Je-li inkluze dobrá pro školu, zaveďme ji všude

stará škola
28.2.2016 20:51
Jistě, proč by měl tento užasný vynález, určený zatím jen školnímu vzdělávání a spočívající v myšlence, že kantoři nemají učit jen ve třídách v nichž je mentální a vzdělanostní úroveň žáků co možná nejvyrovnanější, jak to až dodneška coby nejzákladnější podmínku vzdělávacího úspěchu vyžadovala pedagogická věda, ale teď tedy (nově), mají působit i v čemsi přesně opačném. Totiž ve třídách, složených ze žáků úplně všech úrovní, včetně žáků s lehčím mentálním postižením, rovnajícím se lehké debilitě. Tak se to teď od nich nejnověji vyžaduje a tak to též hlásají experti České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). A dodávají, že toto tzv. inkluzní vzdělávání je prý v demokratické společnosti nezbytné, je pro ni zásadní a nedá se zastavit.

Dobře, když se to nedá zastavit, tak se to nedá zastavit, to se nedá nic dělat. Ale vlastně proč by se to taky zastavovalo? Je-li to dobré pro školu, jistě se to osvědčí i jinde. Např. ve sportu. Tak třeba z našeho druhého mužstva Meteoru, které teď hraje divizi, odebereme celou záložní řadu, a místo ní tam strčíme dva nejslabší hráče z rezervy a ještě někoho ze starých pánů, nejraději takového, co kulhá. Uvidíme, co to s mužstvem udělá. My nejsme žádní páprdové a jsme novým myšlenkám otevření.

Anebo u nás v kolínském orchestru. Řekněte mi prosím vás, proč by tam roky měli hrát pořád ti stejní. Proč ji nedoplnit třeba pár kluky z druhého ročníku hudebky. Já vím, hrají většinou tak, že to rve uši, ale právě tohle možná dodá orchestru osvěžující zvuk. Věřte tomu, tohle dopředu nikdy nedokážete odhadnout.

Anebo kuchaři u nás v Alcronu. Jistě, říká se, že je to evropská špička. Ale dejte mi pokoj se špičkami, já bych tam dal radši pár holek z hospodářské, co se zrovna učí vařit. Bylo by to nové, nezvyklé, Pražáci by si zvykli, a zahraniční hosté? Čert je vem, ať si zvykají taky. Mají žaludky jako my.

Poslouchali tyhle řeči svých představených trenér Meteoru, šéfdirigent kolínského orchestru a šéfkuchař hotelu Alccron, a přál bych vám vidět, jak během nich kroutili očima, protahovali obličeje a brunátněli. A najednou vám z nich jako jedním dechem i duchem vyrazilo, že jestli se tyhle strašidelné capiny, co si právě vyslechli, míní vážně, okamžitě a na místě podávají všichni tři výpověď.

No vidíte, ale kantoři ne, ti se zachovají jinak, ti to zkousnou, jak zkousávali až dosud vše, co jim vrchnost přikazovala, a s nimi to zkousne i veřejnost. A víte proč? Protože co je prosím vás taková prkotina, jako je úroveň vzdělanosti národa, proti takovým záležitostem, jako jsou sportovní úroveň klubu Meteor, umělecká úroveň kolínského orchestru a dobrá chuť jídel v hotelu Alcron?

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

,, První třída,

   první krok!

   Bylas naše celý rok,

   loučíme se s tebou zas,

  druhá třída čeká nás."

              Jevgenij Švarc,  Odvážná školačka.

   Ani soudružka učitelka tehdejší 1. třídy 156. dívčí školy stalinského okresu zřejmě nemusela řešit takové závažné pedagogické problémy, než ty jež spočívají na bedrech naší nynější ministryně školství. Včleňování žaček do třídních kolektivů se tehdy dělo jaksi automaticky a případný nástin šikany od spolužaček odvážné Marušky, byl zlikvidován bdělým školníkem. V mezích dalšího vtipného zamyšlení od pana Lubomíra Mana, si kladu otázku, zda-li nakonec nebylo mezi naše ctěné poslance a senátory včleněno několik jedinců s rozumovým deficitem,  kteří jejich mentálně retardované subjektivní zdání o okolním světě, zaměňují s objektivní realitou. Pro příklady nemusíme chodit jistě daleko sledujeme tyto vlastně v přímém přenosu, kotlíkové dotace se střídají s kontrolou komínů, zvditelňování chodců pak bývá prokládáno, EET a kontrolními hlášeními. Na některé okolnosti již vlastně poukazují i četní renomovaní psychologové a psychiatři. Ti jedinci, kteří trpí komplexy z neradostného dětství, si v postavení mocných léčí své dřívější mindráky na bezmocných. Dřívě byli asi sami šikanování a nyní šikanují jiné. Závěrem pak nezbývá běžným občanům než se smířit s tím, že probíhá měsíc knihy a nyní  též internetu a příští měsíc nastane duben měsíc bezpečnosti v silničním provozu.

 

 

prokara

Tak u zavedení "inkluze" do běžného života bych nechtěl být ani náhodou. Větší horor si nedovedu představit! Ale návrch je to docela trefný!