Jak znovu využívat brownfieldy?

obrazek
1.7.2011 06:23
Brownfields jsou pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo jsou málo využité. Často mají - nebo se předpokládá, že mají - ekologické poškození a zdevastované výrobní i jiné budovy. Z mnoha důvodů brownfields představují rozsáhlou část zastavěného území v mnoha našich městech (od 3-20% jejich zastavěného území). Mají nejen negativní ekonomické účinky, ale také neblahý fyzický vliv na své širší okolí.

Složitost jejich řešení, nejistoty, zvýšená rizika a náklady spojené s jejich renovací a znovuvyužitím - to vše odrazuje soukromý kapitál od aktivní ekonomické intervence. Brownfields pak obvykle vyžadují různé formy veřejné intervence k tomu, aby se odbouraly bariéry bránící jejich rozvoji a nastartoval se tak proces jejich nového využití. Je nutné si ale uvědomit, že budou i brownfields, která z různých důvodů dlouhodobě své nové využití vůbec nenajdou.

 

Proč používáme cizí termín "brownfields"?

Český ekvivalent výrazu brownfields by zněl nejspíše dříve urbanizované území, které je v současnosti opuštěné nebo nedostatečně využívané a často i nějakým způsobem poškozené.
Doslovný překlad „hnědá pole“ se zatím nepoužívá a mohl by být zavádějící. Česká terminologie je zatím nesjednocená, ministerstvo pro místní rozvoj používá výraz „deprimující zóny“, zatímco ministerstvo životního prostředí mluví o „narušených pozemcích“.

Termín brownfields používáme proto, že je krátký, výstižný a po vysvětlení jasný. Výhodou také je, že je pod ním možné hledat další informace na webových vyhledávačích, jelikož je to termín mezinárodně užívaný. Přesto, že i v zahraničí dosud existují částečně odlišné výklady, dochází k postupnému sjednocování definice brownfields (viz www.cabernet.org.uk. pro současnou EU definici, co jsou to brownfields).

 

Druhy a způsoby kontaminace brownfields

Kontaminace je zpravidla (ale ne vždy) výsledkem lidské činnosti (průmyslové, zemědělské, jiné) a vztahuje se k půdě, vodě a vzduchu. Na lokalitách, které byly v minulosti využívány k různým účelům, mohou být dodnes přítomny škodlivé látky. Kontaminovány mohou být zeminy, povrchová, podzemní a odpadní voda, stavební konstrukce. Ke kontaminaci zemin a podzemních vod mohlo docházet při haváriích (havarijní poruchy zařízení, požáry, apod.), nebo systematicky, pozvolně (neopatrné nakládání se škodlivými látkami, nevhodné skladování škodlivých látek, pozvolné úkapy a úniky z technologií a z potrubních vedení, vypouštění náplní při opravách strojů, tankování pohonných hmot, usedání škodlivého prachu z odsávání od strojů a z ventilace, úniky z netěsných jímek, nádrží a kanalizací, atd.).

 

Nejobvyklejšími škodlivými látkami přímo ve starých konstrukcích bývají zejména azbest (izolace zdí, střech, potrubí a různých technologií), nátěry (suříkové barvy na kov s olovem), impregnace podlah oleji, někdy bývají škodlivinami impregnovány i vnitřní omítky (prašné provozy, moření kovů, galvanovny apod.). Není neobvyklé, že na opuštěných průmyslových lokalitách se nacházejí dodnes například uskladněné škodliviny z minulé výroby a skladování, různé nádrže a jímky (nadzemní či podzemní) se zbytky původních náplní, transformátory a jističe s olejovými náplněmi, často i s obsahem PCB, značné znečištění mohou obsahovat také staré kanalizace a potrubní řády.

Kontaminace také není statická, ale často se pohybuje. Ekologické zátěže jsou mobilní několika způsoby. Vypouštění, vyluhování prosakování škodlivin do povrchových nebo podzemních vod Vypouštění, sublimování či únik do ovzduší. Přemístěním z místa původu na jiné místo (obvykle lidský faktor, ale ne exklusivně).

