Dvě hypotézy. Mohla by toto být cesta k vyšším mzdám a nepřímo i vyšší zaměstnanosti?

obrazek
6.3.2014 13:13
Inspirovala mne Ilonka Švihlíková, zkusila jsem ale domyslet to, co už renomovaní ekonomové zapomněli. Bohužel to pozapomněly i podnikatelské subjekty. Pravidlo číslo jedna: hodnotu zboží dává až kupec, tím, že za něj zaplatí cenu. Nejprve ale musí ty peníze na zaplacení mít! A proto je třeba vytvořit koncepci, jak dosáhnout vyšších mezd. Budeme ale muset rozbourat běžný výklad o prospěšnosti inflace a zhoubnosti deflace. Spotřebitel to vždy viděl jinak, zajímá ho reálná hodnota jeho mzdy, co si za mzdu může koupit. ale je velmi snadné vystopovat, proč subjekty spřažené se spekulativním kolotočem vždy budou tvrdit opak. Pro zjnodušení uváím jako plátce daně ze mzdy zaměstnavatele, inu, on ty peníze musí dát, aby vy jste měl čistý příjem tolik a tolik ale na výplatní pásce to máte uvedené, jako byste byli plátcem vy, pravdou j, že při určitém potenciálu sociální slabosti Vaší domácnosti/rodiny, máte z této daně uznány slevy na děti, na vyživovaného manžela, na invaliditu člena rodiny. Jiří Sedláček: ale je to cele takove zmatecne.... protoze ve vysledku mame cistou mzdu .. to co zamestnanec dostane ....... a superhrubou mzdu .. to co firma realne zaplati .......... vse ostatni mezi tim je jenom hrani a skatulkovani do ktere dane to jde .. ale vse mezi tim je dan. (Pozn. já se skutečně píši s tak rafinovným článkem kvůli pár tisícům daně ze mzdy u těch bohatších a asi tisícovku u těch chudších.

Bez ohledu na tento můj článek si přečtěte článek pana Stočese, jak družstevnictví dokázalo zvýšit mzdy a zkrátit pracovní dobu! http://stoces.blog.idnes.cz/c/468510/kdy-cssd-konecne-pochopi-svou-historickou-misi.html

Poslední Ilončino dílko je toto, zabývá se otázkou daňového výběru. "Z čeho, kolik, pro koho? Aneb návrhy na změnu českého daňového systému": http://www.blisty.cz/art/72378.html  

A takto vypadá, jak se co platí - kolik musí dělat hrubá mzda, tedy kolik musí vydat podnikatel, aby vy jste měl/a na přežití: http://www.youtube.com/watch?v=-cs6dszE_BA

Mám také pár návrhů - a jdou trošku jinak, než by se očekávalo - domnívám se, že cestou ke zvýšení mezd by mohlo být dosaženo dvojkrokem - a sice 1.) snížením daní ze mzdy zaměstnanců, 2) zvýšením daní pro podniky a podnikatele.  Aby celý mechanismus fungoval jako spřažený mechanismus, kdy si podnikatel řekne - než abych to dával státu, dám to raději zaměstnancům, musí být zprvu ošetřeba hluchá místa našeho účetního systému a metodiky, tedy i odepsané auto má obvykle nějakou tržní hodnotu a není možné jej převést za nulu na fyzickou osobu - manažera  a prodat s osobním ziskem - tedy skutečným vyvedením peněz z daňovéhoi základu.

Domnívám se, že pokud by si podnikatelé uvědomili, že zboží se kupuje, jen když zákazníci - jejich zaměstnanci, mají dost peněz, neváhali by, a místo toho, aby rvali neúměrně peněz státu, by se rozhodli zvýšit platy svým zaměstnancům - na daňovém výběru by se to projevilo pozitivně, protože co unikne z výběru od podniků (ale já předpokládám bytelnější přepracování účetní metodiky, než je naznačeno v Ilončině článku) - tak to by stát dostal  z DPH  ze zvýšené spotřeby - půjde tedy v oenáročné a převážně o běžné spotřební zboží, jež obvykle nakupujeme od výrobců v držení mazaných izraelitů - skutečně- zákazníci by kupovali více, nebo nákladnější spotřební zboží- 

Zdánlivě se zdá, že ekonomika by přišla o peníze, protože by ubylo půjček, ale pokud by ruku v ruce s tímto krokem došlo k větší motivovanosti bank půjčovat do skutečné eonomiky a ne prostým občanům, byly by peníze vypůjčeny na rozšíření nebo obnovu či nové pořízení technologického parku, zvýšení domácích výrobních kapacit - aka narovnání hospodářství k větší soběstačnosti. Protože se zesláblou korunou budou stroje o dost dražší, je jasné, že přednost budou mít opět více kapacitní výroby.  Nyní tedy nastupuje to, co se v naší ekonomice hlavně třebna udělat - spousta chytré organizační práce, aby se domácí zboží dostalo k zákazníkovi - a je jasné, že ceny nebudou moci být konstruovány spekulativně, že obratu se bude muset doahovat objemem vyrobeného - tedy faktickou deflací, ve skutečnosti zvýšení reálné hodnoty mezd (díky Číně není třeba nakuovat technologie právě jen v západní Evropě.). Takže při tom vůbec nebude platit, co se o deflaci píše zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Deflace - kde je vyhrožováno nesplatitelností dluhu - pouze dojde k obnově výrobní kapacit našeho státu.  Takže tato tzv. deflace je zároveň cestou k zvýšení zaměstnanosti. 

Bohužel se obávámn, že renomovaní ekonomové zůstanou v zajetí svého desatera, a tento experiment vůbec nedopustí, ačkoliv by daňový výběr byl paritní, potože by došlo ke zrychlení oběhu peněz.  Příště se budeme věnovat oněm organizačním výkonům, jež je třeba udělat, aby naše ekonomika popojela směrem vzhůru. Je vám doufám jasné, že k tomu, aby tento plán vešel v platnost, by se muselo zcela změnit i to blabla, které se na podnikatelské subjekty obvykle valí z jejich oblíbených peridik, že? Jen když všichni přistoupí na zvýšení mezd, mohou všichni těžit ze zvýšeného objemu prodaného zboží. A jen tehdy deflační negativní efekt - snížení HDP, se podaří vyrovnat, vše ale potřebuje také časování, postupné kroky, spoustu výkonů, se kterými se v běžné politice vůbec nepočítá. 

