Jan Červenka: K mediálnímu napadení kancléře Mynáře

z médíí: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kancler-vratislav-mynar-osvetimany-rybnik-sjezdovka_1902071825_ako?f: 

Vratislav Mnář vysvětluje osobně: https://www.youtube.com/watch?time_continue=278&v=53g0n7aGGqo&fbclid=IwAR16ZlRsLtri-kaj4ctgaoyoXN9MEeeul3m1DznSbyOo50SWMQMVyZyO3MA

Jan Červenka: "Tady nejde o nějakou benevolenci k oblíbenému politikovi, nebo jeho kancléři. Tady jde o fair play. Ta kauza s rybníkem, nebo spíš s malou retenční nádržkou pod ski areálem je 13 let stará a rozhodně tam nejde o nějaký zločin. Po pravdě řečeno, prakticky kdokoli, kdo někdy seděl v zastupitelstvu, které řešilo třeba územní plán, nebo cokoli jiného, co nějak souvisí se stavebním zákonem, a každý, kdo někdy realizoval nějakou nestandardní stavbu, dobře ví, jaká je to pakárna a jak snadno se člověk kvůli nejasnostem ve výkladu, nebo i kvůli tomu, že se na výkladu neshodnou ani sami úředníci na stavebním úřadě, může dostat do problémů. Takovéhle rybníčky jsou tady kapitola sama pro sebe, protože zákon je v tomhle ohledu hodně nejasný, neřkuli vyloženě mizerný. Ze stavebního zákona plyne, že vodní nádrže s objemem do 100 m3 nepodléhají stavebnímu řízení a nevztahuje se na ně ani ohlašovací povinnost (stačí jen územní souhlas) a že u vodních nádrží s rozlohou do 300 m2 a hloubkou nepřesahující 3 m je povinná pouze ohláška, ovšem pouze za předpokladu, že vodní nádrž není "vodním dílem" dle § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. A v tom je často kámen úrazu, protože vodní zákon výčtem stanoví, co vodním dílem je, přičemž v bodě a) prvního odstavce uvádí "přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže", ve třetím odstavci uvádí, co vodním dílem podle daného zákona není, mj. "jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy" a ve 4. odstavci stanoví, že "v pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad". Vodní díla obecně podléhají stavebnímu řízení u speciálního stavebního úřadu, jímž je právě onen místně příslušný vodoprávní úřad. A teď si představte, že si třeba na své zahradě, přes kterou teče nějaká bezejmenná vodoteč pramenící ve stráni nad domem s normálním průtokem 0,2 l za sekundu, chcete udělat malinké zahradní jezírko, ve kterém byste pěstovala lekníny. Je to vodní dílo, nebo není? V 99 % případů by vyjádření stavebního či vodoprávního úřadu bylo, že samozřejmě není, ale může se najít blbec, který to za vodní dílo označí, a pak můžete mít problém. U malých nádrží na malých tocích, přičemž často nejde o průtočné nádrže v samotném korytě daného toku, ale o obtočné nádrže mimo koryto, do kterých je voda přiváděná umělým korytem (náhonem) z daného toku např. v případě vyššího průtoku a do kterých je sváděná třeba i dešťová kanalizace, taky obvykle nejsou pokládány za "vodní díla", ale můžou být. Jak je to s tou Mynářovou louží doopravdy, to my ve skutečnosti nevíme, neznáme podrobnosti toho, jak a jaká komunikace mezi stavebníkem a příslušnými úřady probíhala a jak se to celé vyvíjelo, přičemž Mynářovi denuncianti se ani v nejmenším nepokoušejí se v celé té záležitosti objektivně rozebírat, oni prostě vyrábějí "kauzu" a šermují pojmy jako "černá stavba" a "ilegální" a podobně. To nemá s žurnalistikou absolutně nic společného. Nepochybně ale ke stavbě územní souhlas měl, se stavbou nádrže počítal i územní plán, takže rozhodně nešlo o žádnou partyzánskou akci zběsilého místního podnikatele. Celé to vypadá jako klasická úřední lapálie, která se průběžně celou dobu řeší a kterou teď někdo zcela účelově vytahuje a bezostyšně dezinterpretuje v rámci generální kampaně proti Zemanovi, na kterého se pokoušejí dostat přes Mynáře a jiné spolupracovníky, když na něj samotného nemají vůbec nic. Totéž lánská obora, totéž Forejt, který byl na Hradě už za Havla a samozřejmě i za Klause atd.

 Jinak pokud ta louže nemá rozlohu víc než 300 m2 a její hloubka nepřesahuje 3 m a pokud nejde o "vodní dílo", což u takovéhle retenčky být nemusí, pak stačí pouze územní souhlas, který Mynář měl, a ohlášení obecnému stavebnímu úřadu.

Problém je ale v tom, že jestli na něco takového stavební povolení potřebujete, nebo nepotřebujete, a od koho vlastně (obecný stavební úřad, nebo speciální stavební úřad, jímž je v případě vodních děl vodoprávní úřad), to není mnohdy jasné a dost často v tom nemají jasno ani příslušné úřady. Stavební zákon v kombinaci s vodním zákonem jsou v tomhle směru dost zmatečné a hodně záleží v podstatě na libovůli toho, kdo tam sedí. Na bahňák pro kachny fakt stavební povolení nepotřebujete, tam stačí jen územní souhlas a případně ohlášení, tedy pokud ten bahňák nebude mít parametry Rožmberka. U nádržky do sta kubíků, což může být půlmetrová louže o rozměrech 10 na 20 metrů není třeba dokonce ani ohlášení na obecném stavebním úřadě, když to neleží v bezprostřední blízkosti stavby sloužící k obytným nebo pobytovým účelům, stačí jen ten územní souhlas. A když nádrž není vodním dílem ve smyslu vodního zákona, pak eventuální stavební řízení je na obecném stavebním úřadu, na kterém vás přetížený úředník, jemuž tam leží dva roky staré nevyřízené žádosti o stavební povolení, pošle k čertu, protože přece na tohle stačí jen ohlášení. Vy ohlášení pošlete, úřad to odklepne (nevydá do 30 dnů rozhodnutí o tom, že je třeba zahájit řádné stavební řízení o stavebním povolení) a za dva roky nebo třeba za pět let si někdo najednou vzpomene, že vlastně ta nádrž by měla mít stavební povolení, protože její plocha je větší než 300 m2, nebo že vlastně jde o vodní dílo, které by mělo mít povolení od vodoprávního úřadu, a máte o zábavu vystaráno na dlouhé roky. Já bych se tady opravdu bez znalosti podrobností konkrétního případu nepouštěl do nějakých kategorických soudů. Navíc, pokud je mi známo, celý ten projekt byl původně akcí nějakého místního občanského sdružení, které to rozjelo, ale nebylo s to to dokončit kvůli chybějícím financím, a teprve pak do toho vstoupil Mynář jako investor, který to celé dofinancoval a dokončil. Takže celé je to mnohem složitější, než se na první signální může zdát."

No a jen tak mimochodem, ten rybník se nejspíš stavěl ještě podle starého stavebního zákona, který platil do konce roku 2006, a ten v paragrafu 71 v první odstavci říkal: "Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem. Povolení se nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil." K něčemu takovému tady klidně mohlo dojít."