 

Posouzení rizik

Když je zvažováno nové užití brownfields, musí být vždy posouzena možná rizika vzhledem k jeho předchozímu užívání. Teoreticky by měla být zaznamenána nebo zdokumentována všechna možná rizika vzhledem k předchozímu užívání pozemku, která mohou pomoci identifikovat typ, rozsah a možné účinky znečištění. Taková dokumentace často neexistuje nebo je neúplná nebo nespolehlivá. Měli bychom si také uvědomit, že ekologické hodnocení a vnímání rizik pro lidské zdraví se rychle mění. Tak například některé procesy považované před pouhými 20 lety za standardní jsou dnes považovány za velice rizikové. Ve většině budov jsou to jejich uživatelé (zákazníci, pracovníci, manažeři atd.), kteří mají nejlepší znalosti o tom, které procesy a které látky byly používány a kde k tomu docházelo. Podniky jsou však uzavřeny, lidé odešli nebo zemřeli a informace jsou ztraceny. Pak nezbývá nic jiného než zaměstnat specialisty, kteří zjistí možná rizika. Toto bude nutné i v případech, kdy se bude užívat pozemek již sanovaný, ale pro odlišné účely.
V naší republice existuje registr kontaminovaných míst SEKM (viz odkazy).

 

Hodnocení rizikovosti kontaminace opuštěných lokalit je velice odborný více etapový proces. V prvním kroku prověřujeme závažnost podezření, že lokalita může být kontaminována a zjišťujeme, jaké škodliviny se na ní s největší pravděpodobností mohou vyskytovat. Tyto informace se snažíme získat z údajů o historii využívání lokality – o jaký druh výroby se jednalo, v kterém období probíhala, jaké byly používané technologie, jak bylo nakládáno s odpady, atd. Nabízejí se zde k využití archivy průmyslových podniků, archivy obcí, výpovědi pamětníků, zápisy v katastru nemovitostí, místní názvy, staré mapy, zprávy o starších průzkumech znečištění, záznamy úřadů o ekologických haváriích atd. Důležitá je také přímá terénní rekognoskace lokality, při které se zaměřujeme na posouzení stavu stávajících objektů, na identifikaci starých nádrží a jímek, starých kanalizací, na skládky odpadů, na navážky, na indikace znečištění zemin, jakými může být odlišný charakter vegetace nebo různě zbarvená místa na povrchu terénu. Získané informace slouží k formulování podezření na závažnost, rozsah a typ kontaminace, k identifikaci možných ohnisek znečištění a k identifikaci škodlivin, které by se na lokalitě mohly potenciálně vyskytovat.

Toto podezření je nutno v dalším kroku prověřit orientačním průzkumem, při kterém se provádí přímé vzorkování a analýzy zemin, půdního vzduchu, podzemních vod, odpadů, obsahu jímek a nádrží. Při orientačním průzkumu se snažíme na základě dříve získaných indicií umisťovat vzorkovací body do míst (ohnisek), kde lze očekávat nejvyšší koncentrace škodlivin.
Předchozí analýza historie využívání lokality a identifikace potenciálních kontaminantů umožňuje efektivní zaměření a tím i zlevnění laboratorních analýz vzorků. Náklady na orientační průzkum se u menších lokalit pohybují typicky na úrovni do 100 –200 tisíc Kč, u rozsáhlejších lokalit je nutno počítat s podobnou cenou na 1 hektar plochy. Cca 30 až 40% ceny průzkumu reprezentují obvykle laboratorní analýzy. Potvrdí-li orientační průzkum existenci kontaminace, je nutno tuto ověřit a vyhodnotit podrobným průzkumem, který již obvykle ústí do zpracování analýzy rizik. Analýza rizik je podkladem pro rozhodování o nezbytnosti sanace, resp. o omezeních v možnostech dalšího funkčního využití lokality. Navrhuje-li analýza rizik sanaci, vymezuje i její koncepci, cíle a parametry.

