Kalouskův slalom mezi byrokracií a korupcí: prásk, křach a bum VI

20.2.2011 17:21
V sérii blogů zde objasňuji své stanovisko, že vláda může a musí reformy dělat toliko v krizi, teprve tehdy může pro své záměry získat veřejnost, nikoliv v období konjunktury, kdy zvláště v situaci dohánění jiných států v soutěži o výši HDP, má především upevňovat stabilní časové preference jednotlivců. Zde jakýkoliv zásah vlády časové preference jednotlivců rozvrací, tedy rozvrací i jejich poptávku, což pak vyvolává krizi.
:Na počátku roku 2006 Robert Mocek z Raiffeisenbank byl optimistou: Pro příští rok preferuji akcie před dluhopisy, neboť akciový trh stále ještě skýtá zajímavější potenciál růstu než dluhopisový a peněžní trh. České akcie i přes poměrně vysoké ceny stále nabízejí zajímavý potenciál a zároveň nevystavují investory měnovému riziku. Zajímavý je taktéž trh nemovitostí v regionu střední a východní Evropy. Rovněž jeho kolega Petr Bártek, Cyrrus, nebyl troškařem, „Jistotou bude i v příštím roce investice do českých akciových blue chips, u kterých očekáváme v průměru dvouciferné růsty zisku. Rizikovost českého trhu je přitom ve srovnání jinými emerging markets i s komoditními trhy díky makroekonomické stabilitě výrazně nižší“. Viz http://www.penize.cz/investice/17744-investice-v-roce-2006-kde-hledat-zlaty-dul a http://www.penize.cz/investice/17790-ceska-ekonomika-ve-volebnim-roce-co-ceka-nas-a-nase-kapsy
Burzovní PX Index stoupal do 3.1.2006 z úrovně 1494 bodů (27. 2. 2005) do toho konce února 2006 na úroveň 1584 bodů, pak klesal postupně s výkyvy na 1506 bodů (14.3. 2006), pak začal opět růst na hodnotu 1550 bodů (21.4. 200), pak oslabil na 1473 bodů (3.5), pak se vrátil na hodnotu 1535 bodů (11. 5. 2006). Od 11. 5. 2006 do 15. 6. 2006 klesl burzovní index za pouhý měsíc z 1538 bodů na 1166 bodu. Za první polovinu roku 2006 bylo přitom a burze dosaženo objemu obchodu s cennými papíry ve výši téměř půl bilionu korun, za r. 2005 objem těchto obchodů přesáhl jeden bilion korun. Podle mých informací  v tom indexu měli čtvrtinovou váhu akcie ČEZ, další čtvrtina připadla akciím Erste Bank, 17% Českému Telecomu, 14% Komerční bance, 5% Unipetrolu, 5% Zentivě, 4,16% CME, 4% Phillips Morris, 1,23% Oco.  
Podle komentáře Proč roste pražská burza Jana Macháčka v Hospodářských novinách dne 8.1. 2006 (uvedeného informací, že pražská burza tento týden opět lámala rekordy, tažena tentokrát především skvělými výsledky developerské společnosti Orco group). Jak dlouho může taková hostina ještě trvat? Nečeká nás náhodou nějaký velký výprask či snad černý pátek?, „Existují ze světa i historie příklady, kdy je ekonomický vývoj s růstem akcií zcela mimoběžný. Burza je pouze jedním z mnoha indikátorů prosperity či krize. V našem případě se ale vývoj burzy o vývoj hospodářství opírá. Ekonomika prosperuje, firmy více vyrábějí, více exportují, zvyšuje se i spotřeba komodit. I hospodářství v západní Evropě se začíná vzpamatovávat z nejhoršího. Svou roli tu jistě hraje i psychologie. Lidé nabývají přesvědčení, že je dobře a hlavně že bude dobře i nadále. Tomu ekonomové říkají "welfare factor", tedy faktor bohatství. Na české burze už neinvestují pouze zahraniční fondy, ale hrnou se sem s desítkami miliard i české penzijní fondy, pojišťovny, podílové fondy. Hlavně je ale povzbudivé, že na burze dnes spekulují už i desetitisíce "obyčejných občanů". To je po fiasku kupónové privatizace vlastně úžasná zpráva. Lidé dnes papíry nakupují a prodávají přes internet a na nákup cenných papírů si dnes mohou i snadno půjčit. A dělají to. Investice do akcií jsou vždy riskantní, ale růst akcií bude pravděpodobně pokračovat. Důvěrou může otřást nějaký velký nečekaný krach jedné velké firmy (vzor Parmalat), ale ani ten není pravděpodobný. Takže když nepřijde ptačí chřipka, na kterou z nás milióny pomřou, či další potopa, bude veselý večírek spíše pokračovat. Jedinou podstatnou vadou na kráse je, že ochota velkých korporací financovat svůj rozvoj přes burzu je zatím chabá. Orco group či Zentiva jsou pořád jenom málo“.
Ještě 4. března 2006 článek Pražská burza opět poroste, makléři slibují tučný rok uváděl, že „optimismus okolo podniků, jejichž akcie se obchodují na pražské burze, nepolevuje. Úspěšné hospodaření firem se do rostoucích cen jejich akcií promítá už mnoho měsíců. Podle analytiků sice letos burza mírně zpomalí růst oproti minulým rokům, ale přesto se očekává nárůst o 15 až 20 procent . Loni vévodily trhu ČEZ a Erste Bank. "V loňském roce byly nejčastějšími doporučenými tituly," popisuje situaci Petra Doležalová ze společnosti Čekia, která jednotlivá doporučení shromažďuje a archivuje. Podle analytiků bude zájem o obchodování pokračovat i letos. Od začátku roku už proto bylo vydáno na pět desítek doporučení. "Nejatraktivnějšími tituly budou ČEZ a společnost ORCO Property group," uvedl analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Například akcie již zmíněné elektrárenské společnosti ČEZ se nyní obchoduje kolem 830 korun za kus. Makléři věří, že by se cena v nejbližších měsících mohla vyšplhat až přes tisíc korun. "Stane se tak díky nárůstu cen elektřiny, vyšší produkci a v neposlední řadě díky akvizicím," uvedl Tibor Bokor ze společnosti Wood & Company. Podle jejího odhadu se akcie ČEZ, který v posledních letech mohutně expanduje do východní Evropy, budou obchodovat až za 1020 korun. Naopak velký nárůst analytici nečekají u akcií Unipetrolu, u společnosti Philip Morris dokonce očekávají pokles. Podle makléřů mají tuzemští akcionáři obecně skvělé vyhlídky. V červnu sice budou parlamentní volby, ale ty by neměly způsobit žádnou nervozitu investorů. "Čekáme opět mimořádný výkon ekonomiky, růst HDP i výborný stav obchodní bilance", vysvětluje perspektivy Procházka.
Podívejme se na celý příběh očima těch, kdož ho prožívali a bezprostředně komentovali, mezi nimi i pan Dušan Jalový na již uvedeném portále   na portálu Měšec.cz,spolu s paní redaktorkou Markétou Hoefferovou, která organizovala již zmiňovanou soutěž BIG EXPERT.
