Giacinto Auriti o cestě ke skutečně, tedy i ekonomicky, humánní společnosti

obrazek Giacinto Auriti
14.5.2013 11:21
Profesor Giacinto Auriti je mmj. zakladatelem Univerzity Teramo, kde učil právo, a je autorem mnoha knih. Nicméně cennější než jeho knihy jsou kratší stati, jako Hodnota práva či Nové mezinárodní (měnové) uspořádání. Řadí se k tzv. poundovským ekonomům (básník Ezra Pound je i autorem knihy "ABC ekonomie") a zodpověděl i některé Poundovy zásadní otázky - touto ekonomickou alternativou se zabýval nejméně 15 let, přišel na spoustu věcí (jeho zásadnější poznatek o euru je uveden v mém blogu "Euroval - co je nového") a nejdůležitější je jeho potvrzení platnosti a nezbytnosti Lincolnovské koncepce peněz - té, která se dnes používá v Číně - totiž peníze v majetku národa, občanů a nikoliv bank. Upozornil na to, že Maastrichtská smlouva je právní fantasma, protože nestanovuje, zda je občan vůči euru dlužníkem či věřitelem. Ve své rodné a domovské obci, Guardiagrelle, kromě založení kostela Panny Marie z Fatimy provozoval alternativní měnu - Simec, o čemž vydal knihu Ves Utopie a s nímž provedl ekonometrický experiment, přičemž dosáhl zrychlení oběhu jiným způsobem než Silvio Gesel a jeho následovníci (viz můj překlad článku autora Silvana Borrusa). Vychoval celou řadu svých pokračovatelů. Bohužel 11.8.si připomeneme smutné výročí jeho úmrtí (2006) - s jeho heslem na rtech "Jsme odsouzeni vyhrát, protože pravda je na naší straně."

Dotaz: "Hovořil jste o vlastnictví peněz národem. Jak je prakticky možné toto provést? Říkáte, že to není problém ekonomů, nýbrž právníků. Jaké důsledky by tato transformace měla? Je vůbec možné ji uskutečnit na úrovni národní i mezinárodní?"

Odpověď: "Především chci poděkovat za tento dotaz, protože je mimořádně na místě a konstruktivní, položili jste mi konkrétní otázku. Vlastnictví národu. Jak se to dělá, aby národ vlastnil? Především bych chtěl objasnit následující: máme dvě koncepce společnosti, jednou z nich je právnický přelud, společnost bez humánního obsahu, jakožto společnost anonymní, nadnárodní, banku, státní podnik, ústavní stát, socialistický stát - to všechno jsou právnické přeludy a pak tu máme koncept společnosti organické, v níž od humanistického konceptu postupuje ke konceptu společnosti (společenskému konceptu). Glosátoři říkávali: společnost jsme my. A z této premisy vzešla koncepce vlastnictví. Vlastnictví je požívání statků právně chráněných. My jsme na univerzitě v semináři všeobecné právní teorie demonstrovali, že hédonistický moment hodnoty, tedy požívání hodnot, je akt striktně individuální a neuskutečnitelný v zastoupení. Já se nemohu najíst chodu špaget v zastoupení. 

Co to znamená? Že vlastnictví peněz musí být připsáno individualitám. Za tímto účelem jsme navrhli vzor zákona, jenž jsme prezentovali v Senátu, kodex sociálních požitků, jež jež je třeba připsat každému občanovi. Tak jako existují daňové zákony, které občan musí dodržovat, tak je stejně na místě, aby existoval kodex občanských výsluh, jež bude občan kasírovat. Musí například dostávat podíl na výnosu z peněz emitovaných centrální bankou, protože jsme se rozhodli pro princip vlastnění peněz národem. 

