Kalouskův slalom mezi byrokracií a korupcí: prásk, křach a bum III

9.2.2011 17:38
V sérii blogů zde objasňuji hlouběji své stanovisko, že vláda může a musí reformy dělat toliko v krizi, teprve tehdy může pro své záměry získat veřejnost, nikoliv v období konjunktury, kdy zvláště v situaci dohánění jiných států v soutěži o výši HDP, má především upevňovat stabilní časové preference jednotlivců. Zde jakýkoliv zásah vlády časové preference jednotlivců rozvrací, tedy rozvrací i jejich poptávku, což pak vyvolává krizi.

 

V květnu roku 2008 poskytl pan Kalousek rozhovor nedůvěřivé novinářce Havlingerové, která měla a má velmi blízko k ODS, rozhovor, v němž 50 letý ministr financí po své superhrubé  reformě, nazývané případně jako Topolánkův batoh, která si dělala ambice zajistit postupné snižování daňové kvóty, oznámil, že v politice končí.
Já jsem mimořádně vděčný osudu, že tohle je moje poslední štace. Že je to právě tahle štace. Já jsem si na ni nikdy nemyslel. A upřímně řečeno, deset let jsem neodcházel z politiky jenom proto, že jsem nechtěl odejít jako člověk dehonestovaný. Teď mám možnost naprosto fantastického konce. Pro mě z hlediska mého života končit na pozici ministra financí, který měl ve vládě mimořádný respekt.  Adrenalin, prestiž a moc, které politika dává, mně budou strašně chybět. Ale už nikdy nebudu lepší, než jsem. Teď jsem v extralize. To už nikdy nebudu a je lepší skončit v extralize než v krajském přeboru. Mí nejbližší vědí, že je to předmět mých dlouhodobých úvah. Mně bude v roce 2010 padesát let. A budu mít za sebou dvacet let ve státní službě, ať už tedy v politice, nebo ve státní správě. A ať už jsem udělal jakékoli množství chyb, ať už jsem udělal cokoli dobrého, ať už jsem potěšil nebo naštval spoustu lidí, tak na jednu věc mohu být docela pyšný. Vždycky jsem bez ohledu na míru rizika udělal to, co jsem v tu chvíli pokládal za správné. Byť to v tu chvíli vypadalo mimořádně sebevražedně. A já jsem viděl spoustu čestných a statečných chlapů, kteří v šesté dekádě svého života v politice začali dělat ústupky a kompromisy jenom z toho strachu, co by dělali do důchodu. V padesáti máte ještě čas. V pětapadesáti třeba už ne. Já jsem ty jejich ústupky lidsky chápal, ale sám bych se jich nechtěl dopouštět.
Zřejmě tehdejší ministr financí, který měl dle vlastních slov za sebou úspěšný prodej balíku akcií ČEZ samotné akciové společnosti ČEZ prostřednictvím burzy, které kromě 67% podílu státu vlastnilo na 120 000 akcionářů, na burze v letech 2007 - 2008, který podle něj vejde do učebnic a jehož cílem bylo doplnit chybějící peníze na již schválené investice ve fondu dopravní infrastruktury, a jehož jedinou starostí bylo, jak utratit peníze z rozpočtových rezerv svých kolegů minstrů, chtěl nejenom svým kolegům ve vládě, ale i v opozici dát najevo, že už jim nestojí za to, aby ho jakýmkoliv způsobem se snažili vyhodit ze sedla. V tom rozhovoru na sebe prozradil, že má obrovský problém, hodný ministra financí, jak utratit peníze v státní kase, které mu tam zanechal jeho předchůdce:
 