Ještě 2. února 2006 náš B.I.G. expert Jalový psal pro portál v momentu, kdy index PX pohyboval ve výši 1527 bodů, PX Glob si sáhl na hodnotu 1898 bodů, akcie ČEZ se obchodovaly za cenu 825 korun (Ke stejnému datu v r. 2005 Index PX dosáhl 1102 bodů a PX Glob 1295 bodů, že o podílu portfoliových zahraničních investorů na tomto vzestupu a jejich výdělcích asi nemůže být pochybností), že  „pražská burza se posledních několik dní nachází v útlumu. Objemy obchodů jsou podprůměrné a aktivita obchodníků je velmi slabá. Tato situace může naznačovat neochotu kupců nakupovat a platit vysoké ceny. Burza se tak nachází v situaci, kdy čeká na výraznější impuls, který udá další směr vývoje. Pozitivní informace jsme zaregistrovali u akcií ČEZu. Společnosti se podařil nákup dvou elektráren v Polsku, což lze hodnotit pozitivně, a krátkodobě lze očekávat růst akcií. Trh rovněž velmi netrpělivě očekává, jak se zachová teď již minoritní akcionář Zentivy, kterému skončil lock-up a má možnost prodat zbývající 20 procent společnosti. Další výhled na české akcie je v tuto chvíli velmi těžko odhadnutelný. Myslím si, že další směr za nás určí sentiment na ostatních burzách, případně objednávky od zahraničních investorů. Každopádně trh by si zasloužil výraznější korekci. Už jen proto, aby se ceny dostaly na atraktivnější úrovně a bylo možné opět začít kupovat.
Vyjdeme-li z údajů o poklesech ceny akcie v jednotlivých obchodních dnech na pražské burze a porovnáme-li s nadprůměrnými objemy obchodů s touto akcií v jednotlivých dnech jednoho měsíce v systému SPAD, v němž obchodují tzv. velcí hráči, tedy tvůrci, tak lze zjistit, že akcie ČEZ zažili v měsíci lednu šest poklesů, které pouze v jednom případě shodují s datem objemu nadprůměrných obchodů s touto akcií (22.1). Upozorňuji, že pokud k danému časovému souběhu nedochází, tak cena akcie v čase roste. Budu tedy předpokládat, že takový souběh naznačuje spekulaci na pokles ceny dané akcie. Takových souběhů zažijí v lednu akcie Erste Bank šest při jedenácti poklesech, Český Telecom tři při jedenácti poklesech, Komerční banka dva při jedenácti poklesech a Unipetrol žádný při třech poklesech.   
Ještě 6. února mohl prodejce za jednu akci ČEZ získat 831,-Kč,  9. února už pouze 800, - Kč v momentu, kdy index PX parkoval na 1524 bodech a PX Glob na 1893 bodech, tak podle názoru Michala Znojila ( J&T BANKA) „na pražské burze počátkem února opadla lednová euforie a obchodní aktivita v posledních dnech začíná poněkud pokulhávat. Dá se však předpokládat, že s blížícím se koncem měsíce, kdy se budou zveřejňovat předběžné hospodářské výsledky, bude aktivita postupně narůstat a burza se dostane do vyšších obrátek. U akcií ČEZ, které doslova nakopla akvizice v Polsku, a po úspěšném lednovém posunu, to opravdu vypadá na další úspěšný měsíc a pokračování růstového trendu. Vzhledem k množství prodávaných energetických aktiv v tolik pro ČEZ důležitém středoevropském regionu je podle mého názoru hodně pravděpodobné, že zrealizovaná akvizice nebude v tomto roce poslední, což může cenu opět oprávněně podpořit. Bezesporu velkou jistotou pro akcie ČEZ je růst ceny elektřiny v Německu, a právě to je ten důvod, který mě utvrzuje v tom, že nákup akcií ČEZ by ani na těchto cenách neměl být krokem špatným směrem. Současné oslabení akcií Komerční banky doslova vybízí k nákupu a pro trpělivé investory to nemusí být špatný obchod. KB v podstatě neustále přešlapuje na místě a právě dobré výsledky, na které tak trochu sázím, by mohly cenu posunout konečně trochu výše a snad i přinést nějaké zvýšení doporučení pro tento opomíjený titul.
Za týden, kdy 16. 2 při pokojové teplotě PX INndex 1531, při venkovní teplotě PX Glob 1909, kamna ČEZ poněkud studila při sálavé teplotě 803 stupních nad nulou), se dostane ke slovu nám už známý leč zchlazený Jan Procházka (CYRRUS), který glosuje události následovně: Pražská burza sice se pohybuje stále v blízkosti svého maxima, ale rozhodně to není takový vývoj, jaký většina investorů v lednu očekávala. Největší trápení obchodníkům nachystal energetický gigant ČEZ, který zažívá prudké propady, a to i přes pozitivní náhled na utility na okolních trzích. Náš odhad nekonsolidovaného zisku za rok 2005 činí 16,59 mld. Kč a kromě pozitivního efektu z těchto výsledků se nejspíše můžeme těšit i na druhý možný „růstový“ efekt z předpokládaných zvýšených investičních doporučení. Psychologická hranice 300 Kč za akcii se stala kritickou také pro petrochemický Unipetrol, i přes velmi pravděpodobné vysoké zisky z ohlášeného prodeje tzv. nepotřebných částí, Spolany (očekáváme 1,4 mld. Kč) a Kaučuku (2,2 mld. Kč). Zajímavým efektem je kdysi nefungující korelace mezi cenou ropy a ropných produktů s vývojem hodnoty akcií Unipetrolu. Ani akciím Českého Telecomu se příliš nechce směrem vzhůru, mohou za to zejména snížená či potvrzená investiční doporučení. Dle našeho názoru se však aktuální očekávaný dividendový výnos (cca. 9,5 procenta) jeví jako velice atraktivní.Ostatní tituly pak byly zásobeny spíše neutrálními až mírně pozitivními zprávami, investoři již pomalu upírají své oči ke druhé polovině února, kdy oznámí většina firem SPADu své hospodářské výsledky za loňský rok a obchodníci začnou spekulovat na výši vyplacených dividend.
20. 2. se akcie ČEZ došplhaly opět na úroveň 836, -Kč. Před bouří 23. února (burzovní teplota  PX 1566, PX Glob 1962, ČEZ 839, ani rosný bod, ani tlak nejsou známy) psal  Ivan Kolovecký (A&CE Global Finance), že "pražská burza před zveřejněním předběžných hospodářských výsledků spadových titulů za loňský rok opět výrazněji roste. Očekávaný vysoký nárůst zisků spadových společností je již v cenách akcií zahrnut, další posílení vybraných titulů mohou přinést nové akvizice (Zentiva, ČEZ), bezproblémové začlenění nové akvizice do struktury skupiny (Erste Bank), případně u Českého Telecomu rozhodnutí o využití přebytečné hotovosti (dividenda, akvizice, zpětný odkup akcií). I přes výrazný cca dvacetipětipro­centní růst kursu v letošním roce má stále určitý růstový potenciál Unipetrol. Odstoupení od smlouvy o prodeji podílů dceřinných společností Agrofertu, zahájení výběrového řízení na prodej Spolany a Kaučuku (očekáváme výnos kolem 5 mld. korun), konsolidace čerpacích stanic pod hlavičkou kapitálově posílené Benziny s cílem až zdvojnásobit podíl na trhu pohonných hmot ukazují, že PKN Orlen to myslí s restrukturalizací holdingu vážně.