Možnost využití některých brownfields je přímo závislá na způsobu jejich znečištění. Čím větší je znečištění, tím větší jsou obvykle náklady na odstranění ekologické zátěže. Tyto náklady pak mohou snižovat šance na budoucí užití brownfields.Za takových podmínek vyčištění může být provedeno pouze v lokalitách, kde trh je schopen unést tyto náklady nebo, kde je dostupná dotace z veřejných zdrojů. Co je skutečně v zemi, může být stanoveno až úplným průzkumem staveniště, náprava může být prokázána až po vyčištění. Někdy je obtížné stanovit náklady nápravy, zejména když dekontaminace trvá dlouho (znečistěná podzemní voda může být odčerpávána i několik let). Stanovení nákladů pro sanaci může být finančně náročná a riziková záležitost. Kvalita a zkušenosti konzultantů a spolehlivý průzkum snižují neplánované náklady a zvyšují šanci na úspěch.

Environmentální hlediska brownfields

Příroda je mocná léčitelka a nedostatečně využívaná nebo opuštěná staveniště jsou příležitostí k trvalému usazení řady rostlinných a živočišných druhů. Úvahy vztažené k ekologické ochraně mohou ovlivnit a často dokonce zabránit znovuvyužití takového brownfield. Během let mohou z náletu semen vyrůst stromy, jejichž průměr dosáhne meze vyžadující schválení a vzniknout požadavky na náhradní výsadbu nebo dokonce na přesazení. Příroda může také fungovat jako léčitel kontaminace. To může být vynikající metoda, pokud nejsou produkty z pozemků využívány ke konzumaci lidmi nebo zvířaty. Některé rostliny jsou schopny některé látky konvertovat na neškodné nebo dokonce prospěšné látky pro životní prostředí. Přírodní čištění je proces, při kterém je příroda schopna během let snižovat úroveň znečistění. Může se jednat o organické i anorganické polutanty. Vhodné typy bakterií mohou rozkládat nebezpečné látky. Tato činnost bakterií může být buď přirozená nebo uměle vyvolaná a řízená. Výsledky tohoto čištění jsou relativně dlouhodobé a mohou trvat i řadu let (někdy 50 i více). Tento proces by měl být monitorován, abychom si byli jisti o tom, co se již stalo a aby se proces odehrával zamýšleným způsobem. Tento proces je relativně levný a je vhodný pro pozemky s nekomerčním využitím (taková brownfields jsou častá). Důležitým prvkem tohoto procesu je viditelnost a zanesení informací o čištění do veřejných registrů. Zveřejnění v registrech pozemků pak umožní kupujícím tyto informace získat nebo ověřit. U nás se tato opatření zatím v katastru nemovitostí neregistrují.

 

 

Závěrem stručný výčet kroků, které musí obec udělat, chce-li problém svých brownfields začít řešit:

1. Identifikovat velikost a vážnost problému.
2. Informovat a zapojit širokou veřejnost do procesu opětného využití brownfields.
3. Vytyčit opětné využití brownfields jako místní prioritu.
4. Zaměřit marketing místních příležitosti do rozvoje na brownfields.
5. Podporovat podnikatelské aktivity na brownfields.
6. Podporovat aktivity, které vytvářejí nová zaměstnanecká místa na brownfields.
7. Vytvořit vlastní představu o tom, co by se mělo na území brownfields dít a pořídit vhodné územní a urbanistické studie.
8. Umět používat a vytvářet „přátelský“ proces územního plánování a územního a stavebního řízení.
9. Umísťovat veřejné investiční záměry přednostně na brownfields.
10. Poskytnout vlastníkům pozemků technickou pomoc a konzultace při identifikaci a odstraňování možného starých ekologických zátěží.
11. Napomáhat vyřešení vlastnických vztahů a motivovat vedoucí investory a majitele k rozvojovým dohodám pro projekty na brownfields.
12. Spolupracovat s ostatními obcemi a regionem a vytvářet tlak na vhodnou úpravu právního rámce, podávat vhodné podněty do budoucích rozvojových programů.



Odkazy:

http://kontaminace.cenia.cz/

http://www.brownfields.cz/

http://www.mzp.cz/cz/stare_ekologicke_zateze


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.