Jak jsem se přesladil

Proto jsem byl ušetřen z mého úhlu pohledu po­kryteckých oslovení typu "miláčku", "drahoušku", "srdíčko", "zlatíčko" či "cukroušku". Být z pohledu milované osoby "slaďoučkým" může být jistě pozi­tivní stav, ale pro správného chlapa to jistě nemůže být cílem.

Mně se to však mimoděk podařilo. Vzhledem k mé oblibě velmi silně osla­zené kávy a stále více mne zner­vózňujícího obvodu pasu jsem již před několika lety přešel od klasického cukru k umělým sladidlům. Po mnoha experimentech jsem si nakonec oblíbil jedno sladidlo. Protože ho však všude nevedou, nakupuji si obvykle větší zá­sobu. Tak se stalo minulý týden a já jsem si do kuchyňské skřínky uložil deset plastových krabiček s mým ob­líbeným sladidlem.

Ale pak to přišlo. Potřeboval jsem si osladit kávu. Otevřel jsem skříňku, vzal první krabičku, zmáčkl tlačítko na jejím boku ... a nic. Tla­čítko se dokonce ani nevrátilo do pů­vodní polohy. Druhá krabička ... zase nic. Třetí, čtvrtá, pátá a už jsem zu­řil. "To snad není možný !!!" Šestá, sedmá, osmá, devátá i desátá ... stále totožný výsledek.

Na to již moje nervová soustava nebyla dost odolná a já jsem vztekle mrštil hrstí nefunkčních zásobníků zpět do kuchyňské skříňky. Nárazem z většiny z nich odletěla víčka a stovky malinkatých tabletek zasypaly široké okolí. Kromě jiného jsem měl kom­pletně pocukrovanou přední část saka a košile, také do hrnku s ká­vou stojí­cím pod otevřenou skřínkou napadala "vražedná" dávka sladidla. Prsa jsem si přeluxoval, kávu vylil a vzteklý odešel na domluvené jednání.

Rozhodl jsem se výrobci sladila "pomstít" tím, že o své katastrofální zkuše­nosti s jeho výrobkem napíši. Protože jsem si samozřejmě nepama­toval, jak se ono "hrozné" sladilo jmenuje (nakupuji ho podle vzhledu krabičky), probral jsem se odpadko­vým košem, kde nakonec všechny prázdné krabičky skončily, a jednu z nich si vzal na pracovní stůl. Když už jsem měl napsaný článeček, (poněkud jiný, než tento), otočil jsem v ruce onou inkriminovanou krabičkou, a zů­stal šoko­ván. Její spodní část byla totiž naprosto neviditelně inovována. Místo, odkud v minulosti vždy vypadá­valy tabletky, bylo přelepeno papír­kem s nápisem: "Zde odtrhnout!"

Z toho plyne následující poučení. "Pokud Vámi již léta letoucí nakupo­vaný výrobek najednou nefunguje, ještě nemusí být vadný. Možná, že je pouze inovovaný !!!"

Václav Husák