V pondělí 27.2. byly akcie ČEZ k mání za pouhých 862,- korun, památeční den (PX 1584, Glob  1982), o den později se jejich cena sklouzla na pouhých 829, korun  O tři dny později v pondělí (2.3) pan Miroslav Gajdoš (Böhm & partner) vůbec netušil, co se děje (den předtím PX 1558, Glob 1946, ČEZ 839: „Vzhledem k vysokým ziskům, které si české akcie od začátku roku připsaly, bylo jen otázkou času, kdy se investoři rozhodnou tyto zisky vybírat. Po převážně velmi dobrých výsledcích prezentovaných Českým Telecomem, Erste Bankou, Zentivou, ČEZem, Unipetrolem a dle mého názoru i Komerční bankou se investoři rozhodli využít dobrých zpráv k prodeji. Po předchozím růstu byla korekce dlouho vyhlížena, trh byl nervózní a čekalo se jen na vhodný impuls. Pomohla k tomu však i situace na okolních burzách a horší makročísla v USA. Velmi dobře načasovaná zpráva o spojení EuroteluČeským Telecomem a přejmenování této firmy na Telefónica O2 Czech Republic ale ve středu zastavila paniku a probíhající výprodej a vrátila Pražskou burzu opět o něco výše. Stejně jako trh vnímám i já tuto informaci jednoznačně pozitivně a obratem také CAIB zvýšila své investiční doporučení na tento titul na „koupit“ s cílovou cenou 600 korun. Nabízí se otázka, zda jde o začátek výraznější korekce. Dle mého názoru ne, protože věřím, že investoři po nynějším uklidnění s chladnou hlavou znovu zhodnotí publikované výsledky firem, které potvrdily trend výrazně se zvyšujících tržeb a zisku doprovázený navíc i optimistickými výhledy na tento rok. Očekávám proto, že české akcie budou v březnu ještě jednou atakovat svá maxima a že většího poklesu se dočkáme až na rozmezí března a dubna. Z jednotlivých titulů vidím největší růstový potenciál stále u Unipetrolu. Zajímavé jsou nečekaně dobré výsledky Spolany a Kaučuku, díky nimž se Unipetrolu zřejmě podaří dosáhnout dobré prodejní ceny těchto dceřiných společností. Pokud k tomu připočteme vysoký nerozdělený zisk, mohli bychom se ještě letos dočkat i zajímavé mimořádné dividendy.
V únoru skutečně ČEZ tlakům ještě odolává, jeho akcie zažijí toliko  tři kombinace souběhů pokusů o snížení ceny (shodou okolností poslední dva 21 a 27 února) při šesti poklesech. Erste Bank je v klidu, toliko jeden souběh, Český Telecom je na tom stejně jako v lednu, Unipetrol klesá téměř nepřetržitě, hlásí osm souběhů.
Za další týden při burzovní teplotě PX 1506, Glob 1876, ČEZ 792 (8.3)  si mohli čtenáři přečíst  jako dárek k Mezinárodnímu dni žen názor  opět nám už známého Dušana Jalového, který však byl asi nachlazen: :Na pražskou burzu se dostavila v posledních dnech korekce jejího předchozího silného růstu. Firmy obchodující se ve SPADu zveřejnily poměrně zajímavé hospodářské výsledky, které ovšem nepřinesly velké pozitivní překvapení. Investoři, kteří chtěli realizovat své zisky, čekali, zda výsledky nebudou mimořádně dobré a zda se díky tomu neposune trh ještě výše. Na začátku týdne přišla silná prodejní vlna v celém regionu a investoři začali s velkým vybíráním zisků. Nejinak tomu bylo na českých akciích. Zahraniční investoři začínají opouštět české akcie. Domácí investoři při poklesu kupují. V následujících týdnech nečeká české akcie nic pozitivního. Lze očekávat další pokles všech významných titulů s výjimkou Českého Telecomu. Index bude svůj pokles korigovat, ale lze očekávat, že ceny budou ještě nižší a investoři budou mít dostatek času do nových pozic nastoupit.
Při teplotě PX 1538, Glob 1918, ČEZ 821 o týden později (17.3) podle komentáře Pavla Hadrouška (Fio, burzovní společnost) Pražská burza prochází v březnu společně s ostatními tzv. EM trhy volatilním vývojem doprovázeným korekcemi. Tento vývoj je zapříčiněný předchozím razantním posilováním a sezónními faktory. Nabízí se paralela s loňským březnem, kdy index od vrcholu ztratil přes –10 procent. Tak špatný měsíc však letos nečekám, index prozatím nachází podporu, jež se nachází –5 procent od letošních maxim. Pro dlouhodobé investory doporučuji posílit pozice titulech jako je Český Telecom či Unipetrol. Prvně zmíněný titul nabízí hrubý dividendový výnos přesahující 8,5 procenta. Nadprůměrné dividendy by akcie měla přinášet i v dalších letech. Unipetrol poroste dlouhodobě nad 300 Kč, restrukturalizace holdingu pod vedením PKN by měla navíc vést k přehodnocení prozatím nulové dividendové politiky.
 Po několika dalších dnech (23.3. PX 1539, Glob 1918, ČEZ 835)  Jan Procházka ( CYRRUS) nám sdělí, že i přesto, že lámou akciové trhy v zahraničí rekordy, svěží vítr na emerging market se dostává zatím jen zřídka. Možná je to právě silným růstem na tradičních trzích, ke kterému se upírají i velcí investoři, a zatím tak naše teritorium mírně obcházejí. Terčem největšího zájmu investorů a nejvyššího počtu zpráv o akcii je stále energetická firma ČEZ. Skupina ČEZ oznámila dlouho očekávaný konsolidovaný výsledek za rok 2005, v tomto roce byly plně konsolidovány loni získané Severočeské doly a zejména bulharské distribuční firmy a rumunská Electrica Oltenia. Růstem zisku o 56 procent na 22,3 mld. Kč se stal ČEZ nejziskovější firmou v ČR. Podstatnější zprávou však je nejspíše již definitivní nákup TEC Varna. Spekulace nad mírně vyšší cenou rychle vyšuměly a investoři pozitivně ocenili nákup, který opět rozšiřuje záběr firmy ve východní Evropě. Navíc zaplacená cena neovlivní letošní očekávanou rekordní dividendu. Na pražské burze se totiž postupně mění náhled na dividendovou politiku mnoha firem. Kromě ČEZ, který v důsledku mimořádné ziskovosti a zatím jen částečných úspěchů v balkánských akvizicích hodlá vyplácet více vydělaných peněž svým akcionářům, tedy zejména státu, se v hlavní roli objevuje Český Telecom. Ten by se podle nového vlastníka měl stát tzv. dividendovým defenzivním titulem, ale tomuto plánu zatím brání pokles ziskovosti v segmentu pevných linek. Zentiva krátce překonala psychologickou hranici 1300 Kč za akcii a veze se na pozitivní vlně způsobené např. nabídkou Actavis Group Fh na chorvatskou Plivu s 35procentní prémií nad tříměsíční cenu. Svou roli sehrálo i rojení Mercku nad Scheringem. Hodnoty prémií nad 30 procent však nejsou nikterak mimořádné, např. Zentiva za svůj Sicomed zaplatila prémii 37 procent. Zentivu nyní kromě stabilní situace na domácím trhu táhnou zlepšené vyhlídky hospodaření v Rusku, Polsku a zejména v Rumunsku. A proto nynější cena nebudí obavy burzovního publika. Americká CME vydává nové akcie a postupně odtajňuje své plány na jaké projekty použije nově získané peníze. Variantami je jak částečné oddlužení firmy, vylepšená příprava na digitální vysílání, tak i další nákupy televizních stanic ve středoevropském teritoriu. Akciím Unipetrolu by v brzké době již mohly pomoci první indikativní nabídky na tzv. nepotřebné části – neratovickou Spolanu a Kaučuk Kralupy. Z těchto důvodů se není třeba obávat nudy na parketu pražské burzy v příštích týdnech.
Burzovní publikum se rozhodně na parketu pražské burzy při teplotě PX 1516, Glob 1890, ČEZ 810  v prvním jarním týdnu(30. 3) nenudilo, alespoň dle komentáře Michala  Znojila ( J&T BANKA) pražská burza stále přešlapuje na místě a z pohledu indexu to zatím spíše vypadá na krok zpět než na pořádné vykročení směrem k novým hodnotám. Až na výjimky dominují v posledních dnech především slabé objemy obchodů a větší aktivita souvisí zejména s nárazovými prodeji od zahraničních investorů. Toto je především aktuální u akcií Českého Telecomu, které jsou kvůli plánované dividendě – a tudíž svým dividendovým výnosem – jen stěží pro domácí investory opomenutelnou investicí. Přesto jsou neustále pod prodejním tlakem. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by prodejci nějak docházel dech, ale jde určitě o zajímavou nákupní příležitost.
