Evropa zakazuje fosfáty

obrazek
26.8.2011 10:09
A to nejen v pracích prášcích od roku 2013, ale i v prostředcích pro myčky nádobí od roku 2015. Cílem je snížit množství fosfátů v odpadu, a tím zlepšit kvalitu vody. V Česku se nicméně fosfátové prací prostředky nesmí prodávat už od roku 2006. Takové významné snížení množství fosfátů vypouštěných do odpadních vod velmi pomůže zlepšení kvality vody a vodního života.

Fosfáty se používají v pracích prostředcích proto, aby změkčily vodu a  tak se umožnilo účinnější praní a čištění. Jenže fosfáty obsažené v odpadních vodách vypouštěných do jezer a řek napomáhají šíření řas a sinic, které spotřebovávají rybám a jiným živočichům veškerý kyslík a tím je zabíjí. V posledních desetiletích se projevuje všeobecná akcelerace procesu eutrofizace, zejména vlivem rostoucího přísunu biogenních prvků odpadními vodami ze sídlišť, z průmyslu i zemědělské výroby. Začíná převažovat indukovaná antropická eutrofizace, která je průvodním jevem rozvoje civilizace. Tato změna způsobuje akceleraci produkce fytoplanktonu a to až do takové míry, že dochází k masovému rozvoji sinic a řas, vzniku zápachu vody, deficitu kyslíku, zahnívání biomasy, hynutí ryb, prudce se zhoršuje jakost vody, apod. Za hlavní limitující živinu je považován fosfor. Pronikavý růst živin v mnoha případech ohrožuje kvalitu užitkové vody a surové vody určené k úpravě na vodu pitnou.

Detergenty (prací a mycí prostředky, saponáty) jsou po zemědělství a odpadní vodě třetím největším zdrojem fosfátů vypouštěných do povrchových vod. Největším přispěvatelem k celkovému zatížení fosfáty jsou mezi detergenty prací prášky. V uzavřených vodních systémech jako jsou Dunaj a Baltické moře mohou prací prostředky až za celou čtvrtinu fosfátového znečištění. Přitom jsou k dispozici alternativní změkčovače vody s různou účinností. Podle odhadů nahrazení fosfáty složkami, které méně znečišťují životní prostředí, bude stát průmysl 13 milionů Eur, ale výrazně to sníží náklady na následnou úpravu odpadních vod.

 

V některých členských státech EU již platí různá omezení množství fosfátů v pracích prostředcích, ale každá země má mezní hodnoty obsahu fosfátů stanovené jinak. Jiné země spoléhají na dobrovolnou seberegulaci výrobců pracích a mycích prostředků. V některých regionech vede nejasná, příliš měkká nebo neexistující legislativa až ke špatné kvalitě vody.

 

Používání fosfátů již zakázalo sedm zemí Evropské unie (Belgie, Česko, Francie, Nizozemsko, Německo, Rakousko a Švédsko) a v dalších třech (Finsku, Irsku, Slovinsku) platí zákaz na bázi dobrovolného využívání bezfosfátových pracích prostředků.

 

Členské země Evropské unie musí od 1. ledna 2013 zakázat používání všech fosfátů v pracích prostředcích, tedy sjednotit pravidla tak, aby v celé EU platil zákaz používání fosfátů v pracích prostředcích a omezení fosfátových složek do hranice 0,5 % váhy produktu.

 

Od roku 2015 se zákaz rozšíří i na mycí prostředky pro domácí automatické myčky nádobí. Vzhledem k tomu, že  v současnosti vhodné technické nebo ekonomické alternativy nahrazující fosfáty v mycích prostředcích chybí, tento návrh zatím "povzbuzuje" výrobce detergentů k vývoji bezfosfátových  prostředků pro myčky nádobí. Je pravda, že ve srovnání s pracími prášky, bylo ve vývoji nízkofosfátových ale přitom vysoce účinných prostředků pro myčky nádobí dosaženo menšího pokroku. Nicméně, bezfosfátové prostředky již na trhu jsou a výrobci neustále inovují. Lze tedy očekávat, že v příštích čtyřech letech, než navrhovaný zákaz vstoupí v platnost, bude drtivá většina výrobců, ne-li všichni, schopna přejít na výrobky, které by splňovaly očekávání spotřebitelů z hlediska výkonnosti čištění.

 

Na trhu existuje dnes už celá řada ekologických pracích prášků, které neobsahují chlór, fosfáty nebo jiné chemikálie, jako jsou syntetická barviva a parfémy. Nenajdeme v nich ani soli, které zbytečně zasolují povrchové vody. Pro životní prostředí hraje velkou roli jejich biologická rozložitelnost a fakt, že ve většině těchto prostředků jsou použity rostlinné oleje namísto ropných.

Kvalitní prací prostředky mívají prací účinnost nad 75 %. Pro porovnání, prací účinnost ve studené vodě je jen kolem 50 %. Ekologické prací prostředky dosahují v mnohých případech prací účinnost také nad 75 %. Samozřejmě i mezi těmito prostředky, stejně jako u těch běžných, existují v jejich účinnosti velké rozdíly a ne všechny vyperou prádlo k naší spokojenosti.

