6 dní, které otřásly s kapsou daňového poplatníka

ADULARYA
1.5.2021 14:51
To hlavní motto tohoto článku je, jak dalece věděla Babišova vláda o korupci na projektu Adularya, a jak dalece ji kryje a závěr k tomu, co se tu událo na tomto vývozním případu, nechám na čtenářích samotných. Já za sebe mohu prohlásit, že existuje důvodné podezření, že Babišova vláda věděla, kryla a možná, že ještě něco navíc.

       O projektu Adularya jsem tu napsal již několik článků, ale pro uvedení čtenářů do děje této kauzy zopakuji na začátek ty hlavní milníky.

      Případ výstavby tepelné elektrárny Adularya v Turecku se zakontrahoval v  roce 2010 mezi generálním dodavatelem Vítkovice Power Engineering (VPE) a tureckou firmou Adularya a vlastní výstavba pak začala na konci roku 2011. Nutno předeslat, že tureckému investorovi bylo poskytnuto na výstavbu tohoto díla exportní financování ve výši 433 mil. EUR od České exportní banky (ČEB), a to za podivných okolností, které byly také předmětem jednoho z mých trestních oznámení podaných na Vrchní státní zastupitelství v Praze v listopadu 2018. Ale nechci tu zabíhat do podobností, i když ta částka, která v této souvislosti údajně změnila majitele, nebyla vůbec zanedbatelná.  

       Když byl první blok elektrárny dokončen a uveden do seřizovacího provozu, což se uskutečnilo v lednu 2016, byly již od začátku provozu bloku A hlášeny od odborníků zaměstnaných v dresu VPE varování, že projekt kotle od rakouské firmy Andritz má řadu chyb a že tento kotel nikdy dobře pracovat nebude. Takováto varování byla prosím zasílána písemně na vedení VPE, ale vedení VPE tomuto nevěnovalo žádnou pozornost. To nejzávažnější zjištění našich odborníků na stavbě bylo, že sice předmětem nákupu generálního dodavatel elektrárny VPE od Andritze byla technologie cirkulující fluidní vrstvy, avšak že kotel pracuje v realitě na bázi jiné technologie a že žádná cirkulující fluidní vrstva ve spalovací komoře nevzniká.

      Tato skutečnost bylo možno si dokonce odkontrolovat kukátkem zavedeným do kotle a vedení VPE bylo vyzíváno našimi odborníky ze stavby, aby si zavolali experta, který tento kotel posoudí.  Stačilo tedy, zavolat jen někoho, kdo ví, jak vypadá cirkulující fluidní vrstva a ten mohl nakouknout do kotle a říci výsledek svého pozorování. Ale ani toto minimum se neudělalo, a to vše jen proto, aby nevyšlo na povrch, že je Andritz ve velkém průšvihu se špatně navrženým kotlem.

      Vedení VPE naprosto ignorovalo tyto hlasy odborníků a naopak byl vyhlášen na stavbě zákaz kritiky rakouské firmy Andritz, která se chovala, jako by zřejmě dodávala svůj první uhelný fluidní kotel nějakému zákazníkovi.

      Co je třeba předeslat, je to, že tak, jak byl Andritz amatérský po technické stránce, o to více pozornosti, a zřejmě i peněz, věnoval tomu, aby měl dobře podepsané smlouvy s vedením VPE. A že je měl jako víno, o tom svědčí fakt, že aniž by to někdo z nezasvěcených věděl, již v polovině výstavby Andritz prošel v tichosti tzv. předběžnými přejímkami, aniž by se jich Andritz vůbec musel zúčastnit. Zatímco ostatní subdodavatelské firmy měly stanoven termín na předběžné přejímky v polovině roku 2014, tak v té době již byl Andritz dávno za vodou, jinak tedy za těmito předběžnými přejímkami. Podobně to dopadlo i s výkonnostními testy, které taktéž Andritzi prošly potichu, aniž by se jich tento vůbec musel účastnit. Jak je možné, že se takovéto zázraky dějí, jedna firma tak a ostatní jinak? No přece v naší banánové kotlině si můžete koupit vše, dnes již i ty banány.

