EUrat Jourová páchá a páchá a ještě páchat bude...

obrazek
8.12.2019 22:54
Když jsem hledala obrázek Jourové, zjistila jsem, že za krysu ji již označili v anglickém Sun (tj. rat). Soudím, že po kariéře na Fondu národního majetku, do kterého se zkrachovalým privatizérům podařilo převést své dluhy (a Fond je zaplatil, takže oni mohli s čistým štítem do podnikání znovu, s tím, co zcizili v privatizované firmě), pokračuje její kariéra po epizodách na Ministerstvu pro místní rozvoj logicky v EU. Stále je na jednom z nejexponovanějších míst, stále jsou její výkony bídné, resp. ostudné,pokud vezmeme v úvahu její minulé komisařování při EU a pokud bychom na to vztahovali jakékoliv společenské parametry, ale bohužel, stále velmi silně zasahuje do našich životů. Většína Čechů si to asi neuvědomuje, protože jinak by bylo buřičských článků mnohem více. Na to, kolik toho už stihla napáchat, si ovšem žije krásný život. Myslím, že systém "když je k ničemu, zbav se ho tak, že ho kopneš nahoru" se definitivně ukazuje jako všeobecně škodlivý- Žertuji, je to bohužel jinak, je to horší, mnohem horší: Myslím, že to, že je jí velmi mnoho lidí velmi zavázáno, je podstatou jejího tajemství úspěchu/kariéry. A všichni se na to díváme a mlčíme. Ve Wikipedickém hesle Jourová nic o Fondu národního majetku není. Ale ono toho o ní ani o FNM na internetu vůbec mnoho není. Nutno podotknout, že se spoléhám jen na paměť a se svým úvodním tvrzením jsem na tenkém ledě, spoléhám jen na útržek jakési zprávy, a na FNM pracovalo hafo osob, známější je Roman Češka, jenž to v životopise má, ale jeho funkční období skončilo v roce 1998 (a od roku 2018í je ekonomem Arcibiskupství pražského). Půdu jim připravoval jako ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba - do roku 1996. Ten pro změnu skončil v OECD (po místu v dozorčí radě Komerční banky a Českých telekomunikací).V roce 1999 byl předsedou FNM Jan Stiess, ten ale byl vyšetřován kvůli lustračnímu vysvědčení, bůh ví, jak to dopadlo. Ale jak říkám - jen řídící, kontrolní a dozorové orgány tohoto tělesa čitaly mraky lidí. Ve výročních zprávách ale nejsou vždy uvedeni, někdy jen část z nich, jindy nikdo. A pak tam byli ještě úředníci. Vesměs poté udělali skvělou kariéru, za mlčení a za to, že někomu pomohli.

A tento směšný pahýl uvádí Wikipedie k heslu Fond národního majetku:   https://cs.wikipedia.org/wiki/Fond_národního_majetku_České_republiky Stát privatizoval tak úspěšně, že  rozprodal celé národní hospodářství (pardon, národní se v roce 1987 transformovalo ve státní) a ještě na tom vydělal celých 18 miliard (jiný zdorj uvádí celých 22 miliard!). Při hledání informací o FNM se ukazuje, že internet byl důkladně vyčištěn, nalézt lze v podstatě jen nicotnou zprávu z roku 2005, jež se týká Babiše - jde o privatizaci Unipetrolu - FNM pozádal poslký PKN Orlen o zveřejnění smlouvy o prodeji státního podílu v Unipetrolu. To asi na netu zůstalo, aby bylo možné držet Babiše na uzdě. A paní Jourová ovšem ví, co se patří a dokáže hodiny a hodiny mlunit a mluvit a přitom o všem podstatném mlčet a mlčet. .Věra Jourová na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Věra_Jourová během svého angažmá vystřídala příslušnost k politickým stranám takto: nejprve ČSSD, pak KDU.-ČSL, nyní ANO. (Ale nedivila bych se, kdyby nyní tajila, že začátky její kariéry byly spojeny s ODS)  A jak jinak, o své hodnotě má velminadnesenépředstavy : článek Věra jourová žádá za 33 dnívazby miliony: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jourova-stat-odskodneni-kauza-budisov.A140314_160414_domaci_hv  (Uvědpmme si, že podle jejího CV byla do té doby pracovnice městského kulturního centra, personalistka, zástupkyně krajského úřadu pro regionální rozvoj, a jako tajemnice ministra nesměla být v konfliktu zájmů, čili argumentace uniklou zakázkou je o něčm jiném, než o oficiálně uváděném postavení a profesi, jaké kšefty, když byla v tak vysokém postavení na ministerstvu pro místní rozvoj, proboha, a práva si dostudovala až 2011/2012 - P.S.: Stát jí skutečně za 33 dní vazby vyplatil odškodné 3,6 milionu.).Zřerjmě si je velmi dobře vědoma tím, co všechno přikryla, čili žádná mechanická debilita za tím nebyla.  V roce 2001 nebyla ve vedení FNM Jourová, v prezidiu byl Rusnok, Tošovský, kromě jiných, v dozroční radě ze známých jmen kupř. Stráský, ve výkonném výboru Vladimír Kremlík https://adoc.tips/obsah-vyroni-zprava-2001-fond-narodniho-majetku-eske-republi.html.  .FNM byl zrušen zákonem 178/2005, ale v roce 2011, za Nečase, došlo k nějaké změně tohoto zákona. FNM byl zřízen zákonem 191/1991 a existoval již v roce 1992, tehdy byl předsedou Pavel Kysilka, také známé jméno. A tady je výroční zpráva z roku 2005, zde se již neuvádí, kdo FNM vede, ale jsou zde přehledy, kolik se utržilo z malé a velké privatizace od roku 1992 až do roku 2005: https://adoc.tips/vyroni-zprava-fondu-narodniho-majetku-eske-republiky-za-rok-.html a zde: https://docplayer.cz/3646132-Vyrocni-zprava-fondu-narodniho-majetku-ceske-republiky-za-rok-2005.html A tady jsou výroční zprávy minimálně od roku 1999 do roku 2005: https://www.mfcr.cz/cs/archiv/transformacni-instituce/agenda-byvaleho-fnm/sprava-majetku/vyrocni-zpravy-fnm od určité doby nejsou uváděny všechny řídící a dozorčí orgány FNM, v posledním žádný. (Tehdy na konci se privatizovaly ty největší podniky, Komerční banka a České telekomunikace, víme?)  Podle bozeny Zajickove dne 4.10.2019 v 10:40 přijala sněmovna usnesení, aby vláda připravila zákony pro postižení zločinů privatizace a v rácení všeho, co bylo ukradeno.. Tisk usnesení ještě parlament nezpracoval!  Proti byl celý demoblok. Usnesení jsem nenašla, k tomuto datu žádné, 4.10,2019 sněmovna nejednala a usnesení 836 je o zamítnutínávrhu Kalouska a Farského a psol. 

 

Pro ty, kdo spali, když se podepisovala Lisabonská smlouva, o které nás pro jistotu nenechali hlasovat, a neví, jaké parametry má tento zárodek NWO, za nás materiál zpracovali Irové, které nechali hlasovat dvakrát, dokud NWO nevyhrál: vhttp://dokumentarni.tv/globalizace/konec-narodu-prevzeti-eu-a-lisabonska-dohoda-end-of-nations-eu-takeover-lisbon-treaty?fbclid=IwAR0R-JKyNZ3laMI26ziD97roVsKR-rtr0e-McRZkw27ErovJDcZlnb7OU5g

Věra Jourová je zastánkyní silné regulace internetu. Takže  EU již myslím zadává cenzorské zásahy, jak jinak si vysvětli neochotu Googlu překládat a dovolit prokliknout stránky o francouzském odporu proti neoliberální reformě penzí?  Je to její zvolená specializace jako komisařky, dohled nad informacemi - resp. abychom opravdu všichni bez výjimky sdíleli evropské hovnoty. 

Věra Jourová je toho názoru, že sítě 5G by se měly regulovat co nejméně. Vždyť zdravotní rizika jsou jen subjektivní zdání či spíše blud.a že město Brusel 5G nechce, koho by zajímalo proč..

A nyní se Věra Jourová proměnila v rusobijku: PhDr. Vladimíra Vítová Ph.D.  předsedkyně Aliance národních sil, napsala 15.11.2019 článek, jenž by vám mohl uniknout: originál je zde, uvádím však pro jistotu celý text,  https://www.parlamentnilisty.cz/profily/PhDr-Vladimira-Vitova-Ph-D-119785/clanek/TRESTUHODNE-usneseni-EP-prepisuje-historickou-realitu-99460?f

Evropský parlament schválil dne 18. 9. 2019 Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, které lživě přepisuje dějiny. Dokument má číslo 2019/2819/RSP,

Toto evropské usnesení dává na stejnou rovinu vinu Německa a Sovětského svazu při zahájení 2. světové války. Zcela pomíjí význam Sovětského svazu na poražení nacistického Německa a v některých bodech z něj dělá dokonce hlavního viníka.

Různí „politologové“ začínají již zcela oficiálně hovořit v tom smyslu, že Adolf Hitler zaútočil v červnu roku 1941 na SSSR preventivně, aby Evropu zbavil bolševismu  - viz letošní diskuse v Knihovně Václava Havla. Za hlavního agresora 2. světové války začínají tito takzvaní „historici“ označovat Sovětský svaz a o Německu pomalu - ale jistě - začínají hovořit v tom smyslu, že de facto bránilo Evropu před bolševismem z Ruska.

V dokumentu je například zcela vynechána Mnichovská dohoda a nikde není uvedeno ani datum 1. 9. 1939, kdy skutečně vypukla 2. světová válka napadením Polska nacistickým Německem. Ostatní data a smlouvy ale uvedeny jsou – například data obsazení pobaltských republik Sovětským svazem a napadení Finska Sovětským svazem a další.

Zato dokument zdůrazňuje, že druhá světová válka byla zahájena v bezprostředním důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení ze dne 23. srpna 1939, (pakt Molotov-Ribbentrop) a jejím prostřednictvím si tyto dva totalitní režimy s celosvětovými dobyvatelskými ambicemi prý rozdělily Evropu na dvě zóny vlivu (bod 2). Dále dokument žádá všechny členské státy EU, aby si tento den podepsání paktu Molotov- Ribbentrop  (23. srpna) připomínaly jako Evropský den památky obětí totalitních režimů a aby to v zájmu posílení povědomí mladé generace o těchto záležitostech zařadily do osnov a učebnic pro všechny školy (bod 8).

EP také žádá Komisi (v bodě 12), aby účinně podporovala projekty (této nové) historické paměti v členských státech a činnost Platformy evropské paměti a svědomí a aby přidělovala náležité finanční zdroje v rámci programu Evropa pro občany na podporu vzpomínkových a pamětních akcí k uctění obětí totality. Jinými slovy EU nyní bude štědře finančně podporovat přepisování dějin.

Dokument dále sděluje, že nacistické a komunistické režimy prováděly masové vraždění, genocidu a deportace a zapříčinily ve 20. století ztráty na životech a omezení svobod rozsahem nevídané v celé lidské historii. Odsuzuje akty agrese, zločiny proti lidskosti a masové porušování lidských práv, jež páchaly nacistické a komunistické režimy. Staví na roveň nacismus a komunismus (bod č. 3). V dokumentu se konstatuje, že po 2. světové válce jsme ve střední a východní Evropě žili ve zločinném režimu, který byl stejný jako nacismus a že se země střední a východní Evropy svým vstupem do EU a NATO vrátily do evropské rodiny svobodných demokratických zemí a s pomocí EU jsme prý údajně úspěšně provedli reformy a dosáhli pokroku v sociálně-ekonomické oblasti.

EP je prý hluboce znepokojen snahami současného ruského vedení překrucovat historické skutečnosti a maskovat zločiny spáchané sovětským totalitním režimem, což považuje za nebezpečnou součást informační války vedené proti demokratické Evropě s cílem Evropu rozdělit, a žádá proto Komisi, aby proti těmto snahám přijala rozhodná protiopatření (bod 16).

Bod 18 konstatuje, že skutečnost, že v některých členských státech stále zůstávají na veřejných prostranstvích (v parcích, na náměstích, na ulicích apod.) pomníky a památníky oslavující totalitní režimy, připravuje půdu pro překrucování historických faktů o důsledcích druhé světové války a pro propagaci totalitního politického systému. To znamená, že pro EP a jeho poslance je žádoucí odstraňování soch našich osvoboditelů – jako například sochy maršála Koněva.

Všichni čeští poslanci EP (kromě jediné europoslankyně za KSČM) schválili tento zákeřný a hanebný dokument, který má za úkol přespat dějiny. Dokument vytvořila a Evropskému parlamentu předložila eurokomisařka za ČR Věra Jourová. Působení českých politiků v EU je TRESTUHODNÉ!

