Glosář k 9. a 10. týdnu ʹ20: Masovací prostředky opět seriózní. Na ministerstvu přecvachováno. Pozitivní koronavirus. Boj o krupičandu. Názory občanů na možnosti ovlivnit legislativu. Mínění o motivech vstupu do politiky. Zájem o politiku

pelc vladimír
12.3.2020 13:42
Z řeckého γλώσσα (glóssa), česky poznámka na okraj jiných textů, informací, tvrzení k jejich vysvětlení. Zde drobné poznámky na lem našeho politického dění, k upřesnění jeho významu; podle výběru autora. Nemusí jít jen o produkty uplynulých týdnů.

 

Úvodní povzdech

Původně jsem si neuvědomil, jak obtížné je psát aktuální glosy k aktuálním tématům. Takové psaní musí být vážným zamyšlení o vážných věcech. Ale co vážného můžete psát třeba o výkřiku blba-konspirátora, že prý vláda chce svými opatřeními proti šíření koronaviru – zákazem hromadných akcí apod. – likvidovat jeho divadlo (moudro vypustil Jan Hrušínský, který si stěžoval na uzavření divadel, že to je komplot proti jeho Divadlu Na Jezerce, prý „likvidace všech nepohodlných“). Takový názor může být jen předmětem zkoumání psychiatra.

Je těžké být u nás glosátorem.

Masovací prostředky opět seriózní

Premiér A. Babiš navštívil Náchod (26. 2. 2020). Měl vystoupit na tiskové konferenci na náchodském nádraží. K tomu nedošlo. Svým křikem a pískáním tomu zabránila asi dvacítka zfanatizovaných výtržníků – to by napsaly sdělovací prostředky, sdělující seriózní informace; masovací prostředky, sdělující fejky s cílem masy jejich příjemců ovlivnit uvedly, že šlo o „dav“, jehož jednání bylo demokratické. Na místě byl i téměř shodný počet novinářů. Závěr je stále tentýž: Mainstreamové sdělovací prostředky věnují incidentu s radikálním politickým protidemokratickým zaměřením více mediálního prostoru, než seriózním závažným informacím. Cílem masovacích prostředků je zásadním způsobem útočit na pilíře demokracie: na legalitu a legitimitu svobodných voleb.

Na ministerstvu přecvachováno

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nemluvil pravdu. Tvrdil, že Soňa Peková, vedoucí soukromé laboratoře, která odhalila dva případy nákazy koronavirem, udělal profesní chybu, a sama je v nemocniční karanténě. Ani jedno pravda nebyla. Vojtěch se omluvil. Nemastně neslaně. A ministerstvo laboratoři testování zakázalo. Ze dne na den.

Celá situace zračí, že a) soukromá laboratoř se provinila tím, že byla schopna testování provést rychle, b) soukromá laboratoř se provinila tím, že uskutečnila test za cenu 1.264 Kč včetně DPH (státní laboratoře ho dělají za tři až pět tisíc korun); c) že obranný systém proti koronaviru není perfektní, když dva pozitivní případy napadení koronavirem odhalila, a tím ukázala, že státní orgány nepracují tak, jak mají. „Chystají se na nás zakleknout, potvrdily mi to tři zdroje, říká Soňa Peková, vedoucí soukromé laboratoře, která odhalila dva případy nákazy koronavirem. Pak jí ministerstvo testování zakázalo. Jsem lékařka a sem se řítí neštěstí, proto jsme testy nabídli za cenu obvyklou, jsou to korunové položky. A to byl asi poslední hřebík do naší rakve. Stát se aktivně brání sběru dat o nakažených, tvrdí. Naštvala jsem stát, státní aparát, teď po mně šlapou“ ( viz ).