      Tak, jak štěstí Andritzi od začátku přálo a vedení VPE bylo vždy chápavé k jeho přáním, tak došlo k momentu, kdy se snad ani to štěstí už na to nemohlo dívat, a když asi po 3,5 měsíčním garančním provozu kotle na bloku A, kdy garance firmy Andritz za technickou kvalitu produktu se měla skončit dne 17.4.2016, se jako naschvál právě 6 dní před ukončením tohoto garančního povozu zjistilo, že kotel je zalepen cca 150 tunami popílku Tehdy snad muselo Andritzi dojít, že je se štěstím konec, stačilo 6 dní a byl z toho venku. Ale štěstí si jen odpočinulo a zase zapracovalo ve prospěch Andritze.     

   Po tomto mnohačetném varování ze strany odborníků z VPE, že tento kotel od Andritze nikdy dobře pracovat nebude, tak by každá druhá firma ani na okamžik neváhala a poslala na Andritze reklamaci, „váš kotel, milý Andritzi, nefluiduje, opravte si ho a to v nejkratším možném termínu“ a šmitec  a není co řešit.

     Jenže vedení VPE bylo stále nakloněno Andritzi a řeklo si, proč by měla opravu kotle platit rakouská firma Andritz, když ji přece může zaplatit český daňový poplatník? Jak řekli, tak i udělali, firma Andritz byla vypuštěna ze své zodpovědnosti za to, že vyprojektovala špatný kotel, kdy oprava obou kotlů je odhadována na náklady cca 50 milionů EUR a ty škody zbyly na českého daňového poplatníka.

         Až do této chvíle to byla pořád jen záležitost vedení VPE, kdy české státní orgány jako Česká exportní banka (ČEB) a státní pojišťovna EGAP nemohly tušit, že zatímco má VPE jako generální dodavatel držet vůči investorovi Adularyi svoje technické záruky 2 roky, tak že vedení VPE zkrátilo různými kejkly záruku Andritze vůči VPE jen na 3,5 měsíce skutečného provozu, po kterých bude Andritz z technických záruk vůči VPE ven.     

     Potud na straně ČEB a EGAP v zásadě dobré a na pranýř za toto období je třeba dát zejména vedení VPE, které nebylo tak naivní a hloupé, jak se může na první pohled zdát. Nebyla v tom ani hloupost a ani naivita, ale jak asi čtenář tuší, bylo v tom něco úplně jiného.   

       Aby vedení VPE nemuselo s pravdou ven, že od 17.4.2016 byl již Andritz mimo své technické záruky, a že se tato rakouská společnost již může všem českým daňovým poplatníkům jen vysmát do obličeje, tak si společně VPE a Andritz vymysleli povídačku o vysokém chloru v uhlí a ta se šířila ve všemožných českých sdělovacích prostředcích, že prý to uhlí z dolů na Adularyi obsahuje vysoký obsah chloru, a to že je příčinou zalepení kotle popílkem atd. A tady přece již prvně měli ČEB a EGAP zasáhnout.

      Prostě řečeno, tyto dvě státní organizace si rok a půl před tímto zalepením kotle popílkem nechaly zpracovat u společnosti Bureau Veritas analýzu, jaké kde je ve kterém místě na dole uhlí. Takže se přesně podle této zprávy vědělo, že na zahájení provozu kotle přijde uhlí právě s tímto obsahem chloru a toto věděli jak na vedení VPE, tak i na Andritzi. Andritz dokonce v reakci na tuto zprávu od Bureau Veritas se vyjádřil, že obsah chloru v uhlí je sice vysoký, ale že nám to může pomoci rozežrat vnitřek kotle rzí, ale jinak vcelku žádný problém.