USNESENÍ EP JE ZDE:

http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/RC-9-2019-0097_CS.html?fbclid=IwAR0ExQJTDpz0qkYxYNWBmN535YCG29_r2OrFbMeQd3FK9caG_JtcL0TjMU0

P.S.: Pakt Molotov.-Ribentropp jsem viděla jednou vysvětlen logicky a jasně: Pavel Szántay: "K paktu Molotov–Ribbentrop asi tolik. Tehdy SSSR napadené Polsko se dnes jmenuje Ukrajina, Bělorusko a Litva."(a také Estonsko, Lotyšsko a Finsko - viz wikipedické heslo k paktu, podotýkám jen, že Rusové udělali s Finskem strašnou zkušenost za první světové. ) Tomáš Mařík:  Logické bylo spojenectví Finska s Německem anebo vznik pobaltských jednotek SS. Tenhle pakt, stejne jako cela předválečná spolupráce, byl jen normalni byznys a snaha o rozdělení území. A, jak uz zminujou ostatni, obdobne se, bohužel, chovaly i další státy.Petr Mašek: "Smlouvu o neútočení ještě před SSSR podepsala s Německem Francie, GB, Polsko... Rusové to podepsali jako poslední. Ten postup SSSR do Polska... posunuli se do starých carských hranic, tedy do hranic před "Mírem Brest-Litevským". Link nemám, ale jsou to obecně známá a publikovaná fakta, uznávaná i na Západě. To, co ta Joura a Institut pro výzkum totalitních režimů vyvádí jsou nehoráznosti jak z pera či "historických"románů Viktora Suvorova… Profesionální historici se do nějaké opozitury pouštět nebudou, neb už začínají mít strach!" Tedy nikoliv smlouva o rozebrání si Polska, ale o neútočení. Na to je i pěkná a podrobná kniha - MAJSKIJ, Ivan: Kdo pomáhal Hitlerovi. PRAHA, 1964. Citace z anotace: "Publikace uvádí i přesvědčivé důkazy, proč v r. 1939 uzavřel SSSR smlouvu s Německem."///Kolem roku 05 měli Švýcaři průšvih. Vydali nějakou emisi zlata, cihel, ve kterých byla příměs rtuti. Čili otevřeli nějaký bankovní schránky s nacistickými poklady, kde bylo i zlato ze zubů zavražděných... a to zlato užili ve své oficiální emisi... 

Polsko se cítilo být v bezpečí, majíc uzavřený pakt o neútočení s Německem z roku 1934 - Pakt Pilsudski-Hitler: https://cs.wikipedia.org/wiki/Německo-polský_pakt_o_neútočení? Petr Kania:  Začátek 2. světové války


Dnes je nám neustále opakováno, že 2. světovou válku začal Sovětský svaz a Německo útokem na Polsko nebo za její začátek je považován pakt Ribbentrop-Molotov. Ale......
Ale za skutečný prvopočátek lze považovat německo-polský pakt Pilsudski-Hitler z roku 1934.
1.Uzavřením smlouvy došlo k normalizaci německo-polských vztahů, zatížených německým revizionismem vůči Versailleské smlouvě. Německo uzavřením smlouvy fakticky uznalo existující německo-polskou hranici a oslabilo pozici Francie vůči Německu, zakládající se na možnosti společného vojenského zásahu Francie, Československa a Polska proti Německu v případě vzniklé krize.
Při odjezdu ze Ženevy 28. září 1934 ministr zahraničí Polské republiky Beck prohlásil: „Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa... Polská vláda se prohlašuje od nynějška za osvobozenou od jakýchkoliv závazků vůči Československu a připomíná svoje přání stanovit společnou hranici s Maďarskem.
Tato politika napomohla zničení Československa, rozbití Malé dohody, oslabení pozice Francie ve střední Evropě a přiblížila svět válce. Osud Československa, na kterém polský ministr zahraničí Józef Beck tak usilovně pracoval, se stal osudem Polska. On sám na svém vystoupení v polském Sejmu dne 5. května 1939 prohlásil: "Mír je cenný a žádoucí. Naše pokolení, které prolévalo krev ve válkách, si jej zaslouží. Ale mír, stejně jako skoro všechny věci na světě, má svoji vysokou a spravedlivou cenu. My Poláci neznáme pojem mír za každou cenu. V životě lidí existuje pouze jedna věc, která se nedá koupit - a tou je čest!".
2.Další předzvěstí 2. světové války byla Mnichovská dohoda, kdy Německo, Polsko a Maďarsko obsadilo Československé pohraničí.
3. Skutečný vojenský zásah a den, kdy začala 2. světová válka, je 1.9. 1939 a ten den nacistické Německo a jako jeho jediný spojenec klérofašistické Slovensko zaútočilo na Polsko.
https://zoommagazin.iprima.cz/valky/slovaci-a-nemci-valku-zacali-soucasne?

Petr Mašek: konečně i ČSR měla se SSSR před válkou smlouvu o pomoci : a byli připraveni nám pomoci v roce 1938, válku proti nám chtělo vést Německo, Maďarsko a Poslko, jež si také přivlastnilo Těšínsko, Oravu a Šariš. Den po sovětské nabídce pomoci se však vedení československého státu rozhodlo přistoupit na Mnichovskou dohodu.  text ve videu od 5:40 min. . https://www.youtube.com/watch?v=JPrWqSERKaM

Jan Červenka: Hlavní problém se současným "diskursem" a (des)interpretací paktu o neútočení mezi Německem a SSSR je, že je účelově vytrháván z kontextu celého meziválečného vývoje, o kterém drtivá většina lidí neví nic, nebo jen málo a většinou špatně, a že na druhé straně je vykládán a posuzován v kontextu pozdějších znalostí (ještě často dost pokřivených a redukovaných), které v roce 1939 neměl nikdo k dispozici. Karel Hýka: v této knize je odpověď: https://m.kosmas.cz/knihy/154208/partitura-druhe-svetove-valky/(Natalia A. Naočnickaja: Partitura druhé světové války). Antonín Vopršálek: Na to mají různé názory,Zubov a Mlečin jiné než Prudnikovová a Spicyn,ale každopádně za hitlerovskou válku jsou zodpovědni Francouzi a VBaSI (Velká Británie a Severní Irsko),že nechali Německo okupovat demilitarizované pásmo. A taky SSSR chtěl předtím vyjednávat se západem o dohodě proti Německu,ale Francie,VBaSI a Polsko s nimi odmítli vyjednávat,tak se raději dohodli s Německem sami. Ale,každopádně,jindy má EU plnou hubu o neměnnosti hranic a tímto nesmyslným rozhodnutím útočí na hranice Litvy,Ukrajiny a Běloruska. Toho je hodně,povídání o té smlouvě o neútočení-tady např ruské zdroje -. Jegor Jakovlev to vidí takto- www.youtube.com/watch?v=MVveqsTMwDg a www.youtube.com/watch?v=ppJxUj7HCyc  Mlečin www.youtube.com/watch?v=cqYZctuVaw Prudnikovová www.youtube.com/watch?v=5BpqyRIZTDw    Pychalov www.youtube.com/watch?v=thw3wR1HSzUŠiškin www.youtube.com/watch?v=ehVq2OmiO3A a tady zas něco od člověka názorově podobného ČT,TOP09 a Miliónu chvilek pro demokracii - i když je příbuzný s Džugašvilim www.youtube.com/watch?v=y6GZtYZxoeQY

Pavel Neon: Německo-lotyšský akt o neúčtočení: https://en.wikipedia.org/wiki/German–Latvian_Non-Aggression_Pact?/Německo-Estonský pakt o neútočení: https://en.wikipedia.org/wiki/German–Estonian_Non-Aggression_Pact? Daladier buď jsem byl komplic nebo blbec   k podpisu Mnichovské dohody: https://www.reflex.cz/galerie/historie/107117/bud-jsem-byl-komplic-nebo-blbec-daladier-podpisu-mnichovske-dohody-litoval-cely-zivot?foto=0 Michael Kroh: Německý útok mohl být přece zastaven, kdyby byli západní spojenci připraveni na válku. Ale oni jen válku vyhlásili a nedělali prakticky nic až do chvíle, kdy Hitler napadl Francii. Sověti se jen sichrovali pro případ, že Němci Polsko obsadí. Brest-Litevský mír chápali jako křivdu (a navíc jej uzavřel Trockij, úhlavní nepřítel Stalina) a tudíž obsazení starých carských území považovali za její odstranění.

A tady je názor ruský/ukrajinský, co by se stalo, pokud by Stalin nezabral Západní Ukrajinu: https://www.youtube.com/watch?v=tNrnLIyWfkM&feature=share&fbclid=IwAR2EEsBlU7j0LE9q4iFD7MQfl6DiOhjUU1HET3PVUoDWdePl8i45e25nNlg tvrdí se tam, že pokud by ji Stalin nezabral, tak dnes západní Ukrajina mluví německy - protože Bandera a spol..pod videem se píše: Mohl by si Stalin dovolit „sdílet východní Evropu s Hitlerem“ a odmítnout vstoupit na západní Ukrajinu a Bělorusko? A je pravda, že v našich dnech v oficiálních evropských dokumentech je naší vlasti, SSSR, obviněno z rozpoutání druhé světové války doslova na stejné úrovni jako nacistické Německo? Bude snazší odpovědět na tyto otázky, pokud pochopíte, proč je meziválečné Polsko (nebo přesněji druhé společenství) tak obtížné považovat za nevinnou oběť krvežíznivých sousedů, zejména pro nás Ukrajince, dědice SSSR a SSSR. O tom, co bylo Polsko politicky a vojensky 30 let; jaké je pozadí vztahů mezi ním a SSSR po neúspěšném ukončení sovětsko-polské války za Unii a jak vlastně vypadala interakce sovětských a německých vojsk v roce 1939 - osvícení Victor Savinov, ředitel Ústavu politické filosofie. V důsledku rozhovoru chci zdůraznit, že dlužíme tento krok sovětského vedení nejen za znovusjednocení ukrajinských zemí v jediném státě Ukrajiny. Pravděpodobně také jeho samotným přežitím jako národem.

Ještě štěstí, že makají alespoň v Aeronetu, tady to je docela dobře vysvětleno: https://aeronet.cz/news/europoslanci-za-spd-se-uz-take-zblaznili-katerina-konecna-z-kscm-odhalila-jak-se-hlasovalo-v-eu-pro-skandalni-usneseni-o-tom-ze-ii-svetovou-valku-rozpoutalo-nemecko-bok-po-boku-se-sovetskym-svazem/?fbclid=IwAR3Hv_6SRHh62dGGvUykhvBPincehx3uBtb2UC-hz1xu4lXumuq6Lc63aPc  Rusko podepsalo pakt především proto, že získalo trochu času - asi rok, na přípravu na válku.

Nebo toto je dobře zdokumentované uvedením zdrojů: http://www.meras.cz/2019/10/molotov-ribbentrop-clemencau.html?

Jan Červenka: Je to komplikovanější. Lidi zapomínají nebo často spíš ani netuší, jak vypadala Evropa, pokud jde o státy a jejich hranice, do roku 1918 a jak vypadala v tom kratičkém meziválečném období, když se na chvilku "usadil prach" nejen po první světové válce, ale i po několikaletém chaosu plném revolucí, malých konfliktů mezi nově vznikajícími a zanikajícími státy a občanských válek, který následoval až do začátku 20. let 20. století. Obojí se přitom dramaticky lišilo od toho, co máme dnes. Že třeba Polsko do roku 1918 vůbec neexistovalo, ale od roku 1920 fakticky okupovalo a přivtělilo celou západní Ukrajinu, velkou část Běloruska a taky Litvy včetně Vilniusu, který byl před tím 135 let ruský, že Finsko jako jakkoli samostatný státní útvar nikdy neexistovalo, že bylo sedm století pod švédskou nadvládou a že se jako Finské velkovévodství zformovalo až jako autonomní součást ruského impéria po tzv. finské válce mezi Švédskem a Ruskem v letech 1808-1809, v níž Švédové prohráli a museli Finsko postoupit Rusku, přičemž Rusko do tohoto autonomního velkoknížectví začlenili i tehdy již skoro století svou Karélii, o kterou po roce 1918 s Finskem svedli asi čtyři války (dvě ještě do roku 1922 v rámci paralelně probíhajících občanských válek v Rusku i ve Finsku, další byla ta zimní válka v zimě 1939/40 a nakonec druhá světová), že Rumunsko si v rámci svojí účasti na intervenci odkouslo ruskou Besarábii a taky Bukovinu a tak dále, a tak podobně. Že versailleská dohoda po první světové válce pořádně zredukovala a navíc ještě i rozdělila území Německa, hlavně na úkor Polska a Francie, ale i Dánska a taky Československa (Hlučínsko), přičemž navíc ještě vznikla území pod správou Společnosti národů - Sársko a tzv. svobodné město Danzig (Gdaňsk). Bylo to uspořádání, které prakticky nemohlo nevést ke sporům a ke snahám o revizi hranic bez ohledu na to, jaké režimy s jakou ideologií kde existovaly. Sověti v rámci svojí "dohody" s Hitlerem v podstatě jen odehrávali nazpět to, co pod tlakem občanské války a zahraniční intervence ztratili po roce 1918, a zároveň řešili svůj hlavní strategický problém, jímž byla okolnost, že tři klíčová města (Leningrad, Minsk a Kyjev) ležela prakticky na hranici otevřeně nepřátelských zemí a v případě útoku se prakticky nedala bránit.