Přes tyto pozitivní informaci o vysokém zisku akcie ČEZ absolvují v březnu 11 poklesů, z nichž je devět souběžných s vysokými objemy obchodů, Erste Bank na tom není o mnoho lépe, spíše hůře, 11 poklesů, ale  při pěti soubězích, našli se zřejmě zájemci. Obdobně je tomu u Komerční banky a Unipetrolu.
Evropa možná tančila valčík, ale pražské burze se zalíbilo tančit šlapák jako medvědi, co nic nevědí při pokojové teplotě PX 1538, při venkovní teplotě Glob 1928, v kamnech značky ČEZ při zvýšené teplotě 838, takže tu nákupní příležitost si nechalo utéct ve středu 5.4 hodně investorů soudě dle komentáře  Ivana Koloveckého (A&CE Global Finance), publikovanému následující den: Obchodování na pražské burze v posledních týdnech probíhá při velmi nízkých objemech obchodů na stagnujícím trhu. Situaci snad změní valné hromady jednotlivých spadových titulů a koncem dubna zveřejňované kvartální výsledky společností. Dlouhodobým investorům lze doporučit k nákupu akcie Erste Bank, která v příštích letech dosáhne výrazného nárůstu zisků (Goldman Sachs odhaduje EPS pro rok 2006 na 2,66 EUR, pro rok 2007 na 3,67 EUR a pro rok 2008 na 4,57 EUR). Zajímavým titulem mohou být také akcie Unipetrolu, kde již započatá restrukturalizace vyústí v podání indikativních nabídek na Spolanu a Kaučuk. Naopak akcie Philip Morris ČR mohou klesnout výrazně více, než bude vyplacená dividenda, z obavy z dalšího propadu zisku v letošním roce a snížení atraktivního dividendového výnosu.
O týden později (13.4) pesimista Dušan Jalový rozumoval, že „přešlapování na pražské burze vyústilo v silnější prodejní vlnu, díky které jsou některé akcie na zajímavých nákupních úrovních“. Co jíného mu zbývalo dělat ve středu při teplotě PX 1513, Glob 1896 a ČEZ 821 ? 
Přesto se tento analytik nedomníval, že“ je v současnosti vhodný okamžik k nákupu, a očekávám další postupné oslabování českých akcií. Pozitivní informace jsou ve všech titulech dávno započítány, první čtvrtletí, které je obvykle nejlepší z celého roku, je také pryč a mnoho argumentů pro nákup není. Další výraznější pohyb celého trhu očekáváme na základě hospodářských výsledků, které budou zveřejněny na konci dubna. Domácí investoři budou s napětím sledovat, jak se daří Českému Telecomu. Dosavadní předpoklady a vývoj kurzu jsou pro mnohé velkým překvapením, a pokud budou hospodářské výsledky pod očekáváním, bude toto rozčarování ještě větší a ani vysoká dividenda nezachrání další pokles. Silné výsledky lze jako tradičně čekat u ČEZu. ZentivaUnipetrolem budou muset potvrdit růstový trend firmy, jinak lze rovněž očekávat další pokles“.
Podle názoru dalšího experta Miroslava Gajdoše ( Böhm & partner), publikovaného 20.4. 2006 0:00 „nevýrazný vývoj posledních dnů, kdy objemy na pražské burze pomalu slábnou a ceny akcií hledají svůj směr, je dle mého ovlivněn několika důvody. Zahraniční investoři zatím nejsou přesvědčeni o nutnosti vyprodat stávající pozice v středoevropském regionu a dle posledního komentáře FED se zdá možnost dosažení stropu při zvyšování výše dolarových úrokových sazeb stále pravděpodobnější. To by znamenalo snížení tlaku na výprodej aktiv v našem regionu. Z toho důvodu zatím ceny neklesly výrazněji. Naproti tomu český retail, který je oproti polskému a maďarskému akciovému trhu daleko významnější součástí trhu, svou nervozitou tlačí kurzy níže. Rozdíl mezi vzestupem českého akciové trhu od začátku roku +3,2 procenta a polského + 15 procent, respektive maďarského + 18  procent, je dle mého neadekvátní. Svým dílem k tomu přispívá také větší využívání marží českými subjekty, které při výraznějších poklesech nutí investory uzavírat otevřené pozice. Myslím si ale, že čísla prezentovaná na valných hromadách na přelomu dubna a května budou natolik zajímavá, že v kombinaci se zajímavými úrovněmi cen akcií přilákají opět pozornost zahraničních investorů a pomůžou českým akciím k růstu. Vzhledem k velkému objemu volných prostředků, které jsou u tuzemských subjektů připraveny k investování, může tuzemský akciový trh opět atakovat rekordní úrovně. Největší potenciál růstu vidím stále u Unipetrolu, který naznačil výrazné zeštíhlení struktury holdingu ve prospěch jádrových provozů, zvýšení synergických efektů v rámci celé skupiny a zvýšenou poptávku po petrochemických produktech.
Burzovní barometr  den předtím hlásil menší oteplení: hodnota indexu PX 1533, PX Glob 1915 bodů, cena jedné akcie ČEZ 825, - Kč. Srovnání s pondělím 27.2., kdy akcie ČEZ k mání za pouhých 862,- korun a burzovní indexy dosahovaly hodnot PX 1584, Glob 1982 ukazuje, že ta elektrická kamna zahřívala čím dál tím méně. Jinak řečeno, akcie ČEZ byly velmi významným podnětem k tomu poklesu.
Bedlivé pozorování přivedlo pana Pavla Hadrouška (Fio, burzovní společnost) dne 27. dubna 2006 ke stanovisku, že pražská burza prochází na konci dubna poměrně klidným vývojem. Objemy jsou spíše podprůměrné, investoři čekají na výraznější impulsy. Výrazný růst polského a maďarského trhu v první polovině měsíce české akcie nenásledovaly“.
To pan Hadroušek tvrdil za situace, (PX 1547, Glob 1930, ČEZ 791) ), kdy „oživení připravily pouze akcie Komerční banky, kde oznámená výše dividendy 250 Kč posunula kurz po delší době nad 3600 Kč. Pro udržení slibného růstového momentu by však KB měla zveřejnit velmi dobré hospodářské výsledky za první čtvrtletí. Velmi sledované budou také výsledky Českého Telecomu či Zentivy. Příští dny tedy ukáží, zdali pražská burza dostane ty správné růstové impulsy v podobě velmi dobrých hospodářských výsledků, nebo bude nadále oscilovat v poměrně úzkém a nudném kanálu“.
Prozatím to ale vypadalo, že voda v tom kanálu teče čím dál tím rychleji. Jestli tomu někdo říká nuda, tak já tedy ne. Té kalné vody přitékalo čím dál tím větší množství. Ale odkud?  To vodné bych platit nechtěl.
V průběhu dubna samotného je už zřejmé, odkud a kam se ta infekce v kalné vodě šíří. Při devíti poklesech se akcie ČEZ střetavají s pěti dny maxim objemů obchodů. Akcie Erste Bank při větším počtu těchto poklesů se potkávájí toliko s třemi maximy. Akci Komerční banky s jedním a akcie Unipetrolu rovněž s pěti maximy.  
