Drtivé vítězství egyptských islamistů

obrazek
13.1.2012 13:05
Předvolební průzkumy v Egyptě se ukázaly jako značně nespolehlivé. Končící parlamentní volby totiž naznačují daleko výraznější vítězství islamistů, než se předpokládalo. Velkým překvapením je zejména druhé místo pro radikální salafisty a neúspěch favorizované sekulární strany Nový Wafd.

Výsledky třetího kola dosud nejsou k dispozici, nicméně na základě výsledků předchozích dvou kol již lze predikovat budoucí složení parlamentu. Jasným vítězem se s 36,5 % stane strana Svoboda a spravedlnost – politická platforma Muslimského bratrstva – aspirující na těsnou nadpoloviční většinu křesel. Tento výsledek odpovídá i poslednímu průzkumu preferencí z listopadu 2011. Sekulární národní liberálové z formace Nový Wafd měli skončit s 26,2 % na druhém místě, nakonec se však umístili v prvním kole jako čtvrtí (7,1 %) a v druhém kole skončili s 9,6 % hlasů třetí. Naopak velkým překvapením je nečekaně silný úspěch radikálních salafistů ze strany Al-Núr (Světlo), kteří se v průzkumech pohybovali kolem 9 %, avšak důslednou agitací získali početný elektorát na chudém a zbožném venkově. V prvním kole tak dosáhli na 24,4 % a ve druhém na 28,8 % hlasů, což jim zajistilo druhé místo.

Radikální salafisté prosazují striktní podobu islámského práva šaríja, omezení práv žen, prohibici, zákaz koupání v plavkách a celkový návrat ke kořenům islámu s přísnými tresty pro jakékoliv hereze. Koptové tak mohou dopadnout stejně jako statisíce iráckých křesťanů – ve strachu o život raději zvolí emigraci. Nastolení přísně islámského režimu a zalití pyramid – jakožto pohanských symbolů – voskem, by znamenalo faktický konec turistického ruchu, na kterém je mnoho Egypťanů závislých a tvoří značnou část příjmů státního rozpočtu. Už nyní se kvůli politické nestabilitě počet lidí trávících dovolenou v Egyptě výrazně snížil. Strana Svoboda a spravedlnost, která nemá se salafisty příliš dobré vztahy, se však prý bude více soustředit na sociální a ekonomické problémy než na náboženství nebo kulturu. Není proto ani příliš pravděpodobné, že muslimští bratři vytvoří se salafisty koaliční vládu v případě, že nezískají nadpoloviční většinu křesel.

Třetí pozici obsadila koalice liberálních, levicových a sekulárních stran – Egyptský blok – který získal v prvním kole 13,4 % hlasů; ve druhém kole však 7 % stačilo pouze na čtvrté místo. Egyptský blok usiluje o moderní občanský stát, zaručující sociální spravedlnost a právo na důstojný život, vzdělání, zdravotní péči a vlastní bydlení pro chudou majoritu populace. Obává se o demontáž sekulárního státu a nastolení islámského režimu. Prosazuje politický pluralismus a odmítá náboženskou, rasovou a sexuální diskriminaci. Ostatní formace jako umírnění islamisté ze strany Al-Wasat se 4,3 % v prvním resp. 3,3 % hlasů ve druhém kole, nebo levicové uskupení Revoluce pokračuje s 3,5 % resp. 1,4 % nebudou hrát v novém zákonodárném sboru příliš významnou roli.      

Egypt byl i v průběhu voleb zmítán nepokoji a nestabilitou. V zemi dosud vládne armáda, která brutálně zasahuje vůči demonstrantům, dožadujících se okamžitých změn, a nespokojených se skutečností, že vojsko si chce pojistit výrazný vliv na politiku i v budoucnu a že ve vládě i nadále sedí lidé spojení s Mubarakovým režimem. Probíhající soudní proces s exprezidentem naznačuje, že bývalé hlavě státu, nacházející se v kritickém zdravotním stavu, hrozí trest smrti. Ačkoliv Mubarakova klientelistická kleptokracie znamenala pro obyčejné Egypťany trvalý život v bídě, žádné sociální jistoty a nulovou vidinu zlepšení životní úrovně, v zahraničně-politické oblasti zaručil exprezident zemi nezvykle dlouho trvající období míru. Sekulární režim neznamenal ani žádná omezení pro turisty a rekreanty, kterým byl schopen garantovat relativní bezpečí. Je nepochybné, že se Mubarakova rodina během třiceti let autokratické vlády značně obohatila, nejvyšší trest však pokládám za neadekvátní.    

