Jak to, že se na Měsíci neuvařili?

měsíc apollo
31.7.2019 09:59
Předesílám, že jsem o přistání expedice Apollo 11 na Měsíci až do nedávna ani stínem myšlenky nezapochyboval. Vždyť jak bych jako čistý amatér mohl mít svůj vlastní názor na věc z oblasti tak vysoce odborné, jako je měsíční astronautika?

Jenže ono se to později přece jen jaksi převrátilo. A to v momentu, kdy jsem se z internetu dověděl, že teplota na denní straně měsíce, na které Armstrong a Aldrin 21. července 1969 přistáli, dosahuje až 123 stupňů celsia. A sám Armstrong pak později už jako osmdesátiletý – a to na diskuzi o expedici Apollo v britském listu Independent - uvedl, že v době jejich pobytu na Měsíci tam teplota dosahovala hodně nad 90 stupni celsia. A hodně nad 90 stupni mohlo být taky až 100 stupňů – a to je teplota, kdy se začíná vařit voda a tedy i krev, zauvažoval jsem zase já. A člověk v důsledku oběhového selhání přece umírá už při teplotě 42 až 43 stupňů.

Nu a v okamžiku, kdy mi tahle čísla proletěla hlavou, se ve mně probudila skepse neodborníka, kterým jsem dodnes, a píši tento článek pro jediné: abych se v reakci na něj dočkal takové odborné odpovědi, která by mé současné tápání v dané věci nějak vyřešila.

Jde totiž o možnost lidského organizmu přežít onu vražednou teplotu na Měsíci – a to, i když jej chrání skafandr doplňovaný studenou vodou z vodní nádrže, kterou astronauté nosili na zádech. Jistě, po nějaký čas na ochranu jejich zdraví i života ona chladná voda stačit mohla, jenže oni v tom měsíčním žáru - jak Armstrong v polemice astronautů v listu Independent prozradil - pobyli dvě a půl hodiny a probrouzdali přitom plochu menšího fotbalového hřiště.

Že by se ta voda po dvou a půl hodinách ve stostupňovém lunárním žáru nejdříve ve skafandru a později i v oné nádrži na zádech obou astronautů udržela stále dost chladná na to, aby život astronautů neohrozila? Existuje, resp. existoval v roce 1969 tak stoprocentní izolační materiál, z něhož byl vyroben jak skafandr, tak ona nádrž na vodu, aby té výhni odolal?

A že teplotě měsíčního povrchu (123 stupňů), odolaly i podrážky bot onou astronautů? A že ji odolal i film (astronauté se navzájem fotografovali), když se film do fotoaparátu začíná tavit už při teplotě 65 stupňů?

Jeden z diskutujících se na stránkách listu Independent pokusil celou tuto záhadu objasnit zhruba takto: Na měsíci není vzduch. A jedině vzduch je médiem schopným přenášet teplotu z jednoho předmětu na předmět jiný. Nu a protože na Měsíci vzduch není, teplota se z jednoho předmětu (prostředí nad měsíčním povrchem), na předmět jiný (tělo astronauta), přenášet nemůže. To znamená, že to, co do prostředí nad měsíčním povrchem vstoupí jako studené, studeným zde též zůstane.

Což je výklad, který, jestliže je pravdivý, odolnost astronautů vůči lunárnímu žáru objasňuje dokonale. Ale je skutečně pravdivý? Vždyť sám astronaut Armstrong jej v e-mailu, adresovaném jednomu z účastníků diskuze listu Independent, zpochybňuje těmito slovy: „Operovali jsme v téměř dokonalém vakuu a v teplotě hodně nad 90 stupňů. A neměli jsme údaje, které by nám řekly, jak dlouho malá vodní nádrž na našich zádech vydrží“.

Ale řekněte sami. Proč by se Armstrong o nádrž se studenou vodou na svých zádech vůbec staral, když vše, co do prostředí nad měsíčním povrchem vstoupí jako studené, studeným zde též zůstane?

Takže otázka ke všem laskavým čtenářům tohoto webu, kteří mají o věci pojem, je dvojí: Má pravdu onen účastník diskuse listu Independent, který tvrdí, že to, co jako studené nad měsíční povrch z důvodu neexistence vzduchu vstoupí, studeným zde též zůstane? A když pravdu nemá, mohl být v r. 1969 izolační materiál, z něhož byly skafandr a nádrž na vodu na zádech astronautů vyrobeny, tak dokonale tepelně nevodivý, že se oba na Měsíci neuvařili?