Pavel Szántay Když se o výkladu historie rozhoduje hlasováním, je zaděláno na velký průšvih.V roce 1934 byla podepsána polsko-německá smlouva o neútočení. Tehdy Pilsudski snil o spojeném německo - polském útoku na SSSR. Hitler měl jiné plány (kdyby tenkrát jeho Mein Kampf brali vážně, mphli si ušetřit dost problémů). Nicméně Poĺsko na této smlouvě profitovalo v roce 1938, kdy na základě mnichovské dohody Poláci obsadili Těšínsko, Oravu a Spiš. Západ nás tehdy bez mrknutí oka hodil přes palubu a dnes se tváří, jako by se to nikdy nestalo.Stalin usilovaal o vytvoření systému evropské kolektivní bezpečnosti a jednal o tom s Francií i Británií. Obě země taktizovaly a doufaly v německý útok na východ. Poláci si pořád mysleli, že je Hitler vezme do party a tak do jednání o kolektivní bezpečnosti házeli vidle. A Hitler si zase spočítal, že by okamžitým útokem na východ udělal užitečného idiota Západu a chtěl mít v době východního tažení krytá záda ze západu, aby neriskoval boj na dvou frontách. Polákama pohrdal. No a když v dubnu 1939 selhala Stalinova jednání s Británií a Francií. A tak začal boj o čas na oddálení konfliktu s Německem a tak začalo jednání, které vyústilo v pakt Ribbentrop-Molotov, který měl prakticky stjné znění jako posko německá smlouva z roku 1934. Navíc obsahoval tajný dodatek o rozdělení Polska (to dělení ovšem mělo i svoji logiku, kdy Poláky dohnala jejich minulost s imperiálními ambicemi). A teď k vypuknutí války. 1. září 1939 zaútočilo Německo a Slovensko na Polsko. Obratem na základě spojenecké smlouvy s Polskem, vyhlásily Francie a Británie válku Německu, ovšem, fakticy nehnuly prstem a Poláky v tom nechaly. 17. září, kdy už Polsko bylo fakticky na kolenou, vstoupila na jeho východní území Rudá armáda a zastavila se na tzv. Cursonovově linii. Cursonovova linie byla východní hranice Polska stanovená dohodou vítězných mocností po 1. světové válce, Tutu dohodu Poláci odmítli respektovat a v roce 1920 tato území vojensky obsadili. Šlo o dnešní západní Ukrajinu, Bělorusko a část Litvy. Litevský Vilnius byl Polskem nezákonně okupován až do 17. září 1939. Mimochodem tato hranice ze 17. září 1939 platí dodnes. Pokud by platily teze odhlasované Evropským parlamentem o tom, jak SSSR zahájil 2. světovou válku společně s Německem, tak do toho vůbec nezapadá tehdejší chování Francie a Británie, které byly od začátku září ve válečném stavu s Německem, ale SSSR válku nevyhlásily, přestože je k tomu spojenecká smlouva s Polskem zavazovala. Je jediné vysvětlení. Západ respektoval své dohody z 8. prosince 1919 o východní hranici Polska, kterou tehdy Poláci hrubě porušili.

Michal Rusek: Kdyby Rusové nezabrali kus Polska, tak se Hitler dostal mnohem dřív k Moskvě a možná by prohráli celou válku a není jisté, zda by si s nimi USA Británie vůbec poradila.

A ¨jak to bylo s anexí Těšínska Polskem: https://www.narodninoviny.cz/historie-mnichovskou-dohodu-zneuzilo-polsko-v-rijnu-1938-zautocilo-na-tesinsko/ a jak to bylo s anexí Oravy a Spiše Polskem: https://www.cas.sk/clanok/482687/vojna-s-polskom-o-oravu-a-spis-slovensko-prislo-o-25-obci-a-25-000-obcanov/?

Proti falzifikaci faktů o druhé světové vystoupili jen ministři zahraničních věcí 11 zemí- přátel Ruska: https://cz.sputniknews.com/politika/2019120711071834-ministri-zahranicnich-veci-z-11-zemi-vystoupili-proti-pokusum-falzifikace-vysledku-druhe-svetove/

Jan Červenka: lu, soudružko místopředsedkyně. Reálná historie je vždy mnohem složitější, barvitější a méně jednoznačná, než jakýkoli pokus o její interpretaci, a to i v případě těch interpretací, o které se pokoušejí kvalifikovaní historikové v mnohosvazkových monografiích. Druhá světová válka nebyla výsledkem jednoho určitého aktu, ale celého komplexu skutečností a řetězu událostí, které se táhly hluboko do minulosti, k první světové válce a jejímu versailleskému rozuzlení, ke změnám hranic s transfery obyvatel, k nimž tehdy došlo, a dokonce ještě dál do minulosti. Vykreslovat agresivní, velikášskými velmocenskými ambicemi překypující meziválečné Polsko jen jako zcela nevinnou oběť pak bude dost těžké, pokud si náhodou neosobujete to "právo na vlastní fakta", které chcete předhazovat druhým. A k těm faktům neodmyslitelně patří i proti Československu namířený německo-polský pakt z roku 1934, polské ultimátum Litvě v březnu 1938, chování Polska v době mnichovské krize a tak dále, nemluvě o tom, že meziválečné Polsko do svého území zahrnulo mj. celou západní Ukrajinu, západní Bělorusko a pořádný kus Litvy včetně Vilniusu. Nebo to, že právě Poláci nejúporněji a nejefektivněji bránili vzniku systému kolektivní bezpečnosti na kontinentě a uzavření spojenectví Francie se Sovětským svazem proti Německu. Historie nezačala v srpnu 1939 podpisem sovětsko-německého paktu o neútočení a ani jím neskončila. Vždyť kdo dal Polákům 26. 8. 1939 garance, že v případě německého útoku jim poskytne účinnou pomoc, což Poláky povzbudilo k tomu, aby vůbec nereflektovali na německé návrhy na urovnání sporu o Gdaňský koridor, a kdo se následně jen o pár dnů později na Poláky vykašlal? Hmmm....https://www.youtube.com/watch?v=FqvlxHxnjT4&fbclid=IwAR22Qm3mG1OodzniTep4x22DnqBch21RXsxZum_qx36FYVl-t_YSOAkOxMk

Экспресс-комментарий Дмитрия Джангирова, посвященный началу Второй мировой. ПОДДЕРЖАТЬ КАНАЛ: Гривной: 5168 7453 2099 6025 Рублями: 4261 0126 3086 1608 https...

*****

Vladimír Putin na hozenou rukavici odpověděl odtajněním archávů: https://vimeo.com/382135621

*****

Z důvodu vyváženosti  vyváženost sem vkládám nejtvrdší a nejzákeřnější propagandu Stalina, kterou byli překladatelé z ruštiny PhDr. Jozef Mižák a Tibor Korečko schopni nalézt (ještě že jsem si to v roce 2012 uložila): 

