Glosář k 15. týdnu ʹ20 na lem našeho politického dění

pelc vladimír
20.4.2020 23:14
Výzva kvůli sebeprezentaci. Generál plastelína jde do útoku. Zrůda je Vondra. Morálka politiků. Důvěra k institucím

Výzva kvůli sebeprezentaci

Skupina bývalých signatářů tzv. charty 77, včetně bývalého premiéra a bývalého předsedy Senátu Petra Pitharta a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové, vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru. Krizové stavy nesou vždy riziko nárůstu autoritářských tendencí, přestože česká krizová opatření ústavní limity nepřekračují, uvádějí signatáři ve výzvě ( viz , 6. 4. 2020). O čem výzva bývalých svědčí? Jako sláma z bot z myšlenkově prázdného prohlášení trčí pouhá snaha ukázat se opět na veřejnosti. Je to výzva k připomenutí se, kvůli prezentování sebe sama.

Generál plastelína jde do útoku

Bývalý voják z povolání Petr Pavel odstartoval svou prezidentskou kampaň. Snaží se o svůj pozitivní obraz. Dosud se pouze motal kolem obskurního sdružení tzv. evropské hodnoty a bývalého pornoherce ve filmech jen a jen pro pány a jen a jen s pány. Naději vložil do marketingového tahu – do charity. Má název „Spolu silnější“ ( viz , 6. 4. 2020). Proti koronaviru. Název neoriginální. Čmajznul ho Hillary Clintonové z posledních prezidentských voleb v USA. Politicky tvárnému, tvarovatelnému a nadmíru čestnému muži, že ano – vždyť jednou přísahal věrnost státu socialistickému a jeho armádě, podruhé přísahal věrnost Severoatlantickému paktu – marketingové tažení těžko soudný volič uvěří.

Zrůda je Vondra

Alexandr Vondra, europoslanec za ODS, ve zveřejněném textu ( viz , 10. 4. 2020) k odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva uvedl: Můj osobní názor je, že Koněv byla samozřejmě zrůda. O tom nebudiž pochyb. Ale když ho sundat, tak se to mělo udělat hned po revoluci, kdy se takové věci zpravidla dělají. Názor A. Vondry vyrůstá z protofašistického podhoubí. Pro reprezentanty protofašistického podhoubí je nepochybně hodnotnější generál wehrmachtu než Rudé armády. S generálem wehrmachtu by se totiž už nějak, hhmm že ano, žeee, dohodli. Ten, kdo velel vojskům, která Československo v pětačtyřicátém osvobodila, byl podle A. Vondry zrůda. Osvobozování Československa, při kterém padlo na sto třicet tisíc rudoarmějců, bylo tedy podle něj zrůdné jednání. Ne budiž pochyb o tom, že zrůda je Alexandr Vondra.

Nepřehlédněte

Morálka politiků očima veřejnosti

Sběr dat sociologického průzkumu probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020 ( viz ). Výsledky nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky. Čtyři pětiny českých občanů shodně uvedly, že spory, problémy a aféry patří k životu a vyskytují se i v jiných demokraciích a že je často těžké se v nich vyznat. Ještě výraznější (86 %) je ale souhlas s tvrzením, že o problémech, sporech a aférách je třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti. Téměř dvě třetiny (65 %) Čechů si myslí, že ve sporech a aférách, které se ve veřejném životě objevují, jde hlavně o vyřizování osobních účtů, a jen necelá polovina lidí (48 %) se domnívá, že jde hlavně o vyřešení věcných sporů. Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: 210 310 588; E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz.

Důvěra k vybraným institucím veřejného života

Sběr dat sociologického průzkumu probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020 ( viz ).Výsledky nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (76 %) a policie ČR (75 %), nejméně lidé důvěřují církvím (30 %) a politickým stranám a hnutím (26 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, rádií, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u internetu. V případě televize a tisku podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U zbývajících institucí již více (politické strany a hnutí, církve) či méně (neziskové organizace) převažuje nedůvěra. V porovnání s předchozím šetřením ze září 2019 jsme zaznamenali výrazný nárůst důvěry ke všem sledovaným institucím vyjma politických stran a hnutí, kde nedošlo k žádné změně. Časový vývoj (ne)důvěry k vybraným institucím veřejného života můžete najít v interaktivní formě v přehledu časových řad CVVM: http://cvvmapp.soc.cas.cz/. Zpracovala: Radka Hanzlová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 587; e-mail: radka.hanzlova@soc.cas.cz.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.