Zásadní rozdíl mezi mnou a renomovanými ekonomy je ten, že si uvědomuji limity makroekonomického uvažování - a ty spočívají v tom, že stálá inflace vymílá neustále zboží ze spotřebního koše čím dál tím většího počtu kupců, až se nakonec roztrhá tkanina ekonomických činností státu.  Protože ti malí jsou vždy o několik kroků pozadu za velkými subjekty, můj návrh tedy zkouší srovnat krok. (O inflaci Wikipedie píše toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace )

Zdanění podniků by mělo být patrně v jistých mezích velmi mírně progresívní -  čili čím více vyděláš, tím více buď zdaníš nebo tím více dáš zaměstnancům. U těch, kteří umějí používat účetnictví, jak se má, to nákup technologií neohrozí, protože slušný podnik si vytváří rezeevy (Wikipedie pše bohužel pouze toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rezervní_fond). Z toho také plyne, že je nutné postupovat obor od oboru a každému dopřát jeho čas. Proč se nebojím snižování mezd -  více by vydělali, více by danili, pokud by si pořídili místo málo dražších zaměstnanců více levnějšíc, musí počítat i s většími výdaji za materiál a větší prostorovou náročnost, většinou, případně s tím, že musí vyrovat prodejnost, v zásadě to neberu jako zcela špatné, ale protože se bude vycházet z existujících pracovně právních vztah§, musel by podnikatel nejprve předložit důvod, proč dotyčné vyhodit, nebo proč snižuje mzdy. Popravdě řečeno, kdo toto neuděal již nyní, nemá příliš možností tak činit ani v budoucnu. Ani vyšší zaměstnanost není marná, i kdyby mzdy zůstly stejné nebo mírně klesly. Je tu však jeden předpoklad, jenž je třev splnit - a sice zvýšit minimální mzdu na tu dosažitelnou daňovým přeskupením, zvýšení životního  existenčního minima a sum určených na výživui a výchovu dětí a bezmocných. Ve výsledku le není možné tvrdit, ž tímto budou mít sociální dávky stoupající tendenci, díky zvýšení mezd a vyšší zaměstnanosti ubydou jiné.  

Jsem si vědoma toho, že obecně se vyší spotřebě připisuje vyšší riziko toho že nás země neuživí, ale přidat na mzdám těm nejchudším znamená v podstatě jen větší spotřebu obnovitelných zdrojů (náhradě benzínu a jaderné elektřiny se věnovaly jiné mé dva blogy). Hůře nahaditelné zdroje jsou v podstatě jen technologie - a větší paseku dělá nestabilita hospodásví, takto porvy turokapitlismu, kdy podniky místo svého rozvoje zanikají, a místo nich vznikají podniky nové jinde - zbytečně, a pak kulturně-sociologicé faktory, jako nový mobil třikrát do roka, což mimochodem znamená, že válka o kadmiu v Kongu je nám ukradená. Ano, a pak tu ovšem máme tři "suoviny" o jejichž ošetření se musíme starat s větší přidanou hodnout  inteligencí, než doposd - vzduch, voda, půda. I tato otázk je spojkena s problémem, že se peněžní prostředky nedotávají tam, kde by pomohly někomu k něčemu užitečnému. Pak ještě existuje kpitlola sama pro sebe - náhrada výrobků z ropy, jako jsou plasty, barviva, - inu, to je ale velmi rozsáhlá kapitola sama o sobě, začíná biodegradabilními náhradami plastů, jako jsou ty z jatečního peří nebo z konopí.

A máme tu ještě další efekt tohoto postupu - při snížení daňové zátěže mezd by rozpočtová kapitola našich soudů a obou komor parlamentu + všech rozpočtových organizací nemusela být tak napjatá, tedy by peníze zbytečně nevázly na tom, že stát sám soě vyplatí a zase zahrne do výdajů. Místo toho mohou peníze pracovat pěkně jako oběživo.

Důležité! Praktickou otázkou při realizaci tohoto záměru však je, co se stávajícími prcovními smlouvami - inu asi by mělo platit, že z těch se základem pro stanovení zdy stane nejméně původní netto plat, co ovšem s daňovými slevami těch nejchudších - z toho by asi měla být jiná rozpočtová kapitola, měly by se  v případě nenavýšení platů dostat k původnímu příjemci jako přídavky a dávky. 

NEBO --a  to by bylo nejlepší - kdyby zákonodárce sám stanovil, že u všech platů pod mediánem za pracovní standard 40hodin práce týdně by automaticky místo daně ze mzdy byl o stejnou částku plat navýšen. Tím by byl pořešen základ. Samořejmě je třeba trvat na zásadách uváděných v níže linkovaných čáncích - totiž že co se na našem území vydělá, to tu také bude zdaněno, v daných blozích je tké uvedeno, kde tento problém řešili. Tak se ptejte. U Sarkozyho a Putina. (Myslím, že sektorová daň pro firmy v daňových rájích nebo s mateřinkou jinde by byla  dobrá -  stanovit ji lze návštěvou burzy a prohlédnutím výročních zpráv, porovnáním cekového objemu dividend s celkovým obratem - a také, co která firma odvedla na jakých daních za vícero rozhodných let - pozor, je obtížné stanovit, která léta jsou ta rozhodná, je nutno si počíst  v historii firmy)  - ale sektorová daň by NEBYLA DOBRÁ pro firmy přirozeně danící zde, tady by naáchala více nespravedlnosti než užitku. 

Složitější je otázk u výonů honoroaných v úkole, je třeba, aby odbory vytvoířili nběkolik užitečných judikáů pro teto švarcsystémem často využívaný model sdírání, protože pofesní komory se ukázaly být v tomto směru zcela disfunkční, pakliže vůbec jsou.