ZSSR za Stalina – iba fakty, časť 1.vložil admin, 21.04.12, 1 044 zobrazení Značky: dejiny, národy, rusko, stalin | Kategória: Dejiny„Ja viem, že po mojej smrti na môj hrob nahádžu kopu špiny, no vietor histórie ju neľútostne rozpráši!“Stalin Jozef VissarionovičVklad Stalina na rozvoj našej vlasti je natoľko ohromujúci, že doteraz sa nekončia potoky lži a blata zo strany nenávistníkov ruského národa a ničiteľov Ruska na jeho adresu a na adresu všetkého, čo bolo vybudované za jeho vlády. Kydanie špiny na Stalina zo strany Chruščova znamenalo svojho času začiatok degradácie elity ZSSR, búrka lživých mýtov bola potrebná z dôvodu povalenia ZSSR, v súčasnej dobe je lož na stalinský ZSSR potrebná preto, aby sa odvrátila pozornosť ľudí od celkového úpadku. Osôbky, ktoré sú pri moci v súčasnosti, sú natoľko plytké, ciele ich života natoľko ničotné a škody krajine na základe ich opatrení sú natoľko ohromné, že im neostáva robiť nič iné, len štekať na už mŕtveho leva. Pravda, efekt spätného nárazu bude o to silnejší. Lož sa raz rozplynie a daná epocha sa dočká objektívneho ocenenia. Bývalí lživí podliaci sa začínajú vtierať do priazne národa, sláviaceho a vážiaceho sa Stalina. No to je lyrika, prejdime k faktom.
1. Obyvateľstvoa) Počet Rusov(Veľkorusov, Malorusov, a Bielorusov) počas vláda Stalina sa zvýšil na základe údajov v priemere o 1,3 – 1,5 milióna za rok. V roku 1926 – 113,7 mil. (146,6mil. – celkový počet obyvateľstva ZSSR), rok 1939 – 133mil. (170,6 mil.), rok 1959 – 159,3 mil. (208,8 mil.). Pre porovnanie: v čase vlády Jeľcina sa počet Rusov v Rusku znížil o 6,8 mil., počas vlády Putina o 6,4 mil. osôb.
b) Následkom zníženia hranice úmrtnosti v ZSSR priemerná úroveň dĺžky života významne vzrástla v porovnaní s predrevolučnou periódou, dosiahnuc tak stredoeurópsku úroveň (70 rokov v r.1971-72 naproti 32 r. v r.1896-97).
c) Celková úmrtnosť sa za Stalina znížila trojnásobne (10,1 na tisíc obyvateľov v roku 1950 v porovnaní s 29,1 v r. 1913). V tom istom čase sa znížila aj pôrodnosť (r. 1950 26,9 na 1000 obyvateľov a v roku 1913 – 45,5 na 1000 obyvateľov), čo je spojené s podmienkami vojny, so zvýšením počtu starších ročníkov, rastom počtu mestského obyvateľstva, zapojením žien do sféry riadenia a podobne. Napriek tomu prirodzený prírastok obyvateľstva dokonca o málo vzrástol r. 1950 16,8 osôb na 1000 obyvateľov (v r. 1913 – 16,4 na 1000 ob.).
d) Ak detská úmrtnosť predstavovala v r. 1913 – 268,6 na 1000 novonarodených detí, v r.1950 už 81 na 1000, to znamená, že sa znížila 3,3 násobne. Priemerný počet detí narodených jednej žene bol v r. 1950 2,89 dieťaťa, v r. 2006 – 1,38 dieťaťa!
e) Za Stalina bola spotreba alkoholu menšia o viac ako 2 krát (maximum 1,9 litra čistého alkoholu na osobu a rok v roku 1952) ako v cárskom Rusku, kedy to bolo v r. 1914 – 4,7 litrov a viac ako 10 krát menšia, ako je tomu dnes: 20-25 litrov. Rusko vedie svetové štatistiky v rozsahu detského alkoholizmu. Drogy za Stalina neexistovali, pretože neexistovala narkomafia. Za 20 rokov sa počet narkomanov zvýšil viac ako 10-násobne a v súčasnosti podľa údajov Federálnej služby RF pre narkotiká, predstavuje počet drogovo závislých 5,1 miliónov osôb! Na následky užívania drog v Rusku každoročne umiera 70 – 100 tisíc ľudí. Rusko je jedným zo svetových lídrov aj v miere detskej narkománie.
f) Prostitúcia sa za Stalina považovala za formu parazitného spôsobu života, jej organizované formy boli celkom zlikvidované. A v súčasnosti zaujíma Rusko jedno z popredných miest v miere prostitúcie, detskej prostitúcie, zločinov sexuálneho charakteru, sexuálneho priemyslu.
g) Hneď po vojne, v roku 1945, bolo v celom stalinskom ZSSR 678 tisíc detských sirôt. V dnešnom Rusku je takýchto detí 760 tisíc – sociálne siroty, to jest deti odvrhnuté rodičmi.
h) Ak v roku 1956 bol koeficient diferenciácie príjmov obyvateľstva na čísle 3,28 a v roku 1986 mal hodnotu 3,38 – potom sa začal zvyšovať a podľa údajov Ruského štatistického úradu Rosstatu sa zvýšil na 13,8 v roku 1998 a na 16,8 v roku 2007. To znamená, že oficiálne príjmy, bez zarátania tieňových a kriminálnych zdrojov, 10% najbohatších 16,8 krát prevyšujú príjmy najchudobnejších občanov. Mnohí experti, berúc do úvahy aj tieňovú ekonomiku, počítajú, že reálny koeficient rozdielu predstavuje 25-40 násobok. V súčasnosti spodná úroveň obyvateľstva s príjmami nižšími ako je životné minimum, predstavuje 15%. Za Stalina sa podarilo dosiahnuť úrovne peňažných príjmov nad životným minimom u všetkých občanov.
i) Počas vlády Putina počet iba oficiálne priznaných oligarchov – miliardárov, s ktorými on akože bojuje, ktorí si užívajú na účet rozkradnutia národného bohatstva Ruska, vzrástol z 8 v r. 2000 na 53 v r. 2007 – teda 7-násobne! Ich spoločenské postavenie podľa údajov časopisu Forbes vzrástlo vo finančnom vyjadrení z 12,4 mild. Dolárov na 282 mild. Dolárov, to jest 23-krát! Ako vyplýva z pozorovania Inštitútu sociálno-ekonomických problémov obyvateľstva RAN, menšina 15% obyvateľstva Ruska vlastní okolo 85% všetkých úspor, 57% peňažných príjmov, 92% príjmov z vlastníctva. Podľa slov vedúceho ekonomického oddelenia RAN Dmitrija Ľvova, v rukách neveľkej skupiny oligarchov (asi 1 500 ľudí, čo predstavuje 0,001% celkového obyvateľstva Ruska), je sústredené viac ako 50% národného bohatstva Ruska, 85% obyvateľstva, to znamená v podstate celé Rusko, nemá ani kopejku príjmu od tých bohatstiev, ktoré dostali od Boha – nafta, plyn, lesy, zlato a iné zdroje, ktoré by mali patriť rovnako celému národu. To za Stalina národné bohatstvo patrilo celému národu a úžitok z neho sa využíval v záujme všetkých občanov. Ak predtým platili ľudia za mnohé nevyhnutné služby kopejku alebo proste vôbec nič (spoločnosť brala na seba veľkú časť výdavkov), dnes sú nútení platiť v plnej cene aj za ubytovacie služby, telefónne spojenie, dopravu, kultúru, oddych, stravovanie, vzdelanie a tak ďalej, skrátka za všetko! Nehľadiac na to, že v ústave je zakomponovaná bezplatnosť v zdravotníctve, viac ako polovica obyvateľstva za ňu fakticky platí, a tieto náklady sú skoro rovné rozpočtovým.
j) Obyvateľstvo Ruského impéria bolo na 79% negramotné (podľa údajov z roku 1897), to znamená, že prakticky nevedelo čítať ani písať. Za Stalina bol negramotnosť zlikvidovaná. Gramotnosť obyvateľstva sa zvýšila na 89,1% (1932). Základné školy ( v zátvorkách počet žiakov): 1914 – 106 000 (5,4 mil.); 1940 – 192 000. Stredné školy 1914 – 4 000; 1940 – 65 000 (13 mil.) Vysoké školy 1914 – 400; 1940 – 4 600. Do októbrovej revolúcie v Rusku pripadalo na 159 milión obyvateľov 290 tisíc špecialistov. Celkový počet pracovníkov zaoberajúcich sa intelektuálnou prácou v ZSSR v roku 1973 dosiahol číslo 33 miliónov osôb. Počas rokov sovietskej moci vzrástol počet vedeckých pracovníkov do roku 1972 na 1 055 400 osôb.
2. EkonomikaZa Stalina sa ekonomika budovala rozumnými plánovacími metódami ako jeden organizmus vďaka čomu sa podarilo realizovať rozsiahle projekty a dosahovali sa vysoké tempá rastu a efektívnosti.
Po vojne dostal Stalin ponuku pôžičky zo Západu na znovuvýstavbu ZSSR. Stalin sa rozhodol postaviť štát bez nej a do lehoty, ktorú žiadna európska krajina –účastníčka vojny – nedokázala dosiahnuť, dokonca ani s pomocou amerických pôžičiek. Štát sa pripravil na vojnu a vyhral v nej, dvakrát sa spamätával z ničivých svetových vojen, stal sa druhou svetovou mocnosťou vďaka plánovacej metóde vedenia hospodárstva.
Sovietske plánovanie úspešne uplatnili vo svojich podnikoch miliardári mnohých krajín. V roku 1991 v Moskve , v Akadémii práce a sociálnych vecí sa konalo sovietsko-americké sympózium, na ktorom boli aj Japonci. Pozrime sa čo tam povedal japonský miliardár Herosi Teravama v odpovedi na hlúpe kecanie sovietskych ekonómov a sociológov o „japonskom zázraku“:
„Vy nerozprávate o tom, čo je základné. O vašej vedúcej úlohe vo svete. V roku 1939, ste vy, Rusi, boli múdrymi a my, Japonci, hlupákmi. V roku 1949 ste sa stali ešte rozumnejšími, zatiaľ čo my sme boli stále hlupákmi. A v roku 1955 sme sa my poučili a vy ste upadli na úroveň päťročných detí. Celý náš ekonomický systém je prakticky všetok odkopírovaný od vášho, len s tým rozdielom, že u nás je kapitalizmus, súkromní výrobcovia a my sme viac ako 15% rastu nikdy nedosiahli. Vy ste, pri spoločenskom vlastníctve výrobných prostriedkov, dosiahli rast 30% i vyšší. Vo všetkých našich firmách visia heslá z vašich stalinských čias“.
V súčasnosti je systém plánovania ekonomiky na národnej a štátnej úrovni celkom zničený a Rusko v podstate predstavuje žalostnú úlohu surovinovej kolónie Západu. V Rusku paralelne existujú dve ekonomiky: neplánovaná (debilná) a kriminálna. Podľa údajov Akadémie ekonomickej bezpečnosti RF na konci roku 2005 úroveň kriminalizácie ekonomiky v Rusku dosiahla „kritickú“ úroveň, úroveň tieňovej ekonomiky dosahuje 40%DPH (V roku 1991 to bolo 11%). Podľa údajov z 09. 2007 Centra antikorupčného úradu Transparency Internacional, index rozšírenia korupcie v Rusku predstavuje 2,3 balla, čo je 143. miesto zo 180 štátov. Je to na úrovni Zambie, Indonézie a Toga. Podľa rejtingu kriminalizácie a korupcie moci, sa Rusko na konci roka 2005 nachádza pod Keňou a Zimbabve a obsadzuje 25. miesto vo svete. V súčasnom Rusku objem trhu korupcie prevyšuje sumu 240 mild. Dolárov. Podľa odhadov fondu INDEM, tento údaj je ešte vyšší: len vo výrobnej sfére Ruska objem korupcie vzrástol medzi rokmi 2001 a 2005 priemerne z 33 na 316 mild. Dolárov za rok (9,6 násobne).
a) Národný dôchodok obyvateľstva na osobu ZSSR predstavoval (v dolároch, v cenách z roku 1980): 1913 – 350 (15% z úrovne USA); 1920 – 120 (5%); 1929 – 365 (13%); 1938 – 640 (24%); 1950 – 1 100 (26%); 1987 – 3 900 (57% z úrovne USA) Zdroj:http://www.rusimpex.ru/Content/Economics/Ussr/tab05.htm%D1%82%D0%BE , to znamená, že za Stalina sa podarilo nie len plne stabilizovať úroveň blahobytu občanov po dvoch ničivých vojnách a revolúcii a niekoľkokrát ju zvýšiť, no, nehľadiac na vojny, 2 krát predstihnúť Američanov v tempách rastu. A to v ťažkých vnútorných podmienkach, bez akejkoľvek pomoci, vtedy, keď napríklad pre porovnanie v roku 1913 úroveň zahraničného kapitálu (francúzskeho, belgického, anglického a nemeckého) v oblasti ekonomiky predstavovala 72%. Pre porovnanie, v roku 2007 úroveň DPH na jedného obyvateľa rozpočítaná na paritu kúpnej sily, Rusko dosiahlo úroveň 28% v porovnaní s USA. To znamená, že v porovnaní s Američanmi, sme za 20 rokov dvojnásobne degradovali – a to bez akejkoľvek vojny! Celková produktivita práce v roku 1950 sa oproti roku 1913 zvýšila 3,2 krát.
b) Všeobecný objem výroby priemyselnej produkcie na osobu za roky 1913 – 1950 v ZSSR sa zvýšil 4-násobne. Úroveň priemyselnej produkcie ZSSR v porovnaní so svetom: 1913 – 3,6% 1920- 0,6% 1938 – 5,6% 1950 – 6,9% 1986 – 14,6%. V roku 2007 je to 3,2%. Rast objemu výroby od roku 1913 do r. 1938 bol +45% a +100% pri porovnaní s rokom 1920.
c) Zásoby zlata. 16. Júla 1914 sa v trezoroch Národnej banky Ruska nachádzalo 1 240 ton zlata. Okolo 100 ton bolo v zahraničí. Spolu teda asi 1 350 ton. V rokoch 1914-1917 previedli do bánk v New Yorku, Londýna, Paríža, Japonska okolo 690 ton zlata zo začiatku ako vyrovnanie za dodávku zbraní, potom proste preto, aby sa to nedostalo do rúk boľševikom. V roku 1920 rezervy predstavovali už iba 317 ton. Ku koncu vlády Stalina zásoby zlata vzrástli 6,5 násobne a dosiahli 2050 ton, no do roku 1991 sa zmenšili 10-násobne! Zásoby zlata v štátnej rezerve Ruska dňa 1.12.2008 predstavovali okolo 445 ton.
d) V roku 1933 nezamestnanosť v Rusku neexistovala. Podľa odhadov medziročného sledovania ROSSTATu, oficiálny počet nezamestnaných predstavuje k januáru 2008 okolo 4,6 milióna. ( V roku 2000 – 7,1 milióna). V každom prípade množstvo oficiálne registrovaných nezamestnaných sa zvýšilo o 1,6 milióna osôb.
e) Reálne platy robotníkov v roku 1940 sa zvýšili v porovnaní s rokom 1913 2,7 krát, poľnohospodárov 2,4 krát. Zdroj:http://www.philipp-bittner.com/Bse/PLAT-STRU/2467.htm
f) V roku 1947 bol ZSSR prvým povojnovým štátom našej planéty, ktorý zrušil lístkový systém. A od roku 1948 každoročne až do roku 1954 znižoval ceny produktov a tovarov širokej spotreby. Napríklad, pozrime sa na pomer niektorých cien 1.1.1951 k cenám z 1.1.1946: chlieb (39%), mäso (42%). V súčasnosti inflácia, ktorú vytvárajú vládcovia nadnárodných korporácií, útočí na peňaženky prostých občanov.
g) Bytový fond v mestách a na usadlostiach mestského typu predstavoval v roku 1913 180 mil. m2 a za obdobie 1918-1956 bolo uvedených 953 mil. m2 spoločnej plochy sídlisk. Za ZSSR sa byty poskytovali štátom bezplatne na neurčitú dobu používania. V súčasnosti sa objem bezplatného poskytovania bytov znížil 10-násobne. Mladej rodine neostáva nič iné, ako šetriť desiatky rokov na byt, za podmienok odkladania na to všetkých úspor, alebo si navliecť dlhové jarmo, ktoré bude splácať ešte oveľa dlhší čas. Ceny bytov rastú (v roku 2006 o 50%) a stávajú sa čoraz menej dostupnými pre väčšinu obyvateľov (iba okolo 12% Rusov si môže dovoliť opatriť bývanie, okolo 5% využiť hypotéku).
h) Počet lekárov v roku 1950 vzrástol v porovnaní s rokom 1940 1,5 krát. Počet vedeckých pracovníkov v roku 1950 vzrástlo oproti roku 1940 o 40%. Počet študentov vysokých škôl v roku 1950 sa zvýšil o 50% v porovnaní s rokom 1940.