E15: Ještě chvíli k letošnímu roku. Pro neplánované výdaje budete hledat zhruba deset miliard korun. Kde?
Jsem v situaci ministra financí, který zdědil po svém předchůdci rezervní fondy ve výši 68 miliard korun. K 1. 7. 2007. Pokládal jsem to číslo za obludné a podstatnou část loňského roku jsem věnoval tomu, abych ho snížil. A snížil jsem ho poměrně krvavým způsobem na 16 miliard, abych stál v prosinci tváří tvář faktu, že si jednotlivá ministerstva převádějí do rezervních fondů 80 miliard. Takže jsem měl k 1. 1. 2008 šestadevadesát miliard. To je reálný stav rozpočtování v České republice. Takže – v roce 2009 už rezervní fondy nebudou a problémy typu, o nichž mluvíte, se vyřeší na úkor těchto fondů. Je ale samozřejmé, že proti nepředpokládaným výdajům musí vláda škrtnout jiné výdaje. Garantuji, že letošní schodek bude dokonce nižší, než jsme plánovali“.
Jeho stranický kolega ministr kultury Jedlička mu mohl nabídnout, že by bylo možné ty ministerské rezervy použít na úhradu těch církevních nároků za odškodnění za znárodněný majetek po únoru 1948 ve výši 81 miliard. Z tohoto pohledu je zvláštní, že se to mělo stát na účet zvýšení státního dluhu. Jako by ta černomodrozelená vláda nechtěla těm církvím nic vracet. Navíc toto převedení vládních prostředků na účty církví by nevyžadovalo asi ani souhlas Sněmovny, maximálně tak jejího rozpočtového výboru. Lze říci, že ta vláda se chovala tak, aby ji byla vyslovena nedůvěra.  Asi pana ministra trapily výčitky svědomí, jak se zachoval vůči těm maminkám, jak jim vzal těch 7600, - korun, aby neměly na hypotéky.
Ke své hanbě se musím přiznat, že jsem při čtení zprávy o hospodaření Fondu dopravní infrastruktury za r. 2007 ty peníze z prodeje ČEZu, o něž  měl dle některých tehdejších zpráv být posílen rozpočet tohoto fondu až ve výši 30 miliard korun českých, prozatím nedohledal, pouze jsem zjistil, že tam doputovalo 10 miliard státní dotace v září 2007, o něž oškubal pan ministr financí své rezortní kolegy v rámci likvidace těch ministerských rezerv.
Naproti tomu ke cti panu minstrovi slouží, že když se ho na tiskových konferencích dotazovali především poněkud překvapivě především zahraniční novináři (Bloombergs News, Reuters) na průběh celé obchodní operace, tak jim odpovídal, že jim nemůže nic sdělit, protože jeho výroky by mohly mít kurzotvorný dopad. Už možná v příštím blogu bude prostor pro rozbor dopadu té skuterčnosti, že jeho kolegové na ministerstvu financí a v ČNB už tak opatrní nebyli.  
Nevíme tedy, jak a kolik těch akcií z toho státního podílu bylo prodáno v r. 2007 (asi za 4 miliardy), pouze se lze se dopátrat, že valná hromada akcionářů ČEZu dala svůj souhlas k výkupu těchto akcií na burze, že podle agentury Reuters k tomuto výkupu v určitém objemu došlo. Později pan ministr Kalousek sdělil, že v následujícím roce došlo k prodeji akcií ČEZu ve výši cca 30 miliard. Ta idea o výhodnosti prodeje akcií ČEZu, tak i existence použití těch rezervní fondů s cílem uspokojit nároky státního rozpočtu měla svůj počátek v předvolebním klání pana Kalouska jako tehdejšího předsedy KDU-ČSL (od roku r. 2003).
Podle prohlášení ministerstva financí Kalouska na tiskové konferenci předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády v pondělí 11. 6. 2007 se vláda se musela vypořádat se dvěma základními problémy, podfinancováním Fondu dopravní infrastruktury vzhledem k jeho široké rozestavěnosti a nezbytnosti kofinancovat projekty, které budou převážně financovány z EU, a „kostlivcem ve skříni“, který se jmenuje rezervní fondy, a které v dobách minulých vlád narostly do velkých rozměrů a byly zablokovány proto, aby bylo účetně demonstrováno dodržování konvergenčního programu. Zablokováním těch rezervních fondů došlo k účetní demonstraci, že je dodržován konvergenční program. Ve skutečnosti ty výdaje tam doopravdy existovaly. Nabízelo se řešení využít tyto zablokované prostředky ve prospěch té jedné centrální priority, kterým je financování dopravní infrastruktury. Vláda rozhodla,, že ještě v letošním roce bude Fond dopravní infrastruktury posílen o 10 mld. Kč. A těchto 10 mld. Kč poskytnou jednotlivé resorty z větší části svých rezervních fondů svých kapitol. Tady nemohu nic říct, jenom, že to oceňuji, tady musím říct, že to bylo téměř pro ministra financí na hranici dojetí být konfrontován s tím, že jednotlivé resortní zájmy vláda ochotně hlasy všech ministrů věnovala na tu centrální prioritu, a to je Fond dopravní infrastruktury.  