Došlo k nepocopení - "jak", prý, "budou pořizovat podniky nové technologie, když jim zvýším daně ?" Inu - zvýšení se vykompenzuje sníením, tedy v zásadě budou mít stejně, korát záleží na nich zda odou peníze státu nebo je přidají na platech, jde-li to takto nějak osvětlit, přiznávám, že samotná reaizacie mi také není moc jasá, parně by měla být nějaká daňová kvóta z hrubého zisku úp po odečtení zákldních daňových nákladů, z níž bx se odečítaly bonusy za zaměstnanosst právě ve výši původních odvodů daní ze mzdy zaměstnanců, kteří by tedy dosávali plat plus platový bonus. - superčistý plt, když už jsme měli superhrubý, toto je opačný postup. Ovšem s jednou výjimkou - platy nadprůměrné by nebylo možné vyplatit v plné brutto výši (před odečtením zdrvotního a sociálního pojištění) - nýbrž v íře jen alikvotní, a zbytek b se skutečně zdaňnval jako  zisk  podnikatele,  tedy některým podnikům by se vyplatilo více průměrně zaplacených zaměstnanců než méně extrémně placených. Ale pokud superplacené mít musí, vyplatí se jim zaměstnat někoho dalšího, nechtějí-li dát přebývající peníze státu. Ten je pak dostane v podobě DPH a daní podnikatelů z několikrát přemístěné hodnoty během jejich oběhu. Takže při správném postupu nedojde k výpadku z příjmů rozpočtu. )Tedy, on by se mohl i zvýšit, ale to by bylo třeba ucpat díry v účetní metodice a především nenechávat podnikatele odepsiovat z daňového základu vše, co si přitáhnou z Makra či jiného obchodu do své domácnosti.) O čem si ještě myslím, že by mělo padnout  jsou dvě věci-DP/H z nezaplcených faktur plus placení nemcenské prvních čtrnáct dní (bez tří) zaměstnavatelem. 

Jistě jste si všimli, že neřeším otázku mezd v rozmezí mezi meiánem a průměrem mezd - inu, zde si myslím, že ponikatelé by měli mít svobodu, zda a kolik přidají nebo zda věnují  přebytky státu, či někoho nového přijmou, či si vytvoří rezervní fond. mohli by dostat  - expeimntálně, njaou alikvotní část bonusu jako odpočet z daně. Což neplatí pro mzdy nadprůměrné. A proč nadpůrměrně beroucím nepřidávám - inu, myslím si, že by bylo nemorální nezdaňovat vysokořímové, ale myslím si, že by daň měl odvést podnikatel jaksi sám za sebe a nedostávat žádné bonusy za přidání.ale opět - je na něm, zda přebtek použije na daň nebo na zvýšení platů nebo na přijetí nových zaměstnanců, neodečítávají se mu včak z daně za nadprůměrné mzdy bonusy. Otázku placení státem té části nemocenské, kterou dosud platil zaměstnavatel, a jež by se nemusela vejít do rozpočtu Správy sociálního zabezpečení navrhuji řešit vyčleněním nové položky z rozpočtu, jako daˇ%n za to, že ze sociálních odvodů si stát bral a nevracel a navícdopustil zhoršení zdravotního stavu populace systematickým zhoršování v oblasti pracovního práva a podmínek zaměstnávání. 

 Zvláštní případ nastává, když podnikatel utrpí nějakou ztrátu alebrž je krátký ve financích, zbývají mu peníze jen na materiál, nájem, energie a platy ovšem jen původní netto výši, nikoliv ve výši superčistého platu, i tehdy mu náleží k platu daňový bonus, ten je však vyplácen na základě jeho podkladů státní pokladnou přímo zaměstnancům a do podniku nastpuje státní krizový manažer, analytik a busines anděl v jednmé osobě a účetní kontrola/auditor. Ti oba, ač se to nezdá, musí mít nadřízené. 

_______________

související články: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/daniel-m-zak-o-sobotkovi-josef-horl-o-singerovi-rusnokovi

 a_ http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/proc-musela-ilona-svihlikova-skolit-redaktory-ct-ze-zakladu-ekonomie

 a: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/statni-dluh-nazor-z-nehoz-kalousek-rozhodne-radost-nemel

a: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/zaplavy-povodne-financni-anemie-pauperizacea-reseni-sandra-pascucciho

Komentáře:

Hana Zelenková hele dalším co je tak se zamysli - pojmy plátci DPH a neplátci DPH... v reálu plátci DPH prakticky neplatí a neplátci platí jako mourovatí...Kateřina Amiourová no to je mi jasné, že to platí zákazník.Kateřina Amiourová Začnu přemýšlet, momentálně mám před čelem břevno. Nechceš se do úvahy pustit ty a dotáhnout ji? Co ti vadí nejvíc? Nerovnost mez různě velkými podnikateli, že ten malý se k rozšíření výroby vůbec pro povinnosti nedostane, že?Hana Zelenková no že malý se nedostane na různá zvýhodňování které stát poskytuje může si zaměstnanec nezdanit třeba jizdné či auto se kterým jezdí do práce? (blbej příklad ale nic mě jinýho nenapadlo).Kateřina Amiourová Bohužel je HDP momentálně takřka to jediné, co plní rozpočet, takže tady jsou úvahy složitější.Hana Zelenková takže jde udělat tak, že DPH - placení - se bude týkat každého ale ročně doloží spotřebu (účtenky s DPH) které mu bude vráceno (pochopitelně návrat DPH určité výše na hlavu) vlastně ti bude DPH vráceno státem - tím se DPH v reálu sníží, navíc ti co tady neutrácí tak nebudou mít co nárokovat.. Kateřina Amiourová - myslím, že teď jsou takové úvahy nesmyslné. Bude třeba se lépe rozhldénout, jak terén, po němž se pohybujeme, vypadá celkově, taky mne bolí, že jistí nemohou a nemohou poposkočit kupředu, i kdyby se jim nabízeli pracanti velmi specializovaní, prostě to nepřikryjí. Patrně by bylo nejvhodnější, kdyby se v oborové činnosti "nákup a prodej zboží" stali automaticky plátci DPH všichni, ale jen pro tuto činnost, patrně se lze ale enormnímu bordelu vyhnout teprve až po zavedení účtenkové loterie + by bylo nutné stanovit, že u této oborové činnosti  podnikatel nebude moci překročit běžnou složenu daňovou kvotu obyvklou u jiných činností. Odvody na ociální zabezpečení jsou totiž vysoké už dost. 

Požádala jeem o oponenturu a tady jedna je a je kvalitní, odpovídat na ni budu v průběhu čsiu, chceteli mé odpovědi znát, počkejte si a vyhledejte znovu tento článek na Vaše věc.

Jiří Sedláček:

Půjdu na to poněkud obšírněji.

Ve světě je trendem podporovat lokální podnikatele. Proč je to dobré?

Když nakupujete u lokálních podnikatelů, dáváte jim tím peníze.

Pokud lokální podnikatele mají peníze, mají tendenci vyrábět a zaměstnávají lokální lidi.

Pokud lokální podnikatele nemají lokální peníze, mají tendenci zboží vozit tam, kde ho prodají, a minimalizovat své náklady.