i) Atómovú bombu USA vyrobili v roku 1945 a vyskúšali ju na obyvateľoch japonských miest. My sme vyrobili atómovú bombu v roku 1949; vodíkovú bombu USA vyrobili v roku 1952, my v roku 1953. Takto bol založený nevyhnutný potenciál pre zachovanie jadrovej rovnováhy a tomu zodpovedajúcej bezpečnosti Ruska. Tento jadrový štít Ruska vytvorený počas existencie ZSSR sa v súčasnosti aktívne likviduje. Jeľcin zničil 3 807 komponentov strategických jadrových síl Ruska (z 10 271 v 1990 roku na 6 464 v roku 2000), a Putin ohrozil ešte 3 380 komponentov Ruska (v základe nám ostala tretina toho, čo bolo za sovietskej éry a ničenie pokračuje), v súčasnosti najsilnejšie a nepozorovateľné rakety vo svete – SATAN (Putin z nich zničil 105 a ostalo 75) a nič nového sa nevyrába. Tiež „novšie“ rakety Topoľ M a RS-24 sú len modifikáciami sovietskych rakiet.
j) Od roku 1946 boli v ZSSR boli rozvinuté práce v týchto oblastiach: raketová technika, automatizácia technologických procesov, Zavedenie modernej výpočtovej techniky ( v r.1950 vznikla prvá IBM, kozmické lety (v r. 1957 sme vypustili do kozmu ako prví na svete umelú družicu zeme a v r. 1961 prvého človeka), plynofikácia štátu, digitálna technika a podobne.
3. Armáda a vojnaV predvečer napadnutia Sovietskeho zväzu Nemeckom v roku 1941 Stalina zvolili za predsedu Rady národných komisárov (Vláda ZSSR) a za najvyššieho veliteľa národnej obrany. Začiatkom vojny sa stal Stalin aj Vrchným veliteľom Obrany štátu. Hlavné problémy tejto problematiky sú: pripravenosť na vojnu a straty v nej. Na Západe boli presvedčení, že Nemecku sa podarí poraziť ZSSR za dva mesiace. No zmýlili sa v ohodnotení skutočnej sily Sovietskeho zväzu.
a) Vzájomný pomer síl v predvečer vojny.Číselný stav bojových jednotiek Nemecka pred začiatkom vojny na západnej hranici ZSSR: Počet vojakov: Nemecko – 5,5 milióna; ZSSR-2,9 milióna. (Pomer síl 1,9:1)Diel a mínometov : Nemecko 47,2 tisíc; ZSSR 32,9 tisíc (1,4:1)Tankov: Nemecko 4,3 tisíc; ZSSR 14,2 tisíc (0,3:1)Bojové lietadlá: Nemecko 5 tisíc; ZSSR 9,2 tisíc (0,5:1)Celkový pomer síl a prostriedkov Nemecka a jeho spojencov a ZSSR (1,2:1)Na základe týchto údajov nemožno tvrdiť, že Stalin akoby nepripravil vlasť k vojne.
b) Straty vo Veľkej vlasteneckej vojne.Začiatkom vojny v armáde i na fronte 4 901 800 osôb. V priebehu vojny bolo mobilizovaných 29 574 900 osôb. Celkovo: 34 476 700 osôb.Nenávratné straty ozbrojených síl ZSSR:Zabitých a zomrelých na zranenia v etape evakuácie 5 226 800.Zomrelo na zranenia v nemocniciach 1 102 800.Zomrelo na choroby a nešťastné udalosti, odsúdení k smrti (civilné straty) 555 500.Nezvestných a zajatcov 4 559 000. celkové nenávratné straty 11 444 100 (33,2% z celkového počtu vojska).Vrátilo sa zo zajatia – 1 836 000 (40% zajatých).Pribudlo na oslobodených územiach a bolo zaradených k bojovým útvarom – 939 700 osôb.Celkové demografické straty 8 668 400 (25,1 % z celkového počtu vojsk).Celkom za roky vojny bolo zaradených do ozbrojených síl Nemecka od 1. marca 1939 21 107 000 osôb.
Nenávratné ľudské straty Nemcov a ich spojencov na spoločnom fronte od 22.6.1941 do 9.5.1945 :Zabitých, zomrelo na zranenia a choroby, nezvestní 4 273 000, padlo do zajatia 4 376 000.Celkom nenávratné straty 8 649 000 (34% z celkového stavu vojsk Nemecka), vrátilo sa zo zajatia 3 572 600 (82% zajatých). Celkové demografické straty 5 076 700.Nemci stratili 4 270 700 (20,2% z celkového počtu vojakov).Ako je vidieť, nenávratné straty vojsk Nemecka a spojencov boli tiež obrovské (8,6 milióna ľudí), nehovoriac už o plnej porážke a kapitulácii. Na viac treba prirátať 1 590 000 vojakov a dôstojníkov Wehrmachtu, kapitulujúcich po 9.5.1945 len pred Sovietskou armádou.
Porovnanie nenávratných strát vojsk ZSSR a Nemecka (so spojencami):Nenávratné straty: 1,32:1Nenávratné demografické straty: 1,71:1Rozdiel možno vysvetliť tým, že z fašistického zajatia sa vrátilo dvakrát menej zajatcov ako z nášho (40% proti 82%), čo nie je nepochopiteľné, poznajúc ciele hitlerovcov zotročiť a zničiť Rusov.
c) O hrdinstve.V priebehu vojny dezertovalo 588 700 (1,7% z celkového počtu vojakov). Pre porovnanie v Prvej svetovej vojne dezertovalo 1 865 000 (12,1% to znamená sedemkrát viacej!) V prvej svetovej vojne cárska armáda stratila dôstojníkov rôznym spôsobom v počte viac ako 72 000 (14,6%). V Druhej svetovej vojne len v boji zahynulo rôznym spôsobom 1 023 100 (35%). Nenávratné demografické straty v prvej svetovej vojne predstavovali 2,25 milióna (14,7% armády) napriek tomu Rusko nedokázalo doviesť vojnu do víťazného konca. Vo Veľkej vlasteneckej vojne sme vyhrali nehľadiac na to, že ľudské nenávratné straty boli väčšie ako u protivníka (25% proti 20%), čo hovorí o zomknutosti a masovom hrdinstve sovietskeho ľudu pod vedením Stalina.
d) O akože represívnom veliacom charaktere Červenej armády....od mája 1937 do septembra 1939 zahrňujúcu 40 tisíc osôb. Menovite takúto okrúhlu cifru nazval ako prvý časopis „Ogoňok“ (číslo 26/1986), za ním potom „Moskovské novosti“ a druhí. Odkiaľ sa vzala táto cifra?
Nuž, pozrime sa odkiaľ. Podstata je v tom, že 5 mája 1940 náčelník Hlavného velenia kádrov Hlavného veliteľstva generál-poručík E. Ščadenko predložil Stalinovi „Hlásenie o činnosti“ za rok 1939. V ňom sa hovorilo, že za obdobie rokov 1937-1939 z radov armády bolo PREPUSTENÝCH 36 898 veliteľov. Z nich bolo v roku 1937 uvoľnených 18 658 (13,1% ), v roku 1938 16 362 (9,2%) a v roku 1939 1 878 (0,7%).
Motívy boli nasledovné:1) z dôvodu veku;2) zo zdravotných dôvodov;3) pre disciplinárne priestupky;4) pre morálnu nespôsobilosť;5) uvoľnení z politických dôvodov 19 106 ( z nich po podaní žalôb a prevedených previerkach 9 247 zostalo v 1938 – 1939).6) uväznených 9 579 ľudí z nich 1 457 rehabilitovaných v rokoch 1938-1939. zdroj
Čiže v skutočnosti počet dôstojníkov uväznených v rokoch 1937-1939 predstavuje 8 122 ľudí (3% z celkového stavu). A z nich odsúdených na smrt okolo 70 osôb, zastrelených 17 najmä vyšší velitelia. Napríklad 2 z 5 maršalov (Tuchačevskij za organizáciu trockistického vojenského sprisahania, Jegorov za účasť v špionáži, príprave teroristických aktov a za účasť v nepriateľskej organizácii). Ešte jeden maršal, Bljucher, bol väznený za účasť vo vojensko-fašistickom sprisahaní, ktoré spôsobilo zbytočné straty a úmyselné pretrhnutie operácií na jezere Chasan. No zomrel vo väzení. Tiež za podobné veľmi nebezpečné priestupky boli zastrelení piati z deviatich veliteľov prvého rangu. (Belov, Jakir, Uborevič, Feďko, Frinovskij) a ďalší predstavitelia „piatej kolóny“.
„…Vermacht ma jednoducho zapredal, umieram pod rukami vlastných generálov. Stalin uskutočnil geniálny postup urobiac čistku v Červenej armáde, zbavil sa tak prehnitej aristokracie.“ (interview A. Hitlera s novinárom Speidelom na konci apríla 1945.)
e) O zajatcoch.Ešte jeden lživý mýtus perestrojkárov – demokratov o tom, že skoro všetci sovietski vojnoví zajatci, ktorí sa vrátili z nemeckého zajatia, skončili v Gulagoch. V skutočnosti, oni prešli filtračným táborom kvôli previerke oslobodených zo zajatia, čo bola vtedy prirodzená nevyhnutnosť. 1. marca 1944 orgány NKVD preverili 312 594 bývalých vojakov ČA, pobudnúcich v zajatí alebo v obkľúčení. 75,1% bývalých zajatcov bez problémov prešlo previerkami a boli zaradení do stavu armády, na prácu, na liečenie. Ešte 0,6% zomrelo. To neprekvapuje, pretože podmienky života v nemeckých „konslageroch“ odkiaľ ich oslobodili boli strašné. Uväznených a do trestných oddielov zaradených bolo celkom 6,2% z týchto osôb.
f) O zatarasovacích oddieloch. Akoby v zatarasovacích oddieloch dominovali židia, na mieste strieľali všetkých utekajúcich z frontu a špeciálne strieľali vojakov od chrbta. Bolo to naozaj tak? Na základe záznamov: Na začiatku vojny po 10. októbri 1941 osobitnými oddielmi NKVD a zatarasovacími oddielmi vojsk NKVD bolo zadržaných 657 364 vojakov opustiacich svoje jednotky a utekajúcich z frontu. Z počtu zadržaných bolo osobitnými oddielmi uväznených 25 878 (4%) osôb, ostatných 632 486 sformovali do jednotiek a znova nasadili na fronte. Z počtu zadržaných osobitnými oddielmi: špiónov – 1 505; diverzantov-308; zradcov-2 621; zbabelcov a panikárov-2 643; dezertérov-8 772; šíriteľov nepriateľskej propagandy-3 987; osôb zadržaných za sebapoškodenie -1 671; iných 4 371; spolu- 25 878 Podľa ustanovení osobitných oddielov a po rozsudkoch vojenských tribunálov bolo zastrelených 10 201 (1,6% zadržaných), z nich zastrelených pred vlastnou jednotkou bolo 3 321 osôb.
g) O trestaneckých oddieloch. Počas celej vojny do trestaneckých oddielov a útvarov bolo odoslaných 427 910 osôb. Na druhej strane, cez sovietske ozbrojené sily za dobu vojny prešlo 34 476 700 ľudí. Ukazuje sa, že percento vojakov pobývajúcich v trestných oddieloch predstavuje iba 1, 24%. Takto napriek tvrdeniam zlovoľných publicistov, prínos trestných oddielov k víťazstvu sa ukazuje veľmi skromný. Priemerné straty trestných oddielov boli ročne 14 191 osôb, alebo 52% z počtu. To je 3-6 krát viac, ako priemer padlých vojakov vo vojne v roku 1944.
h) Terorizmus. Podľa oficiálnych údajov MVD a prokuratúry, množstvo uskutočnených teroristických aktov v Rusku 1994-18, 1999-20, 2000-135, 2001-327, 2002-360, 2003-561, 2004-265, 2005-257, 2006-112, 2007-41. Ako vidno, od začiatku „antiteroristickej“ operácie v Čečensku – 1999, množstvo teroristických akcií vzrástlo 10-násobne. Vytvára sa dojem, že problém terorizmu bol založený a rozvinutý samotnou vládou Putina z dôvodu zastrašenia a potlačenia obyvateľstva. Dokazuje to prítomnosť Federálnej bezpečnostnej služby pri výbuchoch domov v roku 1999 v Moskve, Volgodonsku a v Riazani i inde. V porovnaní s tým v roku 1940 Lavrentij Berija niekoľko týždňov zabezpečuje úplné odzbrojenie a vysídlenie do Kazachstanu všetkých Čečencov, Ingušov a iné národy Kaukazu masovo prestupujúcich na stranu okupantov. Terorizmus za Stalina sa nepovažoval za problém, úspešne s ním bojovali.
v ďalšej časti:4. O kriminalite a uväznených5. O hlade6. O nadvláde židov7. O vražde Stalina8. Povedali o Stalinovi
ZSSR za Stalina – iba fakty, časť 2.
zdroj: IstoriyaPreklad z ruského jazyka: PhDr. Jozef Mižák, Tibor KorečkoPreklad je chránený autorským právom. Je ho možné kopírovať za podmienky uvedenia zdroja prekladu – www.spolocnyblok.org
ZSSR za Stalina – iba fakty, časť 2.vložil admin, 22.04.12, 433 zobrazení Značky: dejiny, národy, rusko, stalin | Kategória: Dejiny„Ja viem, že po mojej smrti na môj hrob nahádžu kopu špiny, no vietor histórie ju neľútostne rozpráši!“Stalin Jozef Vissarionovič
ZSSR za Stalina – iba fakty, časť 1.4. O kriminalite a uväznenýcha) Vďaka odtajneným archívom sa lož o „miliónoch nevinne zavraždených“ rozplýva. Podľa údajov zverejnených za Chruščova, od roku 1921 do roku 1954 za kontrarevolučné a iné nebezpečné hospodárske priestupky, bolo odsúdených na smrť 642 980 osôb. K strate slobody 2 369 220 osôb. Do vyhnanstva 765 180 osôb. Celkom 3 777 380 osôb. Podľa druhých archívnych dokumentov, počet odsúdených za kontrarevolučné a iné osobitne nebezpečné hospodárske priestupky za obdobie 1921 – 1953 predstavuje: ťažké tresty- 799 455; tábory, kolónie a väzenia – 2 634 397; vyhnanstvo a vysídlenie 413 512; iné tresty – 215 942. Celkom odsúdených 4 060 306 osôb. Pod „inými trestami“ máme na mysli sledovanie človeka, povinné liečenie, alebo vysídlenie za hranice. Treba vziať do úvahy, že do uvedenej štatistiky sa dostal významný počet kriminálnych živlov. Ide o to, že na jednom z uložených zväzkov v archíve, na základe ktorého bola zverejnená táto štatistika, nachádza sa poznámka napísaná ceruzkou: „Celkom odsúdených za roky 1921-1938 2 944 879 osôb, z nich 30% (1,062 milióna) – kriminálnici“. V tejto súvislosti celkový počet „represovaných“ neprevyšuje cifru 3 milióny. zdroj
b) V evidencii zatknutých v Gulagu napríklad dňa 1. 1. 1951 odsúdených za kontrarevolučné a osobitne nebezpečné protištátne zločiny bolo 23% (najbežnejšie obvinenia: zrada vlasti, účasť v anti sovietskych spiknutiach, anti sovietska agitácia, špionáž, sabotáž a podobne), ostatní zatknutí boli kriminálnici.
c) Úmrtnosť uväznených v Gulagoch (v priemere): 1931-1940: 5,1%; 1941-1945: 12,7%; 1946-1952: 1,7%.O červenom a bielom terore: Za roky 1918-1921 bolo červenými odsúdených 356 655 osôb, z nich odsúdení k zastreleniu 6 543.
Bielymi bolo za to isté obdobie zabitých len na základe ich súdu 111 730 občanov. Množstvo všetkých uväznených, zahrňujúc všetky formy straty slobody (väznice, tábory, kolónie a podobne) v priemere za roky 1935-1953 predstavuje 2 milióny osôb (1,13% obyvateľstva). zdrojPre porovnanie: V Rusku k 1. januáru 2008 v inštitúciách odňatia slobody bolo zadržaných 0,9 milióna ľudí (0,64% obyvateľstva).V USA na začiatku roka 2008 bolo zatvorených 2,3 milióna ľudí (0,77% obyvateľstva).Podiel oslobodzujúcich rozsudkov v rokoch 1937-1953 v ZSSR predstavuje 9-10%.
Pre porovnanie: V roku 2007 podľa údajov Súdnej komory při Najvyššom súde RF úroveň oslobodzujúcich rozsudkov predstavovala 0,8% predvolaných na lavicu obžalovaných (v Moskve 0,3%).V USA podiel oslobodzujúcich rozsudkov : 17-25%.Poznámka prekladateľa: V roku 1970 sedelo vo väzniciach v USA 200.000 ľudí. Bola to najslobodnejšia doba Ameriky. O päť rokov neskôr ich bol už bezmála dvojnásobok. V roku 1990 ich bol päť a pol násobok – 1 145 000 – v roku 2000 skoro desaťnásobok – 1 930 000.