Jinak se skutečně jedná o úpravu 50 % rezervních fondů všech ministerstev z výjimkou evropských peněz a peněz týkajících se sociálních dávek, takže ta částka 50 % rezervních fondů je opravdu částka 13,9 mld. Kč, která je přerozdělena tak, že 10 mld. Kč je ve prospěch Fondu dopravní infrastruktury, 2 mld. Kč ve prospěch Ministerstva obrany, 0,7 mld. Kč ve prospěch ministerstva školství a 0,8 mld. Kč ve prospěch Ministerstva zdravotnictví. Celkem ta částka 13,9 mld. Kč
Ten ČEZ byl už různými politiky v jejich politických snech tolikrát vybrakován, že se divím,, že z něho něco ještě zůstalo. 10. května 2006 na dotaz nicka Lišky, chcete, aby sdružená daňová kvóta klesla z 35 % na 32 % v roce 2010, také chcete, aby v roce 2010 bylo saldo vládních rozpočtů v přebytku. Jak přebytkového hospodaření při snížení daňové zátěže docílíte? Snížíte o to sociální dávky? Miroslav Kalousek odpověděl, že program KDU-ČSL předpokládá a taky vyčísluje reálný odhad vývoje veřejných financí.
Reformu sociálních dávek v programu máme, ale souvislost zde je i s reformou důchodů a zdravotnictví. Další ovlivnění vývoje rozpočtu spatřujeme v těchto předpokladech: Počet zaměstnanců ve veřejném sektoru se postupně snižuje o 5 % ročně - úspora v oblasti nákupu zboží a služeb. Dotace podnikům a finančním institucím postupně klesají z 10 % HDP v roce 2005 na cca 8 % v roce 2010. (pozn. autora, což vlastně něco vypovídá o původu těch ministerských rezerv a výši tzv. transformačních nákladů).  Výdajová strana je upravena se záporným znaménkem o příjmy z privatizace ČEZ (prodej ČEZ bude realizován tak, že se bude postupně do konce roku 2010 každý rok prodávat čtvrtina z jeho tržní kapitalizace).
Ale na myšlenku použít prostředky z prodeje akcií ČEZ na látání údajných děr v rozpočtu Fondu dopravní infrastruktury v r. 2007 přišel už Kalouskův předchůdce v křesle ministra financí pan Tlustý v první nedůvěryhodné Topolánkově vládě na podzim onoho bouřlivého volebního roku v r. 2006. Tlustý s Nečasem kolem přípravy státního rozpočtu rozpoutali takové divadlo spolu se svým náměstkem Janotou, že až oči přecházely, avšak se nakonec vrátili pokorně k návrhu státního rozpočtu, tak jak mu ho na podnose připravil dosluhující a přesluhují ministr financí Sobotka. Tlustý začal tisknout celostránkové inzeráty o hrozící dluhové povodni, proti čemuž se ohradil pan Janota s tím, že jde o poplašnou zprávu, která může velmi prodražit splácení státních dluhopisů. Ale při výslechu v Otázkách Václava Moravce v podstatě přiznal, že panu ministrovi Tlustému ta čísla o dluhové povodni sám dodal.  Podle zprávy z 24. 9. 2006 měl ministr financí Vlastimil Tlustý navrhnout na pondělním jednání vlády rozpočet na příští rok s deficitem 119 miliard korun. Uvedl to po zasedání s odbory a zaměstnavateli. Schodek se podle něj může snížit ještě o část výnosů z prodeje 16 procent akcií ČEZ, pokud takový návrh schválí vláda. Schodek státního rozpočtu se podle Tlustého měl zvýšit z původně navrhovaných 88 miliard kvůli chybějícím 31 miliardám v rozpočtu bývalého Fondu národního majetku. Deficit 88 miliard navrhovala předchozí vláda. O uvedených 31 miliard se zvýšily výdaje ministerstva dopravy, které budou určeny pro Státní fond dopravní infrastruktury. Podle odhadů by prodej 16 procent akcií mohl státu přinést až 77 miliard korun. Podle Tlustého by se akcie prodávaly postupně přes kapitálové trhy. Pokud vláda návrh prodeje schválí, mohly by se podle Tlustého peníze použít částečně na snížení schodku rozpočtu a dále například na důchodovou reformu.
Je tedy zvláštní, že ve volbách 2011 nová strana TOP09, založená panem ministrem Kalouskem v jeho předčasném politickém důchodu, po údajně úspěšné reformě veřejných financí, odmítne tak vášnivě ideu ČSSD na výplatu tzv. 13. důchodů z případných dividend ČEZu.