    Přestože tedy ČEB a EGAP věděli, že všichni věděli, jaké uhlí přijde na seřizovací provoz, tak přesto nechali českou veřejnost ohlupovat zkazkami o vysokém obsahu chloru v uhlí. Museli přece vědět, že se tu jedná o jednu velikou blamáž ze strany vedení VPE  a Andritze, a museli přece v té době již začít cítit, že se do ohrožení dostalo 433 mil. EUR jejich úvěrových prostředků, které tento stát půjčil tureckému investorovi na tento projekt. Přesto tyto organizace nic nečinily a nechaly plynout čas a sledovali nečinně, jak VPE nadále masíruje česká média pohádkou o vysokém chloru. Já musím dokonce říci, že jsem na ČEB v té době poslal dopis, kde jsem ČEB upozornil na moje podezření z korupce na firmě VPE, oni však tyto informace slyšet nechtěli.   

     Dokonce ještě bylo k disposici 1,4 milionů EUR na bankovních zárukách Andritze ve prospěch VPE, které mohly být zkonfiskovány VPE do konce dubna 2014. Proč  ČEB a EGAP klidně bez mrknutí oka sledovali, jak nechalo VPE tyto bankovní záruky projít časem? Vždyť povolání těchto záruk muselo jít přes ČEB, takže bankéři velice dobře věděli, zdali VPE záruky povolalo a nebo nepovolalo.   

      V dubnu 2017 rozhodla Sobotkova vláda o tom, že se elektrárna prodá, aby se tu příliš nevířil prach kolem tohoto skandálního případu a nechala si v této věci zpracovat expertní zprávu, která byla hotova v listopadu 2017 a ta nakonec v plné parádě odhalila to, co říkali odborníci na VPE ještě předtím, než se nám kotel zalepil, že kotel vůbec nepracuje na bázi cirkulující fluidní vrstvy, a že to je ten základní problém tohoto kotle. Ted´ prosím pozor, vláda a všechny ty zainteresovaná ministerstva (průmyslu a obchodu, financí a zahraničních věcí) ví od listopadu 2017, že celý tento problém a zmaření tohoto projektu že zavinil špatný projekt kotle od firmy Andritz a ta ministerstva neudělala vůbec nic, aby se snažila z Andritze dostat nějaké peníze na škody způsobené českému státu.

      Bylo se možno snažit ještě o nějakou tu satisfakci na firmě Andritz, a to, dát firmu Andritz k mezinárodní arbitráži do Švýcarska. Pokud já mám informace, tak tato možnost trvá 5 let, a pokud zauvažuji, že dne 11.4.2016 se projevila výrazná závada na kotli, která odhalila, že kotel je špatně navržen, tak nechci být nositelem falešných zpráv, ale mám dojem, že právě před pár týdny vypršela tato možnost, žádat po firmě Andritz náhrady škod přes mezinárodní arbitráž ve Švýcarsku. Že by na to příslušné státní orgány zapomněly?  Ale kdepak, nezapomněli, já jsem jim to připomněl dopisem ještě před vypršením tohoto pětiletého termínu a k mému překvapení jsem dosud neobdržel žádnou odpověď. 

Nyní si provedeme výčet nálezů a ztrát:

- český daňový poplatník přijde o 15 miliard korun

- ztráta mezinárodní prestiže v energetice českých firem a bankrot firmy VPE, která za sebou zanechala další miliardy nezaplacených pohledávek vůči svým věřitelům

- případ Adularya podlomil ekonomiku celého Vítkovického holdingu, kde se pak hroutila jedna firma za druhou a takto zahynulo to gró Vítkovic, které tu existovalo na českém trhu od roku 1828. Uvědomujete si, pane Babiši, Hamáčku a Havlíčku, že tato firma zde měla dvousetletou tradici?      

- a na druhé straně, nelze opomenout, že firma Andritz dostala jako jediná firma ze všech subdodavatelských firem všechny zakontrahované peníze a má dokonce projekt Adularya zahrnut i ve svých úspěšných případech ve svém katalogu.

      Připadá vám příběh tohoto projektu normální? Dnes už přece nejsou ty 90. léta minulého století, kdy bylo možno všechno rozkrádat bez obav, že se něco odhalí. A také vám z toho mého povídání zvoní v hlavě ten otazník, kam až protekly ty špinavé peníze od Andritze? Na to zatím já odpověď neznám, i když tuším, kam až.