Děkuji, bylo pojednáno již jinde a mnohokrát.

Pohled Člověk

Minimalizace nakladu… no obyčejný člověk to děla tak že nekoupí český česnek ale čínsky,

nekoupí české oblečeni, ale vietnamské. Nekoupí českou mouku a brambory, ale ukrajinské či polské.

Jde o to, že Ukrajina, Vietnam, Čína jsou chudší země a mohou produkovat dané zboží výrazně levněji, proto Český člověk ušetří, bude-li si kupovat toto importované zboží.

Omyl, neplatí, záleží na  lokalitě a času a chování dodavatelů  okolo vás. Neplatí jako absolutní pravda.Není předmětem tohoto článku, ponechávám na podnicích zde fungujících, zda chtějí fungovat jen lokálně, jen vyvážet, jen dovážet nebo všechno to dohromady. Je mi to fuk. teď.

Pohled Podnikatel

Jenomže co české podniky, ty samozřejmě ušetří, pokud vyvedou svoji výrobu do levných zemí,

nebo pokud tu zaměstnají Ukrajince, Vietnamce ....

Protéze ti jsou ochotni pracovat víc a za menší peníze než Češi(jsou zvyklí na menší standardy).

Dovezou-li svoji výrobu do viditelně levných zemí, nemohou při dovozu do Čech nasadit nápadně vysokou dovozní cenu, což mi vyhovuje, nemohou se tedy vyhýbat daňové povinnosti tak, jak by možná chtěli. Zda platí Vietnamce v Čechách nebo Čecha v Čechách mne teď nezajímá, považuji zvýšení mzdy za dobré v obou případech, navíc pohádka o levných Vietnamcích či Ukrajincích padne, mrknete-li na to, co schramstne agentura, či tzv. klient. Vím, že to zní sprostě, když uvážíme to množství nezaměstnaných Čechů proti takovému množství imigrantů  (podle ministryně MPSV Marksové-Tominové na přes 600 000 nezaměstnaných  na ÚP a dalších 200-400 000 nezaměstnaných vyřazených z evidence ÚP,  připadá přes 300 000 pracujících imigrantů), ale aú věřím, že bohattví jedněch přinese prospěch i druhým - jiný, než čekají aby naučili se lépe hrát kolektivní hru, třeba zde jsou proto, abchom se my znovu načili také kolektivně promyšleně hrát, promyšleněji než konkurence, ne sprostěji, rasističtěji, jen promyšleně.  Dejme tomu příklad - rodina má prázdný jeden byt, vyplatí se jí pronajmout ho zase jinému z rodiny a za jeho peníze zrekonstruuovat či přistavět jeho rozpadjící se chatu, aby se do ní mohlo jezdit společně. I tak. Pak je možné pronajmout pítavek chaty rozvedenému švagrovi, protože ten zase musí mít na alimenty a setea by neutáhla péči o matku. 

Vietnamci a Číňané přicházejí s vlastními finančními prostředky nebo se znalostí cesty, jak se jich domoci a pracují ve svých podnicích, ostatní národnosti, kromě Arabů, jež jsou příliš malou komunitou, než aby se dokázali postarat o své členy, fungují na základě klanů, až mafiozních, kdy jeden si vytvoří monopol na zakázky na tzv. "flexibilizoané" práce - lhostejno na jakém místě, třeba každý měsíc pro jiného zaměstnavatele - a v jistých oborech, stavebnictví, jsou vyhledáváni právě pro schopnost zajistit bez problémově větší počet pracantů lhostejno na jak krátkou dobu. Tito tzv. klienti, kápové, berou nejméně dvakrát tolik za osobu na den, než onen skutečný pracovník. Za to mu ale zajišťují servis s papíry, ubytováním a také to, že mzda bude skutečně vyplacena. Od  nového roku však byla Ukrajincům uložena vízová povinnost. 

Závěry

Podporou lokálních podnikatelů, kteří zaměstnávají lokální lidi, tedy lidé nejvíce pomohou sami sobě. A preferenci podnikatelů, kteří platí dobře své lidi, by pomohli sami sobě ještě lépeAno, le souhlasit, že otto je forulace win-win strategie - ovšem jen za předpokladu, že dotyční lokální producenti nejsou škůdci jiného typu, jiných hodnot. Kupříkladu je třeba brát na zřetel následující: Jan Vasko Vyšší mzdy mohou být tehdy, pokud bude více podnikatelů v daném místě a méně nezaměstnaných. Jedině konkurence může zvyšovat mzdy. Pokud v některém regionu ovládne trh jedna veliká firma , ztrácí tím v daném místě konkurenční prostředí a zároveň zanikají jiné pracovní příležitosti.

Viz ČLÁNEK

V článku zaznívá:

"1.) snížením daní ze mzdy zaměstnanců, 2) zvýšením daní pro podniky a podnikatele."

Toto samotné absolutně nemá nic společného se zvyšováním mezd, pouze to určuje, odkud se berou statní peníze. No to byste se načekal, než si budete moci v Čechách přečíst článek o behaviorální ekonomice. Zkuste však Sedláčka. A i vám malinko uniká, že jsem stát hodila do riskantního svrabu, že nevybere část toho co vybíral, protože matematický vzorec nelze postulovat, a proto jej honím, aby si peníze do rozpočtu sehnal ještě jinými metodami.

A také to není dobré samo o sobě, bylo by potřeba rozdělit daně podle velikosti podniku… malé podniky se často sotva drží nad vodou, zatímco obrovské zahraniční koncerny by zvládli mnohem vice. Ćelý jeden či dva dlouhé odstavce se zabývají účetní metodikou, není dobrá? Ale právě naopak. Přečtěte si je znovu a položte mi novou otázku, ať zjistím, čemu jste nerozuměl. Podniky nejsou děleny podle velikosti,, nýbrž pole velkkosti výše odvodu za zaměstnance. 

Už kdysi jsem navrhoval, zdanit dodatečnou solidární 50 procentní dani prvních 100. největších českých firem (daní se zisk, takže by měli jen poloviční zisk, nesli by do minusu) Mně velké podniky a priori nevadí (chovají-li se po všeh stránách slušně, což , žel nebývá ten obvyklý případ, jakkoliv telefonistky jejich call center vystupují kultivovaně), ostatně není problém výše složené daňové kvoty, kterou oni úspěšně vyřešili daňovou optimalizací, na niž zaměstnali obvykle po dobu deseti let armádu účetních.  