 

 

Ale obecně řečeno, ten příklad s nutností v rozšířeném měřítku investovat do vybudování dopravní infrastruktury je učebnicovým příkladem ještě něčeho jiného, že podíl veřejných financí se nemůže snižovat ani v obdobích hospodářské konjunktury, protože zvýšená soukromá hospodářská aktivita klade vyšší nároky na fungování infrastrukturních sítí a sociálního smíru obecně. Pouze se mění proporce významu alokační, stabilizační a redistribuční funkce veřejných financí, projevující se ve změně poměru diskrečních a mandatorních veřejných výdajů Z tohoto důvodu se pak nenaplnila vize Keynese o možnosti splácet dluhy z předpokládaných přebytků státních rozpočtů v letech ekonomických boomů.
Dodatek: Věnujte prosím ještě svou pozornost komentáři pana Ja Machačka v Hospodářských novinách "Jak hrál ministr Kalousek poker"  a zkuste mi případně sdělit, kolik pan ministr celkem za ty akcie ČEZu v letech 2007 a 2008 získal celkem a na co byly nakonec použity. Zveřejněná čísla pouze hovoří o objemu obchodu ve výši cca 30 mld. v r. 2008. Domníval jsem se, že v r. 2007 nakonec nebyla  prodána ani jedna akcie ČEZ ze státního podílu. Ale pan Macháček má, jak vidno, poněkud jiné informace, respektive má o těch obchodech jinou představu.

Podle výroční zprávy  ČEZ za rok 2007 podíl právnické osoby Česká republika k 31. 12. 2006 činil 67,61%, k 31. 12. 2007 činil  65,99%, tedy stát se zbavil během roku  1, 62% akcií. Komentář k této operaci říká, že

Jediným akcionářem s podílem nad 3 % základního kapitálu ČEZ, a. s., je Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky. Podíl České republiky na základním kapitálu se v průběhu roku 2007 snížil z důvodu uskutečňování rozhodnutí vlády České republiky ze dne 19. 3. 2007 o prodeji 7% podílu v ČEZ, a. s. Podíl České republiky na hlasovacích právech ovšem naopak roste, počet vlastních akcií ČEZ, a. s., se zvýšil více, než se snížil počet akcií v držení České republiky. Majetkový podíl České republiky umožňuje přímé ovládání ČEZ, a. s., běžnými formami, zejména hlasováním na valných hromadách. Informování ostatních akcionářů o případném negativním vlivu ovládající osoby na společnost je zajištěno prostřednictvím Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, která je podle českého právního řádu veřejně přístupná a je součástí výroční zprávy. Průběžně je ČEZ, a. s., jako emitent akcií přijatých k obchodování na pražské a varšavské burze povinen informovat o důležitých událostech jmenované burzy v českém, anglickém a polském jazyce a všechny zprávy jsou zároveň veřejně dostupné na jeho internetových stránkách. Podíl zahraničních osob (právnických i fyzických) na základním kapitálu ČEZ, a. s., činil 8,9 % s tím, že případné další zahraniční akcionáře, jejichž cenné papíry jsou spravované správci, nemá ČEZ, a. s., možnost zjistit. Cenné papíry 117 akcionářů o celkové nominální hodnotě 1 243 mil. Kč spravuje Československá obchodní banka, a. s., Citibank, a.s., spravuje akcie 95 akcionářů o celkové nominální hodnotě 4 106 mil. Kč a ING Bank N. V. spravuje akcie 70 akcionářů o celkové nominální hodnotě 1 063 mil. Kč.