Jinak by o pravidlu platilo to, co se říká v jednom vtipu, který koloval v dobách Ceaucesca v Rumunsku: - Co to je šampaňské, ptá se  občan...- šampaňské je víno, jež pije rumunský národ prostřednictvím svých volených zástupců. ...Výnos z titulu občanství: právo každé lidské bytosti z titulu příslušnosti ke své vlasti. Lidská bytost je srdcem hédonistického momentu právnických hodnot. Tomuto se říká přirozené právo, právo se tomu říká díky římsko-křesťanské tradici. A opravdu, v době zlatých penízků byl jejich majitelem jejich nositel, s penězi nominálními se stal jejich dlužníkem. Vlastnictví se stalo právnickým přeludem; centrální banka je právnický přelud, mamonem, jenž v aramejštině znamená boha, jsou peníze, mamon  v aramejštině je také anonymní společnost ante litteram, protože v té době nebyl Hegel ještě na světě a tedy neexistoval koncept právnické osoby. Jediný koncept osoby odlišné od osoby lidské, jímž kultura té doby disponovala, bylo božstvo a tedy mamon byl vlastníkem peněz v okamžiku emise. Co je tedy vlastně tím právním přeludem? Je jím obraz žlabu. Za právními přeludy se maskuje podstata organické reprezentace požitků hodnot. Abych tak řekl: zatímco národ přebírá "funkci" že má hlad, vláda přejímá "funkci" konzumace místo národa a v jeho zastoupení. Před okamžikem sem dorazil telefonát důchodce z Casoli, jenž se nám svěřil s dramatickou realitou: "Jak mám vyžít s 600 tisíci lirami za měsíc (v roce 1998, dnes by to bylo okolo 300 eur). Má pravdu.  Proč? Protože jsou to politici, kdo se musí nejprve zastupujíce nažrat. Nebozí zlodějové, co by si počali, kdyby nemohli zvučet oním organickým pravidlem o zastupování v okamžiku hédonismu hodnot.

Takže je jasné, proč byl zkoncipován status právnické osoby; protože se hodí do logiky strategie ovládání. Moji žáci znají naši kritiku Hegela, filozofa kapitalismu. Ten, kdo píše dějiny, není politik, je to filozof. Politika píše jen diktát podle diktátu. Když Hegel říká, že  objekt a subjekt se shodují, protože realita není nic jiného než idea reality, nezaměňuje jen objekt se subjektem, ale i moment instrumentální s hédonistickým... 

Instrumentalizace je kvalita objektu...A tak Hegelem mizí rozlišování mezi objektem a subjektem, čili stává se nehmatným, a tak se překrývají i hédonistický moment hodnoty a jeho požívání s momentem instrumentálním. Personifikuje se nástroj a rodí se právní přelud. Právní přelud,. který začal ve své době chápat už Rosmini, když hovořil o veřejném vlastnictví, říkal, že je to něco odlišného od spoluvlastnictví. Veřejné vlastnictví je atributem vlastnického přeludu...takže chápete, že státní vlastnictví, státní kapitalismus, je vlastnictvím čtyř zlodějů, kteří jsou ve vládě. Co v národním a mezinárodním měřítku znamená uskutečnit princip lidového vlastnictví peněz? Odpovím na tuto otázku, jež je velmi důležitá. Na mezinárodním poli zveřejňuji, že se potýkáme se třemi aspekty monetaristického problému: pozice vlastníka, pozice věřitele, a pozice dlužníka. Tyto tři aspekty jsou zcela irelevantní pro mezinárodní právo. Totiž: v zahraničí nikoho nezajímá, zda v okamžiku emise byly italské peníze banky či občana. Tam je zajímá, zda budou zaplaceny finanční závazky nebo mezinárodní dohody. 

Takže jaké praktické důsledky s sebou nese tato naše volba?  Tato naše volba přináší naději, radost do domovů, důvěru, ruší tuto situaci úzkosti. Praktické důsledky jsou tedy takové, že vy mladí si je nedokážete ani představit, protože jste se narodili právě do této situace úzkostí. Je to jako byste kozlíka nechali vyrůstat v ohradě, pak má svobodu proporcionální k velikosti ohrady. Takže mladí, kteří se narodili v tomto režimu úzkostí, vám chci říci: mějte odvahu vrhnout pohled také ven z tohoto kulturního marasmu , jenž nás dusí, protože pro nás je obvyklé hledět do dálky, zejména my horalé jsme tací, my z Abruzza, pro nás byla dimenze dálek vždy součástí naší spirituality.