Tzv. arabské jaro začalo pod hesly svržení vládců, jež byli u moci několik desetiletí. Ve skutečnosti však dochází k postupné likvidaci všech republikánských sekulárních režimů, zatímco reakční a konzervativní monarchie zůstaly protestů ve větší míře ušetřeny. Ve všech revolučními událostmi zmítaných zemích se dostávají k moci islamisté, kteří se více než řešením zoufalé sociální situace obyvatel zabývají demontáží světského státu a vnášejí do politiky vliv náboženství. Chudoba zůstává a výdobytky moderní společnosti, které přinesly sekulární režimy, jsou likvidovány.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

kosina

Jak najednou? Kdybyste pořádně četl všechny mé blogy, tak víte, že tento postoj zastávám konzistentně již od počátku tzv. arabského jara. Vy ale ty blogy ani nečtete, jen vždy přihodíte nějaký jedovatý bezobsažný komentář, aby se následně rozpoutala hádka. 

schlimbach

pane Dubo, vaše odpověď je bohužel pná ideologického balastu, který s realitou nic společného nemá, proto další diskuse s vámi na toto téma postrádá smyslu.

kosina

Pane Kulíku, žádné moje teorie nejsou. Pouze vyhodnocuji informace z několika na sobě nezávislých zdrojů, které nepředpojatě analyzuji. Neplatí mě ČT, CNN ani Al-Džazíra, takže si mohu dovolit ten luxus uvažovat svobodně a nepřekrucovat informace na objenávku z vyšších míst. Co se týká mého názoru na tzv. arabské jaro, domnívám se, že nepokoje v Egyptě, Tunisku, Jemenu a Bahrajnu byly spontánní. Později se do nich však začal vměšovat Washington, aby neztratil v této významné části světa geopolitický vliv. Revoluce v Bahrajnu, o které jsem zde několikrát psal, je toho důkazem. Jinou kapitolou už jsou z vnějšku importovaná povstání v Libyi a Sýrii za účelem destabilizace těchto zemí a násilné změny režimu ve prospěch Západu. Věřím však, že sázka na islamisty se osnovatelům těchto pseudorevolucí dříve či později vymstí. Co se týká vaší poznámky o Al-Kajdě, je všeobecně známé, že bojovníci této organizace působili v řadách libyjských povstalců a nyní se v rámci tzv. Syrské svobodné armády připravují na svržení Bašára Asada. Viz můj článek Pravda o Sýrii III. 

antoninsebek

Tak tomuhle se říká "arabské jaro"? U Alláha, proč? Arabské země jsou v permanentní hospodářské krizi. Díky internetu a satelitním televizím se jim tam bouří mladá generace, která se svolává a nechce vládu armády či nějakého jedince v čele státu. To je snadno zneužitelné a proto NIKOHO nemohlo překvapit, že vyhrávají islamisté a ještě tvrdší islamisté.

Ti pochopitelně nezačnou vyrábět např. egyptské automobily, počítače či co jiného. Naopak: odradí turisty, coby hlavní zdroj příjmů. A z neúspěchu obviní: Izrael, USA a křesťanský svět. Tyhle "revoluce" tvořil Pat a Mat.

A je to.....

rku

Pane Kosino,

podle Vašich teorii byly revoluce v arabských zemích vyvolány a podporovány zeměmi NATO a jejich tajnými službami (podle Bartoše spojené s Al kajdou). Tajné služby a vlády ovšem jistě věděly, že po pádu jim poměrně přátelských vlád  ve většině zemí přinejmenším velmi posílí jim nepřátelští islamisté. Proč to tedy dělaly? Jsou to tupouni?

Prý byla zadržena ruská loď se zbraněmi pro syrskou vládu. Je to pravda?

schlimbach

V Egyptě i jinde by byl klid nebo postupná změna v souladu se svobodnou vůlí jejich občanů, kdyby se do nich nenaváželi idioti s krvavýma prackama včetně NATO, Sarkoziho, Camerona a dalších zločinců včetně některých našich análních alpinistů -(

pudlikmaxik

 klidný Egypt nebo nebezpečný Egypt pane Dubo, co ? vyjádřete se jasně.

schlimbach

Pane Dubo, o jaké svobodné vůli občanů zde píšete prosím?

pudlikmaxik

A teď se pánové Sarkozy, Obamo, Camerone, Schwarzenbergu a Vondro ukažte, co budete dělat.......Místo toho, aby se nechala tato země, jak byla, tj. umírněný islám a mírné přátelství se západem, tak teď z toho vznikne nám nepřátelské al-kaidovské území, a to není konec, že ? Libye, Tunis apod. čekají.........Zlatí Mubarakové apod.