Při hodnotách indexu PX 1473, PX Glob 1843 a ceny akcie CEZ 749, - Kč si dovolil se svým názorem přijít před široké burzovní publikum, asi aby se nenudilo, dne 4.5 opět  pan Jan Procházka (CYRRUS): „Pražská burza se dostala do nezáviděníhodné situace a index PX se pohybuje krátkodobě i pod hodnotou, se kterou rok 2006 začínal. Investoři na tento fakt nejsou zvyklí a tomu odpovídá i jejich reakce. A přitom hospodářské výsledky firem SPADu za první kvartál byly v sumě mírně lepší než očekávání analytiků, pražská burza se však stále nemůže dostat z deprese. V dalším období očekáváme, že obvyklé „sell in May and go away“ (prodej v květnu a běž pryč) letos platit nebude a nejspíše se také najdou první investoři, kteří využijí relativně nižších cen k drobným nákupům. Český trh se konsoliduje a minimálně snižuje rozdíl mezi indexovým P/E Prahy vs. Varšavy a Budapešti. Dlouholetého hlavního tahouna pražské burzy, energetickou firmu ČEZ, výrazně zbrzdil v minulém týdnu evropský šok z využití emisních povolenek, který poslal níže celý sektor utilit. Tato krátká epizoda však dle mého názoru nebude mít dlouhého trvání, energetická nedostatečnost v Evropě je nezpochybnitelná, a proto očekávám růst cen energií v dlouhodobém horizontu jak v České republice, tak i ve zbytku Evropy. Farmaceutická Zentiva jako výjimka oznámila kvartální výsledky mírně horší, než byla očekávání, i přesto, že se jí daří mimořádně dobře držet náklady pod kontrolou, ovšem tentokrát investory zklamaly zejména hlavní „bašty“ firmy, tržby v ČR a na Slovensku. Ovšem Zentiva se postupně připravuje na užší spolupráci v produktových řadách se Sanofi-Avensis, jež na počátku roku koupila čtvrtinu v této firmě, a ta by měla podpořit další růst. V blízké budoucnosti očekáváme první pozitivní vlivy ze solidních kvartálních hospodářských výsledků a pochopitelně i s nimi spojenou vlnu zvýšených investičních doporučení, která se již pomalu dostávají na trh“.
Jeho optimismus byl krátkodobě potvrzen stavem, burzovních barometrů, (Index PX 1535, PX Glob 1915 a ČEZ 797,-), který komentoval následujícího dne 11. 5. pan Michal Semotan (J&T BANKA), analytik, známý svými velmi přesnými odhady: „Pražská burza v uplynulých obchodních dnech poměrně rychle doháněla ztráty, které utrpěla při silných výprodejích, drtících především akcie elektrárenské společnosti ČEZ. Z nejnižších hodnot na úroveň 740 Kč však stačily ČEZu dvě obchodní seance a rázem začal atakovat úroveň 800korunové hranice. Podle mě z toho vyplývá, že trh drtil jeden silný prodejce, který vystresoval i část spekulantů. Ve chvíli, kdy z trhu offer zmizel, rozpoutal se doslova hon na akcie ČEZu, který zdvihl cenu rychle zpět nahoru. Tolik přetřásaný vliv poklesu cen emisních povolenek na pokles ČEZu byl pouze záminkou, řekl bych doslova podpůrným argumentem pro prodejce. Přímý vliv poklesu cen povolenek na ČEZ není nijak zásadní, spíše se jedná o dlouhodobý vývoj ceny elektřiny, zvláště v Německu, a její postupné přibližování v Česku. Tedy čím nižší bude cena elektřiny v Německu, tím pomaleji se bude přibližovat cena v Česku a tím méně na tom bude vydělávat ČEZ. Celkově se nyní trh dostal dle mého názoru poměrně rychle zpět nahoru na úrovně přibližující se období před korekcí, a tak se můžeme po dvou až třech dnech růstu dostat opět k prodejům a částečné realizaci rychlých zisků. Konkrétně si tak dokážu představit vývoj ceny akcií ČEZ, ZentivyKomerční banky – tj. mírný pokles cen“.
To, že ten prodejce přicházel na burzu, vyšlechtěn ve skleníku HVB Bank, naznačil komentář ze soboty 18. 5. 2006 nám už známého nějak velmi dobře informovaného Dušana Jalového HVB Bank Czech Republic), znajícího příkazy svých klientů na následující dny, spekulující na další pokles: „Pražská burza prochází v posledních dnech velmi těžkým obdobím. Pokles všech významných akcií byl poměrně razantní. Na burze panuje velmi nervózní nálada, která se projevuje zvýšenou likviditou a hlavně velmi vysokou volatilitou. Lze očekávat, že se situace částečně uklidní, nicméně moc optimistický bych nebyl. Situace ve světě příliš nepomáhá a domácí informace nejsou pro akcie zrovna prorůstové. Potenciál směrem nahoru je velmi omezený! Vysoká angažovanost klientů obchodujících na margin a odchod zahraničních institucionálních investorů, to jsou hlavní důvody velmi omezeného potenciálu. Pro zahraniční investory nejsou současné ceny stále dost atraktivní, a proto se na trh vracet nebudou. Nervozita z výsledku voleb se na české burze vždy projevila. Není tedy důvod si myslet, že tomu tak tentokrát nebude“.
Ale jenom ty volby za tím být nemusely, neměly tak náhodou na ty prodejní aktivity vliv neúpěch nějaké té skupiny třeba kolem pana Pitra při privatizaci Unipetrolu, který izolovaně vzato za ten půl rok klesl ještě více než ČEZ a aktivizační aktivity budoucího zaměstnavatele burzovního makléře Jalového UniCredit Bank s likviditou po těch jejich akvizicích ve střední Evropě?  Tvrdnoucí kurs koruny sice může zhoršit hospodářské výsledky ČEZ, ale rozhodně vylepšuje hospodářské výsledky Unipetrolu.
Hlášení burzovního barometru ze dne 17.5.:  Index PX 1430, PX Glob 1793, ČEZ 759,- Kč. Hlášení burzovního barometru ze dne 24.5.: Index PX 1319, PX Glob 1659, ČEZ 685,- Kč
 Tyto stavy burzovního barometru nemohly nechat v klidu  Ivana Koloveckého (A&CE Global Finance), jehož komentář ze  dne  25. 5. 2006 byl už velmi strohý a stručný: „Pražská burza prošla v posledních dnech velmi silnou korekcí, a to při obrovské volatilitě jednotlivých titulů a s vysoce nadprůměrnými objemy obchodů. Po výrazném poklesu se obchodují snad všechny spadové tituly na atraktivních cenových úrovních, zejména po zveřejnění čtvrtletních výsledků hospodaření, které byly ve většině případů lepší než očekávané a ukazují na výrazný růst zisků společností, jako např. ČEZ a Erste Bank, v letošním roce. Zdá se, že panické výprodeje v celém středoevropském regionu pomalu končí a pro dlouhodobé investory může být nákup českých akcií velmi zajímavou investiční příležitost“.
Vskutku následující dny tomu vše nasvědčovalo, ale právě v květnu absolvovaly akcie ČEZ 12 poklesů, které sice v první polovině měsíce střetli pouze s jedním maximem obchodů, ve své druhé polovině už s šesti takovými maximy. V této se už sype také Erste Bank (čtyři maxima ve stejné dny), Český Telecom se hroutí rovnoměrně po celý měsíc, Komerční banka zažije svůj černý týden od 16. do 23. Května. Unipetrol je na tom kapánek lépe.
Hlášení burzovního barometru ze dne 26.5.: Index PX 1390, PX Glob 1744, ČEZ 739,- Kč.
Komentář Jana Procházky (CYRRUS) na Mezinárodní den dětí 1.6.  k vývoji na českém kapitálovém trhu se velmi podobal smuteční řeči na pohřbu vlastního dítěte: „Silně negativní nálada vládne na světových burzách, ve střední Evropě je navíc umocněna vyšší volatilitou místních trhů. A do Prahy v tento nevhodný moment vstoupila předvolebně nervózní atmosféra. Obavy téměř všech investorů panují z nejasného výsledku voleb, možné slabé vlády, která nebude schopna ani ochotna provést nutné reformy – penzijní, zdravotnictví a silnější formu úpravy veřejných financí. Strach zahraničí vyplývá i z možného vyššího vlivu komunistické strany na povolebním uspořádání naší země. Psát o jednotlivých titulech dnes nejspíše postrádá smysl, protože vlna, která se tudy přehnala, mete vše, a to dosti rázně. Snad jen upozorníme na „státní“ titul ČEZ, který je nyní ve víru spekulací nad možným povolebním vývojem. Očekáváme, že i při vítězství středopravé koalice nedojde k privatizaci společnosti dříve než za dva roky, a proto je nynější nervozita spíše způsobena stále pomalým oživením na trhu emisních povolenek. U Unipetrolu pak trh zastihla dlouho očekávaná rána v podobě malého odtajnění zájemců o nákup „nehodících“ se dcer této petrochemické firmy. Nabízené ceny opravdu nejsou žádným ternem, což ovšem v důsledku vazeb podniků ani nikdo nemohl očekávat.