Štatistiky z roku 2009 uvádzajú, že za mrežami sedelo 2.3 milióna občanov krajiny odvážnych a slobodných (the land of brave and free). Je to viac, ako bolo väzňov Gulagu na jeho vrchole. Vo väzniciach a na podmienke je v USA spolu až 7,2 milióna ľudí, alebo 3.1% dospelého obyvateľstva krajiny. Nikde na svete nesedí vo väzniciach väčší podiel obyvateľov ako v USA. V júni 2009 to bolo 748 väzňov na 100 000 občanov USA. Spojené štáty majú menej ako 5% obyvateľov Zeme, ale 25% všetkých väzňov. V porovnaní s Európou väznia 7 a pol násobok ľudí, podobne v porovnaní so susednou Kanadou. Väznia dokonca výrazne viac ľudí ako v poradí druhé Rusko (585/100.000). Pre porovnanie, v Poľsku sedí 212 ľudí/100 000, v Česku             200/100 000      , na Slovensku 185, v Maďarsku 153, v Taliansku 113, v Rakúsku 103, vo Francúzsku 96 a v Nemecku 88 väzňov na 100.000 obyvateľov. Podrobnejšie otéme väzenstva v USA.
d) V roku 1946, keď na západe štátu ešte naplno vyčíňali bandy banderovcov a štát ešte nestihol likvidovať vojnové bezprizorné bandy v ZSSR, bolo evidovaných 0,546 miliónov zločinov všetkého druhu (objasnenosť 90%). Pre porovnanie, podľa údajov generálnej prokuratúry Ruska v roku 2007, bolo vykonaných 6,6 krát viac trestných činov než za Stalina v roku 1946 – 3,58 milióna (objasnenosť 50%). Vrážd v roku 1946 bolo10,3 tisíc ( v roku 1940 6,5 tisíc). Vraždy v roku 2007 narástli viac ako 2 krát než v prvý povojnový rok, na 22 200.
5. O hladea) História Ruska predstavuje dlhý rad hladových rokov s neustálym nárastom počtu neúrodných rokov a hladomorov až do XX. Storočia. Je ustálený fakt, že neúrody v Rusku sa opakujú každých 6-7 rokov, trvajúc niekedy až dva roky. Počas druhej polovice XIX. Storočia s osobitnou krutosťou sa vyznačovali roky hladu zapríčinené neúrodou v rokoch 1873, 1880, 1883, 186-91, 1892, 1897 a 1898. V XX. Storočí je známy najnä masový hlad v rokoch 1901, 1905, 1906, 1907, 1908, 1911, 1913, keď hlad a ním spôsobené choroby spôsobili ohromné čísla úmrtnosti. No o tomto sa z akýchsi neznámych dôvodov veľa nehovorí, odbíja sa to len zmienkou o „hladomoroch“.
b) V rokoch 1921-1922 pod hrozbou hladu a epidémií sa nachádzalo 23 gubernií s obyvateľstvom v počte 32 miliónov. Áno, hlad bol, no sovietska moc organizovala boj s touto pohromou. Zožalo sa 120 miliónov pudov ( Pud = ruská váhová jednotka, 16,38 kg) obilia. Z hladujúcich oblastí sa presídlilo do úrodných oblastí 5,053 milióna ľudí. S týmto množstvom, ktoré ubudlo presídlením, narábajú luhári, predstavujúc ich ako jednoznačne zomretých od hladu. Práve tu je najviac výmyslov okolo tzv. „hladomoru“ .
c) Akoby boľševici zobrali od chudobných roľníkov všetko zrno a tí museli potom hladovať. V skutočnosti úroda zrna napríklad na Ukrajine v roku 1932 bola menšia ako v roku 1931, kedy nijakého hladu nebolo. V roku 1930 objem chlebového obilia na Ukrajine predstavoval 6,92 milióna ton (30% celkového objemu produkcie), v roku 1931 7,39 milióna ton (40%) a v roku 1932 4,28 milióna ton (29%). To znamená, že žiadne obilie boľševici nezaberali, naopak, znížili objem výkupu. No aká bola príčina zníženia stavu zrna v roku 1932 len na 35% v zrovnaní s rokom 1930, a s tým nasledujúceho hladu? A prečo hlad postihol v podstate iba Ukrajinu a Don? Problém je v tom, že v roku 1932 na Ukrajine a na Done obsiali ledva tretinu úrodnej zeme – to je naozajstná príčina hladu. Prečo tak málo zasiali? Na Ukrajine a Done zem orú nie koňmi, ako v centrálnom Rusku, pretože na černozemi je to pre kone vysiľujúce, preto orú s volmi. A voly to je hovädzina, ktorá sa dá jesť. Takto sa stavy volov na Ukrajine znížili z 593,7 tisíc (1929) na 105,2 tisíc (1932) to znamená 6-krát menej!
Príčiny: záškodníctvo, antikolchozná propaganda a nenásytnosť. Následkom toho obyvateľstvo zabíjalo a konzumovalo svoj dobytok odmietajúc ho odovzdať do kolektívneho vlastníctva.
d) Určite aj Stalin má na tom podiel viny. V prvom rade bolo treba prijať efektívne opatrenia na záchranu ťažného dobytka. Najhlavnejšie je niečo iné. Dnes, opierajúc sa o obsah stalinovho článku „Hlavytočenie z úspechu“ domnievame sa, že kolektivizáciu bolo treba síce realizovať „mäkko“ – založiť vzorové kolchozy a zlákať do nich ostatných. Kolektivizácia začala v roku 1929 a už v marci 1930 keď vyšlo nariadenie UV o zákaze násilnej kolektivizácie, časť novoustanovených kolchozníkov začala obratom vystupovať z kolchozov, bola obnovená polovica už rozkulačených hospodárstiev. „Mäkká“ kolektivizácia – je cesta rozdelenia roľníckeho spoločenstva a rozdelenie – to je vojna. Masové naháňanie ľudí do kolchozov by spôsobil lavínu nespokojných, no za rok by všetci na minulé už zabudli. Zamietnutie okamžitej a masovej kolektivizácie bolo hlavnou chybou. (Poznámka prekladateľa: Keď sa v bývalom socialistickom bloku likvidovalo spoločenské vlastníctvo výrobných prostriedkov a do praxe vstúpila tzv. „šoková terapia“, útlocitnosť „demokratov“ zmizla, nikto neronil slzy nad týmto pustošivým procesom a nad miliónmi postihnutých, ani sa ich nikto na nič nepýtal).
e) Teraz sa žiada rozobrať otázku o množstve obetí „hladomoru“, ktorý si ako my vidíme, spôsobili Ukrajinci a kozáci sami. Množstvo úmrtí od hladu bolo minimálne. No bez pochyby, hlad ovplyvnil chorobnosť obyvateľstva a dĺžku života a tomu zodpovedajúcu úmrtnosť a pôrodnosť obyvateľstva. V súlade so údajmi Všezväzových záznamov existujúce obyvateľstvo Ukrajiny k 1.1.1927 predstavovalo 29 043 000 ľudí, 1.1.1939 30 946 000 ľudí (územie USSR sa za tu dobu zmenšilo o 2%). Taký malý prírastok obyvateľstva (+6,6%) za 12-ročnú periódu vysvetľujeme jeho významným odchodom do novovzniknutých industriálnych a priemyslových centier. V tom čase rast obyvateľstva v susednom Bielorusku, ktoré hlad nezastihol, za túto dobu predstavuje 11,76%. Preto možno súhlasiť, že podľa publikovaných údajov z roku 1938, stav obyvateľstva Ukrajiny mal dosahovať cez 32 miliónov ľudí. Pôrodnosť obyvateľstva Ukrajinskej SSR v priemere za roky 1927-1931 predstavovala 1 080 400 osôb, úmrtnosť 521 800, prírastok -558 600. V roku 1932 sa narodilo 782 000 a umrelo 668 000. (Prírastok 114 000 – o 444 600 menej ako v predchádzajúcej päťročnici), v roku 1933 sa narodilo už 359 000, zomrelo 1 309 000(úbytok 950 000 – o 1 508 600 menej). To jest straty obyvateľstva na Ukrajine v rokoch 1932-1933, zapríčinené hladomorom, možno vyčísliť na 2 milióny osôb. Určite, je to veľa z dnešného uhla pohľadu. No povedzme, v USA v dobe Veľkej krízy 1929-1933 s jej 15 miliónovou armádou nezamestnaných a tisícami hladujúcich znamenali demografické straty v priemere 7 miliónov ľudí.
f) V roku 1946, keď krajina len začala spamätávať z vojnových zápasov, nebolo z čoho vyrábať, juh ZSSR postihla strašná suchota. V južnej časti krajiny vysychali rieky. V roku 1946 bola celková úroda 39,6 milióna ton obilia- 2,4 krát menej ako v roku 1940. Začínal sa hlad roku 1947. Ale v roku 1947 sa v samotnej RSFR urodilo 35,7 milióna ton zrna a hlad zo ZSSR zmizol navždy.
g) Jednako, do našich dôb problém hladu ostane aktuálnym: podľa údajov poľnohospodárskej sekcie OSN v rokoch 2000-2002, v Rusku trpelo hladom 4% obyvateľstva (5,2 milióna ľudí).
6. O nadvláde židovPrvá sovietska vláda (1917) sa skladala z 15 Rusov a len jedného žida (Z 18 člennej vlády). Za obdobie od 1917 do 1924 (leninská garda) v zostave najvyššieho vedenia štátu bolo Rusov 48 (67%), židov 8 (11%), UV boľševikov v roku 1924: Rusov- 54 (62%), židov-14 (16%) V orgánoch bezpečnosti a NKVD v roku 1924 v centrálnom aparáte pracovalo 2 402 pracovníkov. Z nich Rusov – 1 670 (70%), Lotyšov – 208 (9%), židov-204 (8%), Poliakov-90, Bielorusov-80, Ukrajincov-66. zdroj
7. O vražde StalinaStalin zomrel 5. marca 1953 na mozgovú porážku, v priebehu ktorej mu dlhý čas nebola poskytnutá lekárska pomoc. V súlade s tým, čo napísal v knihe „Vražda Stalina a Beriju“ ruský spisovateľ Jurij Muchin, Stalin bol otrávený Chruščovom a jeho okolím a potom neskoršie bol nimi zabitý bez súdu a stôp blízky spolupracovník Lavrentij Berija. Bolo to urobené s cieľom nedopustiť realizáciu záverov prijatých na XIX. Zjazde strany, ktorými boli rozhodnutia Stalina o odovzdaní všetkej moci strany vláde. Verzia otrávenia je potvrdená na oficiálnej úrovni Michailom Poltoraninom, ktorý ustanovil komisiu na odtajnenie archívov KGB. (Stránka spisovateľa Jurija Muchina ) Stalin bol zabitý. No stále ostáva navždy žiť v srdciach čestných ľudí Ruska.
8. Povedali o StalinoviNiekedy sa človeku stane, že počuje na Stalina nadávať ľudí, ktorí v živote nič neriadili, okrem svojej ženy. No napriek tomu s narážkou na absolútne poznanie predmetu rozhovoru a historických reálií, hlásajú o stalinových zločinoch, lebo to videli v televízii. Jurij Muchin postrehol istú zaujímavú zákonitosť: čím je človek nižšie morálne, čím je tiež vzdialenejší od reálneho poznania, tým horšie je jeho hodnotenie Stalina. Podľa môjho názoru, objektívne ocenenie takej osobnosti ako Stalin, môže byť podané osobnosťou viac – menej rovnou jemu. Takými boli vodcovia a významní predstavitelia veľkých štátov. Preto započúvajme sa do ich slov.
Winston Churchill (Veľká Británia)Z Churchillovho vystúpenia v Hornej snemovni 23.12.1959 pri príležitosti 80. Výročia narodenia J. V. Stalina, je dokladom toho, že i starý anti sovietsky lišiak rozoznáva realitu od subjektívnych predstáv:„ Pre Rusko bolo veľkým šťastím, že v dobe najťažších skúšok v jeho čele stál génius a prezieravo pevný vojvodca J. V. Stalin. Bol vynikajúcou osobnosťou, imponujúcou našej ťažkej dobe, v ktorej žil. Stalin bol človekom neobyčajne energickým, erudovaným, pevnej vôle, ostrým a tvrdým. Bol to človek neľútostný ako v práci, tak pri rokovaniach. Ani ja, vychovaný v anglickom parlamente, som mu nevedel odporovať. Stalin mal predovšetkým veľký zmysel pre humor a sarkazmus, vedel presne vyjadriť svoje myšlienky. Svoje vystúpenia si písal výhradne sám, z jeho práce vyžarovala sila. Táto sila bola v Stalinovi natoľko veľká, že sa zdá neopakovateľná medzi štátnikmi všetkých dôb a všetkých národov. Stalin na nás robil veľký dojem. Mal neodolateľný vplyv na ľudí. Keď vchádzal do rokovacej miestnosti na Jaltskej konferencii, my všetci sme akoby na povel vstali a z nejakého dôvodu sme stáli v pozore. Vyznačoval sa hlbokou logikou myslenia a uvedomelou múdrosťou. V najťažšej dobe majstrovský vedel nájsť cestu z bezvýchodiskovej situácie. V najtragickejších i najradostnejších okamihoch bol vždy zdržanlivý, nikdy nepodliehal ilúziám. Bol neobyčajne zložitou osobnosťou. Stalin vytvoril i podriadil si obrovské impérium. Bol to človek, ktorý svojho nepriateľa ničil rukami svojich nepriateľov. Donúti dokonca nás, ktorých otvorene menoval imperialistami, bojovať proti imperialistom. Stalin bol obrovským diktátorom, ktorý nemá vo svojej dobe rovného. Prebral polofeudálne Rusko a zanechal ho vyzbrojené atómovou zbraňou. Nech čokoľvek hovorili o ňom, na takého národ nezabudne.“
Adolf Hitler (Nemecko)„Sila ruského národa nespočíva v jeho číselnom množstve alebo v organizovanosti, ale v jeho schopnosti zrodiť osobnosti rozmeru J. V. Stalina. Z hľadiska vojenských a politických kvalít, Stalin omnoho prevyšuje Churchilla i Roosevelta. Je to jedinečný svetový politik zasluhujúci si vážnosť. Naša úloha – rozdrobiť ruský národ tak, aby sa ľudia stalinovho rozmeru viacej nerodili.“
Charles de Gaulle (Francúzsko)„Stalin mal kolosálnu autoritu a to nie len v Rusku. On vedel „skrotiť“ svojich nepriateľov, nepanikáriť pri prehre a neopiť sa víťazstvami. A víťazstiev je u neho viac ako prehier. Stalinské Rusko – to nie je bývalé Rusko, ktoré zahynulo spolu s monarchiou. No stalinské Rusko bez dôstojných pokračovateľov je odsúdené k zániku……Stalin rozprával v Teheráne ako človek majúci právo požadovať vyúčtovanie. Neodkryjúc druhým účastníkom konferencie ruské plány, dosiahol toho, že oni vyjavili jemu svoje plány a vniesli do týchto plánov pripomienky v súlade s jeho potrebami. Roosevelt sa s ním zjednotil a odmietol tak myšlienku Churchilla o postupe západných síl cez Taliansko, Juhosláviu a Grécko na Viedeň, Prahu a Budapešt. Američania tiež v zhode so Sovietmi odmietli, nepozerajúc na urgencie Angličanov, návrh prebrať na konferencii politické otázky týkajúce sa strednej Európy a osobitne otázku o Poľsku, kde by museli vstúpiť ruské vojská. Beneš ma informoval o svojich rozhovoroch v Moskve. Opísal Stalina ako človeka zdržanlivého v rečiach, no tvrdého v zámeroch, majúceho vo vzťahu ku každému európskemu problému osobitý názor, skrytý, no celkom jasný. Churchill a Harriman sa vrátili zo svojej cesty do Moskvy nespokojní. Ocitli sa pred záhadným Stalinom, jeho maska ostala pre nich nepreniknuteľnou.“ (Charles de Gaulle: Vojnové memoáre; 2. Vydanie 1960; str. 235-236, 239, 430)
Averell Harriman (veľvyslanec USA v ZSSR)„ J. V. Stalin disponuje hlbokým poznaním, fantastickou schopnosťou vnikať do detailov, živosťou umu a úžasne citlivým pochopením ľudského charakteru. Zistil som, že je informovaný lepšie ako Roosevelt, je realistickejší ako Churchill a v určitom zmysle je najefektívnejší z vojvodcov.“
Joachim von Ribbentrop (minister zahraničných vecí Nemecka)„Stalin od prvého momentu nášho stretnutia urobil na mňa silný dojem: človek neobyčajného rozmeru. Jeho triezve, skoro suché, pevné maniere a tvrdý, no pritom veľkodušný štýl vedenia rozhovorov ukázali, že svoje priezvisko nosí oprávnene (сталь – oceľ, poznámka prekl.) Séria mojich rozhovorov so Stalinom dala mi jasnú predstavu o sile a moci tohto človeka. Jeden pokyn ruky znamenal príkaz pre najodľahlejšiu dedinu v Rusku. Tento človek dokázal spojiť dvesto miliónové obyvateľstvo svojho impéria oveľa silnejšie, ako hocijaký cár v minulosti.“
zdroj: IstoriyaPreklad z ruského jazyka: PhDr. Jozef Mižák, Tibor KorečkoPreklad je chránený autorským právom. Je ho možné kopírovať za podmienky uvedenia zdroja prekladu – www.spolocnyblok.org vytlač |  pošli e-mailom | 4 komentárov | Značky: dejiny, národy, rusko, stalin | Kategória: Dejiny

