Kam chtějí zavést tuto naši krásnou zemi ministři a ministryně za ČSSD?

klavesnice stroje
14.7.2020 08:01
Že to Andrej Babiš, šéf vítězné volební strany, před necelými třemi lety, pověřený prezidentem republiky sestavením vlády, neměl jednoduché od prvopočátku a výsledkem je koaliční vláda s ČSSD jako kompromis, z nouze cnost, bylo a je jasné čím dál víc i pro běžného občana, jenom povrchně se zajímajícího o politiku.

Dělat vrcholovou politiku v silně rozvolněné, liberální demokracii, je téměř vždy uměním skoro nemožného s řadou kompromisů a ústupků, byť vítěz voleb předběhl své politické rivaly o několik koňských délek. Nemá-li jasnou parlamentní většinu (jako třeba Orbán v Maďarsku), je nucen přistoupit na ty kompromisy a složit vládu koaliční s těmi, kteří se chtějí přidat k vítězi s nejvyšším počtem hlasů.

Tyto základní teze politologie jsou jasné každému logicky a pragmaticky uvažujícímu občanovi, aniž by měl byť ten nejnižší stupeň titulu (které se nějak dělením doby studia namnožily po roce 1989) z politologie. Studijního oboru to, co se do něj vrhá a téměř v každém případě ho nějak ukončí čím dál tím víc studentů, aniž by tím studiem mnozí z nich, mám za to, že většina, nabyli jakékoliv relevantní, použitelné v běžném životě, vědomosti. Zářným a přímo odstrašujícím příkladem politologa, nemajícího absolutně ponětí o praktickém životě vezdejším, vědomosti použitelné a užitečné, je současný šéf ODS, zažitě už nazývané veřejností Strany modrých strak. Politolog, který se projevuje víc jak často, téměř pořád, jako malé, hloupé, ale o to víc tvrdohlavější a vzteklejší, nevychované děcko. Inu, Petr Fiala, jáchcibýtpremiérem …

Ale zpět k té ČSSD, kdysi v nedávné historii úspěšné straně, kterou k tomu úspěchu vytáhl současný prezident Miloš Zeman. Straně, která ale „úspěšně“ o ty úspěchy přišla, když se do jejího čela proboxovali, prolobbovali a prokmotrovali mladí, rádoby perspektivní, ve skutečnosti po moci a z ní plynoucích (to hlavně) prebend, bonusů a všelijakých výhod toužících chlapců a děvčat. Tato avantgarda socanů dokázala opět tu stranu dostat ve volbách k jednocifernému výsledku. Což jim ale nebránilo nikterak chovat se až šíleně sebevědomě, asertivně tak, že tu svoji asertivitu úspěšně proměňovali záhy v aroganci až politické agresivitě.

V duchu svého progresivistického tažení k té moci a možnostem z ní plynoucím, byť s nevalným volebním úspěchem, kývli na nabídku vítězné strany ANO a ochotně vstoupili do vlády. Kde ale už od prvopočátku, při jejím nelehkém sestavování (důvody, proč jiné, i malinko úspěšnější strany, do té vlády s ANO nechtěly, jsou na dlouhé a neradostné, nepěkné povídání), začali svého partnera, několikanásobně silnějšího ve volebních výsledcích, vydírat, doslova a do písmene. Ať už v počtu ministerských postů, kterých si nárokovali a složitým jednáním, určitě, nakonec i dosáhli daleko víc, než si v poměru počtu těch volebních hlasů zasloužili, tak i diktováním toho, který resort, ministerstvo chtějí a trvají na tom. Tudíž násobně slabší koaliční strana chtěla a, žel, dostala, vydupala si, silové a důležité ministerstvo vnitra a zahraničí. Což bylo a je, zase čím dál tím více, pro tento stát, viděno a vnímáno očima řadového občana na základě toho, co tam doslova vyvádějí neschopní a totálně hňupoidní ministři za ČSSD, strašné až katastrofální. A nejde jen o tyto resorty, také o další v rukou socanů. Nicméně v té hňupoidnosti s přehledem vede ministr zahraničí Petříček, který si ve všech vrstvách občanů, laiků i na slovo vzatých odborníků, vysloužil hodnocení nejneschopnějšího, nejtragičtějšího ministra zahraničí v historii našeho státu. Schwarzenberg byl také strašný, ale ten škodil naší zemi sofistikovaněji, promyšleněji, záměrně. Petříček je loutka, vedená a řízená z pozadí, také s úmyslem škodit České republice, ale, což ho neomlouvá, nemá to z vlastní hlavy.