Předvolební burzovní barometr ze dne 31.5.: Index PX 1328, PX Glob 1672, ČEZ 691,- Kč. Povolební burzovní barometr ze dne 7.6.: Index PX 1300, PX Glob 1636, ČEZ 635,- Kč.
Nad celou situací se zamyslel 8. 6. pan Miroslav Gajdoš (Böhm & partner): Povolební vývoj českých akcií je ovlivněn rozpaky z volebního výsledku. Oslabení levice je vnímáno pozitivně, volební pat naopak negativně. Zajímavý je vývoj koruny, která v první reakci oslabila jen mírně, aby poté pokračovala ve zpevňování. Spolu s menšími objemy zobchodovaných českých akcií to svědčí o tom, že zahraničí zatím zvolilo vyčkávací taktiku. Relativně slušné objemy posledních týdnů jsou dle mého názoru také výsledkem obchodování domácích investorů. Díky zvýšené volatilitě a nejistotě dalšího vývoje se ihned vybírají i menší zisky. Při tomto intraday obchodování je skutečný počet akcií, které změní svého majitele, výrazně menší, protože během dne se několikrát tyto kusy „protočí“. To samozřejmě vyhovuje tvůrcům trhu, kterým stačí i velmi malý „spread“ k tomu, aby uzavřeli ziskovou pozici. Již minulý rok jsme mohli v období výprodejů akcií v středoevropském regionu vypozorovat zajímavý jev. České akcie oslabovaly více než maďarské nebo polské a tento stav je letos ještě výraznější. Jedním z důvodů je vysoká míra nákupů na marži (úvěr). Po prudkých květnových poklesech došlo ke zvýšenému nucenému uzavírání maržových pozic, což shodilo kurzy o další patro níže. Dalším důvodem je jistá vystrašenost českého investora, který jakoby vyhledával možné negativní zprávy dopředu a s předstihem na ně reaguje prodejem. V poslední době však zaznamenávám čím dál víc názorů z řad drobných a středních investorů, kteří upozorňují na to, že některé velké společnosti jakoby tuto paniku přiživovaly svými doporučeními, zprávami na svých webových stránkách a také stylem obchodování. Pokud se podíváme na vývoj obchodování s některými tituly, kdy společnosti dají doporučení titulu na prodej a přitom na nízkých cenách čile navyšují podíl na hlasovacích právech, musíme se spolu s nimi zamyslet nad tím, jestli je to pouze náhoda. Doufejme, že se po uklidnění politické situace a vyjasnění dalšího vývoje úrokových sazeb v USA na naší burzu vrátí zahraniční investoři a posunou kurzy českých akcií na vyšší úrovně odpovídající jejich fundamentu. Dle mého názoru by akciový index PX mohl do konce roku posílit o cca 20 procent.
Porovnání výročních zpráv za období od 1. Ledna 2006 do 30. Zaří 2006 dosluhujících bank Živnostenské banky a HVB banky, které měly v dalším roce splynout pod křídly UniCredit přinejmenším naznačuje, že klienti Živnostenské banky nakupovali akcie na úvěr v radostném očekávání budoucích zisků a klienti HVB Bank,, ale také i Commerzbank akcie v těžkém žalu rozprodávali, kde mohli.A to přesně v době, kdy byla ochromena činnost Komise pro cenné papíry tím stěhováním pod křídla ČNB .
Ty radostné vyhlídky na vývoj na pražské burze ve velmi krátkém období nepotvrdil, takže dne 15. 6. Pavel Hadroušek ( Fio, burzovní společnost) musel napsat, že Investoři zažívali na pražské burze v posledních dnech perné chvilky. Index společně s většinou titulů dramaticky klesal, výsledkem toho je ubohá výkonnost trhu v letošním roce. Pražská burza letos ztrácí –20 procent a řadí se mezi nejhorší trhy na světě. V posledních týdnech se neobjevily žádné korporátní zprávy, které by takový propad vysvětlily. Důvodem bylo předchozí vysoké ocenění trhu společně se zhoršeným sentimentem na rozvíjejících se trzích. Nekonečné kolo stop loss pokynů domácích investorů navíc srazilo akcie na překvapivě nízké úrovně. Všechno zlé je pro něco dobré, domácí akcie lze znovu zařadit mezi zajímavé trhy. Z hlediska fundamentu je zajímavý Český Telecom, dividendový výnos přesahuje 10 procent. Po propadu není špatný ani ČEZ, kolem 160 Kč je levný Unipetrol.
Hlášení burzovního barometru ze dne 13.6.: Jsme konečně na dně:  Index PX 1166, PX Glob 1477, ČEZ 565,- Kč. Jinak řečeno, jestliže 27. 2. 2006 se obchodovaly akcie ČEZ za cenu 862 korun, tak Romanovo impérium (tržní kapitalizace ČEZ) se zmenšilo více než o jednu třetinu za nějakých pouhých sto burzovních dnů. Hitlerova vojska o nějakých padesát let dříve postupovala do hloubky Sovětského svazu pomaleji.
 Ale kdo vlastně byl vlastně neviditelným protivníkem pana Romana, který úspěšně atakoval jeho manažerské odměny? A jak se pan Roman snažil! I na tom Balkáně se mu podařilo něco uzobnout. A už byl zaháčkovaný i v Turecku. Jeho prezentace čtvrtletních výsledků ČEZ v angličtině ze dne 18. května 2006, to je pohádka, na níž se i po letech každý fajnšmekr rád podívá. Úplná stalinská propaganda. Budování socialismu neprobíhalo radostněji. Záhada tkví v tom, že se od onoho dne hroucení imperia zrychlilo.
V tom červnu Romanovo imperium zažívá 13 poklešsů, ale už jenom už jenom pět je souběžných s maximy obchodů, asi si pan Roman vzal nějaký ten úvěr, nebo UneCredit dokončila financování těch svých aktivit, ale Erste Bank má své černé dny od 6. do 12. 6. Ve stejný týden jako Telecom a Unipetrol. Komerční banka ale už je relativně v klidu.
                                                     Epilog   
Ve čtvrtek  22. 6. Dušan Jalový ( HVB Bank Czech Republic) hlasí: „Pražská burza prošla korekcí, jakou nepamatují ani nejdéle sloužící makléři na trhu. Obecně se ovšem nedá říci, že by byly akcie výrazně levné. Dno, které bylo minulé úterý, odpovídalo cenám z minulého roku v červnu. Když si uvědomíme, že burza strmě roste 5 let, tak se nedá mluvit o hluboké korekci. Pravdou je, že ekonomika je na výrazně jiné úrovni a podniky rovněž. Proto si myslím, že letošní dno jsme již viděli! Nečekal bych ovšem další výrazné přírůstky. Očekávám, že léto bude klidné s mírným růstem. Rovněž si myslím, že nás na podzim čeká další prodejní vlna, která ovšem nebude tak silná jako ta, kterou jsme zažili nyní. V případě poklesu by se daly doporučit akcie ČEZu, Unipetrolu, případně rizikovější Orco.“
Barometr burzovní horečky dne 21. 6. 2006: Index PX 1356, PX-Glob 1653, ČEZ 668,- Kč.