ŠKOLA PRÁVNÉ-MONETÁRNÍCH STUDIÍ GIACINTA AURITIHO NA INTERNETU:   https://www.ytclone.com/user/centrostudiauriti

****

I u nás máme podobně hlubokého filozofa, resp. měli jsme: David Vorovka o něm praví: 

"Technický věk redukuje všecku ethiku na ekonomiku", píše Josef Šafařík. Když popisuje redukci lidských hodnot na hodnosti a šarže občana (otroka moci), redukci kultury na funkčnost, svědomí na svědomitost profese, nemluví o kapitalismu, jak je dnes módní, protože ví, že kapitalismus i komunismus jsou ve skutečnosti produkty materialistické podstaty "technického věku". Velmi sympaticky touhu po sociálním zabezpečení pojmenovává jako tendenci svobody "MÍT", nikoliv "BÝT". A svoboda mít je tu odvozena od moci nad člověkem a moc posilňující a legitimizující. "Chtít po státu peněžní prostředky znamená stát ještě více posilňovat a roli člověka zmenšovat". 

Šafaříka jsem objevil až s knihou "Cestou k poslednímu" a kdo ji četl, často přiznává, že Šafařík je patrně neoprávněně opomíjeným, avšak jedním z největších českých filozofů, ne-li největším. Mám pocit, že Šafařík se dotýká skutečné podstaty lidské krize, kterou ani Bělohradský (a už vůbec ne Keller) dostatečně nepostihuje.

__________________________

Stránka o Giacintu Auritim (čti džačintu aurytym): http://en.wikipedia.org/wiki/Giacinto_Auriti  - nebylo přístupné prokliknutím, nutno na stránce anglické wiki vyhledat podle jména! odkaz je stejný, ale je blokovaný pro přímé vstupy https://en.wikipedia.org/wiki/Giacinto_Auriti

 9.3.2013 se konal vzpomínkový memoriuál  na památku zesnulého Giacint Auritiho a počítaly se úspěchy jeho díla, jež jsou nemalé a tále rostou: http://www.youtube.com/watch?v=xRg44twcyMQ

Kanál s videy nahranými přímo profeorem auritim lze nalézt na tomto kanále:  http://www.youtube.com/user/ScuolaAuritianaSimec

Výzamná je tato relace "Komu patří euro?" : http://www.youtube.com/watch?v=zHm4TBRIKSQ

 

Rozvrat Detroti se připravoval dekády, Michigan 30 let krátil daně korporacím. Další fota: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/fotogalerie/2013/07/19/fotogalerie-zkrachovale-mesto-detroit/foto/563379/

Detroit, rozvrat a  krácení daní korporacím

 

Tomu, kdo propadá zármutku, skepsi a nedostatku schopnosti představit si lepší svět, doporučuji film Nádherná zelená, jenž lze shlédnout kupříkladuý na této stránce:

Nádherná zelená - zakázaný film spatřuje světlo světa
svetkolemnas.info
Tento film nebyl oficiálně povolen a podporován. Přece jen, míra únosnosti toho co přináší je dost náročná. V celé nahotě se v něm totiž postupně objevují pravdivé obrazy o naší kultuře a civilizaci. 
amiourful
Bioranger, vášnivá sběračka hovínek, z nichž po domácku kuje zlato, správce i pro nefejsbukáře otevřené stránky Alternativní ekonomické školy proti dluhovému otrokářství. Motto: "Pokud vás přesvědčí, že se nic nezmění, tak se také nic změnit nemůže." Stránky jejího hnutí: http://serpentina-bioranger.simplesite.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.