Jiří Baťa: Božská spravedlnost podle papeže Františka

jiri bata
31.12.2019 04:35
Papež František odsloužil tradiční vánoční mši v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Apeloval na tisíce věřících kterým vzkázal, aby nedopustili, aby je poklesky církve (rozumí se pedofilie, hamižnost, korupce, intriky, ale i takové věci, jako např. běžné žehnání válkám, zbraním, viz církev a pohlaváři nacistického Německa vč. Hitlera aj.) vzdálily Bohu.

Podle serveru České Noviny.cz papež také uvedl, že Vánoce nám připomínají, že Bůh nás stále miluje všechny, i ty nejhorší z nás. „Papežskou“ korunu tomu nasadil když podotkl, že „si často myslíme, že Bůh je dobrý, když jsme dobří a že nás trestá, když jsme špatní. Tak to není,“ prohlásil papež. Zároveň vyzval lidi, aby začali sami u sebe.

Zdá se, že papež František buďto ztrácí půdu pod nohama, nebo se přizpůsobuje negativistickému trendu genderismu, pokud sorry jako, se nepominul rozumem. Přiznávám, jsem křtěný katolík, ale praktikujícím katolíkem nejsem. Důvod je v tom, že křtěn jsem byl v kostele jako dítě, což znamená, že za mě rozhodovali rodičové bez mého vědomí (jak také jinak, že?). V dospívání, resp. později v dospělosti mne nic, s ohledem na skutečnosti, které se děly všude ve světě a zvláště II. světová válka, nepřesvědčilo o existenci Boha a jeho spravedlnosti. O spravedlnosti, o které papež František říká, že Bůh nás stále miluje všechny, dokonce i ty nejhorší z nás. Přeloženo do lidské logiky to znamená, že Bůh má rád všechny ty dobré, poctivé, slušné, čestné, lidské, morální a ohleduplné lidi a milující své bližní stejně, jako darebáky, zloděje, vrahy, teroristy, nepoctivce, podvodníky, matky vražedkyně a řadu podobných individuí, kteří se svou až trestuhodnou povahou a činy liší od lidí s pozitivním egem.

Je logické, že na řešení pozemské spravedlnosti existují vytvořené speciální orgány a má-li býti zde na zemi učiněno spravedlnosti zadost, jsou tu soudy, které by tu spravedlnost měly řešit. V mnoha případech však zůstává jen u toho „měly“! Nicméně ta spravedlnost Pána Boha, jak nám ji tlumočí papež František, je totálně postavená na hlavu. Je možné mluvit o spravedlnosti, není-li brána v potaz rozdílnost mezi dobrem a zlem, mezi dobrými a zlými lidmi, notabene mezi nevinným člověkem, např. dítětem a jeho vrahem? Bůh miloval to nešťastné dítě, ale stejně tak dál miluje i jeho vraha? Jak jinak si lze vysvětlit papežova slova, než že mluví-li všeobecně o lásce Boha ke všem bez rozdílu, než že se tímto způsobem snaží bagatelizovat, či neutralizovat špatnosti, o kterých se na vánoční mši v Bazilice sv. Petra zmínil tedy, aby lidé nedopustili, aby je poklesky církve (rozumí se pedofilie, hamižnost, korupce, intriky aj.) vzdálily Bohu? Pokud by lidé poklesky církve měli chápat tak, že de facto o nic nejde, mít církev nadále za čistou, počestnou, pro věřící příkladnou a nevzdalovat se Bohu, pak by zřejmě snáze mohly být odpouštěny i jiné nepravosti a nespravedlnosti.

Takové chápání božské spravedlnosti je z morálního hlediska naprosto nepřijatelné, byť se to týká především věřících. Ale jde o princip, stejně jako v případě církevních restitucí, kdy ta církevní „spravedlnost“ vzala zcela za své, neboť byla z principu naprosto v rozporu nejen s realitou, prokazatelnými fakty a skutečnostmi, ale i s Havlovou pravdou a láskou, Boží a papežovou spravedlností! Pro církevní restituce nebyly ze strany církví z právního hlediska, ale ani pozemské (lidské) spravedlnosti žádné faktické, opodstatněné důvody než ty, kterým se říká neskromnost, hamižnost, touha po bohatství a mamonu (když už ne po moci), jako by církev, resp. církve byly nějaké chudé příbuzné, o bezcharakterním jednání představitelů církve a politiků, zvláště lidovců nemluvě, byly použity naprosto nemorální způsoby jako politická lobby, korupce, intriky a podobné „spravedlnosti“ Přesto má Pán Bůh všechny tyto intrikány a aktéry restituce bez rozdílu stejně rád, jako ty v drtivé číselné převaze okradené občany-ateisty! Jestli tomuto říká papež František spravedlnost, tak tomu nelze říkat jinak, než lumpárna!

Zdá se, že papež František hodně ztrácí na věrohodnosti nejvyššího představitele církevního stolce. Mnohá jeho jednání a prohlášení jsou ve smyslu církve často kontraproduktivní, protože např. jeho pozitivní přístup, postoj resp. tolerantnost k LGBT, genderismu, mnohopohlaví apod., je ve smyslu křesťanství nepřijatelný. Zdá se, že spravedlnost papeže Františka je jako guma či plastelina, lze ji snadno přizpůsobit aktuálním potřebám, často i v příkrém rozporu nejen s lidskou logikou, ale hlavně se samotnou filozofickou a humánní podstatou spravedlnosti.

jiri bata
Politicky neangažovaný, levicově a sociálně orientovaný, s bohatými životními zkušenostmi z mnoha míst pracovního působení. Se zájmem sleduji a reaguji na události dnešních dnů, ke kterým se snažím objektivně, spravdlivě a pravdivě , převážně kriticky, vyjadřovat.Mou snahou je podílet se a být napomocen občanům domoci se právního, spravedlivého, ekonomicky prosperujícího, morálně čestného státu a společnosti.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.