Izrael na křižovatce

obrazek
29.12.2020 11:04
Izrael čekají na přelomu zimy a jara 2021 již čtvrté parlamentní volby za poslední dva roky. Příčin politické nestability židovského státu je celá řada – pandemie, ekonomická recese a zkorumpovaný premiér Benjamin Netanjahu, který vládne už jedenáct let a stále se nechystá odejít do politického důchodu.

Nezničitelný „Bibi“

Poslanci neschválili státní rozpočet do 23. prosince, což byl nejzazší termín a v důsledku toho se rozpadla středopravá vládní koalice a Kneset byl rozpuštěn. Podle zákona, který ukládá konání voleb do tří měsíců od rozpuštění parlamentu, byl termín automaticky stanoven na 23. březen příštího roku. Izraelci tak zvolí 120 nových zákonodárců podle poměrného volebního systému s uzavírací klauzulí 3,25 %. Již nyní lze predikovat, vzhledem k fragmentaci politického spektra, obtížné sestavování příštího kabinetu. B. Netanjahu se však považuje za favorita a slibuje si nejen udržení u moci, ale i trestně právní imunitu v probíhajícím soudním procesu. Navíc podle koaliční dohody Likudu s Modrobílými o rotaci lídrů obou stran v čele vlády měl na konci příštího roku Netanjahu uvolnit premiérské křeslo dosavadnímu ministrovi obrany Bennymu Gantzovi, což mu není příliš po chuti. Počítá s tím, že po volbách sestaví s programově blízkými stranami čistě pravicovou vládu a nebude muset dělat kompromisy s centristy.

Rozštěpený Likud a upadající Modrobílí

Netanjahu, který se zvolením demokrata Joe Bidena ztratil i svého největšího zahraničního spojence Donalda Trumpa, to však nebude mít vůbec snadné. Podle aktuálního průzkumu stranických preferencí agentury Panels Politics ze Štědrého dne by sice pravicový Likud s 26 mandáty zvítězil, ale na záda mu s 21 mandáty dýchá konzervativní formace Nová naděje jeho bývalého spolustraníka Gideona Saara, vzniklá secesí z Likudu teprve 8. prosince. Lídr nového uskupení se s Netanjahuem nerozešel v dobrém a odmítá s ním po volbách utvořit případnou pravicovou koalici. Pro Likud by takový výsledek znamenal oproti posledním volbám ztrátu deseti poslanců. Ještě hůř by ovšem dopadli centrističtí Modrobílí kandidující jako samostatné uskupení – dosáhli by pouze na čtyři křesla a o deset přišli.

Další strany

Z neshod uvnitř koalice tak těží především Nová naděje a také krajně pravicová aliance Jamina v čele s Naftali Bennettem hájící mj. zájmy židovských osadníků na Západním břehu Jordánu. Polepšila by si z 5 na 14 poslanců. Popularita ostatních stran se od posledních voleb drží přibližně na stejné úrovni. V Knesetu by zasedli reprezentanti dalších šesti uskupení. 15 křesel průzkum přisuzuje liberálům z Ješ Atid-Telem, kteří vznikli odštěpením od Modrobílých a profilují se jako sekulární protikorupční strana hájící koexistenci židovského a palestinského státu. 11 mandátů by obdržela Spojená kandidátní listina arabské minority, 8 ultra-ortodoxní strana Šas, po 7 křeslech náboženský Jednotný judaismus tóry a sekulární nacionalistická strana Izrael náš domov Avigdora Liebermana. Z politické mapy je fakticky vymazána levice – konkrétně historická Strana práce, která má nyní 3 mandáty, ale do příštího Knesetu by se nedostala. Jedinou středolevou formací se šancí na 7 poslanců je sociálně demokratická a ekologická strana Meretz (Síla).

Stabilita v nedohlednu

Z výše uvedeného průzkumu vyplývá, že pokud by zvítězil Likud a B. Netanjahu i přes všechny své úplatkářské aféry opět sestavoval vládu, s dalšími pravicovými spojenci (Jamina, Šas, Jednotný judaismus tóry) by dali dohromady 55 mandátů, ačkoliv na parlamentní majoritu je jich potřeba 61. Je evidentní, že ani nové volby nepomohou odblokovat současnou patovou situaci a Izrael nejspíš čeká složité a dlouhé vyjednávání o novém kabinetu. Každoroční opakování parlamentních voleb se tak může stát běžným jevem.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.