Kauza Besser vs Státní opera

9.3.2011 00:32
Pana ředitele Dolanského neznám, ale zato znám bývalého starostu Berouna Bessera. J. Besser sice není odborník na kulturu, ale dobře se orientující manažer, spíše než manažer, řekněme suverén. Byvší zastupitel by měl být spíše týmovým hráčem, tím však vůbec není. Není pro něj problém řídit město, nebo nyní ministerstvo, jako firmu, jako svou soukromou firmu, či třeba svůj soukromý hokejový klub. Uznává jen silnější hráče a na vyšší postu, ale umí si vůči nim budovat svou pozici, tedy ve vládě, třeba M. Kalouska. Ani jeho metody se zřejmě nezměnily. Ne projednání na plénu, ale metoda předem za ním zajít, poprosit o přijetí a pak čekat, zda vaši myšlenku vezme za svou a jako svou ji bude pak prosazovat. Pokud ne, tak očekává, že vy na ní zapomenete. A ne-li, pak na schodech, kterými musíte procházet, se vám začnou hromadit polínka. Né schody nebudou namydlené, to by působilo přece okatě, jen tam budou ta polínka. Přece překážky se vyskytují leckdes, ba působí skoro přirozeně. Tyto překonané fordisticko-baťovské metody mohou sice někdy dosud přinášet úspěch, byť jaksi nepřirozený, tak říkajíc vyždímaný, ale někde jsou jasně kontraproduktivní: Typicky mezi tvůrčími pracovníky, jako např. v kultuře. Ředitel Dolanský přišel s jasným řešením, třeba by v praxi mohlo mít své problémy (jako cokoliv), ale koncept byl ucelený. To však ministr Besser nemohl potřebovat. Zadání od Kalouska bylo kalouskovsky typické: neřešit, škrtat! A ministr Besser věděl, či rychle poznal, že koncepce řed. Dolanského je dobrá a jako taková by mohla být proti Kalouskovu zámyslu problémem. Takže okamžitě po jejím představení si šel Dolanský ke svému ministrovi pro odvolání. A nespokojeným (právem !) zaměstnancům suverénně vzkázal: Protestujte, až bude něco rozhodnuto: Rada sice v Česku známá jako hraběcí, ale víme, kdo je šéfem strany, která ministra Bessera nominovala. Neboli přeloženo: přijďte až s křížkem po funuse. Není to prvá personální kauza v resortu kultury, již předtím bylo odvolání řed. Národního technického muzea. Na Facebooku jsem svého času tuto kauzu zkritizoval jako slabě zdůvodněnou. J. Besser tam odpověděl: uvidíte až budete vědět víc. A … víc už pak neřekl. Rada je těžká. Bohužel chtělo by to přemýšlet o institutu tzv. protiodvolání: souběžně s návrhem na odvolání pana Nehodícího se, projednávat odvolání pana Odvolávajícího. Jinak ti Suverénní budou velet těm Průměrným. Besser totiž ty Dobré do týmu nebere. Co kdyby se ukázali Lepšími.
Pana ředitele Dolanského neznám, ale zato znám bývalého starostu Berouna Bessera.
J. Besser sice není odborník na kulturu, ale dobře se orientující manažer, spíše než manažer,
řekněme suverén. Byvší zastupitel by měl být spíše týmovým hráčem, tím však vůbec není.
Není pro něj problém řídit město, nebo nyní ministerstvo, jako firmu, jako svou soukromou firmu, či třeba svůj soukromý hokejový klub.
Uznává jen silnější hráče a na vyšší postu, ale umí si vůči nim budovat svou pozici, tedy ve vládě, třeba M. Kalouska.
Ani jeho metody se zřejmě nezměnily. Ne projednání na plénu, ale metoda předem za ním zajít, poprosit o přijetí a pak čekat, zda vaši myšlenku vezme za svou a jako svou ji bude pak prosazovat. Pokud ne, tak očekává, že vy na ní zapomenete. A ne-li, pak na schodech, kterými musíte procházet, se vám začnou hromadit polínka. Né schody nebudou namydlené, to by působilo přece okatě, jen tam budou ta polínka. Přece překážky se vyskytují leckdes, ba působí skoro přirozeně.
Tyto překonané fordisticko-baťovské metody mohou sice někdy dosud přinášet úspěch,
byť jaksi nepřirozený, tak říkajíc vyždímaný, ale někde jsou jasně kontraproduktivní:
Typicky mezi tvůrčími pracovníky, jako např. v kultuře.
Ředitel Dolanský přišel s jasným řešením, třeba by v praxi mohlo mít své problémy (jako cokoliv), ale koncept byl ucelený. To však ministr Besser nemohl potřebovat. Zadání od Kalouska bylo kalouskovsky typické: neřešit, škrtat!
A ministr Besser věděl, či rychle poznal, že koncepce řed. Dolanského je dobrá a jako taková by mohla být proti Kalouskovu zámyslu problémem. Takže okamžitě po jejím představení si šel Dolanský ke svému ministrovi pro odvolání.
A nespokojeným (právem !) zaměstnancům suverénně vzkázal:
Protestujte, až bude něco rozhodnuto:
Rada sice v Česku známá jako hraběcí, ale víme, kdo je šéfem strany, která ministra Bessera nominovala. Neboli přeloženo:
přijďte až s křížkem po funuse.
Není to prvá personální kauza v resortu kultury, již předtím bylo odvolání řed. Národního technického muzea.
Na Facebooku jsem svého času tuto kauzu zkritizoval jako slabě zdůvodněnou. J. Besser tam odpověděl: uvidíte až budete vědět víc. A … víc už pak neřekl.
Rada je těžká.
Bohužel chtělo by to přemýšlet o institutu tzv. protiodvolání:
souběžně s návrhem na odvolání pana Nehodícího se, projednávat odvolání pana Odvolávajícího.
Jinak ti Suverénní budou velet těm Průměrným.
Besser totiž ty Dobré do týmu nebere. Co kdyby se ukázali Lepšími.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.