Dobrovolná a trestuhodná nevědomost

obrazek
23.11.2020 16:27
Vždy zbystřím pozornost, když se například v rozhlase hovoří o zásadních otázkách lidského bytí. Když se mluví třeba o smrti a o tom, co je po ní. Když se mluví o Stvořiteli a o tom, zda existuje nebo ne. Když se mluví o utrpení nebo o smyslu života a podobně. Vždy však cítím po těchto debatách zklamání a rozčarování, protože ve mně budí dojem, že v nich ani tak nejde o pátrání po pravdě a po tom, jaké věci opravdu jsou, ale jen o jakési, na první pohled obsažné, vyplnění vysílacího času. Že v nich nejde o snahu po proniknutí do hloubky, až k samotné podstatě, ale je to jen určité filosofování v rozmezí obvyklé, všeobecně rozšířené nevědomosti o nejzásadnějších otázkách lidského bytí.

   Do podobných debat bývají zváni různí hosté, proto odeznívají různé názory, avšak konečný závěr bývá zpravidla vždy stejný. Spočívá v konstatování, že jde o věci, které se my smrtelníci před smrtí nedozvíme. Že je to všechno velké tajemství, které zůstane pro nás navždy zahaleno. Že tyto zásadní otázky nemůže zde na zemi nikdo uspokojivě a pravdivě zodpovědět. Že všechny lidské pokusy o to zůstanou navždy neúspěšné.

   Přiznám se, že při podobných standardních závěrech takovýchto filozofických a náboženských debat pociťuji doslova pobouření, protože to není vůbec pravda. Neboť je to jen pohodlná lež, která má lidi ukolébat v jejich nevědomém duchovním spánku, aby v něm promrhali své pozemské životy, a nakonec odešli na druhý svět v nevědomosti, nehodné člověka.

   Přirovnat tuto nevědomost k nevědomosti zvířat by bylo urážkou zvířat, protože ty, vzhledem ke svým možnostem a schopnostem, využívají svého potenciálu správně a naplno. Ale člověk tak nedělá, neboť jeho povinností je být člověkem vědomým. Člověkem, který má zodpovězeny všechny klíčové otázky vlastního bytí, a proto kráčí svým životem správně a vědomě. A jako plně si vědom toho, co ho očekává na druhém světě, odkládá své fyzické tělo a vstupuje do dalšího stadia svého bytí.

   Když například chceme v životě vykonávat nějakou odbornější práci, musíme se v tomto směru vzdělávat, a to na střední škole, nebo pak ještě také na vysoké škole. Stojí nás to tedy hodně času i námahy.

   Je však smutné a zarážející, že současní vzdělaní, inteligentní a v mnohých oblastech erudovaní  lidé nejsou ochotni vyvinout ani jen to nejminimálnější úsilí k tomu, aby hledali a našli odpovědi na zásadní otázky, týkající se jejich vlastního bytí. V tomto směru zůstávají nevědomí, nebo v lepším případě kloužou pouze po povrchu. A svou lenost vážně a intenzivně hledat, dokud nenajdou, ospravedlňují tím, že jak již bylo zmíněno, jde o tajemství, které během svého života nedokážeme nikdy uspokojivě objasnit.

   Ale tak to nemá být! Vždyť nám bylo přece jasně řečeno, že kdo hledá najde, kdo prosí dostane a kdo tluče, tomu bude otevřeno. A také nám bylo řečeno, že to bude právě Pravda, která nás vysvobodí. Jedině Pravda nás vysvobodí ze živočišně materialistické nevědomosti, nehodné člověka.

   Znamená to tedy, že ten, kdo opravdu vážně hledá a upřímně se snaží odhalit nejzásadnější otázky vlastního bytí, týkající se smrti, smyslu života, utrpení, existence Stvořitele a podobně, ten musí jednoho dne najít. Ten musí jednoho dne dospět k správným odpovědím, protože Shora, ze Světla bylo učiněno vše proto, aby našel. Aby nakonec dospěl k poznání Pravdy bytí a k odpovědím na všechny své otázky. Na zemi totiž byla ukotvena Pravda, obsahující a objasňující všechny odpovědi.