29.6.2006 Ivan Kolovecký (A&CE Global Finance): „Silná korekce akciových trhů rozvíjejících zemí snad skončila a v současnosti nastává klidnější období s výrazně nižší volatilitou jednotlivých titulů. V posledních čtrnácti dnech posílila pražská burza o více jak deset procent z minim dosažených v polovině června a rozhodně má ještě prostor pro další posílení. Z fundamentálního hlediska se dostaly české tituly na zajímavé cenové úrovně a např. akcie Erste Bank, ČEZu, Unipetrolu lze doporučit dlouhodobým investorům ke koupi. Dividendově velmi výnosnou akcií bude Český Telecom, který po sloučeníEurotelem bude vyplácet vysokou dividendu v říjnu a s největší pravděpodobností i v příštím roce.
Barometr burzovní horečky dne 28. 6. 2006: Index PX 1321, PX-Glob 1661, ČEZ 688,- Kč.
7.7. 2006: Michal Semotan (J&T BANKA): „Akcie na pražské burze se v posledních dnech vezou na poměrně optimistické vlně investorů. Zdá se, že těžký začátek měsíce je zapomenut a růžové budoucnosti hlavních emisí v Praze téměř nic nechybí. Některé tituly od svých minimálních cen přidaly skoro 40 procent (ČEZ), a přesto jsou na nižších úrovních, než tomu bylo před mohutným propadem. Dá se však říci, že nálada na českém trhu je dost závislá od situace na trzích zahraničních, takže nejbližší budoucnost je spjata s vývojem hlavních světových trhů, na rozdíl od situace dříve, kdy si trh šel svou vlastní cestou. První možné odpoutání od vývoje v zahraničí mohou přinést pololetní výsledky. Dlouhodobým investorům je tedy možno doporučit hlavní české akcie nadále ke koupi (mám teď na mysli především ČEZ, Telefónicu O2 C.R., Zentivu a Unipetrol), jde ale určitě o vhodné načasování této investice. Po rychlém nárůstu v posledních 14 dnech je lepší nyní počkat na nějaké vybírání zisků a soustředit se na koupi až opět při nějaké korekci (např. ČEZ pod 700 Kč, Zentiva pod hladinou 1000 Kč). Na těchto cenách považujeme české tituly za atraktivní. V nejbližších dnech očekávám tedy opět závislost na americkém trhu s tím, že se mi zdá, že část prodejců nyní na trhu realizuje své -krátkodobé zisky, proto se můžeme podívat v nejbližších dnech spíš trochu níže.“
Barometr burzovní horečky dne 6.7. 2006: Index PX 1375, PX-Glob 1727, ČEZ 726,- Kč. Barometr burzovní horečky dne 8.9. 2006: Index PX 1469, PX-Glob 1837, ČEZ 839,- Kč. Barometr burzovní horečky dne 2.1. 2007: Index PX 1618, PX-Glob 2023, ČEZ 991,- Kč Barometr burzovní horečky dne 2.1. 2008: Index PX 1808, PX-Glob 2060, ČEZ 1373,- Kč Barometr burzovní horečky dne 2.1. 2009: Index PX 870, PX-Glob 1110, ČEZ 804,- Kč Barometr burzovní horečky dne 4.1. 2010: Index PX 1130, PX-Glob 1420, ČEZ 886,- Kč Barometr burzovní horečky dne 3.1. 2011: Index PX 1243, PX-Glob 1547, ČEZ 800,- Kč
Ta kamna značky ČEZ tu burzu nějak málo zahřívají. Že by to způsobil ten Kalousek těmi výprodeji. Opět jsme začali žít lépe a radostněji v zemi, kde zítra znamená již včera. Opravdu? No právě.
Od poloviny r. 2006 se začalo snížovat tempo růstu poskytovaných bankovních úvěrů, zvláště drobní živnostnici zůstali na ocet, takže indexy důvěry ve službách a obchodu začaly na počátku roku 2007  klesat. Dvojí zvýšení reposazby centrální bankou v jednom roce začalo nést své ovoce. Proč ta centrální banka nejprve tu reposazbu na jaře 2006 nesnížila, jak všichni tehdy očekávali, a pak dvakrát tu reposazbu zvýšila, i když nutně samotné banky musely být opatrnější v poskytování úvěrů firmám v důsledku poklesu jejich tržní kapitalizace. Jestliže Commerzbank přijala k 31.12. 2005 do zástavy cenné papíry ve výši 1,4 miliardy korun, tak k 31. 12.2006 měla v zástavě už jenom cenné papíry v hodnotě 852 milionů korun českých. Mimochodem, u této banky se vyvíjely zajímavě také výnosy ze zprostředkování prodeje a nákupu cenných papírů, v r. 2004 tento výnos činil 43 milionů, v r.2005 29 milionů, v r.2006 36 milionů korun. Takže ze vnějšího pohledu to vypadá tak, jako by v r.2004 klienti nakupovali cenné papíry, další nákupy pak dělali na úvěr, aby v r. 2006 houfně prodávali, co potvrzuje i statistika poplatků a provizí na operace s cennými papíry: 2004: - 3, 2 mil. korun, 2005: - 1,9 mil. korun, 2006: - 2,3 miliony korun při téměř neměnné výši provizí a poplatků za devizové operace ve výši cca 2, 6 milionů korun. Z toho by šlo soudit, že klienty banky byli tuzemci.    
Když už nic jiného, tak tento proces sám o sobě likvidoval případné inflační impulsy. Omezení nabídky peněz na úvěrových trzích vyplývalo i z toho, že banky musely ten odliv zahraničního spekulačního kapitálu zajistit dostatkem hotovosti. Devizové rezervy ČNB klesly v korunovém vyjádření od 28.2, 2006 ze 706 miliard na 679 miliard korun českých k 30.8 téhož roku, i když v jiných letech od r. 2000 - 2010 v tomtéž kalendářním období buď stoupají, nebo jejich stav je stabilizován. Ve stejném období, tedy od konce února 2006 do konce srpna 2006 stoupl stav oběživa z 285 miliard na 300 miliard korun. Ve stejném období  v r. 2005 stoupl stav oběživa ve stejném období o 11 miliard, v r. 2007 stav oběživa stoupne o 20 miliard korun. K 28.2. 2006 položka pasiv v bilanci ČNB Peníze v oběhu hovořila o 280 miliardách korun, k 31..3. ta položka obsahovala údaj 288 miliard korun, k 30. 6 to bylo 302 miliard korun, k 30.9. 2006 pak výše této položky dosáhla 308 miliard korun. A kvůli tomu bylo nutné dvakrát zvyšovat v tomto období reposazbu?
Aby v bylo jasno, tak v tomtéž období v časech deflace, tj. v r. 2003 se tato položka pasiv k 28. 2. pohybovala 223 miliard korun a k 30,9 se snížila na 213 mld. korun při snižující se míře inflace. V r.2010 lze k 28.2. hovořit o čísle 382 mld korun, k 30. 9 pak o čísle ve výši přibližně asi 386 miliard korun při zvyšující se míře inflace.
Dokonce i meziroční tempo přírůstku celkových úvěrů domácnostem se v r. 2006 (26%) snížilo oproti předcházejícímu roku (47%),
Přitom ten odliv zahraničního kapitálu byl výhodný pro ČNB v tom, že umožňoval docela dobře snížit výši těch dobrovolných rezerv (položka závazky vůči tuzemským bankám), pohybující se tehdy ve výši 450 mld. korun, které se tam nahromadily v důsledku tzv. sterilizační politiky, na přijatelnější úroveň. Ale tolerance centrální banky vůči existenci těch kamenných peněz v jejím sklepení je jedním z neblahých důsledků toho prodeje měnového zlata v polovině devadesátých let a jeho nahrazením tzv. devizovými rezervami. Ale srovnáme-li pohyb stavu těchto zkamenělých peněz v čase volebním vždy v druhém čtvrtletí příslušného roku, tedy v letech 2002, 2006 a 2010, tak míra hospodářské aktivity v tom druhém čtvrtletí 2006 rostla nejmarkantněji, ta zásoba se snížila za uvedené čtvrtletí o 22 miliard, kdežto v 2002 narostla o 100 mld a v r. 2010 se pohybovala po celou dobu na zhruba stejné úrovni. Upozorňuji, že v bilancích obchodních bank se tato položka nachází ve stejné přihrádce jako peníze v pokladně.   
