současnému daňovému systému rozumějí.*)

V tiskové zprávě CVVM mj. uvedlo, že občané se spíše kloní k tomu, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány téměř stejně často jako přiměřené či spíše jako vysoké a u lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké. Téměř tři pětiny občanů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy. Jenom třetina veřejnosti uvádí, že daňovému systému rozumí. Centrum pro výzkum veřejného mínění názory občanů na daňovou soustavu sleduje systematicky; pokud vezmeme údaje od roku 2007 do současnosti, pak vždy přibližně třetina respondentů uvádí, že daním rozumí (odpovědi „rozhodně ano“ a „spíše ano“), a sedmdesát procent z nich že daňovému systému nerozumí (odpovědi „rozhodně ne“, „spíše ne“ a „neví“). Rozumění daňové soustavě se zvyšuje s rostoucím vzděláním respondentů a příjmem. Vyšší porozumění daním uvádějí muži, podnikatelé, kvalifikovaní a řídící pracovníci, dále respondenti hodnotící svoji životní úroveň jako dobrou a ti, kteří se jednoznačně řadí k politické pravici. Menší míru porozumění daňovému systému deklarují ženy, lidé se základním či středním vzděláním bez maturity a vyučení, a lidé hodnotící svoji životní úroveň jako nedobrou či špatnou.

Pouze 14 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy za vysoké, 28 % je označilo za přiměřené a 46 % za nízké, v tom 14 % za „příliš nízké“. Daně lidí s průměrným příjmem jsou více než dvěma pětinami (43 %) občanů hodnoceny jako vysoké a necelá polovina (45 %) občanů je hodnotí jako přiměřené, za nízké je označila 3 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem označují více než tři pětiny (63 %) občanů jako vysoké, necelá čtvrtina (24 %) za přiměřené a 3 % za nízké. Většina veřejnosti rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva nepovažuje za spravedlivé; lidé s nízkými příjmy jsou daňově zatíženi nadměrně, osoby s vysokými příjmy málo. Názor, že lidé s vysokými příjmy by měli odvádět stejné procento příjmu na daních jako lidé s nižšími příjmy, roste spolu se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání, s rostoucím příjmem, s posunem od levice k pravici na pravolevé škále politické orientace; tento názor více zastávají i voliči ODS a TOP 09. Vyšší podporu progresivnímu zdanění vyjadřují vyučení bez maturity, dotázání hodnotící životní úroveň své domácnosti jako špatnou, nezaměstnaní, lidé s nižšími příjmy, respondenti hlásící se k levici a voliči KSČM a ČSSD.

Převládá podpora progresivního zdaňování osobních příjmů; 57 % dotázaných míní, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy, přibližně pětina (21 %) uvedla, že by mělo být „mnohem vyšší“. Necelá třetina (31 %) respondentů se vyslovila pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a jen málo (4 %) dotázaných uvedlo, že by lidé s vyššími příjmy měli na daních odvádět relativně menší část než lidé s nízkým příjmem.

Zdanění lidí s nízkým příjmem označovali za přiměřené nebo nízké častěji dotázaní s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti, vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci, absolventi středních škol s maturitou nebo škol vysokých a lidé řadící se na pravolevé politické škále k pravici. Názor, že by zdanění lidí s nízkým příjmem bylo vysoké, častěji zastávají vyučení bez maturity a dotázaní se špatnou životní úrovní domácnosti. Analýza podle jednotlivých sociodemografických a jiných třídících znaků ukázala, že zdanění lidí s vysokými příjmy za vysoké nebo přiměřené častěji označují muži, lidé s vyšším příjmem či s dobrou životní úrovní domácnosti, absolventi vysokých škol, podnikatelé a respondenti pracující na vedoucích pozicích, z hlediska politické orientace lidé hlásící se k politické pravici a podle stranických preferencí voliči ODS nebo TOP 09. V těchto skupinách se zároveň méně často vyskytoval názor, že by tyto daně byly nízké, což naopak relativně častěji vyjadřovali respondenti s nižším příjmem, hodnotící svoji životní úroveň jako ani dobrou, ani špatnou nebo špatnou, nezaměstnaní, lidé řadící se na pravolevé politické škále k levici či levému středu a voliči KSČM. Častěji jako přiměřené hodnotí zdanění lidí s průměrnými příjmy absolventi vysokých škol. Vyučení bez maturity jej pak ve zvýšené míře považují za vysoké.

Dlouhodobě se podpora progresivnímu zdanění snižuje, oproti roku 2008, kdy byla nejvyšší, se k aktuálnímu šetření snížila o 18 procentních bodů, jen od listopadu 2016 to je o 5 procentních bodů.

*) Viz https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4454/f9/ev171116.pdf


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.