Gorila předkládá náměty k zamyšlení

obrazek
27.2.2012 18:12
Z úryvků z operace Gorila, která je příčinou zvýšeného zájmu občanů Slovenska o věci veřejné, mne zaujal tento: Šéfce Fondu národního majetku Anně Bubeníkové pan Haščák (Penta) vysvětluje, jak se při privatizaci poliklinik (Penta má kromě energetiky také velký podíl ve zdravotnictví) hraje proti konkurenci, která dala nabídky v obálkách: „Nafoukneš obálku a mikrokamerou procházíš jednotlivé řádky.“ Na to ovšem musí mít svého člověka v komisi, kterého je nutné zaplatit. On takového samozřejmě má...

Pochybuji, že by se tyto nejmodernější zpravodajské technické výdobytky vyhnuly naší republice. Nepochybuji, že díky nim státní kasa nejen při obálkové privatizaci státního majetku, ale i obálkových výběrových řízeních veřejných zakázek a institutu finančních náhrad za vícepráce, přišla o obrovské peníze. Nepochybuji, že tyto chybějící peníze vláda rozpočtové odpovědnosti vydoluje z řadových občanů, pokud k tomu vládní nedinosauři dostanou dostatečný prostor. Jeho hranice aktuálně zvětšuje odevzdanost řadových občanů a jejich schopnost se nechat poštvat proti sobě, logicky svým zájmům.

Vládní legislativní kreativita v zubožování řadových občanů je, narozdíl od legislativní pasivity v boji proti šedé ekonomice a všudypřítomné korupci, nekonečná. To v poslední době dokazují i velmi vážné úvahy ministerstva financí, že by se důchodcům nevalorizovaly důchody. Neboť každý z nás je dítě, vnuk či vnučka a pokud máme rodiče, babičky a dědečky, tak to znamená, že tato vláda, aby i do budoucna bylo na rozkrádání veřejných prostředků, z mého subjektivního pohledu, který je ovlivněn veřejnými informacemi, minimálně přemýšlí, jak okrást naše nejbližší příbuzné.

Já mám svědomí čisté. Nikdy jsem neskočil na slizký špek pravicových politiků, že stát okrádají nezaměstnaní, sociálně potřební, nemocní a důchodci. Nikdy jsem neměl potřebu přemlouvat bábu a dědka. Proto bych přivítal, kdyby se některá z organizací hájící zájmy seniorů rozhodla k anti-Přemluv bábu a dědka. Aby naopak babky a dědové přemluvili své děti, vnuky a vnučky, aby aktivním způsobem přinutili vládu, aby je neokrádala.

Na závěr si dovolím vyslovit námět. Nešlo by vliv mikrokamer eliminovat tím, že by se zájemci o cokoli státního nebo obecního sešli naráz v jedné místnosti a před sebe na stůl by vyložili kartu na které by místo čertových obrázků byla cena? A pak ji stejně jako při očku za přítomnosti státního notáře postupně otočili? A celé výběrové řízení by bylo z kamer zavěšených nad stoly stejně jako je to v kasinech monitorováno? Že by to připomínalo hazard? No a co? Copak nelze hazardování s veřejnými prostředky čelit hazardem přijatými bezpečnostními opatřeními? Není naopak hazard, jak se ukazuje v Gorile, nechat zapečetěné obálky v rukou něčího člověka v komisi?

stvan
Není důležité co si o sobě myslím já, ale co si o mně myslí druzí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.