Glosář ke 13. a 14. týdnu ʹ20 na lem našeho politického dění

pelc vladimír
5.4.2020 10:03
Na počátku slovo, na konci čin. Bojechtivý ředitel. K čemu je BIS? Dno žumpy. Volební model. Důvěra ústavním institucím. Angažovanost občanů a zájem o politiku.

 

Na počátku slovo, na konci čin

 

Katolická církev opět s lidem. Místo pomoci v čase kononavirové krize staví na Staroměstském náměstí v Praze morový sloup. Na počátku má církev vždy slovo; bylo tomu tak v bibli, je tomu tak nyní: Katolická církev občany slovy nabádá k mnoha bohulibým činům. Její čin však na konci chybí. Katolická církev opět s lidem. Ovšem jenom slovy.

Bojechtivý ředitel

 

Bez většího zájmu veřejnosti proběhlo jmenování Karla Řehky, brigádního generála, ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Karel Řehka (45) se účastnil zahraničních armádních misí, působil u speciálních sil, na ministerstvu obrany i u NATO. Nahradil Dušana Navrátila, jehož odvolání loni v prosinci zdůvodnil premiér Andrej Babiš (ANO) nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi. Jak skutečnost interpretovat? K. Řehka je ideový souputník např. Jakuba Jandy, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty, a podobných rusobijců a rusofobů (viz, viz). Propaguje nutnost budovat kritické myšlení – ovšem myšlení je podle něj kritickým pouze tehdy, je-li kriticky zaměřeno proti Rusku; myšlení zaměřené jinam a jinak je nekritické. Je myšlenkově prvoplánový, jednoduchý, orientovaný militantně, bez vlastního kvalifikovaného promýšlení problémů (jeho kniha Informační válka je odborníky hodnocena jako velmi slabá a plagiátorská). Politicko-hospodářská podstata světových hospodářských a vojenských konfliktů mu uniká, nechápe ji; prokázal to např. svojí reakcí na nutnost stažení našich vojáků z Afghánistánu (viz, 28. 10. 2018; viz, 16. 5. 2019). V nové funkci je K. Řehka posílením militantních tendencí v našem státě.

K čemu je BIS?

 

Ve veřejném informačním prostoru se objevila informace, že prý BIS (Bezpečnostní informační služba) už prý na počátku ledna věděla, že tuzemští Číňané ve velkém vykupují roušky a další zdravotnický materiál vhodný na boj proti koronaviru, a lifrují ho do Číny. Na počátku března prý tuto tajnou informaci dostal premiér – a já se ptám, pokud to je pravda, jak je možné, že od okamžiku získání závažných poznatků uplynuly dva měsíce, než se dostaly k premiérovi? Pokud jsou informace uvedené ve veřejném prostoru správné, pak jsou jen dvě možnosti; první, méně pravděpodobná, že je tato tajná služba neschopnou organizací; druhá, pravděpodobnější, že časová prodleva mezi získáním informací a jejich předložení premiérovi byla úmyslná. A s jakým cílem? Lze se jen domýšlet. Šlo snad o snahu současnou vládu před občany zdiskreditovat.

Dno žumpy

 

Na Praze 6 odstranili sochu Koněva. Zastupitelstvo akci schválilo v noci. Začali po druhé hodině v noci. A v čase koronavirového nouzového stavu. Prý proto, jak prohlásil starosta Ondřej Kolář (TOP 09), aby u toho nebyla demonstrace „prapodivných lidí z pravicové i levicové spodiny“ (viz, 4. 4. 2020). Občané s jinými, než protonacistickými názory, jsou, podle Koláře, „prapodivná spodina“. Zastupitelé Prahy 6, kteří jsou pachateli, jsou politickou lůzou. Oni, ani O. Kolář, by tu bez osvobození Československa, jemuž maršál I. S. Koněv velel, nebyli – jejich předkové by za nacistické okupace vylítli komínem; pokud by s nacisty usilovně nespolupracovali. Krysí jednání patří do současného politického trendu překrucování dějin. Cíl: změnit historické pravdy.

Nepřehlédněte

 

Volební modelna začátku března 2020

 

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. až 11. 3. 2020 (viz). Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Pokud by se na začátku března 2020 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 62 % občanů ČR. Volební model v této tiskové zprávě není předpovědí výsledků voleb, ale poskytuje pouze informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat. Výsledný volební model pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami. Podle volebního modelu mělo v době sběru dat největší podporu hnutí ANO (33 %) následované s velkým odstupem ODS (14,5 %) a Piráty (12,5 %). U uskupení TOP 09, STAN a SPD nebylo možné vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů mezi více stranami říci, zda by se do PSP ČR dostaly či nedostaly. Oproti předchozímu měření z února 2020 nedošlo na začátku března k žádným statisticky významným změnám a situaci v posledních měsících tak bylo možné interpretovat jako stabilní. Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 591, e-mail: matous.pilnacek@soc.cas.cz.

Důvěra ústavním institucím v březnu 2020

 Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. až 11. 3. 2020 (viz). Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Prezidentovi důvěřuje 50 % Čechů, vládě 45 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 34 % a Senát 36 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) a obecní zastupitelstva (64 %). S politickou situací bylo spokojeno 21 % občanů, nespokojenost vyjadřovala o málo více než třetina (36 %) veřejnosti. Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 586; e-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz

Angažovanost občanů a zájem o politiku – únor 2020

Jen minimální podíl (9 %) české veřejnosti nikdy nesleduje informace o politice v médiích (viz). Přibližně čtvrtina (27 %) uvádí, že je sleduje často, zhruba třetina (35 %) občas a necelé tři desetiny (29 %) zřídka. Výrazná většina společnosti také o politice diskutuje s přáteli. Méně než desetina (7 %) často, tři desetiny (30 %) občas, čtyři desetiny (40 %) zřídka, více než pětina (22 %) nikdy. Do ostatních činností souvisejících s politickou aktivitou se však většinově Češi nezapojují. Nejméně pak čeští občané uváděli práci pro politickou stranu, které se nikdy nevěnuje téměř devět desetin (87 %) společnosti. Češi se nejčastěji účastní činnosti sportovních organizací (23 %) a činnosti občanských a zájmových sdružení (20 %). Nejméně se naopak účastní činnosti politických stran (3 %), odborů (6 %) a církví (6 %). Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 583; e-mail: martin.spurny@soc.cas.cz


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.