   Ale celé to funguje tak, že dopracovat se k ní jsou schopni pouze ti, kteří opravdu vážně hledají. Takoví nakonec najdou, protože tak je to zaslíbeno. Jde tu o účinky zákona, působícího v našem univerzu. A sice, zákona stejnorodosti, na jehož základě jedině svou silnou a vážnou touhou po Pravdě můžeme navázat stejnorodý most k Pravdě. Jedině po takovémto mostě se můžeme k Pravdě dostat. Jedině tímto způsobem ji můžeme najít.

   A my ji máme najít! My máme vědět! My máme mít jasno! Největší tajemství vesmíru a lidského bytí nejsou vůbec zahalené ani skryté! Jsou odhalené a dostupné každému! Člověk musí pouze chtít! Člověk musí pouze opravdově hledat, prosit a klepat. Pravou touhou po Pravdě musí učinit své nitro Pravdě stejnorodé, a na základě této stejnorodosti ji pak může skutečně najít.

   Pokud tedy zatím neznáme mnohé odpovědi neznamená to, že by neexistovaly a nebyly lidem dostupné. Znamená to pouze, že nehledáme, neprosíme a neklepeme s takovou vážností a intenzitou, jaká je požadovaná vesmírným zákonem stejnorodosti na to, abychom mohli najít, abychom mohli dostat a aby nám mohlo být otevřeno. Lidé jsou žel v tomto směru laxní, lhostejní a líní. A protože jejich hledání není opravdové, nenacházejí! A protože nenacházejí, snaží se svou duchovní lenost ospravedlnit tvrzením, že tyto věci zůstanou pro nás vždy na zemi záhadou a nevysvětlitelným tajemstvím.

   To ale Stvořitel nechce! Stvořitel chce mít ve svém stvoření lidi vědomé a znalé! Lidi, vědomě kráčející vlastním bytím, kteří mají pravdivě zodpovězeny všechny zásadní otázky, a proto svůj pozemský život hodnotově formují a utvářejí v souladu s tímto poznáním. To je vede ke štěstí, radosti a míru na zemi, i k vědomému, nebojácnému vykročení do jiné úrovně bytí po smrti.

   Pravda nás vysvobodí! Člověče, splň podmínky vážného hledání, proseb a klepání, které od tebe vyžaduje vesmírný zákon stejnorodosti a najdeš, dostaneš a bude ti otevřeno.

   Pokud ale ty sám tyto podmínky svou vážnou touhou po Pravdě nenaplníš, nikdy nenajdeš, nedostaneš a nebude ti otevřeno. Záhady vesmíru a lidského bytí zůstanou pro tebe navždy záhadami, a ty v nevědomosti promarníš svůj život. V nevědomosti zemřeš a v nevědomosti a absolutní nepřipravenosti vstoupíš do nové reality bytí.

   Nevědomost bude tvým vysvědčením! Vysvědčením toho, že ses nikdy opravdu vážně neusiloval o pravdivé objasnění toho nejpodstatnějšího v tvém bytí, protože věci mnohem méně podstatné byly pro tebe důležitější. Druhořadým věcem si dokázal věnovat svou pozornost, svůj čas a své úsilí, ale Pravda a její hledání ti za to nestálo. Pravda tě nikdy nezajímala do takové míry, aby převýšila tvůj zájem o ostatní, především materiální věci.

   A proto se ti nakonec může stát, že pro tvůj chronický nezájem budeš od Pravdy navěky odtržen! Budeš oddělen od Pravdy a navěky zavržen, jako nepotřebný stavební kámen, který se nehodí do zdravé výstavby tohoto stvoření, opírajícího se o Pravdu Boží. Náš vlastní postoj a přístup k Pravdě se nám tak stane požehnáním, nebo prokletím. Stane se nám bránou ke svobodě, nebo bránou k otroctví.

   V žádném případě proto nevěřte řečem o tom, že zásadní otázky bytí mají pro nás zůstat navždy tajemstvím. Tato slova jsou jedem a alibistickou omluvou vlastní duchovní laxnosti, neschopné a neochotní vyvinout takovou míru úsilí o nalezení Pravdy, která by na základě zákona stejnorodosti člověku umožnila tuto Pravdu také skutečně najít.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.