K pochopení stalinismu doporučuji překlady Lukáše Sluky zde na Vaše Věc a také knihu Udo Martense.  jinak z výše uvedeného archivního materiálu vyplývá, mmj. že i zlatá sedmdesátá léta v Americe byla léta horší, než za nejtužšího stalinismu. A jedna věc se málo ví: Stalin navrhl lepší ústavu, než byla americká, a dopřál svému lidu více demokracie a svobod, než měla tato. Dokonce byli politici odvolatelní. Jenže to se nelíbilo gunernátorům, kteří zjsitili, že by mohli přijít o moc, a tak začali dělat bordel. Stalin si toho všiml až za deset let. A pak začal čistky. Kdo čerpá ponaučení ze Složenicina, měl by vědět, že Ostrov Gulag napsal tento oblíbenec Chruwčova právě na Chruščovovou zakázku a s jeho souhlasem a pak se mohl vystěhovat legálně, kam se mu líbilo. Chruščov byl totiž právě jedním z oněch gubernátorů a tak s jeho nástupem do čela státu začal rozvrat Sovětského svazu.

****

Ján Sebíň učinil souhrn: Problém, na ktorý sa s radosťou zabúda je ten, že rovnaké zmluvy mali s Nemeckom podpísané aj ostatné krajiny, to sa však do anti-ruskej propagandy nehodí. A čo sa týka tých dejín, sú tak prekrútené, že niet divu, že nikto nie je nikde spokojný, pretože historicky, ak by sme išli podľa skutočných dejín, to bolo úplne inak, než sa v súčasnosti učí. Rusko v súčasnej podobe tiež nejestvovalo a bolo vytvorené na úkor Veľkej Tartarie, ktorú s obrovskou podporou vtedajšieho západu, ktorý ešte pred tým tiež patril pod Tartariu, ale sa medzičasom odštiepil, dobylo. Rusi tvorili len jedno z mnohých etník, rovnako, ako Srbi, V(B)ulhari, atď. Takže tie anti-ruské chute treba hľadať hlbšie, avšak na druhej strane v súčasnosti je to len pokračovanie drang nach osten. Rusko prevzal Putin a hoci nie je neviniatko a kto vie, čo vlastne s ľuďmi zamýšľa, jednoducho dal stopku sne o rozkúskovaní Ruska rovnako, ako to kedysi urobili s Tartariou. Napr. taký Ukrainský konflikt je výstižný asi tým, že Krym síce v dávnejšiej minulosti nepatril Rusku, ale už vonkoncom nepatril ani vtedajšej "Ukraine", alebo Kyjevskej RUSi. A  takto sa deformujú dejiny podľa politických potrieb a potom sa na základe toho vyvolávajú konflikty. Je to podobné, ako keby USA tvrdili, že súčasné teritórium USA odjakživa patrili Američanom, hoci pred tým vôbec nejestvovali Je to to isté, ako boj proti súčasnému Rusku na všetkých frontoch, v súčasnosti najaktuálnejší v športe, kde sa všemožne snažia nájsť niečo, za čo by Rusov karhali a tak prichádzajú so stále šialenejšími teóriami, ktoré následne uplatňujú len na Rusov. Proste posledne až kŕčovitá snaha všemožne znemožniť Rusov a položiť ich na kolená však prináša pravý opak.

Myslím, že zmluva Molotov - Ribentrop umožnila ZSSR získať čas na lepšiu prípravu na vojnu, hoci tie prípravy prebiehali už pred tým, len sa o nich nehovorí. Poliaci, Francúzi, Briti, atď. mali s Hitlerom rovnaké zmluvy. USA ho dokonca financovali a podporovali (prastarý otec Bush) a takisto dodávali plyn do koncentrákov. British Petroleum dodávali palivový prídavok do motorov nemeckej luftwafe... Rusi sú proste na vine, pretože tú vojnu vyhrali a nenechali sa zlikvidovať vtedy a čo je najhoršie pre určitú skupinu ľudí, nenechali sa zlikvidovať ani v súčasnosti. Tým pádom sú globálne tranformácie sveta v ohrození.

Inciativa PhDr. Jiřiny Jiráskové, k níž se připojila i Aliance národních sil: https://aliancenarodnichsil.cz/iniciativa-proti-urazkam-ruske-federace-a-prekrucovani-dejin/

Putin prozradil, jak Rusko odpoví na pokusy o přepisování dějin ve 2. světové válce: https://cz.sputniknews.com/svet/2019121111093432-putin-prozradil-jak-rusko-odpovi-na-pokusy-o-prepisovani-historie-ve-2-svetove-valce/

20.12.2019 Protiruská kampaň už jede, jen zapomněli říci, že obsazené pobaltské státy byly spojenci Hitlera: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tak-v-rusku-prekrucuji-dejiny-k-valecnym-zlocinum-v-polsku-a-pobalti-je-pry-donutil-zapad-85113?