Souhrnná vysvětlující zpráva o některých záležitostech vlastního kapitálu podle § 118 zákona o podnikání na kapitálovém trhu za rok 2007 2. část bodu 2 pořadu jednání valné hromady 21. 5. 2008 říká, že podíl právnické osoby Česká republika na základním kapitálu  k 31. 12. 2006 činil 67,61%, podíl na hlasovacích právech  68,01%, k 31. 12. 2007 činil  podíl České republiky na základním kapitálu, 65,99%, podíl na hlasovacích právech  72,13%,  k 15.5. 2008 podíl výše uvedené právnické osoby činil na základním kapitálu  64,28%, na hlasovacích právech  71,42%. Doplňující komentář k této operaci říká, že

 

Podíl na hlasovacích právech vychází z: 1) nehlasování vlastními akciemi ČEZ, a. s. (§ 161d odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb.) 2) hlasování správců všemi spravovanými akciemi. Největším akcionářem společnosti ČEZ je Česká republika, zastoupená Ministerstvem financí České republiky. Její podíl na základním kapitálu se v průběhu roku 2007 snížil z důvodu uskutečňování rozhodnutí vlády České republiky ze dne 19. 3. 2007 o prodeji 7% podílu v ČEZ, a. s., a koncem roku činil 65,99 %. Společnost neeviduje žádné další akcionáře, jejichž jednotlivý podíl by překročil hranici stanovenou § 181 odst. 1 obchodního zákoníku, která v případě naší společnosti činí 3 % základního kapitálu, a disponovali by proto právy přiznanými z toho důvodu obchodním zákoníkem. Podíl jednotlivých akcionářů na hlasovacích právech se liší od podílu na základním kapitálu v důsledku držených vlastních akcií, se kterými nemůže společnost vykonávat hlasovací práva s nimi spojená, a tím se zvyšují podíly na hlasovacích právech všech ostatních akcionářů relativně k podílu na základním kapitálu. Podíl 10,83 % na základním kapitálu k 31. 12. 2007 drželi správci. Společnost ČEZ nemá možnost zjistit akcionáře, jejichž cenné papíry jsou jimi spravovány. Výkon hlasovacích práv na valné hromadě z těchto akcií provádí správce. Pokud jde o omezení hlasovacích práv některých akcií, potom platí, že hlasovací práva spojená s vlastními akciemi, které akciová společnost ČEZ nabyla na základě usnesení valné hromady, nejsou v souladu s ustanovením § 161d obchodního zákoníku společností vykonávána. Společnosti ČEZ nejsou známy žádné smlouvy mezi Vámi – akcionáři, které by mohly vyústit ve ztížení převoditelnosti akcií nebo hlasovacích práv. Volbu a odvolání členů představenstva společnosti provádí v souladu se stanovami dozorčí rada prostou většinou hlasů. O změně stanov rozhoduje valná hromada kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou přítomných hlasů. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady či dozorčí rady. Valné hromadě konané dne 23. 4. 2007 navrhlo představenstvo přijetí usnesení o nabytí vlastních akcií společnosti v objemu, který nepřekročí 59 221 084 kusů. Valná hromada nabytí vlastních akcií v uvedeném maximálním objemu schválila. Kromě uvedeného nemá představenstvo žádné další zvláštní pravomoci.

 

 

 

 

Podle výroční zprávy ČEZ za rok 2008 podíl právnické osoby Česká republika k 31. 12. 2007  na základním kapitálu činil 65,99%, podíl, na hlasovacích právech  72,13%, k 31. 12. 2008 čnil podíl ČR na základním kapitálu  63,39%, podíl na hlasovacích právech  70,43%. Jinak řečeno výsledkem celé Kalouskovy operace bylo snížení podílu ČR jak na základním kapitálu, tak i na hlasovacích právech. Komentář k této zprávě ale říká, že

k 31. 12. 2008 evidoval ČEZ, a. s., 4 subjekty s podílem nad 3 % základního kapitálu. Prvním z nich byla Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Podíl České republiky se v průběhu roku 2008 snížil na 63,39 % z důvodu prodeje některých akcií ČEZ, a. s., z  majetku státu. Podíl České republiky na hlasovacích právech naopak vzrostl na 70,43 %, vzhledem k tomu, že počet vlastních akcií ČEZ, a. s., se zvýšil více, než se snížil počet akcií v držení České republiky. Majetkový podíl České republiky umožňuje přímé ovládání společnosti ČEZ běžnými formami, zejména hlasováním na valných hromadách. Informování ostatních akcionářů o případném negativním vlivu ovládající osoby na společnost je zajištěno prostřednictvím Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, která je podle českého právního řádu veřejně přístupná a je součástí výroční zprávy. Průběžně je ČEZ, a. s., jako emitent akcií přijatých k obchodování na pražské a varšavské burze povinen informovat o důležitých událostech v českém, anglickém a polském jazyce jmenované burzy a všechny zprávy jsou zároveň veřejně dostupné na jeho internetových stránkách. Druhým subjektem s podílem nad 3 % základního kapitálu ČEZ, a. s., byla samotná společnost s podílem 9,99 % na základním kapitálu; v souladu s českým právním řádem ovšem bez hlasovacích práv. Třetím takovým akcionářem byl správce UNI CREDIT BANK CZECH REPUBLIC, který měl ve správě účty 37 držitelů akcií, s podílem 8,07 % na základním kapitálu ČEZ, a. s., a s 8,97% podílem na hlasovacích právech ČEZ, a. s. Čtvrtým akcionářem s podílem nad 3 % základního kapitálu byl správce Citibank EUROPE, který spravoval účty 107 držitelů akcií, s podílem 6,75 % na základním kapitálu ČEZ, a. s., a se 7,50% podílem na hlasovacích právech společnosti ČEZ.

