Jan Vítek: JAK TO, ŽE ČERNÁ AFRIKA ODOLÁVÁ CORONAVIRU?

vítek afrika
28.2.2020 14:39
Včera se vrátil do Ženevy osmadvacetiletý informatik ze služební cesty do Milana a přivezl nám koronavirus. Jeho podnik je v karanténě a organizátorům ženevského automobilového salónu, který má začít 5. března, tečou nervy potokem. Otevřít vstupní bránu výstaviště, jímž obvykle během moto show projde tři čtvrtě milionu lidí a které je utěsněné jako kobka, že když tam někdo kýchne, je z toho epidemie, nebo neotevřít a zaplatit zatnutou sekeru ve výši několika milionů švýcarských franků. Co je přednější? Zdraví nebo prachy? Sledujte televizi, tam vám to jistě poví.

      Čekali jsme, že se ta bestie k nám dostane i přes Alpy a že znásilní švýcarskou neutralitu. Věděli jsme, že v Miláně je početná čínská komunita, která pracuje pro čínské podniky, nebo jako levná síla pro milánské módní výrobce, nebo se jinak živí na vlastní pěst. Bylo jasné, že tihle lidé se na omezení letů mezi Itálií a Čínou vykašlou, stejně přišlo pozdě, a že spojení s otčinou budu udržovat a taky udržují.  Milano bylo předurčené epicentrum par excellence. Co se muselo stát, stalo se. 

     Tak mi,  prosím vás, někdo vysvětlete, co se děje v černé Africe, když tam jsou celé kolonie Číňanů, kteří mohou pořád létat domů a zase zpátky jako by se nechumelilo, a není tam dodnes hlášený ani jeden případ onemocnění koronavirem?

      U nás se o tom moc neví,  ale noví kolonizátoři černého kontinentu jsou žlutí a mluví mandarínštinou,

      Na okraji Nairobi v Keně je  malá tabulka s nápisem „Pekingská ulice“, kde rostou bytové jednotky komplexu nazvaného  Velká stěna, který jakoby z oka vypadl dvouřadě čínských paneláků.

   Poblíž Lagosu v Nigérii čínští stavbaři ohradili „svobodné hospodářské pásmo“, což je v podstatě samostatné město s velmi  vstřícnými podnikatelskými podmínkami a finančními předpisy pro investory. Je to kopie Šenzenu a dalších svobodných pásem na východním pobřeží Číny. Najdete v něm čínské ředitele, kteří dohlíží na čínské dělníky, kteří používají čínské stroje na výrobu předmětů z místních zdrojů pro domácí i zahraniční spotřebitele

   Rozsah a význam některých  projektů je obrovský. Na východním pobřeží Tanzanie hodlá čínská státní firma Merchant Holdings International vybudovat největší přístav v Africe, super letiště,  tovární komplexy a sídliště pro sedmdesát pět tisíc Číňanů. Bude to přírůstek k dvěma a půl milionům, kteří už v Africe jsou.

    Dodejme, že žlutá kolonizace černého kontinentu se neomezuje na svobodné hospodářské zóny. V Etiopii se hlavní město celého národa doslova stává „městem, které vybudovali Číňani.“ V Addis Abebě auta jezdí na hladkých čínských silnicích, čínské jeřáby se tyčí nad staveništi, šicí stroje hučí v čínských továrnách v čínských průmyslových parcích, turisté přistávají na letišti, které zmodernizovali Číňané a lidé dojíždějí do práce v čínských vlacích.

    V uplynulých pěti letech vzrostly čínské investice v Africe na dva biliony dolarů podle  zjištění Amerického institutu pro podnikání (AEI). Dalších šedesát miliard zvláštního fondu přiklepl Peking vloni na upevnění svého hospodářského vlivu na celém kontinentu. Jsou pro to dva imperativní důvody.

      Čína musí najít nové zdroje surovin. Odhaduje se, že Afrika má 90 procent celkové světové zásoby platiny a kobaltu, polovinu zásoby zlata, dvě třetiny manganové rudy , 35 procent uranu a 75 procent koltanu, minerálu nezbytného pro výrobu elektronických přístrojů.

     Čína musí najít nové trhy pro průmyslové výrobky. Demografický růst v Africe zaručuje příliv dalších a dalších miliónů spotřebitelů. Čína předhonila EU a je dnes největším obchodním partnerem Afriky.  V polovině tohoto století tam bude 1.3 miliard lidí. Nedivme se, že ve všech velkých afrických městech vyrůstají čínské supermarkety. Všude, kde to trochu jde, čínští drobní podnikatelé skupují malé obchůdky a prodejny se spotřebním zbožím. Tři čtvrtiny miliónů čínských maloobchodníků se během minulého desetiletí  trvale usídlilo na černém kontinentu a další tisíce balí kufry.

      Vraťme se k otázce v titulku. Myslím, že jsou dvě možnosti. Buď Afričané mají v ADN zakódovanou ochranu před koronovirem, anebo se nám něco tutlá?

     Protože v úvahu připadá pouze druhá možnost, vzniká doplňující a klíčová otázka, co by se mohlo stát, kdyby v přelidněných státech černé Afriky nastala epidemie? Jaké by mohla mít následky?

     Určitou představu o tom můžeme nalézt v simulaci epidemie koronoviru, kterou v minulém roce uspořádalo Hopkinsonovo středisko pro zdraví a bezpečnost spolu s

nadací Billa a Melindy Gates a Světovým ekonomickým fórem,

nazvanou „Event 201.  V tomto napodobení epidemie vypukla  v jižní Americe a její příčina spočívala v přenosu viru ze prasat na člověka. Výsledkem „Event 201“ bylo zjištění, že vlády nebyly zdaleka připraveny čelit tak obrovské zdravotní výzvě, a na stupnici připravenosti dosáhly ze sto možných bodů pouze čtyřicet. Následkem toho by podle této simulace zemřelo na koronavirus šedesát pět milionů lidí.

     Jestli se nám něco tutlá, pak pro černou Afriku stejně jako pro žluté kolonizátory to nevěstí nic dobrého.

    Jan Vítek

 

Redakční dodatek:

 

 

Nigeria dnes ohlásila první případ onemocnění Corvid 19 v Subsaharské Africe. Jde o italského příslušníka, který se vrátil do Lagosu z návštěvy Itálie. Světová zdravotnickou organizaci rovněž vyjádřila podiv, že zatím nedošlo k místnímu výskytu vzhledem k vysokému počtu čínských občanů v této oblasti.

 

 

 

 

    

    

 

 

 

jan-vitek
Český novinář žijící v Ženevě ve Švýcarsku.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Josef Balala

Elanafreeland.com, geoengineeringwatch.org (Afriku si šetří)