21.1.2020 Putin předložil dokumenty, co dělali Poláci: https://cz.sputniknews.com/svet/2019122111136373-putin-predlozil-dokumenty-o-tom-co-polske-organy-podnikly-kdyz-si-nemecko-zacalo-cinit-narok-na/

26.1.2020 ČTK tomu nasadila korunu "Rusko se podle historiků opět pokouší o jednostranný výklad historie": http://www.msn.com/cs-cz/zpravy/domácí/rusko-se-podle-historiků-opět-pokouší-o-jednostranný-výklad-historie/ar-BBZjwcl?ocid=sf komentuje to Milan Mička:"Takže Česká tisková kancelář se snaží občanům vysvětlit, že Stalin, jako poslední představitel Evropských států, které dávno před ním podepsaly smlouvy o neútočení s Německem, byl svědkem anšlusu Rakouska, podepsání Mnichovské dohody a obsazení československého pohraničí nacistickými vojsky a nakonec celého Československa a zabrání území Těšínska Polskem, byl tak naivní, že si myslel, že podepsáním dohody s Německem se vyhne napadení SSSR a válce s Hitlerem? Ti politologové, které si vybrala ČTK k rozhovoru a k sepsání těchto hovadin, plácají naprosté nesmysly, které si odporují. A ty dodatky ke smlouvě ukazují právě na to, že se Stalin snažil vytvořit pro SSSR výhodnější posice, protože počítal s tím, že Hitler svůj dávný sen uskuteční. Prostě se snažil co nejvíce oddálit německý útok. V takových situacích není možné hodnotit události z hledisko mezinárodního práva, jak se to snaží vysvětlovat dnešní filosofové. V Evropě už vlastně probíhala skutečná válka a Stalin neměl žádné šance se tomuto vývoji vyhnout. Sovětský svaz nebyl na válku vůbec připraven, což dokazuje ten rychlý postup nacistických vojsk až k Moskvě, Leningradu a Stalingradu. Je stejně ohromující, že za krátkou dobu jednoho roku se SSSR vzpamatoval, podařilo se mu přemístit průmyslovou výrobu z Ukrajiny a Běloruska za Ural. zmobilizoval válečný průmysl a lidské zdroje, a postavil se na odpor nacistické mašinerii. Vždyť na východní frontě útočily spolu s wehrmachtem i ostatní evropské státy hitlerovské koalice. A za to, že byl Hitler zastaven a Rudá armáda ho hnala až do jeho doupěte, může děkovat celá Evropa. A nebýt rychlého postupu Rudé armády do západní Evropy, nebylo by ani vylodění spojenců v severní Francii. Německo bylo po celou dobu války na západě natolik silné, že to nedovolovalo. Teprve až Němci začali přesouvat divize ze západní Evropy na kolabující východní frontu, která se už blížila k hranicím Německa, vytvořily se podmínky pro vylodění západních spojenců. Dnes je jejich vylodění prezentováno jako rozhodující událost v porážce nacistického Německa ve 2. světové válce, což je naprostá demagogie. A ti slavní historici, kterým je podle těch keců zřejmě cet let, a převážně se narodili až po válce, si představují, že Stalin neměl ani tušení o tom, jak dopadlo Rakousko, Francie, Belgie, Dánsko, Lucembursko, nebo Británie, kteréžto státy podepsaly dohody o neútočení daleko před podepsáním paktu Molotov- Ribentrop. A že Polsko podepsalo tuto smlouvu už tuším v roce 1934. To mají zvláštní představy o tehdejších sovětských tajných službách. A o násilném zabrání Těšínska Polskem se článek zmiňuje jenom jednou větou, jaksi okrajově. Bylo jasné, že Poláci s radostí využili podepsání Mnichovské dohody. Ta jim k tomu dodala odvahu. Nakonec celé události v Evropě před 2. světovou válkou ukazují na to, že se evropští státníci snažili vyhnout konfliktu s nacistickým Německem a věřili tomu, že se Hitler se svojí mašinerií pustí na východ. A Stalin tyto úvahy jistě předpokládal a nedělal si o nich velké iluze. No, prostě jim to nevyšlo a nakonec to stejně musel vyřešit SSSR. A všechny ty bláznivé dnešní teorie jsou jenom výsledkem současného uvažování a aplikací takového uvažování na tehdejší události. A takové uvažování a různé teorie vymýšlí dnešní mladá generace, která nikdy neprožila válku, a která nemá ani ponětí o složitostech tehdejších událostí. A nejhorší je na tom to, že se snaží takové vysvětlování vsugerovat čtenářům dneška. Dokud ale existují pamětníci, je to snaha zbytečná. Musí počkat až vymřou."

8.2.2020 A teď ještě Týdeník Respekt požaduje, aby se vláda ČR omluvila za holokaust! https://cz.sputniknews.com/nazory/2020020611463846-cesko-se-ma-omluvit-za-holokaust-tady-se-nekdo-zblaznil-nazor/ A teď i nová německá kniha pod záštitou německé ambasády tvrdí, že Češi začali holokaust:  https://www.arfa.cz/cesi-zacali-holokaust-tvrdi-nova-nemecka-kniha-pod-zastitou-nemecke-ambasady-tschechische-faschistenbande-vydavatel-knihy-napojen-na-landsmansaft-a-ceskou-politiku/

amiourful
Bioranger, vášnivá sběračka hovínek, z nichž po domácku kuje zlato, správce i pro nefejsbukáře otevřené stránky Alternativní ekonomické školy proti dluhovému otrokářství. Motto: "Pokud vás přesvědčí, že se nic nezmění, tak se také nic změnit nemůže." Stránky jejího hnutí: http://serpentina-bioranger.simplesite.com přístup do všech blogů zde přes hypertextové tlačítko Kateřina Amiourová, poté na tlačítko blogy nebo http://vasevec.parlamentnilisty.cz/uzivatel/amiourful/blogy. K březnu 2020 je jich přes 800 - a vesměs neztratily nic na své aktualitě!!

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Pani Amiourová, ste poklad. Ušetrila ste mi veľa času na hľadanie informácií.{#emotions_dlg.smile}

Europoslanec Dr. Ivan David píše, že 80% europoslancov  nenávidí štáty, národy, hranice.... Verím mu. Je ešte zopár europoslancov, ktorí niečo prezradia o myslení a práce poslancov, inak môžeme prácu posudzovať podľa prijatých uznesení, vyhlásení, o predávaní cien a prijatých rezolúcií.

Úprimne - nie som prekvapená. Logika ma núti pochopiť myslenie europoslancov :

Pravidlo č. 1  :  Všetci poslanci musia ododňa zvolenia prestať myslieť na svoj štát a musia myslieť a pracovať pre blaho EÚ. Rovnaké krédo musia vyznávať komisári + pracovníci komisie. 90% , možno aj viac, to s veľkou ochotou urobia všetci za ten plat a blahobyt v Bruseli.

Pravidlo č. 2  :  Oficiálna politika EÚ + NATO je prijímaná všetkými štátmi týchto spolkov - dobrovoľne. Obyvateľstvo, štáty a ich vlády, poslanci národných parlamentov aj EP + EK , musia plniť program oficiálnej politiky. Na názory menšiny sa neberie ohľad. Naopak, menšina je prenasledovaná, ostrakizovaná.

Pochopiť ešte neznamená súhlasiť.

Masírovanie európskych mozgov liberálnou demokraciou trvá viac, či menej 100 rokov. To je príliš dlhá doba na to, aby si väčšina neosvojila liberálny názor, myslenie. V posledných 3 dekádach sa tempo a hĺbka masírovania zintenzívnila - dokončila výrobu robotov - androidov , až  do formy " The Walking Dead".

 

 

amiourful

Bylo ro něks\ okolo mého psychotického ataku, okolo roku 2000, kdy jsem se vydala někam na Poděbradskou na zkušenmí test pro uchazeče ovozel dovozní firmy. A protože alžířský manžel tehdy pracoval naposledy za 4000 v režimu 12/7, a byl strojař a am na té adrese sídlí vícero strojařských firem, nebo resp. sídlilo, kdysi, tak jsem do jedné zabočila, že se zeptám na práci. Tehdy jsem vypadala ještě docela fešně. Z jenoé té továrny vypadl týpek, kerý mne pozval na kafe a rozpovídal se: privatizoval strojírenskou firmu, zkrachoval, ale snažil se převést všechny zaměstnnce na úřad práce, ony dluhy převedl na Fond národního majetku, teď žije z toho, že barák, který mu zbyl, pronajímá  a ve vedlejší kolne vyvíjí s pomocí high-tech soustruhu pro malé výrobky formy pro svíčky, které mu v peci zapékají a pak odlévají Ukrajinky.  Teť myslím vhodná zdatnost pro privatizaci středně velké strojírenské firmy. Když jsem si přečetla údaj o konečné výsledovce FNM  tak mi bylo jasné, že cestu, jak utéci dluhům nalezli všichni sslabí privatizátoři. A myslím si, že do této doby se msíme ptát, když vidíme člověka, který dělá neuvěřielnou kariéru, komu se zavděčil, čí je to loutka. P.S.: dost se divím, že stát to přežil (ale že není suverénní, vidí každý, nebo ne?), takový karambol, a myslím si, že doopravdy nikdo z nás netuší, co se děje v ČNB. 

Také mi bylo nápadné, že na schvalování privatizačních projektů pracovala moje bývalá spolužačka, která skončila studia v roce 1989 a nikdy nepracovala v nějakém provoze. myslím, že z důvodu neposkvrněnosti komunismem - oficiálně - a ve skutečnosti z důvodu jasné nezkušenosti, tehdy na tuto fachu najali samé takové trouby. Jo a ta spolužačka poté také udělala moc pěknou kariéru! Dnes je státní tajemnicí. 

Omlouvám se, že jsem neudělala brajgl tehdy, když jsem se o mechanismu dozvěděla, ale tehdy jsem byla obětí policejní zvůle z titulu, že jsem si vzala Alžířana a měli jsme problém, kde sehnat porvzení pro Cizneckou policii o bydlišti. Každý pronajímatel totiž předpokládal, že vydá-li papír, došlápnou si na něj s daněmi. A rak jsme nelegální byli my. .A mně z  toho postraumatický syndrom vydžel prostě až do teď.  

Zde ale píší, že FNB přišel o peníze nikoliv vinou úředníků, ale politiků, kteří z něj vytáhli peníze kupř. na sanaci bankovního sektoru: https://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/94303 Autor se ale velmi mýlí, pokud si myslí, že národní hospodářství mělo hodnotu jen několik set miliard (asi 200). Národní hospodířství má nevyčíslitelnou hodnotu, naopak výroční uzávěrka FNM za rok 2005, kde je i souhrn za předchozí léta, hovoří jasně.Takovou sumu FNM nikdy neutržil. 

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/eurat-jourova#comment-36253

klokan

 

 Paní Jourová, kterou jsme dříve litovali jako jednu z obětí  nadřízených nechvalně známého MV pana Kubiceho, se nám čím dál více nepěkně vybarvuje, zřejmě v celém barevném spektru asi jak jí kdo kdo více zaplatí. Názorný příklad jak hluboce lze vlastně po stránce morální a vlastenecké ještě klesnout až na jednu zmnoha podržtaškyň, nám nyní přímo měňavkově amébovitě vládnoucího, korumpovatelně flexibilního oligarchy.  Spolu se svým guru se zřejmě pro zisk neštítí sebevětší podlosti, včetně podílu na nynějším hnusném přepisování a falzifikaci dějin, jak se to hodí smečce vládnoucích multimiliardářů. Jednu z oblasí literatury představuje ta vědockofantastická, kdy mezi její klasiky lze přířadit i pana Orwella a jedno z jeho vrcholných děl román 1984, kdy jeho predikce tehdy budoucího stavu se nyní potvrzují, především ve smyslu ,,kdo ovládá minulost ten ovládne i budoucnost". Trend přepisování historie nabírá čím dál větších obrátek v návaznosti na pocity oligarchů, že by se pod nimi mohla kácet mocenská židle, jejíž sedací plochy zatěžují čím dál tučnějšími majetkovými zadky.

   Touto litanií jsem chatěl vlastně zejména poděkovat  jeho autorce za tento plně aktuální článek s  velmi podnětnými rešeržemi, samozřejmě, že poděkování patří i EU poslankyni s. K.Konečné, která jako jediná z našich poslankyň a poslanců v EU parlamentu jako jediná zachovala v této důležité  otázce zásadový vpravdě ML postoj. Otázkou zůstává zda jmenovaná bude kandidovat na jaře příštího roku na předsedkyni KSČM ? Tipuji, že asi těžko. Snad se mýlím.