Jan Vítek: Překvapující zpráva o koronaviru

Zpráva je nazvaná „Covid-19 – Navigating the Uncharted (volně přeloženo Plavba do neznáma), je společným dílem dr. Anthony S. Fauciho, ředitele amerického Národního institutu pro alergie a nakažlivé nemoci, který je poradcem prezidenta Donalda Trumpa, dr. Roberta Redfielda, ředitele amerických Středisek pro kontrolu nemocí a infekčních nakažení, a dr. Clifforda Lane, zástupce ředitele pro Klinický výzkum a zvláštních projektů. Tito tři vědci jsou jedni z nejlepších světových znalců ve svém oboru. V Evropě se jim vyrovná snad jen francouzský profesor Didier Raoult, ředitel

Univerzitního nemocničního institutu v Marseilli, o němž jsme zde už psali.

 Zde je citát z jejich zprávy:

 „Jestliže předpokládáme, že počet bezpříznakových nebo minimálně příznakových případů je několikrát větší než počet zjištěných případů, úmrtnost může být podstatně menší nežli 1%. To nasvědčuje, že celkové klinické následky Covid-19 se nakonec  mohou víc podobat následkům silné sezonní chřipky (která má míru úmrtnosti kolem 0.1%) nebo pandemické chřipce (podobné jako byly v roce 1957 a 1968) spíše než onemocnění SARS nebo MERS, z nichž první měla míru úmrtnosti 9-10% a druhá 36%.“

 Prosím povšimněte si, že míra úmrtnosti Covid-19 není deset procent, ani pět procent, ale podle autorů pouhých 0.1 procent. Je někdo z vás kvůli tomu ochoten poslat ekonomiku ke dnu a žít jako poustevník?

 Na druhé straně nelze pominout nebo obejít skutečnost, že v současné době  v Evropě, zejména v Itálii, je míra úmrtnosti nepřijatelně vysoká. Jako jeden z hlavních důvodů se uvádí vysoký věkový průměr Evropanů a statistická zjištění, že přímou příčinou smrti starších lidí jsou jejich chronické nemoci, které virus rozbouřil, nikoli Covid.

 Jinou objektivní příčinou je, že jde o nový druh koronaviru, proti němuž nemáme vypěstovanou  obranu a nevyvinuli ještě očkovací látky.  Navíc jsme nedokázali plně využít okénka příležitosti v počátečním stadiu, kdy   dobře zabírá lopnavir-ritonavir, interferon B , inhibitor remsdesivir a chloroquin.

 Jak vakcína, tak lék proti Covid-19 slibují být bonanzou pro velké farmaceutické firmy. Je z toho boj bez rukavic a bez pravidel. Příkladem za všechny je situace ve Francii, kde v nemocnicích a centrálních lékárnách byly všechny zásoby chloroquinu ukradeny. Jediná francouzská firma, která by lék mohla ještě vyrábět, je soudně obstavena. Obzvláště zarážející je, že stále platí zákaz volného prodeje tohoto léku, který 13. ledna podepsala tehdejší francouzská ministryně zdravotnictví  Agnez Buzyn, a který odůvodnila tím, že je „jedovatou substancí“. Bizarní, neboť chloroquin byl  ve Francii k dostání bez lékařského předpisu víc jak padesát let, protože se běžně používá proti lupusu a revmatické artritidě.

 Co se děje? Nic mimořádného, jen velkým farmaceutickým koncernům se nelíbí cena, za kterou se chloroquin prodává. Jedno euro za deset tabletek je směšně málo. Big Pharma si zvykla na lukrativnější odměnu za své úsilí.  Francouzský gigant Sanofi se správnými styky na správných místech, prý „velice usilovně“ připravuje velkovýrobu chloroquinu , což ale může trvat „týdny“. O ceně se zatím mlčí. Nemocní musí počkat, co jiného jim zbývá. Ale před Sanofi se otvírá cesta k monopolu a astronomickým ziskům.

 Minulé úterý nový francouzský  ministr zdravotnictví Olivier Véran oficiálně zakázal používání chloroquinu při léčbě Covid-19. Co jiného může dělat, když lék chybí? Dovolil jedinou výjimku: smí se podávat umírajícím lidem, pro které už není jiná naděje.

 „Když jsou plíce poškozeny příliš těžce a pacienti jsou ve stavu umělého oživení, tak už prakticky virus v těle nemají,“ řekl profesor Raoult. „Je už pozdě na chloroquin.“  Dodal, že ministrova výjimka má sloužit jen k tomu, aby zdiskreditovala účinnost léku, který nejlépe zabírá na začátku onemocnění, ničí virus a zkracuje dobu léčby. Zdá se, že francouzský establishment lavíruje, aby  Big Pharma měla čas přijít na trh se „zázračnou“ vakcínou.

 Při nedávném pokusu s 24 nemocnými Covid-19 použil Profesor Raoult 600 mg  hydroxycloroqiunu, méně toxického derivátu chloroquinu spolu s 250mg azithromycinu.  Po šesti dnech tři čtvrtiny léčených pacientů neměli virus, zatímco 90% ze skupiny placebo bylo testováno pozitivně.

 „Kdybych měl coronavirus, budu brát chloroquin,“ řekl profesor Raoult. Protože mezi jemu rovnými specialisty je považován za nevětšího odborníka v nakažlivých nemocích, je to prohlášení, které má váhu a věrohodnost tuctu klinických zkoušek.

 Ze situace ve Francii vyplývá, že na vině neúměrné míry úmrtnosti Covid-l9 není virus, ale současný zdravotní systém, který není ustrojen, aby sloužil člověku, ale zisku. Systém, který je napadený chorobnou nenasytné chtivosti. Když tento systém nepřestavíme od základů až po střechu, naši potomci nám vděční rozhodně nebudou.

 Podle projekcí Global Cities Institute během příštích osmdesáti let města svojí rozlohou a lidnatostí až dvacetkrát nabobtnají a stanou se z nich obrovská megaměsta, která se počtem svých obyvatel vyrovnají dnešní Francii, Německu nebo Velké Británii.  Tato megaměsta se nevyhnutelně stanou líhní nejrůznějších nových chorob a onemocnění. Zapomeňte na uhlík. Od této chvíle jsou viry naší  hrozbou číslo jedna. 

Jan VÍTEK

ZDROJ: See report in the New England Journal of Medicine:
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMe2002387