Pozitivní koronavirus

Koronavirus řádí. Rozšiřuje se. Zavřeny jsou školy, zaměstnanci mají práci doma (home office). Může mít též kladný vliv? Může. Firmy třeba zjistí, kolik jejich zaměstnanců může i efektivněji pracovat z domova, poradu navštívit jednou za měsíc, že je zbytečné platit tolik kanceláří, a pracovníci budou rádi, že nemusejí do místa firmy dojíždět… prodejní organizace zase mohou rozšířit dovoz zboží (online, dovoz až do domu zdarma)… školy mohou větší důraz klást na samostatnost žáků, studentů, posluchačů a zodpovědnost jejich rodičů rozšířením výuky po internetu… nebo třeba nyní zavřená univerzitní knihovna může digitalizovat a po síti zpřístupnit publikace, které jsou nyní jen k půjčení ve studovně…

Boj o krupičandu

Na nějaké rozhlasové stanici podávali informaci o tom, že na kterési základní škole žáci podepsali petice. Dvě. První manifestovala jejich názor, že by ve školní jídelně k obědu měla být krupicová kaše, a druhá, že by vůbec být neměla. Lítý zápas skončil nakonec dohodou: párkrát do měsíce krupičanda bude, tedy v těch dalších dnech nebude. Správný výsledek – rozdílnost názorů na krupicovou kaši … (další příklady laskavě doplňujte dle svých názorů) nesmí vést k boji do hrdel a statků, k vyhlazovací válce, k Lipanům.

Nepřehlédněte

Názory občanů na možnosti ovlivnit legislativní proces

Součástí únorového dotazníku CVVM ( viz ) byly otázky, které zkoumaly názory na některé možnosti, jak mohou lidé ovlivňovat legislativu, prosazovat změnu zákona. Jako účinnou metodu, jak mohou lidé ovlivnit změnu zákona, česká veřejnost většinově hodnotí jen práci v politické straně (61 %), polovina občanů (50 %) jako účinnou metodu hodnotí i stávku. Jako nejméně účinná při snaze o prosazení změny zákona se lidem jeví práce v církvi (13 % účinná, 76 % neúčinná) a hladovka (10 % účinná, 84 % neúčinná). Oproti předchozímu šetření z února 2015 poklesla důvěra v účinnost soudního sporu. Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 586; e-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz.

Mínění o motivech vstupu do politiky

V únoru 2020 byly v rámci bloku o občanské angažovanosti a participaci na veřejném životě pokládány otázky mapující mínění občanů o motivech pro vstup do politiky ( viz ). Za nejdůležitější důvody pro zapojení do politického života veřejnost považuje získání moci a získání majetku (necelá polovina dotázaných uvedla „rozhodně důležité“, další přibližně třetina „spíše důležité“). Za relativně nejméně důležité veřejnost považuje pomoc při řešení problémů společnosti a prosazování svých představ (přibližně pětina dotázaných „rozhodně důležité“, necelá polovina „spíše důležité“). V aktuálním výzkumu dále pokračoval pokles rozhodné důležitosti motivů spojených s majetkem, s mocí a s osobním vyniknutím, který začal mezi roky 2016 a 2018. V porovnání s minulým výzkumem z roku 2018 byl rovněž zaznamenán pokles podílu odpovědí „rozhodně důležité“ v případě položek prosadit zájmy své politické strany“ (o 7 procentních bodů), „prosadit zájmy spřízněné skupiny“ (o 6 procentních bodů) a „mít možnost ovlivňovat veřejné záležitosti“ (o 4 procentní body ve prospěch odpovědi „spíše důležité“). Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 589, e-mail: milan.tucek@soc.cas.cz.

Zájem o politiku a názory na podílení se občanů na rozhodování

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR dvě sady otázek týkajících se jednak zájmu občanů o politiku a jednak názoru na podíl politiků a občanů na rozhodování ( viz ).

Více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti se obecně o politiku zajímají, necelé tři pětiny (58 %) nikoliv. Větší zájem je o politické dění v naší zemi (51 % dotázaných se zajímá) než o politické dění ve světě (38 %) či v EU (35 %). Zájem o politické dění v naší zemi je nicméně nejnižší od roku 2008 (celkem poklesl o 13 procentních bodů). O významných místních otázkách by měli rozhodovat především občané (75 % odpovědí určitě a spíše ano). Ve zbývajících případech by nadpoloviční většina veřejnosti svěřila rozhodování voleným politikům (v případě významných společenských otázek 51 %, významných zákonů 76 % a významných mezinárodních smluv 83 %). Zpracovala: Radka Hanzlová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 587; e-mail: radka.hanzlova@soc.cas.cz.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.