A jen toto by vygenerovalo dost peněz pro cca 10 000 na hlavu podmíněného přijmu (nemám rad nepodmíněný, raději bych ho podmínil prací či prospěšnosti společnosti) Nepodmiňujte, na důchod stejně musí být odpracovaná léta a jak kreativně člověk naloží nechce-li ho, se svým časem, bude tím více společnosti k užitku, do čím delšího běhu se pustí, ona i lenost má své opodstatnění. Její přínos ale neumíme změřit.

Dále cituji článek:

Stát vs. Zaměstnanec?

"kdy si podnikatel řekne - než abych to dával státu, dám to raději zaměstnancům" Když uvidí win-win stragtegii - více peněz v oběhu vyšší výdělky prezentovanou důstojně ekonomy standardního ražení, jako jste Vy. 

Takhle to ale bohužel nefunguje… peníze zaměstnanci jsou čistě náklad a jdou celé do mínusu. Je to jednoznačné, pocítíli možnosti k růstu, rozhodne se růst. Všechny subjekty chtějí ze všeho nejvíce vyrůst. Samozřejmě v mezích svých sil. a podle počtu nezaopatřených dědiců. 

Daně jsou počítané ze zisků… čili (příjmy - výdaje) * daňové zatížení.

Z čehož jasně vyplývá, že je vždy lepší odvést z peněz daně… protože z těchto peněz si (1-daňové zatížení)*100 procent nechám, než je dám zaměstnanci. Upozorňuji naléhavě s Ilonou Švihlíkovou, že máme dost možná dost závadné účetní předpisy a metodiku a dost možná kriminální daňové poradce.

Nikdy tak nebude motivace platit víc zaměstnanci.  Zamyslete se nad tímto trvzením znovu. viz výše.

To by se peníze vyplacené na mzdách museli počítat nejenom jako daňově uznatelné, ale jako X* daňově uznatelné, tj. že bych si ze zisků neodečetl pouze mzdové náklady, ale násobek mzdových nákladů. Mzdové náklady nejsou daňově uznatelné? Inu to je mi novika, a neutl jste se krapet? Mzdové náklady se neuplatňují jakož i náklady jen u osoby samotného podnikatele, jehož mzdou je zisk po odvodu daní. Jinak jsou všechny mzdové náklady normálními náklady.  

To by se peníze vyplacené na mzdách museli počítat nejenom jako daňově uznatelné, ale jako X* daňově uznatelné, tj. že bych si ze zisků neodečetl pouze mzdové náklady, ale násobek mzdových nákladů.Ja pisu ze mzdove naklady jsou danove uznatelne ne že nejsou.

Ještě okomentuji, díky za připomenutí, v první etapě však skutečně půjde jen o skokové zvýšení o daň za změstnance státu.k původní mzdě+. Na druhou etapu si budeme muset vymyslet něco více. Intelienčně organizačního. Podívejte, máte bohaté podniky, co platí od mediáem, a máte chudé podniky, co platí pod mediánem, a musíte zvlit jednotný postup - tj. buď dojde k tomu, že budete nemístně odměňovat bohaté , co neplatí , nebo budete nemístně trestat chudé, co neplatí, ani jedno není správné, proto bych zůstala neutrální, žádný x násobek, ale to chudí málo platící by měli mít přednostní nárok na nevratné dotace na vlastní rozvoj + metodickou pomoc od státu nebo jakou si vyberou. Zatím je to naopak, dotace dostávají předostně bohaté firmy. Na druhou stranu jsem pro, ay ti, co měli původně slevu na dani ze mzdy buď na děti nebo nezaměstnanou vyživovanou , invalidní manželku, dostávali tutu slevu ještě jako další bonus ale od státu.

Pokud stát dovolí firmám odečítat si ze zisku násobek mzdových nákladů… potom velice prudce dojde k zvýšení mezd. Až do stavu, že firmy nebudou platit žádné daně a vše raději dají zaměstnancům (a nechají si jako zisk právě ten násobek, který budě dělat víc, než jim teď zbude po zaplacení daní) Špatně jste četl, ne násobek mzdových nákladů, nýbrž bonus v podobě jedna z jedné pojde a montováno je to tak, aby nezáleželo na jednici.

1. Tento clanek jsem cetl 2. Prosim pozorneji cist co jsem napsal- necetl jsem spatne ... to byl muj nacrh mozneho reseni ... protoze, pokud bude danova uznatelny vic nez 1 nasobek (tj vic nez 100 mzdovych nakladu) ... budou firmy motivovany zvysovat mzdy

Omlouvám se, chovám se jako Berlusconi. odpověděla jsem o jednu odpověď výše. Budeme si muset necht napadnout ještě něco.

V tom případě by ale naopak bylo potřeba zvýšit daně zaměstnancům, aby se konal vůbec nějaký daňový výběr. Není třeba, na většině zboží nějaké DPH je nebo jej navrhuji, peníze se x krát obrátí. Zrychlením oběhu přiteče více profitu, i když netvrdím, že se to obrátí přímo do daní a hned. Třeba do zaměstnanosti a pak tedy do daní nepřímo. Navíc jestli jste si ráčil všimnout, mzdy nad průměrem necháývám netknuté a naopak zvyšuji  jen daňový výběr nebo jen zaměstnanost. A to je hodně velká část rozpočtu, a pak tu také máme velkou část rozpočtu mezi mediánem a peůměrem,,

Mimochodem tady by bylo zapotřebí nějaká pravidla, aby takto nenalil peníze jedné osobě, ale tento bonus byl počítán z mediánu. To už v článku ošetřeno je, nikoliv z mediánu ale z daně příslušné k dané mzdě. 

Zaměstnanci kupující více vašich služeb?

Úvahy o tom, že je potřeba dávat více peněz, aby měli na Vaše služby je liché, protože existuje globální trh zboží a služeb. Většinu zboží si zaměstnanci pořídí v Čechách, žáleží na v Čechách působících podnikatelích, proto řešíme českou daňovou soustavu. Pokud byste snad chtěl šaškovat  termínem globální cerny, ujišťuji vás, že podnikoví ekonomové znají jen cenu, za kterou věc pořídíte, a termín lze chápat jako obranu přetažených či uplacených nákupčích, Chápu je a to tajemsřví proč, si ponechávám.

ano zbozi porizuji tady ... ale vetsinou porizuji zahranicni zbozi.... az uz kvalitni zapadni nebo levne vychodni .... skutecne ceske zbozi, se zase tak casto nevyskytuje

Nevadí, nějak zisk se generuje i zde. My si také nemůžeme stěžovat, že nám v cizině generují zisky. Kromě toho, co se bude nebo nebude vyrábět u nás - to právě záleží na kvalitě české kolektivní hry - viz jeden z lvýše linkovaných blogů.