Anebo zde bylo ještě něco docela jiného, co je od toho žáru ochránilo? Třeba tajemná chladící látka, která z neznámých důvodů na takový přetřes, jaký by si jistě zasloužila, ještě nepřišla?

Lubomír Man

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

MartinT

Ctěl jsem napsat to co vy...žádnému přehřátí tam nedochází..ale to, že se odrazí jiskřička není důkazem ,že tam byli..jen ,že tam něco poslali:-)..ty Braunovy motory F1 jsou kde..kde je jejich další vývoj na nich založený..když snad dosáhnu vtcholu tak to nehodím do koše i se všemi videodokumenty a měsíčními kameny

Václav Semerád

Otázka tepelné bilance na Měsíci není zas tak kritická, jak se zde prezentuje. Přenos tepla prouděním nepřipadá v úvahu, protože na Měsíci není vzduch. Ta trocha gravitace prostě nestačí na udržení atmosféry, i kdyby se tam nějaká vytvořila (například dopadem a vypařením ledového meteoritu). Občas se to děje, ale úniková rychlost plynů z Měsíce opravdu žádnou trvalou atmosféru nedovoluje.

Přenos tepla vedením se může realizovat jedině přes podrážky. Tam je to otázkou tzv. koeficientu přestupu tepla a stačí poměrně tenká izolační vrstvička (asbest apod.), která dovolí procházet se po tomto ne zas tak horkém povrchu. Připomenu, jak slaboučká izolační vrstvička umožňuje chodit bosýma nohama po žhavém uhlí, což je nejen možné, ale i slušně zdokumentované (na požádání vysvětlím, i když se to Měsíce netýká).

Zbývá přenos sáláním. Sálání povrchu Měsíce je (proti slunečnímu) poměrně slabé. Největší problém tedy dělá Slunce. Ale i to se dá ošetřit poměrně snadno a nezáleží na tom, zda jde o výstupy do prostoru z orbitální stanice nebo chůzi po Měsíci, z hlediska Slunce v tom není žádný rozdíl. Rozdíl je ovšem ve vyzařování, tam hodně hraje roli teplota, nicméně povrch Slunce se s povrchen Měsíce co do teploty srovnávat nedá.

Obrovský rozdíl je zato mezi malou odrazivostí tmavého povrchu Měsíce a zrcadlově stříbřitým povrchem skafandru. Právě ten odrazí většinu dopadajícího tepla i ze Slunce, natož z povrchu Měsíce. Musíte vzít v úvahu i to, že skafandr také vyzařuje, i když při teplotě jeho povrchu nic moc. Vezměte ale v úvahu dynamiku přenosu tepla. Skafandr má jakousi tepelnou kapacitu. Kdyby byl na slunci rok či dva, pak by vnitřek časem získal teplotu neslučitelnou se životem. Jenže tak dlouho kosmonauté do sebe pražit Slunce nenechají a když si spočtete průběh integrálu pohlceného a vyzářeného tepla k tepelné kapacitě v závislosti na čase, vyjde vám, že by nebezpečí uvaření kosmonautů hrozilo až po velmi dlouhé době.

Otázku, zda tam vůbec byli, si může každý zodpovědět sám. Když zaměříte na Měsíc trochu slušnější dalekohled než triedr (ten na to opravdu nestačí) a pošlete na Měsíc paprsek silnější zelené laserové diody (to světlo se cestou tam i zpět trochu rozptýlí, ale laserové diody nejsou scifi), pak po zhruba dvou vteřinách můžete zpozorovat zelenou jiskřičku na Měsíci. Je to laserový odrážeč, zanechaný na přistávacím modulu. Ta jiskřička znamená, že tam byli. Další otázky skeptiků už jsou vysvětlené i jinde, je to na samostatný článek, nebo spíš knihu.

Nejsem tedy skeptik, důkazy hovoří.