Dalšími správci v seznamu akcionářů k 31. 12. 2008 byly Československá obchodní banka, která spravovala cenné papíry 20 akcionářů o celkové nominální hodnotě 583,4 mil. Kč, ČSOB a dále zvláštní účty spravující cenné papíry 176 akcionářů o celkové nominální hodnotě 1,028 mld. Kč, ING BANK NV, která spravovala cenné papíry 91 akcionářů o celkové nominální hodnotě 911,7 mil. Kč, a Komerční banka, která měla ve správě cenné papíry 1 akcionáře o celkové nominální hodnotě 1,3 mil. Kč. Podíl zahraničních osob (právnických i fyzických) na základním kapitálu ČEZ, a. s., činil 1,5 % ke konci roku 2008 a proti závěru roku 2007 klesl o 7,39 procentního bodu. Vzhledem k souběžnému nárůstu podílu akcionářů, jejichž účty jsou spravovány jednotlivými správci, o 8,26 % je pravděpodobné, že velká část poklesu podílu zahraničních akcionářů je důsledkem přesunu těchto účtů do správy. Detaily o jednotlivých akcionářích (včetně informací o jejich domicilu), jejichž účty jsou ve správě, nemá ČEZ, a. s., možnost identifikovat

Podle výroční zprávy ČEZ za rok 2009 podíl právnické osoby Česká republika na základním kapitálu činil  k 31. 12. 2008  63,39%, podíl na hlasovacích právech 70,43%. ,  k 31. 12. 2009 podíl České republiky na základním kapitálu činil 69, 78%, podíl na hlasovacích právech 70, 38%..

K 31. 12. 2009 evidoval ČEZ, a. s., 3 subjekty s podílem nad 3 % základního kapitálu. Prvním z nich byla Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Majetkový podíl České republiky umožňuje přímé ovládání společnosti ČEZ běžnými formami, zejména hlasováním na valných hromadách. Informování ostatních akcionářů o případném negativním vlivu ovládající osoby na společnost je zajištěno prostřednictvím Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, která je podle českého právního řádu veřejně přístupná a je připojena k výroční zprávě. Průběžně je ČEZ, a. s., jako emitent akcií přijatých k obchodování na pražské a varšavské burze povinen informovat o důležitých událostech v českém, anglickém a polském jazyce jmenované burzy a všechny zprávy jsou zároveň veřejně dostupné na jeho internetových stránkách. Druhým subjektem s podílem nad 3 % základního kapitálu byl správce majetkových podílů UNICREDIT BANK CZECH REPUBLIC, spravující 43 účtů s akciemi představujícími souhrnně 9,885 % základního kapitálu. UNICREDIT BANK HUNGARY ZRT. pak držel dalších 0,010 % akcií ČEZ, a. s., celkem tedy činil podíl UNICREDITU 9,895 % základního kapitálu. Třetím takovým akcionářem byl správce Citibank Europe plc, Dublin, který spravoval 86 účtů s akciemi v souhrnné výši 5,749 % základního kapitálu ČEZ, a. s.

Obrázek: : Miroslav Kalousek oznamuje prodej akcií ČEZ (Foto TV Nova)

Předcházející část: http://www.vasevec.cz/blog/kalouskuv-slalom-mezi-byrokracii-a-korupci-prask-krach-a-bum-ii/

Následující část:

http://www.vasevec.cz/blog/kalouskuv-slalom-mezi-byrokracii-a-korupci-prask-krach-a-bum-iv/

 

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.
Klíčová slova: Česko, ČEZ, doprava, ekonomika, Kalousek, reformy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.