Josef Gruber a Obzor národohospodářský VIII.

Rudolf Hotowetz
2.3.2016 20:25
V první polovině třicátých let zdánlivě nejmenší starosti tehdejšímu vedoucímu redaktorovi Františku Hodačovi [i jeho kolegům Stanislavu Režnému a později též Vladimíru Klimeckému (od r.1934)], národohospodářům a čtenářům z řad Průmyslové jednoty dělali stav československé ekonomiky (s výjimkou roku 1935, kdy se zabývali devalvací), průmyslu (cukrovarnictví, nařízení proti zastavování práce) ale i zemědělství (zemědělské důchody, vliv venkova na nezaměstnanost, obilní monopol). Ve skutečnosti platí, že od r. 1933 hospodářství Československa a jeho změny jsou popisovány v konjukturních přehledech. Pro její hodnocení se začal používat tzv. Maiwaldův index.

 

Daleko více jím leželo na srdci finanční hospodářství ve čtyřech letech za sebou (berní právo, státní rozpočet a správa, zdanění, veřejné a samosprávné finance a investice, financování války, hospodářské a finanční sankce). Největší potěšení jim přenášelo se zabývat vývojem v zahraničí (mezinárodní obchodní komora, světová obilní konference, zahraniční obchod Anglie, Německa a podunajských států, Evropská unie, hospodářská spolupráce ve střední Evropě, Investment Trust, Yongův plán, mezinárodní úvěrová krize, měnová politika, plán zemědělské výroby v USA, celní válka Polska a Německa, zásahy státu do hospodářství, clearingové smlouvy). 

 Ve třech letech za sebou 1932-1934 se rozhodli věnovat větší pozornost dopravě (labská plavba, dopravní tarify, hospodaření ČSD, dálnice), statistice (sčítání lidu a živností, daňová statistika, stav platební bilance států, index velkoobchodních cen) a v letech 1932 a 1933 obecným hospodářským otázkám (ekonomie a filozofie, teorie hodnoty, Keynesova teorie šetření, deflace, reflace, teleologická teorie, doložka nejvyšších výhod a preferencí, autarkie, krize kapitalismu, hospodářský plán, teorie peněz a úroku), a v letech 1931 a 1934 sociálním otázkám (nezaměstnanost, pojištění, zprostředkování práce). Současně se snažili uchopit také téma obchodu (cizinecký ruch v platební bilanci, zahraniční obchod a jeho budoucnost, podpora vývozu, elastičnost poptávky). Tématem peněžnictví se časopis ve větší míře než malé zabýval v r. 1934 (československá koruna, únik kapitálu do ciziny, význam stříbra a zlata, podíl bank na tvorbě kupní síly). Takový laboretismus pana redaktora vůbec nezaujal.

 Ti čtenáři, kteří požadovali pestrost výběru (liberalismus, ústavní reforma, migrace, sto let Průmyslové jednoty, reforma právnického studia), tak si přišli na své pouze v r. 1934, ale i tehdy pokud si chtěli v rubrice Články přečíst něco o hospodářství Československa, tak museli sáhnout po jiných periodikách.

 Lze-li opomenout analýzy některých zajímavých zahraničních jevů, tak největší pozornost byla věnována v 1931 obecným hospodářským otázkám, obchodu a peněžnictví (vždy po čtyřech článcích), v roce 1932 obecným hospodářským otázkám (7 článků) a v r. 1933 finančnímu hospodářství (7 článků) a opět obecným hospodářským otázkám (6 článků). V r. 1934 se finančním hospodářství zabývalo 7 článků, rovněž tak peněžnictvím, ale oblast obchodu pokrylo dokonce 8 článků. V r. 1935 osm článků bylo věnováno tématu finančního hospodářství.

 Je otázkou, do jaké míry čtenářům vyhovovala následující tematická struktura zveřejněných příspěvků v rubrice „Články“: dopravnictví 7 článků, finanční hospodářství 26 článků, hospodářství Československa 5 článků, obecné otázky hospodářské 23 článků, obchod 16 článků, peněžnictví 18 článků, průmysl 3 články, různé otázky 6 článků, sociální otázky 7 článků, statistika 7 článků, zahraniční otázky hospodářské 36 článků, zemědělství 7 článků. 