Půjčka generuje zisky?

A ještě víc lichá je úvaha o nutnosti dodávání půjček do ekonomiky… půjčka jako taková nic negeneruje, pouze přemisťuje a díky úrokům degraduje. Půjčka nalévá do ekonomiky peníze emitované skre kredity, nenalévají-li se bubliny alebrž splaskávají, dochází proto k finanční anémii, protože úrojy z minulých půjček je nutno splácet furt, ale příliv peněz již není geometricko řadou. Diskutováno jinde.

Deflací proti nezaměstnanosti?

Naprosto lichá je představa, že by deflace pomohla v boji proti nezaměstnanosti… deflace čili zhodnocování peněz, je to samé jako byste zaměstnancům za jinak stejných podmínek přidali… tím se Vám, ale nevytvoří rezervy pro to, abyste zaplatili další zaměstnance, Deflace je diskutována v souvislosti s reálnými mzdami a obchodní strategií - buď si vezmete velkou marži a málo se namáháte, nebo si vezmete malou marži a možná vypěstujete obchodní trhák. 

dokonce ani tito zaměstnanci nezačnou spotřebovávat víc (spotřeba je omezená) a tím, že budou spotřebovávat kvalitnější zboží, se jen změní distribuce peněz a peníze ubydou v sektoru s méně kvalitním zbožím.Pestrost je stejně důležitá jako existence nízkých cenovách prahů. 

Vyšší mzdy = vyšší zisky?

V globálním trhu je naprosto nesmyslné a naivní říct toto "Jen když všichni přistoupí na zvýšení mezd, mohou všichni těžit ze zvýšeného objemu prodaného zboží." Není v moci této první fáze nastartovat spoření, bohužel, není v mých silách. :)

Žijeme v globálním trhu s otevřenými hranicemi, zvýšení mezd tady, způsobí tak maximálně to, že si lidi budou kupovat kvalitní zahraniční zboží… a firmy co by se dopustili tohoto experimentu by přišli na buben a) přijdou o peníze na mzdách b) zmenší se spotřeba jejich zboží. Omyl, protože záměr ošetřil jen mzdy pod mediánem,. kde jen o jakés takés vybřednutí  z té nejhorší bídy u lidí vyživujících další osoby - děti a u mladých o zboží zábavy,  a vyšší podíl luxusního zboží pro náš malý počet úspěšných poinikatelů.

Závěr

Článek jako takový zapomíná na určitá fakta každodenní skutečnosti a díky tomu se dopouští mnoha logických chyb. Experiment by dle mého nefungoval, ani kdyby se jednalo o celosvětový experiment a všechny země a firmy světa by se tomuto podřídili. Ale bez tohoto, nebo totálního odříznutí země od zahraničí je to prostě bohužel naivní.

Budu muset přizvat tvrdší oponenty. Děkuji.  Chápu to správně jako pochybu, zda naši podnikatelé nejsou moc přitroublí a sobečtí na to, aby se podíleli na win-win strategii? :) Víte, myslím, že se dalekosáhle mýlíte, a se zavedením tohoto postupu by nebyly naopak lautr žádné problémy, kromě řvaní: "proč mám jako firma plati vyšší daně, když víc vydělám?". - Ale mají převci možnost substituovat vyšší daně prorůstovým opatřením - tedy náběrem dalších zaměstnanců. Mají-li kus představivosti, co od nich mohou chtít.

Doporučuji: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/novy-zdrojar-alternativnich-ekonomickych-pristupu-na-facebooku 

o sociálních dávkách se sezonním pracovníkem a dalšími: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/video/

 Ela Nakamura

Před časem jsem počítala, kolik by činila minimální mzda, kdyby byla pravidelně navyšována podle původních kriterií. Před znehodnocením koruny ČNB by činila 14500 korun (12049 čistého). O tom se žádný politik kupodivu nezmiňuje a když si podobným způsobem dopředu spočítáte vládou navrhovaných 10000 hrubého jako minimální mzdu v roce 2018, vyjde vám, že bude mít těchto deset tisíc stejnou nebo nižší hodnotu, než dnešních 8500. Víc si za to nekoupíte.
Když se mluví o populismu, toto je populismus! 

Ela  Nakamura: "Kdysi jsme byla u toho, když vedení obchodního řetězce rozhodovalo o mzdách. Bylo děsivé u toho být. Nejvyšší vedení se nebaví tak, jak ukazuje televize. Baví se tak, jako byste seděli doma v obýváku. Jen se snaží volit slova. Je tam samozřejmě ta klasika, že polovina čeká co řekne generální ředitel, aby oni souhlasili, ale i ti inciativní se baví hnusně realisticky. 

