kniha Dějiny informatiky, Friedrich Naumann

11.2.2011 14:29
Moderní počítače používá dnes prakticky každý, ale jaké jsou jejich dějiny? Mnohem delší, než si většina jejich uživatelů myslí. Kupodivu sahá jejich historie až do období antiky, systém z Antikythery, který pochází z antiky, zkoumají vědci už desítky let. O takové výpočetní pomůcce se psalo v antice v souvoslosti s Archimedem. A zřejmě sloužilo k astronomickým výpočtům. Cca pře před rokem napsal v časopisu Dějiny věd a techniky doc Petr Hadrava, CSc. článek o tomto systému z Antikythery, který, zdá se, předstihl vývoj o 1600 let! A kdy začíná historie Internetu? Před 40 lety, jako vojenský projekt USA Článek o knize Dějiny infotmatiky, Naků. Academia jsem zveřejnil v Matematice, fyzice, informatice. Tam ale vyšel v upravené pdobě. V historii vývoje počítačů je zřetelná čëská stopa, kterou tam zanechal Antonín Svoboda. Autor knihy se neomezil jen na historii elektronických počítačů.

Friedrich Naumann: Dějiny informatiky, Od abaku k internetu. Academia, 2009, Praha, 422 str., váz. ISBN 978-80-200-1730-7.

Počítače dnes používá prakticky každý, o jejich historii znají podrobnosti jen zasvěcení. Jejich historie je podstatně delší, než si většina uživatelů myslí. Kniha Friedricha Naumanna může tuto mezeru ve znalostech zaplnit. Kniha má 12 kapitol, jmenný rejstřík a seznam literatury. Zachycuje počítání a pomůcky používané pro počítání od pravěku do současnosti. Není to tedy jen historie moderních elektronických počítačů. Autor popisuje různé číselné soustavy, abaky, počítadla, vrubovky, mechanické kalkulátory Pascala, Schickarda, Leibnize a dalších tvůrců, logaritmické pravítko. Vedle dalších obecně známých konstruktérů Babbage, děrnoštítkového systému Holleritha, je zde např. informace o Leupoldovi, německém matematikovi, konstruktérovi a autorovi, který v 18. stol. nejen sestrojil vlastní kalkulačku, ale sepsal dvě velká a významná díla: Theatrum arithmetico-geometricum a Theaatrum machinarum, 2. dílo bylo přeloženo do ruštiny. Tento autor mě zaujal a našel jsem na Internetu elektronické verze.

Hlavní dílo Leupolda je na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Theatrum_Machinarum_%28Leupold%29_p_001.jpg

Dílo Theatrum arithmetico-geometricum v PDF je na http://www.archive.org/details/theatrumarithmet00leup

Jedna z těchto knih vyšla relativně nedávno v reprintu a je tak k dispozici pro zájemce i přes meziknihovní výpůjční systém.

Autor knihy Dějiny informatiky Friedrich Naumann popisuje i nástroje a vynálezy na zpracování a přenos informací: telegraf, telefon, historii elektronek a tranzistorů a integrovaných obvodů. Autor má vynikající znalostí německé historie informatiky, ale líčí i historii v jiných zemích.

Samozřejmě vedle USA, která je dnes velmocí, také Velké Británie, Francie, Japonska, bývalých socialistických zemí a dalších evropských zemí.

Byl jsem zvědavý, zda se zmíní o českém průkopníkovi IT světového významu Antonínu Svobodovi, autor samozřejmě nezapomněl a zmiňuje se o něm jako autorovi prvního světového teoretického díla o počítači.

O Antonínu Svobodovi se dá koupit  jedna stručná kniha v češtině, a jedna v angličtině.

Uvádí se, že každý, kdo v Silicon Valley něco znamená, se učil buď u Antonína Svobody nebo jeho žáků a spolupracovníků.

Je třeba poznamenat, že Antonín Svoboda vedl v Československu vývoj 1. čsl. počítače SAPO, a kvůli potížím či házení klacků pod nohy, emigroval do USA a za nim jeho další spolupracovníci.

Naumann samozřejmě nemůže nepopisovat historii IBM, Microsoftu, Apple a dalších firem, ale také historii Internetu.

Německého konstruktéra Konrada Zuseho líčí jako tvůrce prvního reléového počítače na světě. Občas se uvádí jako první počítač ten, na jehož se podílel britský matematik Alan Turing, který sloužil pro dešifrování německého šifrovacího přístroje z 2. světové války Enigmy. Tato historie byla až do 70. let utajovaná a počítač byl zřejmě po válce rozebrán.

Kniha obsahuje celou řadu obrázků, fotografií kalkulátorů či počítačů a portétů tvůrců a konstruktérů. Škoda, že seznam literatury neobsahuje seznam původní historických děl či odkaz na eventuální elektronickou podobu.

Hlavní dílo Leupolda je na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Theatrum_Machinarum_%28Leupold%29_p_001.jpg

Dílo Theatrum arithmetico-geometricum v PDF je na http://www.archive.org/details/theatrumarithmet00leup

Bohužel je to sken zřejmě původního vydání a je to ve švabachu, takže to je pro mě obtížně čitelné, kdybych objevil nějaký moderní text, nebo překlad do jiného jazyka, tak bych pár stránek přeložil.

Hledal jsem na Internetu i díla Leibnize a toto je výsledek. Sebrané spisy Leibize: informace v ruštině jsou na: http://monada2006.narod.ru/Doc/Leibnitz_t1.htm

Spisy Leibnize v ruském vydání by měly být na http://www.i-text.narod.ru/lib-f.html

Našel jsem na ruském Internetu v PDF sebrané spisy Leibnize v PDFv sedmi dílech, které byly ve francouzštině, ale stáhl jsem si jen poslední čtyři, další stahování bylo placené a protože jsem si neuložil odkaz, nemohu teď webové stránky znovu nalézt, nicméně, pokud by měl někdo zájem umístil bych na svých webových stránkách odkaz na úložiště, kam bych uložil PDF, které jsem si sám stáhl. Další stránka, na kterém jsou některá díla Leibnize je http://www.gutenberg.org/browse/authors/l#a7168

České vydání knihy Dějiny informatiky recenzoval Dr. Ing. Lubomír Soukup, který často doplňuje či opravuje autora a odbornou revizi provedl Prof. Milan Mareš. Vedle této knihy bych zmínil knihu Jaroslava Folty Vývoj výpočetní techniky, která je stručnější a má skromnější provedení. Psal jsem o ní v časopisu Moderní vyučování.

Kniha je vhodná nejen pro učitele informatiky, či programátory, ale je to titul vhodný i do školní knihovny pro potřeby studentů

Vašíček Karel

www.mathpublishing.eu

k_vasicek
Jsem učitel matematiky, deskriptivní geometrie, pracoval jsem jako programátor, zajímám se o fotografování, podílím se na organizaci Filmového klubu PARDUBICE, jsem invalidní důchodce, vzhledem k tomu, že kdyby mš vzali invalidní důchod, tak bych asi logicky musel pracovat jako učitel, vidím, jak klesla úroveň na gymnáziiích i na univerzitách, tak bych neměl příliš chuť znovu učit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.