Glosář ke 42. týdnu ʹ19: Politicky defektní ÚS. Nepopulární hejtmanka. Kvalita vzdělávání. Voliči a strany

pelc vladimír
21.10.2019 20:21
Z řeckého γλώσσα (glóssa), česky poznámka na okraj jiných textů, informací, tvrzení k jejich vysvětlení. Zde drobné poznámky na lem našeho politického dění, k upřesnění jeho významu; podle výběru autora. Nemusí jít jen o produkty uplynulého týdne.

Politicky defektní ÚS

Ústavní soud zrušil část novely, podle níž měly církve a náboženské společnosti platit daň z vyplácených finančních náhrad. Údajné církevní restituce jsou jedním z největších hospodářských tunelů v novější době. Církve žádné nemovité majetky od reforem Josefa II. nevlastnila, měla je v užívání, nebylo tedy co restituovat. Návrh na tzv. restituce (8. 11. 2012, premiér Nečas) byl schválen většinou jednoho hlasu později odsouzeného poslance za ODS. Většina občanů údajné restituce odmítala a odmítá. Ústavní soud se svým ideologickým rozhodnutí projevil jako politicky defektní.

Nepopulární hejtmanka

Je až s podivem, co někteří politici vypustí z úst. Paní Jaroslava Pokorná-Jermanová (politické hnutí ANO 2011), která je jedna ruka s ostudou – vzpomeňte na prapodivné externí smlouvy na činnosti, které fakticky vykonávají zaměstnanci úřadu, na zneužívání služebního vozidla jejím manželem, na nepotistickou personální politiku třeba při obsazování ředitelky Památníku Karla Čapka a četné další – tedy tato osoba si dovolila prohlásit, že co projde jiným, jí ne, protože je součástí nepopulárního hnutí, a za své názory je perzekvována ( viz ). Ona dáma si nevidí do úst: Je hejtmankou za politické hnutí ANO 2011, které má, na rozdíl od desetiprocentních straniček, voličské preference trojnásobné; je tedy populární. Nepopularitou tak může trpět pouze paní hejtmanka.

Nepřehlédněte Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností

Pravidelný výzkum CVVM v září 2019 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání a na možnosti dosažení vzdělání v ČR ( viz ). Otázky byly zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem, hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností a dovedností a toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty žáků a studentů. Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé; kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným. Nejlépe je hodnocena úroveň vzdělávání u gymnázií a základních škol, nejhůře u středních odborných učilišť. Oproti výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol v roce 2017, a následném nárůstu v roce 2018, nedošlo v aktuálním výzkumu k téměř žádným statisticky významným změnám. Výjimkou jsou pouze vyšší odborné školy, u kterých došlo k mírnému nárůstu (o 4 procentní body) pozitivního hodnocení. Z hlediska osobního přínosu dlouhodobě převažuje názor, že vzdělání lidem poskytlo vhodnou průpravu a zejména kvalifikaci v oboru a všeobecný přehled. Téměř tři čtvrtiny (74 %) občanů mají za to, že každý v ČR může dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Zpracovala: Radka Hanzlová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: +420 210 310 587; e-mail: radka.hanzlova@soc.cas.cz

Voliči a strany

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., do svého zářijového šetření zařadilo blok otázek týkající se vztahu voličů k preferovaným politickým stranám ( viz ). Otázky zjišťovaly jednak intenzitu vztahu (sílu vazby) k preferované straně, jednak motivační zázemí potenciálních voličů. 20 % voličů se považuje za rozhodné přívržence preferované strany, 49 % s ní většinou souhlasí, 17 % uvedlo, že stanoviska strany jsou jim blízká, ale v mnohém mají jiný názor a 12 % voličů se nelíbí žádná strana, ale jimi uvedená strana jim vadí nejméně. Aktuální výsledky ukazují třetí nejvyšší míru identifikace voliče s jeho preferovanou stranou za celou dobu měření od roku 1995, vyšší míra byla jen v roce 2018 a v roce 1996. Nejsilnějšími motivy volby strany zůstávají souhlas s programem (91 %) a důvěra jejím představitelům (89 %). Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 583, e-mail: martin.spurny@soc.cas.cz


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.