     Ještě jednu otázku k panu Hamáčkovi. Já jsem dal podnět k vyšetřování tohoto případu na policii v listopadu 2018 a dostal jsem v červnu minulého roku odpověď, že tento případ je odložen, a že na tomto případu není co vyšetřovat, zkrátka všechno proběhlo standardně, všichni to mysleli dobře, jen to dopadlo jako vždycky. Pane Hamáčku, dělá si snad policie z daňových poplatníků tohoto státu srandu? 15 miliard Kč z jejich peněz vyteklo kanálem za tak podezřelých okolností, které jsem já ve svých stovkách stran mého trestního oznámení na polici detailně popsal, a vaše policie tvrdí, že zde není co vyšetřovat? Mohl by se český daňový poplatník dozvědět alespoň to, kdo zastavil toto vyšetřování a kdo nemá z této vlády zájem (která politická strana), aby se vyšetřilo to, jak český daňový poplatník přišel o 15 miliard korun? Já si tu stanu dokáži tipnout.

      Tato vláda je pokračovatelem destrukční politiky Sobotkovy vlády na český průmysl, vy jste se Sobotkovou vládou nečinně přihlíželi, jak se tu likvidovala firma, která dávala zaměstnání 7.500 lidem na Ostravsku, a nyní likvidujete obchod s Běloruskem a Ruskem. V čím zájmu tato vláda vlastně pracuje? V zájmu českých firem a českého daňového poplatníka? To určitě ne.

    Jen ještě jedno varování, celý problém na projektu Adularya vznikl tím, že se vybrala na dodávku klíčového zařízení elektrárny nesprávná firma, která neměla na danou technologii, požadovaný výkon a dostupné palivo příslušné reference. Výsledkem tohoto hazardu byla škoda 15 miliard korun pro českého daňového poplatníka. Ted´ se tu hovoří a ideologicky podloženém přidělení kontraktu na rozšíření atomové elektrárny Dukovany americké zbankrotované firmě Westinghouse. Babiši, Hamáčku, Havlíčku a Koudelko, umíte se poučit z tohoto případu Adularya, a taktéž i ze slovenských Mochovců? Ted´ by to byla ještě větší rána pro nás, české daňové poplatníky, kdyby to dopadlo jako ve slovenských Mochovcích.

      Ale aby z tohoto mého povídání nevyšly jen jako ty nejčernější ty dvě poslední vlády, tak ještě přidám informaci. Já přece dobře vím, jakou sumu musel zaplatit turecký investor za vlády Nečasovy, aby mu ta žádost o úvěr zde v ČR prošla v roce 2010. I to bylo předmětem jednoho z mých trestních oznámení na policii, které bylo odloženo, pane Hamáčku, tak takto si věci stojí.    

     Nedávno jsem se v nějaké té petici dozvěděl, že nějaká Marvanová je členem nějaké protikorupční nadace. Údivem jsem se nemohl ani postavit.  Já tu více než 3 roky bojuji s korupcí jako kůl v plotě a je to o mě dost známo, a žádná Marvanová za mnou nikdy nepřišla, jako že oni by mi nějak s tím pomohli.  Já nebudu čtenáře napínat, ale já jsem to také zkusil na začátku na asi tak dvě nadace boje proti korupci, které jsem oslovil. Ani nebudu popisovat, jak jsem dopadl. 

    Takže, paní Marvanová, nedělejte si prosím z lidí srandu a nesnažte se v lidech vzbudit falešné naděje, že když se český občan setká s korupcí, že by mu snad nějaká ta protikorupční nadace v něčem pomohla. Zůstane na to sám tak, jak jsem na to zůstal sám já. 

    A na závar, proč jsem použil v nadpisu ten příměr o evropských hodnotách? Ti, kdo v tomto projektu podváděli a lhali, a to ve velkém rozsahu, byly Evropané z VPE a Andritze, tedy předváděly, co umí ty naše zlaté evropské hodnoty. Před Turky musím smeknout, ti se chovali neevropsky, tedy čestně.

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.