 V tomtéž období Česká společnost národohospodářská zorganizovala konání následujících přednášek, z jejichž struktury je zřejmé, že teprve v období 1931/32 si její členové všimnou, že venku za oknem přednáškové místnosti se děje něco, čeho by si jako národohospodáři měli bedlivě všímat, ale přece jenom to bylo dříve, než tak učinil prostřednictvím svých článků Obzor národohospodářský v r. 1933. Vypadá to, že nejdříve si národohospodáři mezi sebou se domluvili, že je krize, a teprve pak tuto skutečnost sdělili průmyslníkům. A ti to akceptovali.

 Ve spolupráci na konečné podobě každého ročníku časopisu nadále spolupracovali aktivně s redakcí páni autoři J. Auerhan, Karel Beneš (?), Jaromír Berák, Karel Doležal, Josef Dvořák, Karel Drážek, Karel Engliš, Adolf Ernest, Zdeněk Fafl, Vilém Funk, Jiří Havelka,  Jiří Hejda, Rudolf Horowetz, Karel Hudec, Vlad. Ibl, Otto Kapp, L. Krátký, Jaroslav Kratochvíl, Ivan Krno, Alfred M. Mayer, Jindřich Mayer, Zdeněk Mikyska, Vilibald Mildschuh, Vojtěch Mixa, Vladimír Nosek, František Peroutka, Stanislav Režný, Václav Schuster, Miloš Stádník, Jaroslav Šlemr, Karel Uhlig, Vladimír Vybral a Bohdan Živanský [33 autorů].

 Poprvé za celou dobu od vzniku časopisu se lze střetnout s článkem, na jehož vzniku se podíleli dva autoři.[1]  Redakce mohla také poprvé seznámit čtenáře s články od Josefa Anthropia, Karla Budiše, Karla Doležela, Alfréda Druckera, Milana Friče, Josefa Fuxy, Zdenka Hájka, Jiřího Hoetzela, Jar. F. Horáka, Miloše Horny, V. Hřivny, Leopolda Chmely, Václava Chytila, Ivana Ježe, Josefa Kalfuse, Imricha Karvaše, Vladimíra Klimeckého, Vladimíra Klumpara (?), J. Kosse, Aloise Krále, Karla Maiwalda, Otomora Pankraze, Otto Podpěry, Jana Podrackého,Viléma Pospíšila, L. Radimského, Zdeňka Roose, Jacquese Ruelfa, Emila Schönbauma, Josefa Siblíka, Bohumila Sottnera, Pavla Smutného,  Pavla Spisse, Jana Stockého, Vl. Šedy, Adolfa Šmilauera, Antonína Šourka,  Fanrtiška Šupačky, Josefa Tilleho, Františka Touška, Františka Valína,S, Volkobruna, Rudolfa Zástěry a Františka Zemana [44 autorů]. Celkem 77 autorů se podílelo na vzniku 148 článků.

Nicméně současně přestali své články Obzoru národohospodářskému dodávat oproti předcházejícímu pětiletí následující autoři: Antonín Basch, Jan Dvořáček, Vilém Forster,  Cyril Horáček,  Vladislav Klumpar,  Ivan Krno, Josef Lukáš,  E.V. Neubauer. Celkem šlo o 8 autorů.

Obr.: Rudolf Hotowetz, tehdejší velmi dobře známý národohospodář, dlouhodobý spolupracovník jak Obzoru národohospodářského, tak i České společnosti národohospodářské.



[1]) Smutný Pavel, Maiwald Karel: K. mě­novým otázkám na mezinárodní konferenci hospodářské, Obzor národohospodářský 1933, r. XXXVIII, 1933, s. 304-320. I v jiných případech jinde se lze střetnout s takovu autorskou spoluprací, ale jde vskutku o výjimky.

 

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.
Klíčová slova: Obzor národohospodářský

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.