Kolumbie: levicový partyzán míří do prezidentského paláce

Gustavo Petro
29.5.2022 10:24
Dnes se v Kolumbii koná první kolo hlasování o nástupci konzervativního prezidenta Ivana Duqueho, který se již nemůže ucházet o další mandát. Senátor Gustavo Petro, bývalý partyzánský bojovník, je favoritem předvolebních průzkumů a jeho vítězství by z něj udělalo prvního levicového prezidenta země. Mnoho z jeho návrhů otřese kolumbijskou ekonomickou a energetickou politikou, diplomatickými vztahy a realizací mírové dohody, která se snaží ukončit desetiletí vnitřního ozbrojeného konfliktu. Kdo jsou tedy hlavní kandidáti?

Gustavo Petro dříve bojoval za levicovou guerillovou skupinu Hnutí 19. dubna (M-19) a později se stal starostou Bogoty. Podle aktuálního průzkumu ze 17. – 20. května mu vyjádřilo podporu 40 % respondentů, což znamená, že má jistý postup do druhého kola v červnu. Jeho spolužačka Francia Marquezová by se v případě zvolení stala první kolumbijskou černošskou viceprezidentkou. Petrova kampaň se zaměřila na ekonomické a environmentální záležitosti, včetně příslibu přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, jako je solární, větrná a vodní energie. Vzhledem k tomu, že ropa a uhlí tvoří téměř 60 % celkového vývozu Kolumbie, jeho odpůrci tvrdí, že tato vize není realistická. Zavázal se také bojovat proti příjmové nerovnosti, zdanit bohaté, reformovat zdravotní a penzijní systém a odstranit korupci.

Federico „Fico“ Gutierrez, vystudovaný stavební inženýr a bývalý starosta Medellínu, je předním konzervativním kandidátem. Podle posledního průzkumu by ho volilo 26,7 % respondentů. Čerpá podporu od koalice středopravých stran, která zahrnuje exprezidenta Alvara Uribeho i příznivce současné hlavy státu Duqueho. Gutierrez, proslulý svou tvrdou politikou v oblasti kriminality, slíbil, že obnoví právo a pořádek v zemi, kde narůstají sociální nepokoje, zločinnost a kartelová aktivita. Zatímco prosazoval svou vlastní politiku proti chudobě, včetně zvyšování mezd a rozšiřování sociální pomoci, napadal Petrovy ekonomické plány jako příliš radikální a potenciálně katastrofální. Gutierrez Petra přirovnal k zesnulému prezidentovi Chávezovi, který proměnil Venezuelu na socialistickou zemi.

Na třetím místě s 21,4 % preferencí je nezávislý politik Rodolfo Hernandez, který upoutal pozornost nekonvenčními návrhy, včetně výzev k legalizaci kokainu, a svým protikorupčním postojem. Ostatní kandidáti jsou v pelotonu daleko vzadu, takže nemá smysl se jimi zabývat.    

Jaké budou největší výzvy pro novou administrativu? Řešení společenských nerovností se nyní, kdy pandemie COVID-19 dostala do chudoby více než 3,6 milionu Kolumbijců, dostane na první místo. Kolumbie zůstává díky dlouholeté vládě pravice jednou ze zemí s největšími rozdíly mezi bohatými a chudými v regionu. Téměř 40 % obyvatel nyní žije pod hranicí chudoby a míra nezaměstnanosti se v posledních dvou desetiletích pohybuje v průměru nad 11 %. Inflace dosáhla v roce 2021 5,6 % a válka na Ukrajině zvedla ceny komodit, což vyvolalo obavy z pokračujících sociálních nepokojů, ačkoli sankce vůči Rusku zvýšily poptávku po kolumbijské ropě.

Dále je tu zhoršující se bezpečnostní situace. Počet vražd během pandemie vzrostl a produkce kokainu vyskočila na rekordní maxima. Boje také eskalovaly mezi partyzánskými skupinami – odštěpené frakce FARC a Národní osvobozenecké armády (ELN) bojovaly o drogové trasy na kolumbijsko-venezuelské hranici. Mezitím je Kolumbie stále hlavní destinací pro migranty z okolních zemí, zejména Venezuelany, kterých v zemi žijí téměř dva miliony. Veřejné mínění o vládní politice otevřených dveří se mění: v únoru více než polovina respondentů uvedla, že upřednostňuje restriktivnější přístup ve věci imigrace.

Obnovené guerillové násilí podtrhlo křehkost míru v Kolumbii. Mírová dohoda podepsaná v roce 2016 ukončila více než pět desetiletí války a poskytla FARC politickou legitimitu výměnou za několik ústupků, včetně okamžitého příměří a odzbrojení. Mnoho pravicových politiků však vystupuje proti dohodě kvůli obavám, že nabízí beztrestnost za spáchané zločiny, a její provádění se za prezidenta Duqueho zpomalilo. Oba přední kandidáti tvrdí, že dohodu podporují, ačkoli jejich navrhované přístupy k realizaci se liší. Petro řekl, že obnoví závazek k dohodě a také se bude snažit dosáhnout samostatných dohod s disidentskými skupinami FARC a ELN. Analytici tvrdí, že jeho oddanost dohodě pravděpodobně přitáhne voliče, i když jeho partyzánský původ některé odrazuje. Gutierrez, který kritizoval FARC za to, že nedodržela svou část dohody, říká, že se zaměří na zvýšení bezpečnostních opatření.

Vítězství Petra by přidalo Kolumbii na rostoucí seznam latinskoamerických zemí – včetně Chile a Peru –, které si v nedávných volbách vybraly levicové lídry. Některé Petrovy názory na zahraniční politiku znepokojují Washington, včetně návrhu na obnovení diplomatických vztahů s Venezuelou a možnosti, že by spolupracoval s Čínou a Ruskem. Je také otevřeným kritikem války proti drogám vedené USA a doufá, že se mu podaří znovu projednat obchodní dohodu mezi USA a Kolumbií, která podle něj poškozuje domácí farmáře a výrobce. Naproti tomu Gutierrez obhajuje ještě silnější vazbu na USA, ovšem otázkou je, kam až by chtěl zajít, když už nyní je Kolumbie baštou amerického vlivu v regionu.

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.