Zejména výrobky označené značkou „ekologicky šetrný výrobek“ jsou k životnímu prostředí šetrnější; od výběru surovin přes výrobu, distribuci, používání až po likvidaci. Při koupi bychom se také měli ujistit, že prací prostředek neobsahuje fosfáty, dalším znakem šetrného prášku je poznámka, že všechny složky jsou biologicky odbouratelné dle norem OECD.

Tzv. kompaktní prací prášky a gelové prací prášky neobsahují fosfáty ani plnidla. U obou druhů se používá i nižší dávkování, tedy i déle vydrží. Mezi u nás již známé značky, které můžeme zařadit mezi ekologické, patří například Ecover (Belgie) nebo české prací prostředky Qalt a Feel Eco. Pokud si přesto nejste jisti, zda prací prostředek, který chcete zakoupit, je opravdu ekologický, může vám pomoci „Seznam výrobků a služeb s ekoznačkami“, který se neustále aktualizuje.

 

Poznámky:

V Česku se prací prostředky s fosfáty nesmí prodávat od října 2006. Snahy omezit fosfáty v pracích prostředcích u nás sahají ale ještě několik let zpět. V březnu 1995 uzavřelo ministerstvo životního prostředí dobrovolnou dohodu s Českým sdružením výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků. Členy tohoto sdružení byly společnosti Setuza, Unilever, Procter & Gamble, Henkel a Benckinser. Tito přední výrobci pracích prostředků se v dohodě zavázali k tomu, že sníží obsah fosforu v pracích prášcích na 5,5 % celkové hmotnosti.

Tehdy se jednalo o jednu z prvních dobrovolných dohod mezi ministerstvem životního prostředí a soukromými firmami. Dohoda ale neobsahovala žádné sankce v případě neplnění závazků a firmy se k jejímu naplňování neměly. V roce 1998 proto neziskové organizace vyzývaly ministerstvo, aby od dobrovolné dohody coby neúčinného nástroje odstoupilo a věc ošetřilo vyhláškou. V roce 2001 byl k dohodě vypracován dodatek, ve kterém se výrobci mýdla, čistících a pracích prostředků zavázaly zavést všechny výrobky jako bezfosfátové (tedy s obsahem fosforu do 0,1% hmotnosti) od začátku roku 2005. MŽP pak ale k roku 2006 připravilo vyhlášku, která povolila prací prostředky s maximálně 0,5 hmotnostními % fosfátu, čímž fakticky zakázala fosfátové prostředky.

V roce 2006 MŽP uvádělo, že podíl pracích prostředků na celkovém zatížení řek fosforem se odhaduje na zhruba na 12,5 %. Fosfáty se do pracích prostředků přidávají kvůli tomu, že fungují jako změkčovač vody a prášky tak mají lepší prací a čistící schopnosti. Problémem fosfátů ale je, že zároveň působí jako hnojivo a způsobují eutrofizaci povrchových vod. Fosfor, který obsahují, představuje živinu pro vodní řasy a sinice, které se pak snadno přemnoží. V létě tak především na vodních nádržích vzniká zelený povlak vodního květu. Fosfor lze ze splaškových vod částečně odstranit na čistírně odpadních vod s terciálním stupněm čištění. Většina ČOV v ČR tento stupeň čištění nemá a v řadě případů není odpadní voda čištěna vůbec. V současnosti je na trhu již dostatek pracích prášků, které fosfáty neobsahují. Fosfáty jsou v nich nahrazeny tzv. zeolity, což jsou látky podobné přírodním jílům - pro životní prostředí víceméně neškodné. Z hlediska životního prostředí se za nejvhodnější považuje výběr tzv. kompaktních pracích prostředků, které jsou nejen bezfosfátové, ale také neobsahují soli, které pro praní nemají žádný význam a zbytečně zasolují povrchové vody - do prášků se přidávají proto, aby zůstaly sypké. Díky výrazně nižšímu dávkování jsou celkové náklady na jedno praní srovnatelné s běžnými pracími prášky. Pro ruční praní se pak doporučují přípravky mýdlové. Mýdlo se ve vodě velmi rychle a úplně rozkládá na látky v přírodě běžné. Kromě fosfátů obsahují prací prášky celou řadu dalších chemických látek (tenzidy, které jsou dle norem EU biologicky rozložitelné, změkčovací prostředky, bělící prostředky, zásadité látky, ochranné koloidy, prostředky na ochranu vlákna, enzymy, optické zjasňující prostředky, parfémy, a plnidla), proto životnímu prostředí ulevíme také správným dávkováním. To je uvedeno na každém obalu a závisí na tvrdosti vody - čím tvrdší voda, tím vyšší dávka. V ČR je ve vodovodech obvykle měkká voda, na dobré vyprání stačí proto nejnižší dávka doporučovaná výrobcem. Tvrdost vody si může každý zjistit telefonicky u správce vodovodu (vodárny) v místě svého bydliště. Je zbytečné přidávat pracího prostředku více. Prakticky žádný prostředek na ruční mytí nádobí neobsahuje fosfor. Problém ale nastává u prostředků do myček, protože jsou práškové a ve vodě se nejprve musí rozpustit. Navíc je zde mechanická práce rukou nahrazena převážně chemickým účinkem. Všechny prostředky do myčky zatím fosfor obsahují, ale některé méně a některé více.

 

Další informace:

·                     Návrh Evropského parlamentu

·                     Návrh Evropské komise

·                     Přehled pracích prášků a mycích prostředků s nulovým nebo sníženým obsahem fosforu


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.