Cíl je: co nejnižší mzdové náklady.
Když byla řeč o prodavačkách, na férovku všichni souhlasili s tím, že todělají stejně většinou ženský a těm stačí málo. Těch i za ty pidipeníze seženeme dost, není třeba jim něco zvyšovat. U řidičů to bylo jiné. Sice srovnatelně náročná práce, ale to by nám žádný chlap za ty peníze nedělal, tam musíme dát víc. Zaměstanncům generálního ředitelství nemůžeme ubrat, sedí tam samí naši známí, jsme s nimi denně ve styku a kdo to má pořád poslouchat.
Když přišly na řadu roční odměny, vedení navrhlo pro generálního ředitele neskutečnou sumu a on zase navrhl těm, co tam seděli o něco menší sumu. Pak si to schválili. 
Tak se doopravdy stanovují mzdy ve velkých firmách. 
Ještě něco k minimálním mzdám v Evropě. Čistě podle procent k průměrné mzdě je průměr EU už teď vyšší, než sociální demokracií prosazovaných 40 %. Těžko přistoupí zaměstnanec v Lucembursku, který bere minimální mzdu 52.455.-Kč = 46,7 % jejich průměrné na to, aby najednou bral o 7000 měsíčně míň. Ve Francii je ten poměr 47,4 %, v Řecku 50. Na druhou stranu nové státy EU mají taky třeba jen 30 % (my na tom jsme téměř taky tak). 
Navíc kriteria většinou nejsou jen na procentním poměru k průměru, ale také na růstu cen a dalších věcech. Není sjednocena ani pracovní doba plných úvazků a někde změnám směrem dolů brání samotná legislativa daného státu. Například Francouzi, o kterých jsem mluvila, mají ústavním zákonem, že když se jednou lidem něco zvýší, snížit se to nesmí. (To by se nám taky hodilo.)
No. A protože Francie už před lety v europarlamentu navrhovala, aby se pracovní doba plných úvazků sjednotila podle nich a minimální mzda taky - a ostatní řekli, že ani náhodou, pochybuju, že budou dneska vstřícní k panu Falbrovi."
Z DISKUZE:  
 Robert Masarovič Klára Samková: ahoj Kláro. V podstatě jsou tady i odpovědi. Dluh s příslušenstvím je obchodovatelné aktivum a je celkem jedno zda je právnickou nebo fyzickou osobou. Klondike s exekucemi má strategický (dlouhodobý) význam, který se nikde nevzpomíná a je velmi podobný situacím zadluženým nebo předlužených států. Celé sociologické skupiny jsou vyloučené z trhu spotřeby, tzn. osoba na životním minimu neutratí v systému peníze a daňový přínos je minimální, až záporný. Pokud se tato skupina zvětšuje, je z makroekonomického hlediska účelné jí sečíst s nezaměstnanými a máme tady zhruba 1,7 až 1,9 milionu lidí s měsíční útratou pod finanční chudobu (9.683 Kč/měsíc/osoba). Klidně k ni přičtěme cca 70% důchodců (1,3 mil), matky na mateřské a zjistíme, že daňové inkaso je na zádech 2 mil lidí a několika stovek firem. U předlužených osob je vyloučení z trhu spotřeby trvalé a zřejmě i dědičné. Tímto je poškozené hospodářství státu na několik dekád. Je o to více smutné, že teto jev je statisticky čitelný, viditelný a tedy zkoumatelný a zkoumaný, ovšem nikdo, skutečně nikdo se tím nezabývá.
*****
Až donedávna byla složená daňová kvota 43% - toto mi přišlo 30.1.2015 . ale myslím si, že dan výpočet není správný,  předkládám k diskuzi!!!: 
Informace o daňovém zatížení pracujících.
přečti pozorně celé !!!
Níže uvedený text není žádná legrace, které se po internetu běžně šíří. Je to smutná
skutečnost, kterou si pracující běžně neuvědomují. A přitom jde o jejich peníze.
100 000,- = VÁŠ HRUBÝ PŘÍJEM (na kolik si Vás firma cení)
19 270,- = soc.pojištěni "zaměstnavatele" 26% hrubé mzdy
6 630,- = zdrav.pojištěni "zaměstnavatele" 9% hrubé mzdy
103,- = povinné úrazové pojištěni 0.14% hrubé mzdy
Tyto položky za Vás musí státu odevzdat firma, o tom žádné informace nemáte.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
73 997,- = HRUBÁ MZDA (údaj na výplatní pásce)
5 920,- = soc.pojištěni "zaměstnance" 8% z hrubé mzdy
3 320,- = zdrav.pojištěni "zaměstnance" 4,5% z hrubé mzdy
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
64 747,- = ZÁKLAD DANĚ
20 719,- = Daň z příjmu max. 32%
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
44 028,- = ČISTÁ MZDA (vyplaceno) sazba přímých daní 56%
10 039,- = DPH 5% nebo 19% + spotřební daně (uveden průměr DPH)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
36 989,- = zůstatek - celková daňová kvóta zdanění práce je 64%
100 000,- které za Vaši mzdu vydá Váš zaměstnavatel si můžete koupit zboží v cel. hodnotě 36 989.
V případě nižších příjmů a zdanění nejnižší sazbou daně z příjmu 15% je konečný zůstatek 45 111,-, tj. celková daňová kvóta 55%. Progrese tedy skutečně není velká-9%-pouze s tou drobností že absolutní zatížení všech příjmů, vysokých i minimálních, je drtivé.
Do práce chodíte proto, abyste si mohli za vydělané peníze něco koupit.Když si tedy za zbylých 36 989,- Kč "něco" koupíte (kromě potravin je dnes skoro všechno v sazbě 19% a tam budepatřit i bydlení), prodávající odvede státu daň z přidané hodnoty o kterou jsou prodávané zboží, nebo služby pochopitelně dražší.
Ve skutečnosti vám tedy zůstane jenom 30 326, - Kč.
Takže z každých Vámi vydělaných sto tisíc skoro sedmdesát tisíc dostane stát, protože pracujete, abyste si mohli něco koupit.
Není to žádný trik ani manipulace, je to prostý souhrn faktů, který stát zahaluje houštím tisíců stránek zákonů, vyhlášek a pokynů. Kromě těchto daní stát vybírá ještě mnoho dalších daní od lidí, podniků a podnikatelů-daně z nemovitosti, daně z prodeje nemovitostí, darovací daně, daně dědické, daně z příjmů, daně silniční, atd., atd.
Kde ty peníze jsou, když zdravotnictví je v krizi, školství zanedbané, po silnicích se skoro nedá jezdit, atd. atd.
*****
Aurelie Dejmkova Nevím, nevím.Má teta, žijící v Německu. Pobírá vdovecký důchod. Po umrtí strýce se obávala zdali vyžije.Přestože oba pracovali v dělnických profesích, muže své dcery mohla pozvat na dovolenou do Itálie. A to i dvakrát do roka.Každou neděli je zve na oběd i s rodinama. Když se zeptám, co vařila. Nic chodíme do jedné výborné restaurace. Kdyby zustali v Čechách tak by zaplatila nájem, a mohla by chroustat chrousty.A to z těch dělnických platů zcestovali celý svět.Tomu říkám žít život.Co si o tom myslíte paní Marksová . Neměli bychom všichni někam emigrovat abychom mohli konečně, důstojně žít. No a ať si za ty užasné příjmy ve svých firmách, pracují jejich vlastníci sami. Dodávám, že mým rodičum zakoupili v 80letech nové auto. A to do toho Německa odešli s holým zadkem a dvěma dětmi. A dnes konstatuji udělali velice dobře.
A zde máme tabulku minimálních mezd v Číně - to je ale překvápko! : http://www.evropsky-rozhled.eu/dve-nohy-ekonomiky-navysovani-minimalni-mzdy-a-narodni-cash-flow/ 
Jak se opět rozbíhají debaty o minimální mzdě, objevují se argumenty, že se zvýší nezaměstnanost. Nedalo mi to a kouknul jsem se na vývoj na pracovním trhu.
Nejvíce se v poslední době propouštělo v oblastech bankovnictví, energetiky, v letectví a logistice. O místa přišli především specialisté a jako důvod firmy uvedly reorganizaci, zlepšení efektivity práce. O minimální mzdě ani slůvko.
Podíval jsem se ještě na to, jaké profese poptávají v lednu zaměstnavatelé. Jaké to (ne)bylo překvapení, že nejvíce se nabírá v oborech, kde minimální mzda je „denním chlebem“: pohostinství, doprava, obchod a řemeslné práce. Dokonce je výrazný převis nabízených pozic nad počtem lidí, kteří takové pracovní místo hledají.
Poučky o minimální mzdě jsou krásné a každý se je jednoduše naučí. Václavu Klausovi musí srdce plesat radostí. Autor- Hejduk R. 
*****
Jak to u nás chodí v praxi: (od Ela Nakamura).

