Já ty ruský tanky nezavolal…

antonín novotný
28.1.2020 12:39
28. ledna 1975 bylo stejně jako dnes po čtyřiceti pěti letech úterý. Až následující den se lidé dověděli z několika řádek v Rudém právu, že „Zemřel soudruh Antonín Novotný“. V té době byl bývalý prezident novými komunistickými vládci držen jakoby v neexistenci. Nemálo občanů Československa však na něj vzpomínalo v dobrém.

Jedním z důvodů byl kolující údajný výrok Novotného „Já ty ruský tanky nezavolal.“ Začalo se mluvit o tom, že to byl právě Novotný, kdo v postavení 1. tajemníka KSČ a prezidenta Československé socialistické republiky bránil snaze sovětských generálů zřídit v naší republice základny sovětské armády i militarizovat stát dalšími uskupeními naší armády.

Přiznejme také, že po federalizaci Československa a zvyšujícím se slovenském vlivu na politiku státu také mnozí Novotnému přičítali k dobru jeho nepříliš vřelý vztah ke vzrůstajícímu slovenskému nacionalismu, který projevil i několika gesty při návštěvě Slovenska v roce 1967.

A byla tu ještě jedna věc. Navzdory tomu, že v aktivní službě komunistickému režimu prožil i padesátá léta, od počátku šedesátých let přinejmenším nebránil liberalizaci ve společnosti, zejména v kulturní a ekonomické sféře.

V období tzv. Pražského jara 22. března 1968 abdikoval a odešel do ústraní. Rozešla se s ním i komunistická strana, do jejíchž řad vstoupil v roce 1921. Kritika Novotného byla v řadě případů oprávněná, ale v mnohých také přicházela od těch, kteří tak smývali vlastní selhání.

Temná doba normalizace musela vyvolávat vzpomínku na Antonína Novotného, tak či onak vnímaného jako lidového politika, který rád hraje mariáš a v novoročním projevu klidně hovoří o nedostatku silonek.  Navíc pohledného a zejména pro ženy přitažlivého, čehož si povšimli i ve světě.

A tak se začalo také říkat „Tony, sorry“.

Samozřejmě časem vše žije svým životem. I iluze. Pro mnohé ale byla a ještě je éra Antonína Novotného dobou nápravy režimu, navzdory hospodářským problémům i snahám o jejich řešení, zájmu o život lidí, dobou, ve které se začali točit do dnešního dne reprízované filmy a také časem, kdy mohla vyjít Kunderova kniha Majitelé klíčů, Tatarkův Démon souhlasu či Mňačkova Jak chutná moc.

Antonín Novotný byl ve vší tichosti pohřben na Hřbitově Malvazinky. Když někdo dnes jde na tento hřbitov se svíčkou ke hrobu Karla Gotta, může se zastavit také u hrobu bývalého prezidenta. Vždyť pěveckou cestu vzhůru začal Gott právě v éře Antonína Novotného.

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Pokud je pravdou to, co napsal Jiří Řezník a já nemám důvod nevěřit, tak se nabízí otázka: "Proč se tahle úvaha objevila až 1.5.1967"? Nesvědčí to naopak o tom, že zde byly tlaky ze sovětské strany a tehdejší soudruh prezident je odbyl tak, že se o nich zmínil v projevu, ale fakticky se sovětským základnám u nás bránil? Skutečnost je taková, že za jeho panování, jsme zde žádné cizí základny neměli.

Připomenu, že v roce 1968 nehlasoval ministr zahraničí "soudruh" Hájek se spojenci z Varšavské smlouvy a drtivou většinou ostatních členů OSN pro rezoluci, která odsuzovala stát Izrael. To mohla být poslední kapka pro rozhodnutí o 21.srpnu. V přepisech z moskevských jednání se Leonid Brežněv několikrát zmínil o vlivu "českých soudruhů". kteří přespříliš horovali pro sionismus.   

rezjir10

Ale pozval. V projevu 1.května 1967.

Jiří Volný st.

Je  nutné zdůraznit, že Antonín Novotný byl v roce 1941 zatčen a vězněn v Mauthausenu do konce války. Vrabci na střechách si cvrlikali, že byl odpůrcem umístění sovětských raketových základen na našem území, a proto musel jít. Šedesátá léta byla obdobím mezinárodního uvolňování a mnoho našich lidí se poprvé podívalo na západ nebo do Jugoslávie. Zní to jako fráze, ale myšlenky o míru a rozumném socialismu měly do srpna 1968 velkou podporu na celém světě. Obrovsky vzrostlo mírové hnutí a mnoho zemí se kriticky stavělo k vojenským blokům a toužilo po maximální nezávislosti. 

Je moc dobře, že už mnozí hodnotí Antonína Novotného objektivně, zejména v kontrastu s mafiánským kapitalismem po roce 1989, ale také v protikladu k utahování šroubů po srpnu 1968.  Z obou srovnání vychází bývalý prezident až nečekaně kladně. 

paysan

Hezké, díky!

jiri-vyvadil

Moc pěkně napsáno. Pro mnohého z nás ta šedesátá léta minulého století byla vlastně krásná. Všechno se myšlenkově rozvíjelo a jaksi logicky se bralo, že i to předchozí negativní muselo být. V 60. letech minulého století za Antonína Novotného expandovala naše filmová tvorba.  Kam se ta dnešní hrabe. 60% lidí v něco věřilo. I ta dnes nenávistná Pavlína Filipovská zpívala, že ví, že v 66 bude všude mír. A to už nemluvím o tom, že krásný Tony byl kdesi v Americe označen za nejkrásnějšího světového prezidenta.

Jo, nebyl to génius, ale v rámci svého omezeného myšlení umožnil tak široký rozsah "hereze", že možná byla škoda, že tak učinil. Kdyby zůstal, 21. srpen 1968 by nebyl..., a všechno mohlo být trochu jinak.