Vnitro a jeho vedení, to je též kapitola na dlouhé pojednávání, ve stručnosti jenom, a výmluvně, stačí připomenout jeho „zprávy o extremizmu“, což jsou šílené, prolhané, neobjektivní a zavádějící paskvily. Protože vypovídají jenom o tom, co je zpracovatelům nadiktováno odněkud zvenku, ze zahraničí, zcela zjevně. Absolutně nemá nikdo, z tohoto důležitého pro občany ministerstva, zájem a snahu důsledně řešit nebezpečně extremistické chování některých členů ODS, kteří vyhrožují veřejně, v médiích, smrtí, podřezáním prezidentovi republiky, smrtí oběšením anebo zastřelením dalším politikům, poslancům a dokonce vysoce postaveným politikům v zahraničí. Tyto a podobné excesy jsou marginalizovány, přehlíženy, extrémní vyhrožování smrtí je orgány činnými v trestním řízení ve finále kvalifikováno jako neškodné přestupky, skoro jen uličnictví. Zato volání po vlastenecké obraně a ochraně státu a občanů před doložitelným nebezpečím migrační vlny vskutku extremistických islamistů a násilníků, je vnitrem označováno za extremizmus. Občané tento rozpor a, lakonicky řečeno, smyšlenou lež vnímají a svému vnitru, které jim má pomáhat a chránit je, nevěří.

Sebestředná jájistka Maláčová, takto zvaná AAA – ambiciózní, aktivní, agresívní je také kapitola sama o sobě a tato přezdívka, kterou dostala v kuloárech Strakovky, na ní sedí. Zrovna tak širšími vrstvy občanů přidělená a zažitá už Venezuela, protože tak ráda a rozšafně rozdává, pravda, zase jenom a pouze z peněz daňových poplatníků. O kterých, těch penězích, si zjevně myslí, že jsou její. Jenom kolik nacpe ročně spřáteleným politickým neziskovkám! To by se měli sociální ústavy pro seniory a dětské domovy, kdyby ty peníze dostali! Jak by po právu a morálce dostat měli, na rozdíl od zhusta zfetovaných nemakačenků a pijavic v politických, parazitujících neziskovkách.

Univerzální ministr, politický matador už, Zaorálek, který se na post ministra kultury dostal jako další náhradník náhradníka, když byl doslova zlikvidován rázný a zřejmě schopný (což mu neschopnými spolustraníky nemohlo být přec odpuštěno!) ministr Antonín Staněk; to už je také profláklý čičmunda. Schopný ale pro setrvání v tom pohodlném ministerském křesle čehokoliv. A podobně jako ta AAA Maláčová, rozdává, sype doslova komediantům, do toho „kreativního průmyslu“ stamiliony až miliardy, jenom aby mu ti zbytní „umělci“ provolávali slávu a nechtěli na Letné s milionchvilkaři, hrajícími se na tribuny lidu, jeho „hlavu“.

To, co se děje v institucích, spadajících do gesce jeho ministerstva, ho v podstatě nezajímá, on jenom jako velký vezír rozdává velké peníze (opět – jak krásně se rozdává, je-li to z peněz, vydělaných a státu odevzdaných těmi lopotícími se daňovými poplatníky) a pranic ho ten resort jinak nezajímá. Jemu je šuma putna, že v Klemtinu se bude pořádat techno párty se vším všudy, co k ní patří, to jest drogy, fet, alkohol, nechutná fyzická devastace místa. On se klidně omluví jeho předchůdcem vyhozenému z Národní galerie odkloňovači, čímž toho předchůdce, snažícího se o zavedení alespoň elementárního pořádku, řádu v hospodaření i této státní instituce, neuvěřitelně podlým a nechutným způsobem urazil a ponížil. Prostě Zaorálek.

Suma sumárum, ministři vlády za koaliční ČSSD této vládě hodně škodí a premiérova trpělivost s nimi je obdivuhodná. Viděno očima řadového občana nejsou vůbec ministři a ministryně za ČSSD loajální, mnohdy jednají bez jakékoliv subordinace k premiérovi, vládě jako takové, lidově řečeno, dělají si co chtějí a namnoze vyvolávají dojem, že se přiklánějí více k opozici, než k vládě, do které se dostali i se svými ubohými sedmi procenty volebního výsledku.

Co je ale nejhorší, ministři a ministryně vlády za ČSSD evidentně škodí této zemi, této republice, tomuto státu a jeho občanům. 

Růžena Chrastekova
Řadová občanka, zajímající se o politicko - společenské dění v naší zemi

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.