Závěr
Nedostal jsem se ani k první pointě celého příběhu, k tomu, že ten tolik kritizovaný státní rozpočet panem Tlustým a panem Nečasem i ČNB, která kvůli němu zvýšila v r. 2006 dvakrát reposazbu, připravovaný panem Sobotkou, jehož kostru však oba pánové převzali, dopadl nad očekávání výborně, jak pak dosvědčil pan Kalousek na tiskové konferenci v r. 2008 při příležitosti schvalování státního závěrečného účtu za rok 2007. Druhou závěrečnou pointou měla být podívaná na souboj mezi ministrem financí Kalouskem, který nalévá do ekonomiky ministerské rezervy ,aby podpořil její  růst  a zachránil svou rovnou daň a bonusy a dobrou pověst pana Laffera a bankéřem Tůmou, který ve stejné výši tu likviditu stahoval prostřednictvím zvyšování reposazby pod záminkou dodržení inflačního cíle. Díky tomuto souboji pak padla ekonomika v závěru 2008 přimo na nos, respektive se propadla až do sklepení ČNB  Problém tkví v tom, že se nad příčinami pádu  akcií na pražské  burze v první polovině r. 2006 nikdo nezamýšlel,, takže jsem nakonec musel se tím podrobněji zabývat.   
Asi tento jev všichni připsali volbám a raději na něj všichni zapomenuli jako na černý sen. Za ten měsíc, který jsem tomu věnoval,  jsem nenarazil a na nějaký článek či studii, která by se tomu jevu věnovala. Pouze statistikové Dubská a Fischer se zmiňují o tom, že jednu z příčin krize v letech 2008-2009 je nutné hledat ve vývoji reálné ekonomiky v r.2006, ale vůbec neřeší příčiny tohoto zlomu, který samozřejmě leží mimo tento vývoj v šocích nominální ekonomiky. Mimochodem jedna z pouček tehdy propagované ekonomické školy racionálních očekávání říká, že zásah do ekonomiky musí být neočekávaný, aby byl účinný. Praktické testování této hypotézy se ČNB vskutku povedlo, ale asi jinak, ale jinak asi, než zamýšlela. Ale alespoň tu svou ztrátu se jí povedlo ututlat. Mohu jenom gratulovat.  
Je podivné, proč spekulativní kapitál začal z české ekonomiky odcházet v momentu očekávání ekonomického růstu ve výši 7,4% a v očekávání tvrdnoucího kursu koruny. Pokud tento kapitál odcházel z ekonomiky pro problémy s likviditou, tak mu šlo těžko v tom zabránit zvyšováním reposazby. To zvyšování reposazby, tedy obhajoba kursu koruny nakonec poškozovala ty exportéry. Konec konců šlo o zdravý jev, průběhy obchodování s akciemi na pražské burze ve SPADU naznačují, že ty nabízené akcie za hubičku byly vykupovány  zahraničními vlastníky těch firem a bank (Erste Bank, Komerční banka, Unipetrol), obhajujícími  dosaženou úroveň tržní kapitalizace a na ní vázanou schopnost firem přijímat úvěry a ochotu bank jim tyto úvěry poskytovat.  To, že v podmínkách tvrdnoucího kursu koruny a v očekávání jejího dalšího tvrdnutí spadly nakonec nejvíce akcie Unipetrolu, tedy importéra, jemuž tvrdnutí koruny vylepšovalo hospodářské výsledky., je mírně řečeno podivné.
To, že odliv spekulativního kapitálu díky tlaku na nutnost obsloužit ho bankami zvýšenou likviditou a svými devizovými rezerv vedl k nedostatku úvěrových zdrojů ,svědčí zvýšení PRIBOR, tedy úroku, za který si své zdroje poskytuji banky navzájem. Ale omezení objemu úvěru snad vede k omezení nominální poptávky, která by snad mohla být zdrojem inflace, tedy důvodem pro zvyšování reposazby. Ta zvýšení reposazby zvýšenou hladinu PRIBOR zafixovala.
ČNB se může obhajovat tím, že tehdy inflační očekávání jak veřejnosti, tak podnikatelů, tak i ekonomických analytiků prudce narůstala. Ale kdy mi bude vadit to, že by se mohly zvýšit ceny? Když nemám dostatek peněz na nákupy (následkem pocitu snižování cen akcií, tedy svého bohatsví a omezení úvěrových zdrojů). Jinak řečeno spolu s panem Macháčkem (viz úvod), lidé přestali být přesvědčení, že je dobře a hlavně že bude dobře i nadále. Přestal působit "welfare factor".
Je však v tom případě na místě strach z inflace jako čistě peněžního jevu? Spíše naopak.  A co by asi tak stalo, kdyby míra inflace překročila ten direktivně stanovený plán tříprocentního inflačního cíle třeba o dvě procenta, tedy skutečně ten reálný růst se proměnil v růst inflační. Tak jako tak by stát získal zdroje pro ty Kalouskovy šťastné maminky na bilboardech.  Prostě by se tím vyřešilo to případné napětí v tom státním rozpočtu.  
Obávám se, že poslední příčinou, jež tehdy i v dalších letech vedl ČNB ke zvyšování  reposazby, byl tristní pohled na stav aktiv a pasiv ve svém sklepení, kde proti snižující se hodnotě aktiva v podobě devizových rezerv, které byly prodejem za to měnové zlato) a tlaku na jejich absolutní snížení díky tomu odlivu spekulativního kapitálu stalo pasivum v podobě oběživa.
Ta rána, o níž tehdy psal jediný ekonom, pan Nevařil v Hospodářských novinách, by se totiž otevřeně projevila díky tehdy proklamovanému přechodu na euro v r. 2010, kdyby případnou ztrátu ČNB musel vyrovnat státní rozpočet. Proto najednou ta péče o ten státní rozpočet. Navenek těch záminek pro zvyšování reposazby bylo více Pomlouvali pana Niedermayera, tehdy člena bankovní rady, že se při rozhodování o výši reposazby řídí jediným kriteriem. Aby byla o procento nižší než reposazba FED, tedy americké centrální banky. Jak ECB, tak FED ty sazby vskutku zvyšovaly. A to by tam ta bankovní rada vůbec nemusela být. A těch peněz, co by ušetřilo. Třeba by to stačilo na pokrytí těch ztrát.

Jinak řečeno, vypadá to tak, že kdyby ta ČNB banka nedělala vůbec nic, respektive tu reposazbu snížila (jak to očekávali v první polovině roku samotní ekonomičtí analytici), tak by se ta ekonomika s tím odlivem spekulativního kapitálu vypořádala sama a lépe. Ona se s tím odlivem vypořádala a ty rány udělené ČNB absorbovala, ale za cenu větších rozkmitů a větších nerovnováh, které byly pouze překryty dalším růstem reálné ekonomiky v druhé polovině roku 2006 a v r. 2007.

Předcházející část:

http://www.vasevec.cz/blog/kalouskuv-slalom-mezi-byrokracii-a-korupci-prask-krach-a-bum-v/

První část:

http://www.vasevec.cz/blog/kalouskuv-slalom-mezi-byrokracii-a-korupci-prask-krach-a-bum-i/

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.