Bigo2

Pane Franto, nejde o atmosféru, ta by problém vlastně ulehčovala. Jenže na měsíci je vakuum. Jediný způsob, jak může astronaut pasivně ztratit teplo, je vyzařování, ale teplo se rychle nevyzařuje! Uvažte, slunce ve vakuu má nesmírnou energii, strana skafandru ozářená sluncem bude ihned rozžhavena na nějakých 200 stupňů. Stinná strana bude sice vyzařováním ochlazována, ale to tak rychle nefunguje. Takže mezi vrchním materiálem a lidským tělem musí být něco, nějaká izolace, která by přenos tepla do skafandru zpomalila. Jde ale o to, že izolační vrstvy nemohou být nikterak zvlášť silné, aby se dalo ve skafandru pohybovat. Navíc, kdyby izolovaly dokonale, člověk se uvaří svým vlastním teplem... Čili, aby bylo možno udržet uvnitř vhodnou teplotu po delší dobu, je nutno teplo dokonale regulovat a přebytečné rychle a trvale odvádět pryč ze skafandru a to je velmi složité a energeticky náročné.

Tak jako ostatní důkazy, které zpochybňují přistání Muričanů na měsíci i tato pochybnost by nejspíš vyžadovala nezávislé odborné posouzení jejich skafandrů. To ovšem NASA nikdy nedovolí, takže opět nezbývá, než rozhodnout se sám čemu věřit... Podobně Murika nikdy neumožnila posoudit své družicové snímky sestřelu malajsijského letadla MH-17, proč asi?  

Bigo2

Dobrý den pane Mane, rád čtu vaše články, děkuji za vaší práci.

Předem chci podotknout, že nevěřím že Muričané byli na měsíci, existuje mnoho důvodů a důkazů, podle kterých je jisté, že tam nebyli. Většinou ty dobré uchovávám pro další studium. Hodně se toho nachází na YouTube. Pokud jde o skafandry, nějaký systém chlazení případně ohřívání existuje a i když, jak jsem přesvědčen, na měsíci nikdy nebyli, vystupovali občas do prostoru na oběžné dráze ze Skylabu, space shuttle, nebo ISS, čili nějak to vyřešit museli.

Samozřejmě to samé se týká Rusů, kteří podle všech dostupných informací mají skafandry lepší než Muričané.

Náhodou jsem dnes na Quora narazil na otázku proč astronauté nezmrznou ve vesmíru a její vysvětlení:

https://www.quora.com/How-do-astronauts-not-freeze-in-space#

Podotýkám, že odpověď, která vysvětluje způsob regulace teploty ve skafandru, nemusí být na 100% směrodatná, ale zdá se být dosti fundovaná. Neodpovídá ovšem na otázku, jak by to bylo na měsíci, jedna věc je pohybovat se v beztížném prostoru v okolí space station a moci se kdykoliv vrátit do úkrytu a druhá je, co by se dělo na měsíci o kterém se odpověď na Quora nezmiňuje...

Ještě jednou děkuji pane Mane a přeji hodně zdraví!

Pavel Franta

Tak pokud Vás trápí tohle, zkuste si zjistit, jaká je teplota v sauně, a to je tam vzduch {#emotions_dlg.smile}

Ten pán, co argumentuje, že Měsíc nemá atmosféru, tudíž se tam teplo nešíří, má částečně pravdu. Šíření tepla konvecí je na Měsíčním povrchu skutečně zanedbatelné. Ale je tam stále radiační přenos, elektromagnetickým zářením, mezi povrchem Slunce a skafandrem, a mezi povrchem Měsíce a skafandrem (odražené záření slunce, a vlastní radiace Měsíce, proto mají kosmonauti bílé skafandry, aby tento přenos byl minimální. Pak je tam kondukce, tedy přenost tepla přes pevnou látku, tedy z měsíčného povrchu na podrážku.

O tom, že přenos tepla probíhá jednak kondukcí, tak i konvencí a radiací, se učí děti již na základní škole. Takže místo hledání konspirací, raději příště dávat ve škole větší pozor {#emotions_dlg.smile}

Přesný výpočet, jakým tepelným tokem bude astronaut zasažen, již poněkud přesahuje znalosti absolventa střední školy, ale na nějaký přibližný odhad  by snad mohly i stačit. Ale pochybuji, že by si tohle v NASA předem nespočítali.