Pozemek zadarmo, infrastrukura zadarmo, osvobození od všech daní, podmínky protistraně žádné a ještě 300 tisíc na vytvoření jednoho pracovního místa? Kdybyste tohle udělali pro české živnostníky a malé podnikatele, tak je nezaměstnanost nula.

A jestli je to jak to bylo, tak pracovní místo je nutné zachovat 2 roky. A to je přesně těch 300 tisíc na mzdu toho pracovníka i s odvody.ČSSD totiž opakuje co už dělala před lety. A tenkrát to vypadalo například tak, že hypermarket propustil všechny pokladní pro nadbytečnost, změnil organizační řád, nazval jinak tu samou práci a na takto "nově vytvořená pracovní místa" pobral ty dotace.

Ale to pořád ještě nic není! To ještě když se takové firmě nebude dařit, stát zadotuje ještě mzdy navíc! Už na to máme platné zákony! Investorem v tomto případě nejsou zvýhodněné firmy, ale MY !

My všichni to zaplatíme...(od Ela Nakamura).

Pozemek zadarmo, infrastrukura zadarmo, osvobození od všech daní, podmínky protistraně žádné a ještě 300 tisíc na vytvoření jednoho pracovního místa? Kdybyste tohle udělali pro české živnostníky a malé podnikatele, tak je nezaměstnanost nula.

A jestli je to jak to bylo, tak pracovní místo je nutné zachovat 2 roky. A to je přesně těch 300 tisíc na mzdu toho pracovníka i s odvody.ČSSD totiž opakuje co už dělala před lety. A tenkrát to vypadalo například tak, že hypermarket propustil všechny pokladní pro nadbytečnost, změnil organizační řád, nazval jinak tu samou práci a na takto "nově vytvořená pracovní místa" pobral ty dotace.

Ale to pořád ještě nic není! To ještě když se takové firmě nebude dařit, stát zadotuje ještě mzdy navíc! Už na to máme platné zákony! Investorem v tomto případě nejsou zvýhodněné firmy, ale MY !

My všichni to zaplatíme...(od Ela Nakamura).

Pozemek zadarmo, infrastrukura zadarmo, osvobození od všech daní, podmínky protistraně žádné a ještě 300 tisíc na vytvoření jednoho pracovního místa? Kdybyste tohle udělali pro české živnostníky a malé podnikatele, tak je nezaměstnanost nula.

A jestli je to jak to bylo, tak pracovní místo je nutné zachovat 2 roky. A to je přesně těch 300 tisíc na mzdu toho pracovníka i s odvody.ČSSD totiž opakuje co už dělala před lety. A tenkrát to vypadalo například tak, že hypermarket propustil všechny pokladní pro nadbytečnost, změnil organizační řád, nazval jinak tu samou práci a na takto "nově vytvořená pracovní místa" pobral ty dotace.

Ale to pořád ještě nic není! To ještě když se takové firmě nebude dařit, stát zadotuje ještě mzdy navíc! Už na to máme platné zákony! Investorem v tomto případě nejsou zvýhodněné firmy, ale MY !

My všichni to zaplatíme...http://www.cssd.cz/media/tiskove-zpravy/zvyhodnene-prumyslove-zony-vyssi-podpora-prinese-vice-pracovnich-mist/ 

21.8.2015:Ilona Švihlíková: Loni na dividendách z Česka odteklo 219 miliard, je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky. Dopadá to i na mzdy, i když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně. Narušila se proporce mezi zisky a mzdami.http://www.novinky.cz/domaci/378105-cr-se-vymanila-z-krize-ale-mnoha-lidem-hrozi-chudoba.html - ale v roce 2016 odteklo na dividendách 250 miliard, ale celkem 700 milard! https://t.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/jak-zahranicni-firmy-doji-cesko-odtece-az-700-miliard-rocne_457806.html

Jan Hlavenka si povšiml, že pohádka o nízké produktivitě se zakládá na argumentaci kruhem - máme nízjké mzdy a  tedy máme n ízkuou produktivitu, máme nízkou produktivitu a tedy máme nízké mzdy: http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2016/32-2016/co-zvladne-nemec-za-hodinu-zvladne-cech-za-60-minut-nizsi-produktivitu-vytvari-mzda

http://casopisargument.cz/2017/03/28/konec-levne-prace-vyvoj-tzv-nemzdovych-nakladu-prace-v-souvislostech/

 

 

amiourful
Bioranger, vášnivá sběračka hovínek, z nichž po domácku kuje zlato, správce i pro nefejsbukáře otevřené stránky Alternativní ekonomické školy proti dluhovému otrokářství. Motto: "Pokud vás přesvědčí, že se nic nezmění, tak se také nic změnit nemůže." Stránky jejího hnutí: http://serpentina-bioranger.simplesite.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful

Já se ptám jasně- jak stihli za čtyři rok stát e z největšího dlužníka největším věřitelem? Ale díky alespoń za snahu. 

rezjir10

Vážená paní Kateřino,

ptala jste se mě, jak je možné, že USA ve 20. století se staly z největšího dlužníka největším věřitelem. Ty dluhy v tom 19. století byly třeba dány francouzským investicemi do amerických železnic, pokud si vzpomínám. V tom dvacátém století je to jasné: Válčící státy kupovaly zboží na úvěr a zadlužovaly se. Např. Británie splatila své dluhy USA teprve nedávno.

Konkrétněji ta historie bude popsána v každé učebnici, tím tuplem komunistické, dějin světového hospodářství, tím dějin ekonomiky USA.